Čtvrtek, 28. března 2024

Ekologická logistika a možnosti optimalizace nákladů spojených s ochranou životního prostředí

Fakt, že problematika  životního   prostředí  se stává stále více klíčovým faktorem v mnoha vědních odvětvích, je nepopiratelný. Proto je třeba i obecnou definici logistiky, kromě klasických vazeb a funkcí, vsadit do  ekologického  rámce.
Ekologická  logistika a možnosti optimalizace nákladů spojených s ochranou  životního   prostředí
V tomto kontextu by logistika v podniku měla představovat snahu o synchronizaci, koordinaci a optimalizaci informačních a materiálových toků s cílem uspokojit potřeby zákazníků při přiměřených (co nejnižších) nákladech a za předpokladu minimálního negativního vlivu firemních aktivit na  životní   prostředí  .

Vztah logistiky k ochraně  životního   prostředí  -  ekologická  logistika

Logistický směr, který se zaměřuje na dopady podnikových aktivit na  životní   prostředí  (např. vztah jednotlivých druhů dopravy a úrovně  znečišťování   životního   prostředí  , snaží se snížit materiálovou a energetickou náročnost logistických činností, má vazbu na certifikaci dle norem ISO 14000...), bývá označován jako zelená logistika (green logistics),  ekologická  logistika (ecological logistics), popř. environmentální logistika. [1]

Environmentální systémy řízení (EMS)

Otázka zcela zásadního významu, která se často objevuje v souvislosti s výše zmíněnou  ekologickou  logistikou, zní: \"Je možné při snaze omezit negativní vliv podnikových činností na  životní   prostředí  zároveň zvýšit jejich efektivnost?\"

Odpovědí na tuto otázku jsou v mnoha případech  Enviromentální  systémy řízení (EMS). Zavedení EMS (Environmental Management Systems) představuje jednu z možností, jak pozitivně ovlivnit náklady firmy spojené s ochranou  životního   prostředí  a současně vyhovět  ekologickým  požadavkům daným legislativou (popř. je převýšit). Podstatou těchto systémů je aktivní přístup podniků ke sledování, řízení a postupnému snižování dopadů jejich činností na  životní   prostředí  .

Jakým způsobem je možné vybudovat systém environmentálního řízení? Prvním a současně klíčovým krokem je ztotožnění se TOP managementu s celým projektem. Ač tento krok může vyznívat poněkud bezvýznamně, jedná se o naprosto zásadní zlom v rámci celého projektu zavedení EMS. Top management má totiž velmi často o souladu podnikání a  životního   prostředí  své vyhraněné představy a ochranu  životního   prostředí  chápe jako určité zlo, které brání jeho svobodnému podnikání. Proto z těchto důvodů, aby systém efektivně pracoval, musí se vedení zavázat k dlouhodobým cílům environmentální politiky.

Dále je nutné identifikovat dopady činností podniku na  životní   prostředí  a ohodnotit jejich závažnost.

Musí být také určen představitel vedení odpovědný za implementaci EMS, který má informovat management podniku o tom, jak systém pracuje.

Všechno, co může ovlivnit  životní   prostředí  , musí mít podnik pod kontrolou. Spadají sem každodenní činnosti pracovníků, používané stroje a nástroje a služby, které k výkonu své funkce využívají. Každý, jehož činnost může mít dopad na  životní   prostředí  , musí být proškolen z hlediska svých pravomocí a odpovědnosti v procesu implementace EMS.

Klíčové v úspěšném využití EMS je to, že je poměřována celková výkonnost k dosahování environmentálních cílů. To znamená, že jsou měřeny ty aspekty, které mohou přispět k lepším výkonům a současně demonstrují, že firma vyhovuje požadavkům normy.

Norma mimo jiné říká, že je nutné udržovat dokumentaci pravidelného monitorování a měření klíčových činností organizace, které mohou mít dopad na  životní   prostředí  .

Měření procesů představuje sledování činností, které vyžadují kontrolu (jako jsou např. emise) a lze sem zahrnout rovněž kalibraci měřicích zařízení. Druhou částí je měření shody, kterým se hodnotí výkony ve vztahu k legislativním požadavkům. A konečně je to měření celého systému, kdy se zjišťuje pokrok směrem k cílům systému a cílovým hodnotám celé organizace, což se děje prostřednictvím interních auditů. Výstupy v podobě grafů zachycujících nápravná a preventivní opatření či výsledky přezkoumání vedením jsou názorné a jasně ukazují míru zlepšení.

Důkazem o závazcích organizace vůči požadavkům na  životní   prostředí  je certifikace EMS třetí nezávislou stranou. Certifikace je tedy jasným svědectvím vůči akcionářům, pracovníkům, veřejnosti, konkurentům a všem dalším zainteresovaným stranám o žádoucím  ekologickém  chování podniku.

Přínosy zavedení a certifikace EMS podle požadavků ISO 14001 lze shrnout do těchto bodů:

- Dosažení plné shody s platnou legislativou a všemi aplikovatelnými environmentálními požadavky.

- Redukce provozních nákladů (např. úspory při využívání surovin, energií, ale i nákladů na zneškodňování  odpadů  , včetně úspor za poplatky při  znečišťování  ).

