Fakt, že problematika životního prostředí se stává stále více klíčovým faktorem v mnoha vědních odvětvích, je nepopiratelný. Proto je třeba i obecnou definici logistiky, kromě klasických vazeb a funkcí, vsadit do ekologického rámce.
Ekologická logistika a možnosti optimalizace nákladů spojených s ochranou životního prostředí
V tomto kontextu by logistika v podniku měla představovat snahu o synchronizaci, koordinaci a optimalizaci informačních a materiálových toků s cílem uspokojit potřeby zákazníků při přiměřených (co nejnižších) nákladech a za předpokladu minimálního negativního vlivu firemních aktivit na životní prostředí .
Vztah logistiky k ochraně životního prostředí - ekologická logistika
Logistický směr, který se zaměřuje na dopady podnikových aktivit na životní prostředí (např. vztah jednotlivých druhů dopravy a úrovně znečišťování životního prostředí , snaží se snížit materiálovou a energetickou náročnost logistických činností, má vazbu na certifikaci dle norem ISO 14000...), bývá označován jako zelená logistika (green logistics), ekologická logistika (ecological logistics), popř. environmentální logistika. [1]
Environmentální systémy řízení (EMS)
Otázka zcela zásadního významu, která se často objevuje v souvislosti s výše zmíněnou ekologickou logistikou, zní: \"Je možné při snaze omezit negativní vliv podnikových činností na životní prostředí zároveň zvýšit jejich efektivnost?\"
Odpovědí na tuto otázku jsou v mnoha případech Enviromentální systémy řízení (EMS). Zavedení EMS (Environmental Management Systems) představuje jednu z možností, jak pozitivně ovlivnit náklady firmy spojené s ochranou životního prostředí a současně vyhovět ekologickým požadavkům daným legislativou (popř. je převýšit). Podstatou těchto systémů je aktivní přístup podniků ke sledování, řízení a postupnému snižování dopadů jejich činností na životní prostředí .
Jakým způsobem je možné vybudovat systém environmentálního řízení? Prvním a současně klíčovým krokem je ztotožnění se TOP managementu s celým projektem. Ač tento krok může vyznívat poněkud bezvýznamně, jedná se o naprosto zásadní zlom v rámci celého projektu zavedení EMS. Top management má totiž velmi často o souladu podnikání a životního prostředí své vyhraněné představy a ochranu životního prostředí chápe jako určité zlo, které brání jeho svobodnému podnikání. Proto z těchto důvodů, aby systém efektivně pracoval, musí se vedení zavázat k dlouhodobým cílům environmentální politiky.
Dále je nutné identifikovat dopady činností podniku na životní prostředí a ohodnotit jejich závažnost.
Musí být také určen představitel vedení odpovědný za implementaci EMS, který má informovat management podniku o tom, jak systém pracuje.
Všechno, co může ovlivnit životní prostředí , musí mít podnik pod kontrolou. Spadají sem každodenní činnosti pracovníků, používané stroje a nástroje a služby, které k výkonu své funkce využívají. Každý, jehož činnost může mít dopad na životní prostředí , musí být proškolen z hlediska svých pravomocí a odpovědnosti v procesu implementace EMS.
Klíčové v úspěšném využití EMS je to, že je poměřována celková výkonnost k dosahování environmentálních cílů. To znamená, že jsou měřeny ty aspekty, které mohou přispět k lepším výkonům a současně demonstrují, že firma vyhovuje požadavkům normy.
Norma mimo jiné říká, že je nutné udržovat dokumentaci pravidelného monitorování a měření klíčových činností organizace, které mohou mít dopad na životní prostředí .
Měření procesů představuje sledování činností, které vyžadují kontrolu (jako jsou např. emise) a lze sem zahrnout rovněž kalibraci měřicích zařízení. Druhou částí je měření shody, kterým se hodnotí výkony ve vztahu k legislativním požadavkům. A konečně je to měření celého systému, kdy se zjišťuje pokrok směrem k cílům systému a cílovým hodnotám celé organizace, což se děje prostřednictvím interních auditů. Výstupy v podobě grafů zachycujících nápravná a preventivní opatření či výsledky přezkoumání vedením jsou názorné a jasně ukazují míru zlepšení.
Důkazem o závazcích organizace vůči požadavkům na životní prostředí je certifikace EMS třetí nezávislou stranou. Certifikace je tedy jasným svědectvím vůči akcionářům, pracovníkům, veřejnosti, konkurentům a všem dalším zainteresovaným stranám o žádoucím ekologickém chování podniku.
Přínosy zavedení a certifikace EMS podle požadavků ISO 14001 lze shrnout do těchto bodů:
- Dosažení plné shody s platnou legislativou a všemi aplikovatelnými environmentálními požadavky.
- Redukce provozních nákladů (např. úspory při využívání surovin, energií, ale i nákladů na zneškodňování odpadů , včetně úspor za poplatky při znečišťování ).
- Snížení rizika vzniku nehod, ovlivňujících životní prostředí .
- Úspory na pokutách a jiných sankcích, spojených s poškozováním životního prostředí .
- Vyloučení nebo omezení nákladů, způsobených neujasněnou organizační strukturou a jasnější vymezení investičních záměrů a podnikatelských plánů.
- Zlepšení vztahů s veřejností, státními institucemi a ostatními environmentálními skupinami.
- Zvýšení podnikatelské důvěryhodnosti pro investory, banky a pojišťovny (nižší úroky, pojistné).
- Rozšíření možností v exportní oblasti a v oblasti státních zakázek a podpor podnikání.
- Zlepšení image organizace.
