V Prazdroji snížili za posledních pět let uhlíkovou stopu o dvacet procent

Zařízení na zpětné jímání oxidu uhličitého, vznikajícího především při prvotním kvašení piva v cylindrokónických (CK) tancích, uspořilo Prazdroji za poslední dva roky přes milion tun tohoto plynu. Mluvčí pivovaru Jiří Mareček uvádí, že celá více než desetimilionová investice se Prazdroji díky úsporám v nižší spotřebě energií i CO2 už vrátila. Ve verzi vylepšené o takzvanou "rekuperaci tepla" ji využívají oba plzeňské pivovary - Prazdroj a Gambrinus - i Radegast v Nošovicích. Podobné zařízení, ne však vlastní konstrukce, má k dispozici i pivovar ve Velkých Popovicích.

Jak snížit uhlíkovou stopu

"Projekt přispívá k dalšímu snižování uhlíkové stopy, kterou se Plzeňskému Prazdroji podařilo snížit za posledních pět let o dvacet procent. Nebudeme mít problém se splněním závazku mateřské společnosti SABMiller ke snížení emisní stopy pivovarů o padesát procent do roku 2020," říká Mareček. V Česku se inovace týká tří pivovarů, po celém světě jich ale SABMiller, světová pivovarnická dvojka, ovládá desítky.

Díky vlastnímu využití CO2 nemusí Prazdroj nakupovat plyn, který by se jinak musel vyrobit s použitím fosilních zdrojů, a tedy se zbytečnými emisemi. Zároveň odpadnou také jízdy desítek kamionů, které by plyn přepravovaly do pivovarů. Nejde jen o vypouštěné emise jako takové, ale i o celkovou úsporu energií. Prazdroj tímto snižuje meziročně náklady na veškeré energie - tedy včetně elektřiny, zemního plynu nebo páry - o deset procent. Pivovar současně využívá vlastní jímaný oxid uhličitý i v situacích, pro které by bylo jinak třeba ho nakupovat. Plní se jím například všechny lahve, sudy a nádoby před jejich naplněním pivem. Oxid z nich vytlačuje vzduch, který by jinak zrychloval proces stárnutí piva, a CO2 odchází z nádob až současně při jejich naplnění pivem.

Jímání té části oxidu uhličitého, která při kvašení nezůstane v pivu a nevytváří jeho "říz", ale zůstává v CK tancích, není obecně v průmyslových pivovarech nic neobvyklého. Unikátní inovací na celém systému je především způsob využití tepla z kapalného oxidu uhličitého k ochlazování při přestupu do plynné fáze, k ochlazování strojů - například jímacích kompresorů.

Teplo, které ochlazuje

"Přebytky CO2 unikaly dřív do atmosféry, zatímco nyní jsme schopni tento přírodním způsobem vyprodukovaný plyn znovu využít k vytvoření ochranné atmosféry pro stáčení a přečerpávání piva. Proto přebytek kvasného CO2 jímáme, to znamená svedeme ho do potrubí, pro uskladnění zkapalníme a poté po zplynění znovu použijeme v jiné fázi výrobního procesu," popisuje princip nakládání s CO2 v Prazdroji manažer kapitálových projektů, tedy zjednodušeně řečeno šéf investic, Jan Šik.

Klíčová je podle něj na celém systému nejnovější (loni zprovozněná) technologická část - zmíněná rekuperace tepla, tedy náhrada stávajícího způsobu odpařování CO2. Pivovar novinku nejprve vyzkoušel při provozu v Gambrinusu, následně ji zprovoznil i v Nošovicích a Plzeňském Prazdroji. "To se dosud konvenčně řešilo teplem - parou. My jsme to ale naprojektovali jinak. Využíváme i toho, že máme vedle chladírnu, která produkuje teplé čpavkové páry, a toto odpadní teplo využíváme při odpařování CO2," popisuje Šik. Celý systém si technici Prazdroje nenechávají pro sebe. "Je to inspirace i pro další sesterské pivovary skupiny SABMiller. Především v Evropě, ale i jinde ve světě. Ty informace sdílíme, předáváme je dál," připomíná. O celý systém se už zajímali přímo v Plzni například zástupci sesterského pivovaru Boyaca z Kolumbie nebo pivovarů z Polska a Itálie.

Plynu je dost pro celý Prazdroj

Provoz celé této technologie má v obou plzeňských pivovarech na starosti vedoucí výrobního útvaru energetiky Pavel Pech. Celým projektem doslova žije. Přechází z jedné strojovny do druhé, zaujatě vykládá a přechází mezi zdánlivě chaotickou změtí trubek a rour.

Pivovar Prazdroj (vaří značku Pilsner Urquell) i v areálu sousední Gambrinus využívají každý po dvou obřích nádržích na zkapalněný oxid uhličitý - každý z pivovarů má také samostatnou technologii. Z jednoho vyrobeného hektolitru piva tímto získávají v Plzni 2,8 kilogramu čistého CO2. To pokrývá zhruba 98 procent celkové potřeby tohoto plynu.

"Dá se říci, že jsme v podstatě soběstační. Kromě nezbytných výluk při opravách v provozu máme potřebný CO2 z vlastních zdrojů," říká Pech. Ve strojovně ukazuje, kde se plyn, jímaný do obřích "balonů", čistí, kudy a kam proudí. Zastaví se u složitého a laikovi těžko srozumitelného nákresu celého systému rekuperace tepla, změti křížících se různobarevných čar, symbolů a šipek. Nákresu vévodí nápis "perpetuum mobile". "To pojmenování se už tak nějak vžilo," usmívá se Pech.

Lídr v pivu, lídr v plynu

Plzeňský Prazdroj s pivovary v Plzni, severomoravských Nošovicích a Velkých Popovicích nedaleko od Prahy je největší producent piva v Česku. Celkem u nás loni uvařil necelých osm milionů hektolitrů, to je zhruba polovina tuzemské spotřeby. Automaticky tak Prazdroj spotřebuje ze všech pivovarů i nejvíc oxidu uhličitého - přes 22 tisíc tun ročně. To, že prakticky veškerou svou potřebu pokrývá jímáním a následným využitím CO2, uvolňovaného při výrobě piva, ocenila i odpadová společnost Eko Kom. Projekt přispěl k tomu, že tato nezisková společnost, která zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů, ale zároveň podporuje omezování dopadů potravinářského průmyslu na životní prostředí, ohodnotila Prazdroj osvědčením za úsporu emisí.

"Přístup k trvale udržitelnému rozvoji je jedním z našich strategických kritérií. To je na tom to fascinující, že se do toho pouštíme na jedné straně proto, abychom vařili kvalitní pivo a úspěšně podnikali, ale zároveň i s ohledem na životní prostředí, na naše sousedy, na to, aby se naše české pivo dalo vařit i za desítky let, protože bude z čeho," komentuje tyto aktivity Prazdroje mluvčí Mareček.

AUTOR: Miroslav Petr
AUTOR-WEB: www.ihned.cz