Není všechno na prodej
Ministerstvu dopravy dochází trpělivost. Kvůli dostavbě dálnice D11 uvažuje o
změně legislativy.
Ministerstvu dopravy dochází trpělivost. Kvůli dostavbě dálnice D11 uvažuje o změně legislativy.
K pozemkům Ludmily Havránkové se chce ministerstvo dopravy dostat po letech sporů za každou cenu. Bez nich totiž dálnice do východočeské metropole Hradce Králové přímo nepovede.
Rozhodnout o velkorysé výměně pozemků, o kterou žádá farmářka Havránková, se úřady bojí. Raději prosazují novelu zákona, podle níž by bylo možné začít stavět už ve chvíli, kdy se ještě vedou spory o podobu a výši náhrady.
"Rozhodně se nevzdám. Budu se bránit a spoléhám na své právníky," říká ale Havránková.
Jde o nečekaný zvrat. V závěru loňského roku se totiž zdálo, že obě strany konečně dospěly k dohodě. Topolánkova vláda v říjnu schválila usnesení, kterým Pozemkovému fondu ČR doporučila vydat Havránkové za jejích zhruba deset hektarů u Plačic náhradní pozemky o rozloze 253 hektarů. Začaly se dokonce sepisovat i příslušné smlouvy.
V prosinci se vše zadrhlo. "Úřady se mnou přestaly komunikovat. Zase mi začaly vyhrožovat vyvlastněním. Já se přirozeně v takové nejisté situaci nechci vzdát podpory ekologických aktivistů, kterým jsem část pozemků prodala, abych ve sporu se státem nezůstala sama," řekla nyní Havránková Ekonomu.
Strach rozhodnout
Jedním z důvodů návratu do bodu nula je fakt, že Pozemkový úřad právě v prosinci obdržel právní analýzu, kterou si od Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky vyžádal jeho tehdejší šéf Pavel Brandl.
Dokument připravovanou majetkovou operaci, kterou nařídil tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS), dopředu zpochybnil.
Souhlas Topolánkovy vlády s výměnou měl politické pozadí. Těsně před volbami do krajů a blížícím se kongresem ODS byl Gandalovič pod velkým tlakem stranických lídrů Královéhradeckého kraje. Ti velice stáli o prohlášení, že problém s Havránkovou je vyřešen a dálnice se i bez vyvlastnění dostaví.
"Jsme názoru, že uskutečněním směny by Pozemkový fond porušil hned několik ustanovení zákona o majetku ČR," píše se v expertize, kterou za ústav zpracoval vedoucí oddělení veřejného práva Jan Bárta.
Ve zdůvodnění stojí, že Pozemkový fond není subjektem, který může zdůvodnit potřebnost takové transakce. V jeho kompetenci navíc je řešit restituční nároky. Nikoliv opatřovat pozemky potřebné na výstavbu komunikací.
"I po říjnovém usnesení vlády by Pozemkový fond konal právní úkon čistě na vlastní odpovědnost," zdůrazňuje se ve stanovisku Ústavu státu a práva.
Člen prezidia Pozemkového fondu a poslanec KSČM Petr Braný připomíná, že úředník, který by převod podepsal, se do budoucna vystavuje sankci za porušení zákona. Neriskuje jen svoji kariéru, ale hrozí mu, že bude muset čelit i trestnímu řízení.
Havránková má i jiné vysvětlení. "Myslím, že o samotnou komunikaci už ani tolik nejde. Developeři, především Unimex Group, kteří mají peníze a vliv, chtějí mé pozemky v těsném sousedství dálnice. Nikdy jsem ale tyto pozemky nikomu nenabízela, nikdy neustoupím a nikdy se jich nevzdám. Jsou prostě věci, které na prodej nejsou," zdůraznila (viz Ekonom č. 14/2008).
Totéž platí pro pozemky pod samotnou dálnicí D11. Ani za situace, kdy parlament možná začne jednat o vyvlastňovací novele, Havránková nechce přistoupit na finanční odškodnění (podle různých odhadů jde o částku v rozmězí 50 až 100 milionů korun), ale dál požaduje pouze náhradní pozemky.
Příklady táhnou
Podle zjištění týdeníku Ekonom existují i velké obavy z precedentu. Že ostatní vlastníci, o jejichž pozemky má stát zájem, se začnou domáhat vysokých náhrad.
"Jaký precedent? Všichni žádají od státu peníze. Pozemky nechce nikdo, já jsem naprostá výjimka," namítá Havránková.
Právník a ekologický aktivista Petr Kužvart, který ji v minulosti zastupoval, ale úvahy o precedentu neodmítá. "Bylo by jedině správné, kdyby stát začal vlastníkům nabízet spravedlivou náhradu. Zatím na to bohužel zvyklý není a zřejmě ani nechce měnit své zvyky," zdůraznil.
Resort dopravy chce návrh novely o vyvlastňování, respektive stavebního zákona předat poslancům tak, aby ho schválili už na červnové schůzi sněmovny. Pak by se jím přes léto mohl zabývat senát. Narychlo hodlá prosadit podobný model, jaký platí už celá léta v Německu nebo nově na Slovensku.
"Když vše půjde dobře, mohlo by být do konce letošního roku jasné, co dál," soudí tiskový mluvčí resortu dopravy Karel Hanzelka.
Co udělá parlament?
Jak to bude doopravdy, jasné není. Všechny nedávné pokusy poslanců ČSSD zjednodušit a urychlit vyvlastňování ztroskotaly.
Odpor konzervativně či do zelena orientovaných poslanců nezlomil ani často zmiňovaný veřejný zájem na budování důležitých infrastrukturních staveb.
Vyvlastnění Havránkové není jednoduché politicky zdůvodnit. Její rodina přišla o pozemky v padesátých letech minulého století za komunismu. Zpět je dostala v restitucích po roce 1989. Proto také s tvrdým postupem proti farmářce nikdy nesouhlasila královéhradecká ODS v čele s primátorem Otakarem Divíškem.
Resort dopravy teď argumentuje, že zdaleka nejde jen o případ paní Havránkové, ale o úpravu, která by se mohla hodit rovněž v jiných případech. Například při výstavbě jihočeské dálnice D3.
Jihočeský poslanec ODS Michal Doktor má však velké pochybnosti. "Takovou úpravu usnadňující vyvlastnění nepodpořím. Myslím, že platné předpisy, které umožňují pozemek potřebný pro stavbu ocenit jako parcelu, na níž už dálnice stojí, dávají dostatečný prostor k dohodě," tvrdí.
Poslanec Braný soudí, že daleko lepší by bylo upravit zákon tak, aby se náhrady mohly vydávat nejen v penězích, ale také v podobě pozemků. Problém je však v tom, že zdánlivě jednoduchá novela se zpolitizuje a její projednání se automaticky stane nejistým.
Existuje ještě třetí možnost. Aby pozemkový fond bezúplatně pozemky převedl na ministerstvo dopravy a to je pak na vlastní odpovědnost předalo Ludmile Havránkové. To by exekutiva mohla uskutečnit téměř hned, pokud by k tomu měla odvahu.
AUTOR: Josef Pravec
Havránková versus stát
1997 Havránková upozornila úřady, že jako odškodnění nechce peníze, ale nová pole.
2004 Stát zahájil vyvlastňovací řízení, ale vzápětí je pozastavil.
2007 Podepsána předběžná dohoda o zajištění náhradní zemědělské půdy.
2008 Topolánkova vláda doporučila Pozemkovému fondu převést pozemky. Ten vzápětí dostává právní expertizu, která takový krok označuje za nezákonný.
253 hektarů
měla dostat Ludmila Havránková výměnou za svých zhruba deset hektarů.
K pozemkům Ludmily Havránkové se chce ministerstvo dopravy dostat po letech sporů za každou cenu. Bez nich totiž dálnice do východočeské metropole Hradce Králové přímo nepovede.
Rozhodnout o velkorysé výměně pozemků, o kterou žádá farmářka Havránková, se úřady bojí. Raději prosazují novelu zákona, podle níž by bylo možné začít stavět už ve chvíli, kdy se ještě vedou spory o podobu a výši náhrady.
"Rozhodně se nevzdám. Budu se bránit a spoléhám na své právníky," říká ale Havránková.
Jde o nečekaný zvrat. V závěru loňského roku se totiž zdálo, že obě strany konečně dospěly k dohodě. Topolánkova vláda v říjnu schválila usnesení, kterým Pozemkovému fondu ČR doporučila vydat Havránkové za jejích zhruba deset hektarů u Plačic náhradní pozemky o rozloze 253 hektarů. Začaly se dokonce sepisovat i příslušné smlouvy.
V prosinci se vše zadrhlo. "Úřady se mnou přestaly komunikovat. Zase mi začaly vyhrožovat vyvlastněním. Já se přirozeně v takové nejisté situaci nechci vzdát podpory ekologických aktivistů, kterým jsem část pozemků prodala, abych ve sporu se státem nezůstala sama," řekla nyní Havránková Ekonomu.
Strach rozhodnout
Jedním z důvodů návratu do bodu nula je fakt, že Pozemkový úřad právě v prosinci obdržel právní analýzu, kterou si od Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky vyžádal jeho tehdejší šéf Pavel Brandl.
Dokument připravovanou majetkovou operaci, kterou nařídil tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS), dopředu zpochybnil.
Souhlas Topolánkovy vlády s výměnou měl politické pozadí. Těsně před volbami do krajů a blížícím se kongresem ODS byl Gandalovič pod velkým tlakem stranických lídrů Královéhradeckého kraje. Ti velice stáli o prohlášení, že problém s Havránkovou je vyřešen a dálnice se i bez vyvlastnění dostaví.
"Jsme názoru, že uskutečněním směny by Pozemkový fond porušil hned několik ustanovení zákona o majetku ČR," píše se v expertize, kterou za ústav zpracoval vedoucí oddělení veřejného práva Jan Bárta.
Ve zdůvodnění stojí, že Pozemkový fond není subjektem, který může zdůvodnit potřebnost takové transakce. V jeho kompetenci navíc je řešit restituční nároky. Nikoliv opatřovat pozemky potřebné na výstavbu komunikací.
"I po říjnovém usnesení vlády by Pozemkový fond konal právní úkon čistě na vlastní odpovědnost," zdůrazňuje se ve stanovisku Ústavu státu a práva.
Člen prezidia Pozemkového fondu a poslanec KSČM Petr Braný připomíná, že úředník, který by převod podepsal, se do budoucna vystavuje sankci za porušení zákona. Neriskuje jen svoji kariéru, ale hrozí mu, že bude muset čelit i trestnímu řízení.
Havránková má i jiné vysvětlení. "Myslím, že o samotnou komunikaci už ani tolik nejde. Developeři, především Unimex Group, kteří mají peníze a vliv, chtějí mé pozemky v těsném sousedství dálnice. Nikdy jsem ale tyto pozemky nikomu nenabízela, nikdy neustoupím a nikdy se jich nevzdám. Jsou prostě věci, které na prodej nejsou," zdůraznila (viz Ekonom č. 14/2008).
Totéž platí pro pozemky pod samotnou dálnicí D11. Ani za situace, kdy parlament možná začne jednat o vyvlastňovací novele, Havránková nechce přistoupit na finanční odškodnění (podle různých odhadů jde o částku v rozmězí 50 až 100 milionů korun), ale dál požaduje pouze náhradní pozemky.
Příklady táhnou
Podle zjištění týdeníku Ekonom existují i velké obavy z precedentu. Že ostatní vlastníci, o jejichž pozemky má stát zájem, se začnou domáhat vysokých náhrad.
"Jaký precedent? Všichni žádají od státu peníze. Pozemky nechce nikdo, já jsem naprostá výjimka," namítá Havránková.
Právník a ekologický aktivista Petr Kužvart, který ji v minulosti zastupoval, ale úvahy o precedentu neodmítá. "Bylo by jedině správné, kdyby stát začal vlastníkům nabízet spravedlivou náhradu. Zatím na to bohužel zvyklý není a zřejmě ani nechce měnit své zvyky," zdůraznil.
Resort dopravy chce návrh novely o vyvlastňování, respektive stavebního zákona předat poslancům tak, aby ho schválili už na červnové schůzi sněmovny. Pak by se jím přes léto mohl zabývat senát. Narychlo hodlá prosadit podobný model, jaký platí už celá léta v Německu nebo nově na Slovensku.
"Když vše půjde dobře, mohlo by být do konce letošního roku jasné, co dál," soudí tiskový mluvčí resortu dopravy Karel Hanzelka.
Co udělá parlament?
Jak to bude doopravdy, jasné není. Všechny nedávné pokusy poslanců ČSSD zjednodušit a urychlit vyvlastňování ztroskotaly.
Odpor konzervativně či do zelena orientovaných poslanců nezlomil ani často zmiňovaný veřejný zájem na budování důležitých infrastrukturních staveb.
Vyvlastnění Havránkové není jednoduché politicky zdůvodnit. Její rodina přišla o pozemky v padesátých letech minulého století za komunismu. Zpět je dostala v restitucích po roce 1989. Proto také s tvrdým postupem proti farmářce nikdy nesouhlasila královéhradecká ODS v čele s primátorem Otakarem Divíškem.
Resort dopravy teď argumentuje, že zdaleka nejde jen o případ paní Havránkové, ale o úpravu, která by se mohla hodit rovněž v jiných případech. Například při výstavbě jihočeské dálnice D3.
Jihočeský poslanec ODS Michal Doktor má však velké pochybnosti. "Takovou úpravu usnadňující vyvlastnění nepodpořím. Myslím, že platné předpisy, které umožňují pozemek potřebný pro stavbu ocenit jako parcelu, na níž už dálnice stojí, dávají dostatečný prostor k dohodě," tvrdí.
Poslanec Braný soudí, že daleko lepší by bylo upravit zákon tak, aby se náhrady mohly vydávat nejen v penězích, ale také v podobě pozemků. Problém je však v tom, že zdánlivě jednoduchá novela se zpolitizuje a její projednání se automaticky stane nejistým.
Existuje ještě třetí možnost. Aby pozemkový fond bezúplatně pozemky převedl na ministerstvo dopravy a to je pak na vlastní odpovědnost předalo Ludmile Havránkové. To by exekutiva mohla uskutečnit téměř hned, pokud by k tomu měla odvahu.
AUTOR: Josef Pravec
Havránková versus stát
1997 Havránková upozornila úřady, že jako odškodnění nechce peníze, ale nová pole.
2004 Stát zahájil vyvlastňovací řízení, ale vzápětí je pozastavil.
2007 Podepsána předběžná dohoda o zajištění náhradní zemědělské půdy.
2008 Topolánkova vláda doporučila Pozemkovému fondu převést pozemky. Ten vzápětí dostává právní expertizu, která takový krok označuje za nezákonný.
253 hektarů
měla dostat Ludmila Havránková výměnou za svých zhruba deset hektarů.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
