Pátek, 19. dubna 2024

Staré továrny chátrají, investoři chtějí nové

Staré továrny chátrají, investoři chtějí nové
Opuštěný průmyslový areál, nebo raději nedotčená louka za městem? Většina firem dává při výběru pozemku pro stavbu nové továrny přednost volnému prostranství.
"Nové investice jsou orientovány na výstavbu na "zelené louce" namísto využívání opuštěných průmyslových ploch, takzvaných brownfields," uvádí se v aktuální Zprávě o stavu životního prostředí, kterou nedávno projednala vláda.
Termín brownfields se v dokumentu Ministerstva životního prostředí objevuje několikrát. Například v kapitole o ekologických rizicích blízké budoucnosti: "Naroste počet nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů ve městech i na venkově: vybydlené domy, opuštěné objekty a areály, neudržované části krajiny."
Staré nepoužívané fabriky hyzdí krajinu, zatímco jen o kousek dál vyroste nová, moderní továrna, která zabere další kus volné přírody. Nová hala navíc může necitlivě změnit vzhled nedotčené krajiny a vyvolat konflikt s místními lidmi.

Typický případ: Nemak
Ačkoli ministerská zpráva nezmiňuje konkrétní příklady, kdy investor místo starého areálu využil volné území, všeobecně se jako o typickém případu hovoří především o firmě Nemak nedaleko Mostu.
"To je flagrantní příklad," souhlasí bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal.
Úřady měly podle Dejmala poslat Nemak například na starou těžební výsypku anebo do opuštěného průmyslového areálu, namísto toho, aby mu umožnily stavbu továrny na jedné z poslední kvalitní orné půdě v severních Čechách.
Ostatně už před třemi lety označil ombudsman Otakar Motejl odnětí zemědělské půdy pro stavbu továrny za nezákonné a chyby v postupu úřadů zjistil i Nejvyšší správní soud.
Podle Pavla France z Ekologického právního servisu je podobných případů více - například brněnská průmyslová zóna Černovické terasy mohla podle něj vzniknout v některém ze starých areálů.
"Budováním nových zón si do budoucna zaděláváme na další brownfields. Budeme mít ty staré i nové," říká Franc.
Na Ostravsku se nevládní organizace i mnozí místní obyvatelé bouří proti stavbě průmyslové zóny v Dolní Lutyni. Kvůli plánovanému areálu dokonce vláda odmítla zařadit toto území do evropské sítě chráněných oblastí označovaných jako Natura 2000.
"Stát by měl spíše investovat do odstraňování starých ekologických zátěží. Pro nové výrobní kapacity by se měla využívat území, kde dnes zejí zchátralé tovární haly. Takových míst jsou stovky. Zabrání posledního koutu divoké přírody je pro nás nepřijatelné," vysvětluje Jiří Švidrnoch, který zastupuje signatáře petice proti výstavbě zóny v Dolní Lutyni.

Regenerace je drahá
Podle Ivo Semeráka, ředitele odboru podnikatelských nemovitostí státní agentury CzechInvest, by ovšem vybudování zóny v opuštěném průmyslovém areálu nevyřešilo kritickou nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji.
"Neexistuje zde brownfields takové velikosti, který by byl i po regeneraci vhodný pro velkého investora," tvrdí Semerák.
Dodal, že kvůli chybějící velké průmyslové zóně na severní Moravě například odešla do Maďarska japonská společnost Asahi Glass.
Semerák tvrdí, že hlavními důvody, proč mnozí zahraniční investoři dávají přednost raději stavbám na "zelené louce" než opuštěným areálům, jsou nevyřešené vlastnické vztahy či rozsáhlé ekologické zátěže.
"Regenerace brownfields je problematická, drahá a investoři se bojí rizik," vysvětluje Semerák. "Je zřejmé, že pokud by republika neumožnila výstavbu závodů na zelené louce a nabízela investorům pouze brownfields, naprostá většina zahraničních firem by své podniky v Česku nezaložila."
Obecně platí, že regenerace opuštěného areálu je dvakrát až třikrát dražší než příprava volné plochy. "Neplatí to ale absolutně, brownfields jsou někdy i levnější," podotýká Semerák. CzechInvest se snaží podporovat regeneraci opuštěných továren, od roku 2001 to bylo už více než padesát akcí.
"Vloni a letos dokonce CzechInvest zahájil podporu více projektů typu brownfield než greenfield - na zelené louce," říká Semerák. Zatímco brownfields podpořil CzechInvest více než miliardou korun, projekty ve volné krajině nedostaly ani polovinu této částky.
Třeba v bývalém cukrovaru v Lovosicích, zrenovovaném za více než devadesát miliónů korun, se nyní připravuje stavba nových výrobních hal amerického investora.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů