Hrozba pro územní plánování obcí?

Jde o "celorepublikový územní plán", který bude závazný pro územní plánování krajů a obcí (viz § 31 odst. 4 stavebního zákona). Znamená to, že všechny územní samosprávné celky musí uvést do souladu zásady územního rozvoje s následně schválenou Politikou. Dokument dokonce bude závazný pro pořizování regulačních plánů a rozhodování v území. Může se stát, že obec bude muset do svého územního plánu zahrnout například významnou dopravní stavbu, ačkoli takový krok nebude v zájmu rozvoje obce a občané nebudou s konkrétním záměrem souhlasit. Politika územního rozvoje navíc nebude schvalována ve formě opatření obecné povahy (půjde o usnesení vlády), jako například územní plány, tedy ji nejspíše nebude moci přezkoumávat Nejvyšší správní soud.

CO PŘINESE ÚZEMNÍMU ROZVOJI

Situace okolo přípravy Politiky se zkomplikovala již v roce 2006, kdy ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo rezortní koncepci se shodným názvem.1) Ačkoli dokument nemohl zavazovat kraje ani obce, začaly některé kraje připravovat svoje zásady územního rozvoje a na tuto rezortní koncepci přitom odkazovaly.2) Tento postup byl chybný. Aniž by tuto situace někdo metodicky řešil, začalo posléze MMR pracovat na "nové" Politice územního rozvoje, tentokrát již podle ustanovení stavebního zákona.3) Koncem letošního ledna konzultační výbor projednával pracovní znění Politiky, ale stávající text se od koncepce příliš neliší.

Politika především přináší větší centralizaci územně plánovacích činností - o uspořádání území budou do jisté míry rozhodovat ústřední správní úřady. Proto by měla být plánem obecného charakteru, který určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů a cílů územního plánování a konkrétní úkoly přenechat zásadám územního rozvoje a územním plánům.

Současná pracovní verze dokumentu ale prozatím obsahuje přesný výčet zcela konkrétních záměrů. Jde o dopravní stavby (dálnice D47 nebo vedení rychlostní komunikace R52 přes Mikulov), u kterých je stanoveno již v této fázi plánování přesné trasování bez předpokládaných variant nebo zmínky o tom, že to není definitivní řešení. Přitom neexistuje řádně projednaná a schválená koncepce dopravní infrastruktury4), která by při tvorbě politiky měla hrát důležitou roli (obdobně jako ostatní rezortní koncepce - viz § 33 odst. 2 písm. c), resp. § 31 odst. 2 stavebního zákona). Stejně tak se v pracovní verzi objevují odkazy na územní limity pro těžbu uhlí, budování úložišť jaderného  odpadu  (spolu s vytypovanými obcemi, kde by mohlo vzniknout úložiště) nebo umístění nových elektráren. Jakmile budou záměry schváleny, je pravděpodobné, že budou přejaty do územních plánů krajů a následně obcí.

Ostatní otázky, které jsou naopak z hlediska udržitelného rozvoje důležité (zbytečné a nesystematické zastavování greenfieldů nebo suburbanizaci apod.), Politika vůbec neřeší (s výjimkou několika obecných formulací v úvodu, například stanovení limitů pro zástavbu nebo jiných regulativů pro ochranu území.5)

ÚČAST VEŘEJNOSTI - (NE)POTŘEBNÁ?

Jak jsem již konstatovala, může se stát, že dokument bude schválen ve stávající podobě, což by mohlo mít na řadu obcí a především jejich občany značné dopady. Přesto stavební zákon nepočítá s efektivním zapojováním obcí ani veřejnosti. Umožňuje sice ve lhůtě 90 dnů od zveřejnění návrhu Politiky zasílat připomínky, ale nikoli se zapojit do procesu SEA (posuzování vlivů na  životní   prostředí  ) ani do vyhodnocení vlivů Politiky na udržitelný rozvoj. Přitom zapracovat připomínky veřejnosti a obcí do již hotového návrhu bude obtížné.

