Čtvrtek, 28. března 2024

Lidé protestují proti desítkám investic

Lidé protestují proti desítkám investic
U Koclířova v Pardubickém kraji chce příští rok stavět firma Větrná energie Morava s rakouským kapitálem jeden z nejvýkonnějších větrných parků v zemi. Deset elektráren s výkonem 30 MW, které by mohlo zásobovat až 18 tisíc domácností. Celkový výkon větrných elektráren dnes v Česku nepřesahuje 11 MW. Firmě ale záměr u Koclířova nemusí vyjít. Záleží na tom, jak dopadne studie vlivu na životní prostředí, a také, jestli elektrárnu budou místní lidé chtít. Už dnes petici proti její stavbě podepsaly desítky obyvatel.
"Jestli bude mít elektrárna sebemenší dopad na životní prostředí, nebudeme souhlasit," říká starosta Koclířova Jaroslav Drozdek. Obci s 670 obyvateli, 18procentní nezaměstnaností a zhruba pětimiliónovým rozpočtem investor slíbil ročně až milión korun do obecní kasy a nabídl pět pracovních míst.

MEZITITULEK: Dva kraje jsou proti
Postup koclířovské radnice i obyvatel je v tuzemsku téměř ukázkovým příkladem toho, co se dnes děje v desítkách dalších obcí. Investoři hledají místa, kde stavět, a v mnohých obcích to vyvolává rozporné reakce. A to i přesto, že firmy slibují obcím velké peníze a obyvatele zvou na exkurze do zahraničních větrných parků.
Letošní průzkum TNS Factum pro ekologické Hnutí Duha ukázal, že Češi větrné elektrárny podporují. Mnozí si ale tuto stavbu vedle svých domovů nedokáží představit. Proto například většina vedení radnic na jižní Moravě chce, aby o výstavbě větrných elektráren nebo parků rozhodovali obyvatelé v místních referendech nebo anketách. Dva kraje, kterých se týkají největší plány investorů - Jihomoravský a Ústecký, už daly najevo svůj názor - že tyto stavby nechtějí. Jihomoravský argumentuje nejen tím, že v tuzemsku je přebytek energie, ale především se obává, negativního dopadu na krajinu. Raději podpoří jiný obnovitelný zdroj - biomasu. Odlišný názor má ale obec Břežany na Znojemsku, kde rakouští investoři již získali stavební povolení pro pět větrných elektráren za 120 miliónů.
Lidé, kteří protestují proti větrným elektrárnám, se obávají především toho, že zařízení budou hlučná. "Staré technologie možná byly hlučné díky převodovkám, ale nové již nejsou. Jakýkoliv hluk moderních zařízení se ve vzdálenosti 400 metrů naprosto ztrácí v přirozeném prostředí. Neprokázalo se ani nebezpečí pro ptactvo, zvěř nebo námitky, že elektrárny ruší televizní signál. Problém může být pouze jediný: co udělá vzhled elektrárny s rázem krajiny," řekl Jiří Jiránek z oddělení obnovitelných zdrojů Ministerstva životního prostředí. V blízkosti Karasína u Bystřice nad Pernštejnem nebude stát plánovaných osm větrných elektráren. Jejich výstavbu zamítla městská komise výstavby s ohledem na rozvoj turistiky v regionu. Obec Meziboří na Mostecku schválila rozvojové záměry, které říkají, že v katastru obce nebude pro větrné elektrárny místo. Stejně postupovaly obce Krupka, Osek nebo Dubí na Chomutovsku. Ale jsou i opačné postupy: Černousy na Liberecku se naopak rozhodly vytipovat ve svém územním plánu lokality pro elektrárny.

MEZITITULEK: Rozhodne referendum
V Krušných horách nyní funguje jedna větrná elektrárna v Nové Vsi na Mostecku o výkonu 1,5 megawattu. Na hřebenech ale chtějí firmy postavit nyní přes šest set větrných elektráren. Přitom studie, kterou si nechal zpracovat Ústecký kraj, jich připouští pouze sto. Navíc uvádí, že umístění větrných elektráren na hřebeny hor je nevhodné, a tvrdí, že energie vyrobená ve větrných elektrárnách je třikrát dražší než z klasických zdrojů. Roční využití větrníků spočítala od deseti do patnácti procent. Kvůli sporům o stavbu elektráren se v lednu uskuteční na Božím Daru v Krušných horách dvě referenda.
Zájem investorů o stavby větrných elektráren vzrostl poté, co politici začali projednávat zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ten by měl firmám, které elektrárny postaví, garantovat výkupní ceny elektřiny na deset až patnáct let. To je právě doba, kdy se vysoké investice do větrných elektráren vracejí. Dnes jsou výkupní ceny určeny vždy na jeden rok. Zákon je nyní ve druhém čtení v Parlamentu. "Pro rok 2005 ceny určí Energetický regulační úřad," uvedl Jiránek. V Česku je podle některých studií kapacita na výkon větrných elektráren 250 MW až 1000 MW.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů