Ekologická stopa: Hliník, tantal.

8. červenece 2012

Hliník ější kov. Cení se pro svoji nízkou hmotnost a odolnost i proti rezavění. Využívá se proto při výrobě automobilů, lodí, letadel či ve stavebnictví. Na jeden osobní automobil se spotřebuje kolem 130 kilogramů hliníku. Vyrábějí se z něj však také produkty denní spotřeby: nápojové plechovky, víčka na jogurty, obaly na čokolády, paštiky či zubní pasty. ě původu ěrně komplikovaně z bauxitu: rudy bohaté na oxid hlinitý sloučený s vodou. Největším světovým producentem bauxitu je Austrálie, která se na globální těžbě podílí asi jednou třetinou. Mezi klíčové dodavatele patří i Brazílie, Jamajka, západoafrická Guinea, Indie a Čína. V jižní Evropě leží menší bauxitové doly. ěžba a výroba ěží ve velkých povrchových dolech, které často způsobují masivní zábor území, vyžadují vystěhování místních obyvatel a vytlačují zemědělství i přírodní vegetaci. Ložiska bauxitu se často nacházejí v rovníkových oblastech, zakládání dolů je proto většinou spojeno s ničením rozsáhlých ploch tropických pralesů. ěžené bauxitové rudy se získává oxid hlinitý, ze kterého se poté v rafinériích při teplotě kolem 950 °C vyrábí samotný hliník. Ze čtyř tun vytěženého bauxitu lze získat přibližně jednu tunu čistého hliníku. Jednou z odpadních látek, které vznikají ve velkém množství při výrobě hliníku, je přitom toxický odpad, známý jako červený kal. čnost ě energeticky náročná. Na výrobu 1 kg kovu se spotřebuje 47,5 kWh elektřiny, což je skoro 23 krát víc než energie potřebná na výrobu skla (při 50% podílu recyklované suroviny) a 9 krát víc než na výrobu kilogramu pocínovaného plechu. Už začátkem devadesátých let byla spotřeba elektřiny ve světových hliníkárnách vyšší než celková poptávka po elektřině ve všech afrických zemí dohromady. čný kouř

ěhem chemických reakcí při výrobě hliníku unikají dále do ovzduší různé toxické látky, například fluór, což se neobejde bez negativních dopadů. Mezi "nejšpinavější" továrny bývalého Československa patřila hliníkárna ve Žiaru nad Hronom, která nesla odpovědnost za devítinásobně vyšší výskyt alergických onemocnění ve žiarském okrese ve srovnání se slovenským průměrem a způsobovala chudokrevnost zhruba poloviny místních dětí.

Spot

Česká republika v roce 2004 spot

Tantal

Tantal je pom

Zdroje tantalových rud
řeba a recyklace hliníku řebovala zhruba 130 000 tun hliníku. Starší - už zhruba ří o přibližně 12 000 tunách hliníkových obalů ročně, z toho recyklováno bylo pouze asi 13 procent. Nejde o zanedbatelné množství: zbývajících, vyhozených 11,5 kilotuny by stačilo na výrobu 523 dopravních letadel Boeing 737. Recyklace hliníku je oproti jeho výrobě energeticky mnohem méně náročná. Roztavení a recyklace hliníkového odpadu ušetří asi 97 % energie, které by bylo potřeba k výrobě kovu z primární suroviny. ěrně vzácný, tvrdý, leskle modrošedý kov. Využívá se zejména pro své neobyčejné vlastnosti: extrémní odolnost proti korozi, velkou pevnost, dobrou opracovatelnost, odolnost vůči kyselinám a dobrou vodivost. Hlavní využití tantal nachází při výrobě elektronických součástek, hlavně tantalových kondenzátorů. Výrobci elektroniky se snaží své zboží stále zmenšovat a tantal je prostředkem, který jim to umožňuje. Tantalové součástky tak najdeme téměř v každém počítači či mobilním telefonu. Jeho světová spotřeba se každoročně zvyšuje o 8-12 % a s ní samozřejmě i cena kovu.
Ložiska rud, ze kterých se

Válka v Kongu
čistý tantal extrahuje, se nacházejí zejména v Austrálii, Kanadě, Brazílii a v zemích střední Afriky. V Kongu leží 80 % světových zásob kolumbitu-tantalitu (tantalových rud). Dobývá se podobně jako zlato v devatenáctém století.
Kongo, t

Sociální dopady
řetí největší africkou zemi, už dlouho sužuje občanská válka, částečně související i s těžbou tantalu. Co do počtu mrtvých je největší humanitární katastrofou od konce druhé světové války. Ozbrojené skupiny ovládají nelegální, ale výnosnou těžbu tantalových rud. Především výtěžky z této ilegální těžby jsou investovány do dalšího vyzbrojování válčících skupin. Vývoz tantalu tak přímo financuje válku.
B

Dopady na životní prost

V honb

Tantal z Konga v mobilu
ěhem posledních let muselo asi 3,4 milionu obyvatel nuceně opustit své domovy. Mnoho farmářů bylo vyhnáno ze svých pozemků, které se nacházely na území s bohatými ložisky tantalu. Místo svého původního živobytí nyní pracují v dolech, kde se ilegálně těží nerostné suroviny. Dobývání nerostů zde navíc probíhá v nelidských podmínkách, k práci jsou často nuceny i děti. Podle některých odhadů v oblasti severovýchodního Konga v druhé polovině devadesátých let asi 30 % školních dětí přerušilo studium, protože byly okolnostmi donuceny zapojit se do ilegální těžby tantalových rud. ředí ě za bohatým tantalovým výtěžkem jsou v Kongu také káceny tropické pralesy v místních národních parcích. Populace slonů v národním parku Kahuzi-Biega byla v důsledku ilegální těžby a vývozu tantalu téměř vyhubena, dramaticky poklesl i počet goril.
Velké korporace obchodující s tantalem byly vyzvány, aby nakupovaly kov jen z legálních zdrojů
Výsledkem ale bylo pouze to, že se ilegálně vytěžené rudy pašují do sousedních afrických států, odkud jsou reexportovány legální cestou. Skutečný původ tantalu se tímto mechanismem obratně zakrývá, takže papírově se zdá být v pořádku. Na své cestě z ilegálních dolů v Kongu do spotřební elektroniky vystřídá tantal nejméně deset vlastníků. Původ kovu v přístrojích téměř není možné vystopovat. Tantal je běžnou součástí spotřebního zboží českém trhu. Je pravděpodobné, že část výrobků obsahuje kov, který pochází z konžské rudy. Dokázat to, ale ani s jistotou vyloučit, ovšem nejde: brání tomu komplikovaný řetězec obchodních vztahů.
ZDROJ:http://clanky.rvp.cz

EIA

Geologie

Den Země

Další články

Partneři