Povolení ke stavbě kanceláří AB Na Strži je neplatné. Občané věří ve změnu projektu.

PRAHA – Občanská sdružení sledující dostavbu Pankrácké pláně dosáhla dílčího úspěchu. Pražský magistrát na základě jejich odvolání potvrdil (1), že povolení pro stavbu kancelářského komplexu AB Na Strži (2) není pravomocné. Povolování bude muset probíhat znovu. Sdružení se obávají zintenzivnění dopravy, které by stavba vyvolala. Kritizují také předimenzovaný objem budovy (3). Komplexu má padnout za oběť na osmdesát stromů. Sdružení se obrátila na investora ING Real Estate Development a věří, že se jim podaří dosáhnout změny projektu.

„Administrativní budova Na Strži je další z desítek kancelářských budov, které vznikají v prostoru od Pankrácké pláně po Budějovickou a Vyskočilovu ulici. Kapacita území je ale už dnes vyčerpána a místní uliční síť se nedokáže vyrovnat s dalšími tisíci automobilů,“ říká Zdeněk Holeček z občanského sdružení Pankrácká společnost. Stále další administrativní centra podle něj zabírají prostor, který by měl být využit pro vytvoření zázemí obyvatelům.

„V Pankráckých sídlištích žije na třicet tisíc lidí. Počet parků, sportovišť, dětských hřišť, kulturních zařízení, ale i provozoven služeb a obchodů pro běžné zákazníky počtu obyvatel zdaleka neodpovídá,“ dodává Holeček. Budova AB Na Strži by si vyžádala kácení vzrostlých stromů a přivedla by do oblasti další stovky aut, přičemž místním lidem nic nenabízí. Těm také vadí, že novostavba má vyrůst příliš blízko bytových domů a zastínila by jejich okna.

„Komplex AB Na Strži má zabrat sportovní plochy TJ Zelená liška, které odnepaměti slouží široké veřejnosti. Administrativní budova na tomto místě vůbec neměla stát, jenže investor obešel územní plán a úředníci Prahy 4 i magistrátu nad tím zavřeli oči,“ vysvětluje další souvislosti právník Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí.

Místní sdružení sledují přípravu budovy AB Na strži od jara 2004, kdy probíhalo posouzení vlivů stavby na životní prostředí (tzv. EIA). Přestože 140 lidí vyjádřilo přání, aby se komplex nestavěl, magistrát vydal kladné stanovisko. Územní rozhodnutí, vydané přede dvěma lety stavebním úřadem Městské části Praha 4, dnes přezkoumává soud. V následném stavebním řízení tentýž úřad v rozporu se zákonem neobeslal občanská sdružení a majitele okolních bytů. Ti nemohli uplatnit připomínky a když zjistili, že úřad vydal stavební povolení, odvolali se. Magistrát potvrdil, že rozhodnutí je nepravomocné a řízení musí proběhnout znovu.

„Od počátku jsme jednali se společností Hochtief (4) a snažili se ji přimět k úpravě projektu (5). Firma nás zcela ignorovala,“ popisuje přístup investorů předsedkyně Občanské iniciativy Pankráce Marie Janoušková. „Později projekt koupila ING Real Estate Development, na kterou jsme se před měsícem rovněž obrátili. Na odpověď zatím stále čekáme.“ Občanská sdružení věří, že zastavení stavebního řízení otevírá cestu k novému jednání s investory a k částečné úpravě stavby tak, aby měla menší negativní dopad na životní prostředí.

Poznámky:

1) Vyjádření magistrátu ke stavebnímu povolení budovy AB Na Strži Vám v případě zájmu zašleme e-mailem (3 strany).

2) Jak má vypadat budova AB Na Strži

Budovu mají ohraničovat ulice Na Strži, Neveklovská a Janovská a zbylý fragment hřiště TJ Zelená liška. Celková velikost pozemku je 8.882 m2 (severní část 2.067 m2 leží v území smíšeného městského jádra, jižní část pozemku 6.821 m2 v území vymezeném pro sport).

