Budoucnost elektromobilů v Česku

Automobily patří a budou patřit mezi základní pilíře světové ekonomiky. Díky průmyslové výrobě je cena vozu relativné nízká, a tak si jej může dovolit takřka každý, což přináší řadu problémů. Mezi hlavní problémy patří velká zátěž komunikací a životního prostředí. V poslední době je proto téma elektromobilů nejvíce probíráno v souvislosti se snížením emisí ve velkých městech.

Snad každý primátor či starosta by rád snížil zátěž způsobenou automobily ve městech. Jde-li to, budují se obchvaty, tunely, které mají snížit zátěž města. V mnoha evropských městech je zavedeno mýto pro vjezd automobilů do centra. Toto mýtné se však netýká elektromobilů, neboť nezpůsobují místní emise.

Zatím rozšíření elektromobilů ve městech brání absence infrastruktury dobíjecích stanic a podpora města pro majitele těchto vozidel. Dalším faktorem, který brzdí rozvoj vozů ve městech, jsou samotní lidé. Jsou příliš pohodlní a vůz na elektrický pohon se jim zdá příliš drahý a jeho dojezd krátký.

Zajímavé je, že průměrný Pražan denně neujede více než 50 kilometrů a dojezd dnešních elektromobilů je více než 100 kilometrů.

Lidé si elektromobily začnou pořizovat ve chvíli, kdy jejich cena bude stejná jako u běžného automobilu a dojezd alespoň 500 kilometrů. Současná cena baterií pro vozidlo s dojezdem cca 100 kilometrů je 100 až 400 tisíc korun podle použité technologie.

Elektromobily a ekologie je samo o sobě zajímavé spojení. Dnešní ekologové jsou spíše ovce, které věří mnoha polopravdám.

I když se může zdát, že tato auta jsou ekologická, není to tak úplně pravda. Ano, snižují místní emise a díky lepší účinnosti je i ekologická zátěž nižší než při spalování ropných produktů. Účinnost má okolo 80 procent, zatímco běžný spalovací motor okolo 30 procent.

Ale i elektrickou energii musíme nějak vyrobit, rozvést, distribuovat. Už její samotná výroba je neekologická (spalování pevných paliv, atomová energie). Městům by se ulevilo snížením emisí, ale problém se tím vlastně jen přesune jinam.

Hlavním důvodem pro rozvoj elektromobilů je fakt, že rozdíl dodávek elektrické energie přes den a v noci je tak veliký, že by bylo zapotřebí 200 tisíc elektromobilů pro nabíjení nočním proudem, aby se vyrovnal tento rozdíl.

Toto je dáno tím, že jadernou elektrárnu Temelín nelze jen v noci vypnout a ráno nahodit.

Elektrovozy jsou podle mě přijatelnější než automobily se spalovacím motorem, ale vždy je nutné přihlédnout, kde a jak pro ně vyrobíme elektřinu. A tak, i když 50 procent informací, které podávají ekologové, a lidé jim věří, jsou lživé, věřte, že elektromobily jsou ekologické.

Budoucnost je závislá jen na vývoji nových technologií v oblasti pohonných akumulátorů. Nejlépe se zatím jeví baterie na bázi Li-S, které již v blízké době dosáhnou skoro pětinásobné energetické hustoty současné technologie LiFeYPo4. Ve chvíli, kdy lidé doopravdy budou elektromobily chtít a velké automobilky budou tyto vozy skutečně chtít vyrábět a prodávat, nastane opravdový boom.

V současné době sice automobilky prezentují své výtvory, ale jde spíše o studie či omezené série, aby se neřeklo, že nemají elektromobil.

Většinou jde však o to, že automobilka vezme svůj nejprodávanější typ, dá do něj běžný AC motor, baterie, a je to.

Bohužel elektromobil potřebuje speciální přístup a část vývoje v oblasti pohonu pro docílení účinnosti a účelnosti. Také konstrukce musí být odlišná a celkový přístup k elektromobilu jiný.

Stejně jako přístup k technické části měl by se změnit i přístup k designové části elektrovozů. Díky odlišné konstrukci lze vytvořit designově zajímavé návrhy, které by při použití spalovacího motoru nebyly možné.

Elektromobil tak umožňuje daleko širší a odvážnější pojetí designu a konstrukce, bez nutnosti jakéhokoli omezení, pouze s ohledem na bezpečnost posádky. Představuje jiný životní styl a přístup, proto není pro každého. Jízda s vozem na elektrický pohon je zážitkem, který se nedá popsat.

AUTOR: Luboš Chvátal,
majitel konstrukční firmy FreeAir