Bílý dům přesvědčuje Rusy i své poslance

Do sporů kolem amerických základen v Česku a Polsku, které vyvolala odmítavá reakce Ruska, se přímo vložil americký prezident George Bush. Svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi nabídl minulý týden v telefonickém rozhovoru detailní vysvětlení plánů kolem výstavby protiraketového deštníku v Evropě.

Podle vyjádření Kremlu i Bílého domu Bush Putina, který plán dříve označil za počátek nových závodů ve zbrojení, ujišťoval především o tom, že systém bude zaměřen proti hrozbám z Blízkého východu. Henry Obering, ředitel americké Agentury protiraketové obrany, dokonce připustil, že Američané mohou předat Rusku část dat a technologie, které posílí ruskou protiraketovou obranu.

"Obavy vyjasníme"

Američtí experti budou tento týden zkoumat podmínky kolem budoucí radarové základny protiraketového systému v Česku. Umožňuje jim to souhlas české strany poté, co Praha oficiálně odpověděla na žádost o umístění základny a připravují se dvoustranná jednání.

Výsledné studie by podle generála Henryho Oberinga měly kromě jiného detailně zhodnotit vliv radarové základny na životní prostředí či její možný dopad na letecký provoz v okolí, příjem televizního a rozhlasového signálu.

Z politického hlediska jsou nyní podle Daniela Frieda, náměstka ministra zahraničí, na řadě bilaterální jednání, v nichž by se "měly vyjasnit všechny obavy, které dnes obyvatelstvo České republiky může mít".

Propojení s NATO

Američtí činitelé se dívají spíš opatrně na možné začlenění protiraketové obrany do struktury NATO, oficiálně ale říkají, že si to dokážou představit. "Myslím, že je úplně dobře možné, aby se jakýkoli program, s kterým přijdou Češi a Američané nebo Poláci a Američané, bude integrován do systému NATO tak, že se setře hranice mezi obranami proti raketám s různými dráhami letu," uvedl Fried.

Připomněl, že NATO v minulém roce vypracovalo studii obrany proti raketám krátkého a středního doletu. Na podzim summitu v Rize se aliance dohodla, že takové raketové nebezpečí je reálné a NATO by mělo mít obranné systémy. Podle Rieda by se v budoucnu mohla americká protiraketová základna, která je určena proti střelám s dlouhou dráhou letu, provázat s evropským systémem.

Širší spolupráci v rámci NATO by uvítala i řada členů amerického Kongresu, který bude v příštích týdnech schvalovat rozpočet Pentagonu, jehož součástí je i 8,9 miliard dolarů na protiraketovou obrany. "Cítila bych se pohodlněji a byla spokojenější, kdyby naše vláda vyjednávala přímo s NATO a ne bilaterálně," uvedla předsedkyně poslaneckého podvýboru pro strategického ozbrojené síly, demokratka Ellen Tauscherová.

Oponenti rozšiřování protiraketového deštníku opakovaně tvrdí, že systém není odzkoušený v reálných podmínkách a že není vůbec jasné, zda by poskytl účinnou obranu.