Stavbu dálnic má urychlit nový zákon

Budování důležitých komunikací, především dálnic, má urychlit nový zákon. O tom, zda bude platit, se v Poslanecké sněmovně rozhodne dnes. Zatím za ním stojí dostatečný počet poslanců ČSSD, KDU-ČSL a KSČM.
"Pomůže rozvoji regionů, firmy nerady chodí tam, kde není dobré spojení," říká poslanec ČSSD a bývalý ministr dopravy Jaromír Schling, který ho prosazuje.
Pravice, ekologové a také zastupitelé, kteří nechtějí, aby přes katastry jejich obcí vedly nové silnice, protestují. A doufají, že se jim dva roky chystaný a několikrát přepsaný zákon ještě s pomocí Senátu, který ovládá opoziční ODS, či dokonce Ústavního soudu podaří smést.

Podnikatelé nejsou proti
Stavební firmy naopak úpravu, která má především zrychlit proceduru nezbytnou k povolení stavby a výkupu pozemků, vítají. "Vinou obstrukcí jsme ztratili dva roky při stavbě dálnice D8 do Drážďan. Její úsek těsně u hranice bohužel stavíme až od srpna, přitom komunikace má být na základě mezivládní dohody s Německem hotova už v roce 2006," říká generální ředitel firmy Strabag Jiří Svoboda. Jeho firma má na dálnici D8 zakázku za dvě miliardy korun. Vloni Strabag, který zaměstnává asi 2100 zaměstnanců, na komunikacích prostavěl asi 4,5 miliardy korun, což představuje polovinu jeho výkonů.
Na dopravní infrastrukturu má stát pro letošek vyčleněno rekordních 70 miliard korun. Vláda tyto investice pokládá za své hlavní prorůstové opatření. Přesto ponechala zákon na poslancích - i ona, a hlavně její legislativci - ho totiž považuje za kontroverzní. Nejenom, že zrychluje lhůty správních řízení, ale usnadní i případné vyvlastnění pozemků. A pouhá hrozba vyvlastnění je v postkomunistických poměrech pokládána za politicky citlivou záležitost.

I vyvlastnit je možné
"Vyvlastnění by samozřejmě mělo být až mezním řešením, a jen pro případ stavby ve veřejném zájmu," říká generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek. Zákon vítá, pomůže podle něj firmám i občanům. Jeho svaz se na přípravě návrhu podílel.
V Rakousku se při stavbách dálnic vyvlastňuje kolem pěti procent potřebných pozemků. Časté je vyvlastňování i v Belgii a zejména ve Francii. Přísná omezení platí v Německu, ale i tam se pro budování infrastruktury používá.
"Vyvlastňovat se má co nejméně a už vůbec ne pomocí speciálního zákona," tvrdí poslanec ODS Oldřich Vojíř. Připouští však, že i jeho kolegové budou pod velkým tlakem regionálních politiků.
"Bez dálnice k nám investoři nedorazí. Čítankovým příkladem je naše Třebíčsko, kde zůstává vysoká nezaměstnanost a nízké mzdy," říká zastupitel kraje Vysočina za ČSSD Petr Pospíchal.
Ekologům vadí nejen hrozba vyvlastnění, ale i změny procesních postupů. "Stát se bude ke svým občanům chovat nikoliv jako partner, ale jako vrchnost. A to vše kvůli představě, že dálnice znamená to samé co blahobyt," varuje před přijetím zákona jeden z jejich právníků Pavel Černohous.
Odpor proti zákonu roste i v ČSSD. Ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek je přesvědčen, že i budování komunikací by měl upravit stavební zákon, jehož novou podobu MMR dokončuje.

Návrh zákona o stavbě dálnic
Má zrychlit výstavbu dálnic, rychlostních silnic, silnic a železniční koridorů, které vláda určí svým nařízením a které jsou v souladu s již platnými územními plány.
Vybrané komunikace budou označeny za stavby ve veřejném zájmu, což zjednodušuje případné vyvlastnění potřebných stavebních pozemků. Zamezuje také převodům těchto pozemků v průběhu řízení o jejich vyvlastnění.
Koncentruje různá řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny do jednoho.
Stanoví lhůty pro vydání správních rozhodnutí.