Ministerstvo pro místní rozvoj má samozřejmě možnost rozšířit účast veřejnosti a obcí při přípravě Politiky nad rámec stavebního zákona. Dovoluje to například Metodika posuzování vlivů koncepcí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na  životní   prostředí  , ve znění zákona č. 93/2004 Sb.6) Možný by byl také postup podle návrhu metodiky pro zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů7), který se momentálně testuje na pilotních projektech, mezi které sice Politika nepatří, ale mohl by se nepochybně použít alespoň analogicky. Vždyť "celorepublikový územní plán" bude základem územního plánování a zanedbání účasti veřejnosti a obcí na této úrovni bude mít zásadní důsledky pro každou další úroveň plánování.

JAK SE CO NEJDŘÍVE ZAPOJIT

Zejména obce, jejichž území se může některý zamýšlený záměr výrazně týkat, by se měly připravit na projednávání Politiky a vypracovat nejen připomínky k návrhu, ale také je řádně uplatnit.8) Takový postup ale nemusí stačit. Pokud MMR nevyužije příležitost zapojit obce a občany do přípravy dokumentu již nyní, existují rovněž neformální způsoby, jak se pokusit ovlivnit podobu základního územního plánu. Obce mohou především informovat občany o jeho přípravě, významu, navrhnout své požadavky, které pak zašlou na dané ministerstvo. Zároveň ho mohou požádat, že se chtějí zapojit do zpracování Politiky územního rozvoje 2008 aktivně a včas.

Poznámky

1) O rozdílu mezi rezortní koncepcí a Politikou územního rozvoje pořizovanou podle stavebního zákona více v článku Povolná, V. Dočkáme se územního rozvoje?, Via Iuris ONLINE, 20. 3. 2007, www.viaiuris.cz.

2) K zapojování obcí do přípravy zásad územního rozvoje více v článku Povolná, V. Jak se mohou obce účastnit přípravy zásad územního rozvoje, Moderní obec, říjen 2007.

3) Více informací o průběhu přípravy Politiky územního rozvoje je na: www.mmr.cz

4) Tuto funkci nemůže plnit Dopravní politika pro léta 2005-2013, neboť je příliš obecná. Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI), který naopak mohl koncepcí v tomto směru být, nebyl schválen. Viz http://www.mdcr.cz.

5) Zajímavá je například maďarská obdoba Politiky - Národní prostorový plán Maďarska 2005, dostupný na www.vati.hu

6) Viz Věstník  Ministerstva   životního   prostředí  ČR, srpen 2004. Dostupný na http://www.env.cz/osv/edice.nsf/7FFB32DBF2339007C1256F57002F0D3D/$file/vestnik08.pdf.

7) Tento materiál je dostupný na www.mvcr.cz

8) Při pořizování zásad územního rozvoje již krajský úřad nebude přihlížet k připomínkám, námitkám a stanoviskům, o kterých bylo rozhodnuto při schválení Politiky, stejně tak se nebude při pořizování územních plánů přihlížet k těm připomínkám, stanoviskům a námitkám, o kterých bylo rozhodnuto při pořizování zásad územního rozvoje. Proto bude velmi důležité podat kvalitní připomínky včetně odůvodnění již při přípravě Politiky.

AUTOR: VENDULA POVOLNÁ
právnička  Ekologického  právního servisu,
studentka doktorandského studia
na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, Brno


Co je třeba vědět o Politice územního rozvoje?

Připravuje se Politika územního rozvoje - celorepublikový územní plán.

Politika je závazná pro územní plánování obcí a významně je ovlivní.

Současná pracovní verze Politiky obsahuje řadu kontroverzních záměrů, například rychlostní silnice nebo úložiště jaderného  odpadu  .

Obce i veřejnost mohou podávat připomínky, ale až k hotovému návrhu Politiky.

V souladu s harmonogramem prací na Politice budou veřejnost a obce moci podávat svoje připomínky během léta 2008.

Získejte více informací o přípravě Politiky a o možnostech obce a veřejnosti, jak se efektivněji zapojit.