- Snížení rizika vzniku nehod, ovlivňujících  životní   prostředí  .

- Úspory na pokutách a jiných sankcích, spojených s poškozováním  životního   prostředí  .

- Vyloučení nebo omezení nákladů, způsobených neujasněnou organizační strukturou a jasnější vymezení investičních záměrů a podnikatelských plánů.

- Zlepšení vztahů s veřejností, státními institucemi a ostatními environmentálními skupinami.

- Zvýšení podnikatelské důvěryhodnosti pro investory, banky a pojišťovny (nižší úroky, pojistné).

- Rozšíření možností v exportní oblasti a v oblasti státních zakázek a podpor podnikání.

- Zlepšení image organizace.

Zavedení systému environmentálního managementu není automatickým dokladem toho, že organizace pracuje bez negativních vlivů na  životní   prostředí  . Pokud však organizace zavedla systém řízení skutečně důsledně, pokud jej provozuje i po certifikaci a je schopna certifikát obhájit i v dalších letech, je evidentní, že jsou nastaveny mechanizmy umožňující neustálé zlepšování ekonomické situace podniku, což se projeví především ve vyšším zájmu o výkony  ekologicky  se chovajícího podniku ze strany zákazníků. Dalším možným pozitivem je úspora finančních prostředků spojených se sankcemi ze strany státu v případě nedodržování základních environmentálních norem.

Časový vývoj ukazuje výrazné zrychlení procesu zavádění EMS v průmyslových podnicích v ČR ke konci 90. let. Pozitivně se zde zřejmě odráží snaha organizací uspět při vývozech do zemí EU právě prostřednictvím zavedených EMS. Z pohledu EMS Česká republika snese srovnání i se zeměmi EU, kde se celý proces implementace systémů EMS začal realizovat výrazně dříve.

Ochrana  životního   prostředí  a systém veřejné podpory

Významným faktorem při snaze firem optimalizovat náklady spojené se zaváděním EMS jsou dotace státu.

V rámci podpory zavádění systémů environmentálního řízení mohou české podniky získat dotaci na zavedení EMS ze dvou existujících podpůrných programů. Jde zejména o Program podpory malých a středních podnikatelů TRH a Příspěvek ze  Státního   fondu   životního   prostředí  (  SFŽP  ) při zavádění EMS v podniku.

Program TRH

Program podporuje zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků v oblastech environmentálního managementu a řízení jakosti. O zařazení do programu může požádat jakýkoli podnikatelský subjekt se sídlem na území ČR s počtem zaměstnanců menším než 250 osob splňující požadavky na příjemce podpory. Program umožňuje poskytnout podnikatelským subjektům příspěvek na certifikaci EMS ve výši 50 % nákladů na poplatek za vydání certifikátu a nákladů za odborné poradenské služby v souvislosti s certifikací podle norem řady ISO 14 000. Maximální výše příspěvku je 200 tis. Kč.

Příspěvek ze  SFŽP 

V rámci podpory zavádění EMS lze ze  Státního   fondu   životního   prostředí  získat příspěvek na zavedení a certifikaci tohoto systému. Pokud žadatel zavádí EMS podle normy ISO 14001, může být dotace poskytnuta do výše 50 % nákladů. Kritéria, která  SFŽP  při výběru akcí k podpoře uplatňuje, jsou stanovena takto:

- Měrné investiční náklady na zavedení systému EMAS vztažené na jednotku  znečištění  (  ekologický  přínos je vyjádřen v peněžních jednotkách jako míra odvrácených poplatků za  znečištění   životního   prostředí  ),

- velikost podniku s prioritou podniků o velikosti:

a. 25 - 500 zaměstnanců,

b. 0 - 25 zaměstnanců,

- regionální priority ochrany  životního   prostředí  .[2]

Závěrem je třeba zdůraznit, že každý podnik by se měl zamyslet nad následujícím vztahem:

V článku jsou uvedeny možnosti, jak snížit náklady spojené s implementací environmentálních systémů řízení ve firmě na přiměřenou úroveň a současně dodržet, popř. překročit,  ekologické   normy  . Je zřejmé, že i přes tyto možnosti si aplikace  ekologických  opatření ve firmě vyžádá nemalou sumu finančních prostředků, kterou je však třeba porovnat s přínosy vyplývajícími ze zavedení EMS. K nejdůležitějším z nich patří možný pokles nákladů na materiál (využitím  recyklovaných  materiálů) a energii (např. software pro sledování a řízení spotřeby elektrické energie v podniku), zisk konkurenční výhody oproti podnikům, které neaplikují EMS a zlepšení vztahů s obchodními partnery, kteří environmentální aspekty přísně dodržují a vyžadují jejich realizaci.

Literatura

1. Škapa, Radoslav. Skrytý potenciál reverzní logistiky. Logistika, březen 2002, s. 38-39.

2. www.ceu.cz

3. www.cemc.cz

AUTOR: Ing. Radka Olšovská,
AUTOR: Ing. Petra Butorová
Katedra logistiky, VVŠ PV ve Vyškově
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů