Ekologové podávají žalobu na magistrát
Brno Sdružení Nesehnutí včera podalo žalobu na Magistrát města Brna. Nesouhlasí
totiž s postupem úředníků odboru územního a stavebního řízení, který členům
ekologického sdružení Nesehnutí v roce 2003 odmítl přístup k informacím o
výstavbě nákupního centra Carrefour v Brně- Králově Poli.
" Odbor jednal v rozporu se zákonem. Podle zákona totiž právo na účast v těchto
řízeních měla i ekologická organizace Nesehnutí, protože v místě stavby došlo ke
konfliktu se zájmy ochrany životního prostředí," informoval Martin Fadrný z
Ekologického právního servisu.
Nahlédnout do dokumentace se ale tehdy členům Nesehnutí nepodařilo. " Do
územního řízení jsme nebyli vpuštěni. A to i přes to, že se jednalo o
zlikvidování mokřadu s chráněnými druhy živočichů a rostlin nebo o zatížení
životního prostředí vlivem zvýšení dopravy," přiblížil tehdejší situaci Milan
Štefanec z Nesehnutí.
Magistrát města Brna se tehdy za nezákonný postup odboru postavil, a spor tak
skončil u Krajského soudu v Brně. Ten v červenci letošního roku rozhodl, že
pravdu měli členové ekologického hnutí.
" Soudní spor teď pokračuje u Nejvyššího správního soudu, kam brněnský magistrát
podal stížnost. Ta však nemá odkladný účinek, a rozhodnutí krajského soudu tedy
platí. Stavební úřad se teď bude muset nějak právně vyrovnat se skutečností, že
stojící stavba vlastně nemá územní povolení," řekl Fadrný.
Zarážející podle Jiřího Koželouha z Nesehnutí je, že stavební úřad v Králově
Poli i brněnský magistrát odmítají zjednat nápravu a požadované informace stále
odmítají poskytnout. To je teď hlavním důvodem žaloby.
Pro mluvčího brněnského magistrátu je informace o podání žaloby novinka. " Zatím
se k tomu nemůžu nijak vyjádřit. Každý má ale samozřejmě právo podat trestní
nebo jakékoli jiné oznámení, pokud cítí takovou potřebu," poznamenal mluvčí
magistrátu Pavel Žára. Podle Koželouha je takové blokování účasti občanských
sdružení ve správních řízeních v Brně běžné.
Brno Sdružení Nesehnutí včera podalo žalobu na Magistrát města Brna. Nesouhlasí totiž s postupem úředníků odboru územního a stavebního řízení, který členům ekologického sdružení Nesehnutí v roce 2003 odmítl přístup k informacím o výstavbě nákupního centra Carrefour v Brně- Králově Poli.
" Odbor jednal v rozporu se zákonem. Podle zákona totiž právo na účast v těchto řízeních měla i ekologická organizace Nesehnutí, protože v místě stavby došlo ke konfliktu se zájmy ochrany životního prostředí," informoval Martin Fadrný z Ekologického právního servisu.
Nahlédnout do dokumentace se ale tehdy členům Nesehnutí nepodařilo. " Do územního řízení jsme nebyli vpuštěni. A to i přes to, že se jednalo o zlikvidování mokřadu s chráněnými druhy živočichů a rostlin nebo o zatížení životního prostředí vlivem zvýšení dopravy," přiblížil tehdejší situaci Milan Štefanec z Nesehnutí.
Magistrát města Brna se tehdy za nezákonný postup odboru postavil, a spor tak skončil u Krajského soudu v Brně. Ten v červenci letošního roku rozhodl, že pravdu měli členové ekologického hnutí.
" Soudní spor teď pokračuje u Nejvyššího správního soudu, kam brněnský magistrát podal stížnost. Ta však nemá odkladný účinek, a rozhodnutí krajského soudu tedy platí. Stavební úřad se teď bude muset nějak právně vyrovnat se skutečností, že stojící stavba vlastně nemá územní povolení," řekl Fadrný.
Zarážející podle Jiřího Koželouha z Nesehnutí je, že stavební úřad v Králově Poli i brněnský magistrát odmítají zjednat nápravu a požadované informace stále odmítají poskytnout. To je teď hlavním důvodem žaloby.
Pro mluvčího brněnského magistrátu je informace o podání žaloby novinka. " Zatím se k tomu nemůžu nijak vyjádřit. Každý má ale samozřejmě právo podat trestní nebo jakékoli jiné oznámení, pokud cítí takovou potřebu," poznamenal mluvčí magistrátu Pavel Žára. Podle Koželouha je takové blokování účasti občanských sdružení ve správních řízeních v Brně běžné.
" Odbor jednal v rozporu se zákonem. Podle zákona totiž právo na účast v těchto řízeních měla i ekologická organizace Nesehnutí, protože v místě stavby došlo ke konfliktu se zájmy ochrany životního prostředí," informoval Martin Fadrný z Ekologického právního servisu.
Nahlédnout do dokumentace se ale tehdy členům Nesehnutí nepodařilo. " Do územního řízení jsme nebyli vpuštěni. A to i přes to, že se jednalo o zlikvidování mokřadu s chráněnými druhy živočichů a rostlin nebo o zatížení životního prostředí vlivem zvýšení dopravy," přiblížil tehdejší situaci Milan Štefanec z Nesehnutí.
Magistrát města Brna se tehdy za nezákonný postup odboru postavil, a spor tak skončil u Krajského soudu v Brně. Ten v červenci letošního roku rozhodl, že pravdu měli členové ekologického hnutí.
" Soudní spor teď pokračuje u Nejvyššího správního soudu, kam brněnský magistrát podal stížnost. Ta však nemá odkladný účinek, a rozhodnutí krajského soudu tedy platí. Stavební úřad se teď bude muset nějak právně vyrovnat se skutečností, že stojící stavba vlastně nemá územní povolení," řekl Fadrný.
Zarážející podle Jiřího Koželouha z Nesehnutí je, že stavební úřad v Králově Poli i brněnský magistrát odmítají zjednat nápravu a požadované informace stále odmítají poskytnout. To je teď hlavním důvodem žaloby.
Pro mluvčího brněnského magistrátu je informace o podání žaloby novinka. " Zatím se k tomu nemůžu nijak vyjádřit. Každý má ale samozřejmě právo podat trestní nebo jakékoli jiné oznámení, pokud cítí takovou potřebu," poznamenal mluvčí magistrátu Pavel Žára. Podle Koželouha je takové blokování účasti občanských sdružení ve správních řízeních v Brně běžné.
Sdílet článek na sociálních sítích