Komplex má být složen ze dvou těles o nestejné výšce (12 až 16 podlaží), k tomu má přiléhat nízký „sportovní klub“, který však ve skutečnosti bude zřejmě závodní jídelnou pro pracovníky administrativního centra. Pod budovou je plánováno 252 parkovacích míst.

Dnes se na pozemku nachází sportovní areál TJ Zelená liška, jenž má být výrazně zmenšen.

3) Hlavní výhrady občanských sdružení vůči projektu komplexu AB Na Strži

1)      Závěrečné stanovisko EIA uvádí požadavek na snížení budovy na 12 až 13 podlaží, což nebylo dodrženo.

2)      Budova má mít menší odstup od okolních bytových domů, než umožňuje vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu. Zastínila by tak okna.

3)      Projekt vychází ze zastaralých údajů (akustická i rozptylová studie jsou založeny na datech z roku 2004). Současná situace v lokalitě je mnohem horší.

4)      Nebylo stanoveno, zda či jak musí investor kompenzovat okolo bydlícím lidem zhoršení životního prostředí (např. instalace protihlukových oken).

5)      Projekt vede k likvidaci podstatné části veřejného sportoviště a vyžádal by si vykácení přibližně 80 vzrostlých stromů a mnoha desítek keřů.

6)      Ztvárnění budovy neodpovídá lokalitě zastavěné domy ze 20. a 30. let 20. století, které tvoří ucelený urbanistický soubor, a nová budova proto působí cizorodě a nepatřičně.

7)      Budova zahrnuje 252 parkovacích stání a vedla by k nárůstu automobilových jízd o několik stovek denně, a to skrz rezidenční zónu dosud bez velkého provozu.

8)      Umístění stavby neodpovídá platnému územnímu plánu – garáže jsou zčásti a tzv. sportovní klub zcela umístěny na pozemcích učených pro sportovní využití.

9)      Objekt zabírá prakticky celý dostupný pozemek, je příliš masivní a vzhledem k charakteru okolní zástavby předimenzovaný.

4) Problematické aktivity společnosti Hochtief v Praze

Budova AB Na Strži není jedinou problematickou stavbou společnosti Hochtief na území Prahy. Nejvíce kritizovaným projektem je budova Office Park Budějovická, která zabrala jediné volné prostranství s parkovou zelení při křižovatce ulic Budějovické a Vyskočilovy. Nepomohla ani petice dvanácti set místních občanů stavbě. Podle obyvatel příliš mohutnou kancelářskou budovu postavil Hochtief také v sousedství České televize na Kavčích horách.

V Michli postavil Hochief proti vůli místních lidí Obytný dům Lísek, který je na pozemku bývalých jeslí a zastiňuje budovu mateřské školy. Na Bílé hoře rekonstruovala stejná firma historickou usedlost Šafránka tak necitlivě, že byl zbořen například mimořádně cenný barokní holubník a další unikátní části bývalého statku.

5) Investor může vyjít vstříc občanským sdružením

Občanská iniciativa Pankráce se věnuje dostavbě této části Prahy již více než patnáct let a připomínkovala řádově desítky staveb. Některé záměry se podařilo v rámci správních řízení ovlivnit. V drtivé většině případů se však změny projektů odehrály až po zásahu úřadů.

K případu, kdy investor dobrovolně přijal výhrady občanských sdružení a změnil projekt, došlo na Pankráci pouze u dostavby areálu bývalého továrního komplexu ČKD Polovodiče (ještě dříve JAWA – Janeček & Wanderer, zvaný proto Janečkárna). Dlouhodobým tlakem se Občanské iniciativě Pankráce podařilo dosáhnout úpravy projektu a jeho přizpůsobení potřebám obyvatel.

U stavby nakonec oproti původnímu záměru převládla bytová funkce a její výška výrazně nepřesáhne okolní zástavbu. Cenná vodárenská věž architekta Kotěry v sousedství novostavby si tak do značné míry zachová postavení místní dominanty, které si svou architektonickou hodnotou a památkovým významem zaslouží.