Občanská sdružení se kvůli přestavbě Pankrácké pláně obrátila na soud

PRAHA – Přestavba silniční sítě na Pankrácké pláni možná nebude tak rychlá, jak předpokládají investoři (1). Ateliér pro životní prostředí dnes podal žalobu na rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj, které potvrdilo územní rozhodnutí pražského magistrátu. Ateliér požaduje, aby bylo vydané územní rozhodnutí zrušeno a dopravní projekt znovu projednán. Spolu s Občanskou iniciativou Pankráce, Pankráckou společností a sdružením Arnika se Ateliér pro životní prostředí obává, že současný projekt je špatný. Má sloužit jen komerčním zájmům investorů mrakodrapů a nákupního centra, ale nebere ohled na obyvatele Prahy 4, kteří by byli postiženi dalším nárůstem exhalací a hluku z automobilové dopravy.

„Návrh nového dopravního řešení Pankrácké pláně upřednostňuje potřeby navrhovaného obchodního centra Arkády a dalších obchodních a administrativních budov, včetně dosud neexistujících výškových staveb, před potřebami a právem chráněnými zájmy místních obyvatel i před žádoucím zklidněním severojižní magistrály. Zejména proto byla podána žaloba proti územnímu rozhodnutí," shrnul výhrady občanských sdružení právní zástupce Ateliéru pro životní prostředí JUDr. Ondřej Tošner. „V žalobě dále poukazujeme na rozpor vybudování nových sjezdů z magistrály s územním plánem Prahy, na nevhodné dopravně-technické řešení stavby nebo na zvýšení hlukové a emisní zátěže v území," vysvětlil Tošner. Velkým problémem je podle něj i to, že v řízení nebylo předloženo hodnocení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), které je podle zákona nezbytné.

Podle předsedkyně Občanské iniciativy Pankráce Marie Janouškové je základním problémem absence regulačního plánu, ve kterém by byla stanovena maximální možná míra zatížení území z hlediska automobilového provozu a limit pro výšku nových staveb. „Na Pankrácké pláni by mělo vzniknout největší parkoviště v České republice s přibližně deseti tisíci parkovacích míst, která mají sloužit výlučně pro dopravní obsluhu nových objektů. Parkovací deficit pro automobily místních obyvatel není řešen. Současně s dostavbou Pankrácké pláně a úpravou silniční sítě se předpokládá vykácení šesti až sedmi set stromů a keřů, které na Pankráci nebudou v dostatečné míře nahrazeny. Projekt dopravního řešení je nakolik kontroverzní, že s ním nelze souhlasit,“ uvedla Janoušková.

Zástupci občanských sdružení se shodují na tom, že žalobu na rozhodnutí magistrátu a Ministerstva pro místní rozvoj považují za krajní řešení. „Naše argumenty jsme uplatňovali opakovaně jak ve správních řízeních, tak v četných jednáních přímo s investory staveb na Pankráci. Bohužel, ani úřady, ani investoři naše návrhy nebrali v potaz a v projektech ani ve vydaných rozhodnutích je nijak nezohlednili,“ uvedl Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. „Pokud jsou občané státními úřady i investory systematicky přehlíženi, nevidíme jinou možnost, než se obrátit na soud,“ dodal Skalský. Pokud by soud vydané povolení zrušil, otevřela by se tím podle něj možnost pro další vyjednávání, protože projekt by se zřejmě musel zcela přepracovat.

Některé z výhrad občanských sdružení ve svých stanoviscích již dříve potvrdily Hygienická stanice hlavního města Prahy a Odbor životního prostředí pražského magistrátu. Oba úřady v podkladech pro území řízení uvedly, že současná situace na Pankráci je v rozporu s legislativou – vlivem automobilové dopravy totiž dochází k značnému překračování zákonných limitů pro hluk i exhalace. Zatímco občanská sdružení z toho vyvozují potřebu zklidnění dopravy, státní úřady naproti tomu nelogicky odsouhlasily navržené nové dopravní řešení. Přestože přestavba pankráckých silnic dopravní zatížení ještě zvýší, oba úřady tvrdí, že se tím špatné životní prostředí zlepší.

Investor podal k územnímu řízení stejný projekt dopravního řešení celkem třikrát; spor o úpravu silnic na Pankrácké pláni se vede již od roku 2002. (2) Ministerstvo dopravy se opakovaně vyjádřilo, že s návrhem nového dopravního řešení nesouhlasí. Ministerstvo pro místní rozvoj návrh dvakrát zamítlo, potřetí s ním souhlasilo. Občanským sdružením pak nezbylo, než se s návrhem na zrušení vydaných rozhodnutí obrátit na Městský soud v Praze.

Poznámky

1) Investorem „Dopravního řešení Pankrácké pláně“ je společnost ECM Finance, a. s., která je dceřinnou společností firmy ECM. ECM je v současné době vedle společnosti Rodamco Europe vlastníkem největší rozlohy pozemků na Pankrácké pláni (patří ji jak budova bývalého Motokovu – dnes City Empiria, tak budova bývalého Českého rozhlasu – dnes City Tower). Vedle přestavby budovy někdejšího Českého rozhlasu chce společnost ECM vybudovat na Pankrácké pláni dvě další sporné výškové budovy (tzv. City Epoque).

2) Odbor územního rozhodování Magistrátu hlavního města Prahy (3) vydal povolení k úpravě silniční sítě na Pankrácké pláni poprvé v listopadu 2002. Po odvolání občanských sdružení ho v dubnu 2003 zrušilo Ministerstvo pro místní rozvoj kvůli celé řadě procesních i věcných chyb, nedodržení stavební vyhlášky a zvýšení hluku a exhalací v oblasti. Druhé územní rozhodnutí vydával nově vzniklý magistrátní Odbor stavební v září 2003. Protože návrh dopravního řešení zůstal stejný – úřady jen odstranily formální nedostatky – občanská sdružení se opět odvolala. Povolení k umístění stavby zrušilo opět Ministerstvo pro místní rozvoj, a to v březnu 2004. Třetí územní rohodnutí vydal Odbor stavební pražského magistrátu v březnu 2005. Tentokrát však ministerstvo pro místní rozvoj (v listopadu 2005) verdikt magistrátu potvrdilo.

3) OÚR MHMP byl zrušen v září 2003 a jeho kompetence přešly na Úřad výstavby Městské části Praha 4. Na magistrátě pak byl vytvoření nový Odbor stavební. V případě zvláště velkých a významných staveb si může jejich projednání Odbor stavební Magistrátu hl. m. Prahy vyhradit a převzít jej od stavebního úřadu Prahy 4 – to se stalo i v případě dopravního řešení Pankrácké pláně.