Zavedení systému environmentálního managementu není automatickým dokladem toho, že organizace pracuje bez negativních vlivů na životní prostředí . Pokud však organizace zavedla systém řízení skutečně důsledně, pokud jej provozuje i po certifikaci a je schopna certifikát obhájit i v dalších letech, je evidentní, že jsou nastaveny mechanizmy umožňující neustálé zlepšování ekonomické situace podniku, což se projeví především ve vyšším zájmu o výkony ekologicky se chovajícího podniku ze strany zákazníků. Dalším možným pozitivem je úspora finančních prostředků spojených se sankcemi ze strany státu v případě nedodržování základních environmentálních norem.
Časový vývoj ukazuje výrazné zrychlení procesu zavádění EMS v průmyslových podnicích v ČR ke konci 90. let. Pozitivně se zde zřejmě odráží snaha organizací uspět při vývozech do zemí EU právě prostřednictvím zavedených EMS. Z pohledu EMS Česká republika snese srovnání i se zeměmi EU, kde se celý proces implementace systémů EMS začal realizovat výrazně dříve.
Ochrana životního prostředí a systém veřejné podpory
Významným faktorem při snaze firem optimalizovat náklady spojené se zaváděním EMS jsou dotace státu.
V rámci podpory zavádění systémů environmentálního řízení mohou české podniky získat dotaci na zavedení EMS ze dvou existujících podpůrných programů. Jde zejména o Program podpory malých a středních podnikatelů TRH a Příspěvek ze Státního fondu životního prostředí ( SFŽP ) při zavádění EMS v podniku.
Program TRH
Program podporuje zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků v oblastech environmentálního managementu a řízení jakosti. O zařazení do programu může požádat jakýkoli podnikatelský subjekt se sídlem na území ČR s počtem zaměstnanců menším než 250 osob splňující požadavky na příjemce podpory. Program umožňuje poskytnout podnikatelským subjektům příspěvek na certifikaci EMS ve výši 50 % nákladů na poplatek za vydání certifikátu a nákladů za odborné poradenské služby v souvislosti s certifikací podle norem řady ISO 14 000. Maximální výše příspěvku je 200 tis. Kč.
Příspěvek ze SFŽP
V rámci podpory zavádění EMS lze ze Státního fondu životního prostředí získat příspěvek na zavedení a certifikaci tohoto systému. Pokud žadatel zavádí EMS podle normy ISO 14001, může být dotace poskytnuta do výše 50 % nákladů. Kritéria, která SFŽP při výběru akcí k podpoře uplatňuje, jsou stanovena takto:
- Měrné investiční náklady na zavedení systému EMAS vztažené na jednotku znečištění ( ekologický přínos je vyjádřen v peněžních jednotkách jako míra odvrácených poplatků za znečištění životního prostředí ),
- velikost podniku s prioritou podniků o velikosti:
a. 25 - 500 zaměstnanců,
b. 0 - 25 zaměstnanců,
- regionální priority ochrany životního prostředí .[2]
Závěrem je třeba zdůraznit, že každý podnik by se měl zamyslet nad následujícím vztahem:
V článku jsou uvedeny možnosti, jak snížit náklady spojené s implementací environmentálních systémů řízení ve firmě na přiměřenou úroveň a současně dodržet, popř. překročit, ekologické normy . Je zřejmé, že i přes tyto možnosti si aplikace ekologických opatření ve firmě vyžádá nemalou sumu finančních prostředků, kterou je však třeba porovnat s přínosy vyplývajícími ze zavedení EMS. K nejdůležitějším z nich patří možný pokles nákladů na materiál (využitím recyklovaných materiálů) a energii (např. software pro sledování a řízení spotřeby elektrické energie v podniku), zisk konkurenční výhody oproti podnikům, které neaplikují EMS a zlepšení vztahů s obchodními partnery, kteří environmentální aspekty přísně dodržují a vyžadují jejich realizaci.
Literatura
1. Škapa, Radoslav. Skrytý potenciál reverzní logistiky. Logistika, březen 2002, s. 38-39.
2. www.ceu.cz
3. www.cemc.cz
AUTOR: Ing. Radka Olšovská,
AUTOR: Ing. Petra Butorová
Katedra logistiky, VVŠ PV ve Vyškově
Vztah logistiky k ochraně životního prostředí - ekologická logistika
Logistický směr, který se zaměřuje na dopady podnikových aktivit na životní prostředí (např. vztah jednotlivých druhů dopravy a úrovně znečišťování životního prostředí , snaží se snížit materiálovou a energetickou náročnost logistických činností, má vazbu na certifikaci dle norem ISO 14000...), bývá označován jako zelená logistika (green logistics), ekologická logistika (ecological logistics), popř. environmentální logistika. [1]
Environmentální systémy řízení (EMS)
Otázka zcela zásadního významu, která se často objevuje v souvislosti s výše zmíněnou ekologickou logistikou, zní: \"Je možné při snaze omezit negativní vliv podnikových činností na životní prostředí zároveň zvýšit jejich efektivnost?\"
Odpovědí na tuto otázku jsou v mnoha případech Enviromentální systémy řízení (EMS). Zavedení EMS (Environmental Management Systems) představuje jednu z možností, jak pozitivně ovlivnit náklady firmy spojené s ochranou životního prostředí a současně vyhovět ekologickým požadavkům daným legislativou (popř. je převýšit). Podstatou těchto systémů je aktivní přístup podniků ke sledování, řízení a postupnému snižování dopadů jejich činností na životní prostředí .
Jakým způsobem je možné vybudovat systém environmentálního řízení? Prvním a současně klíčovým krokem je ztotožnění se TOP managementu s celým projektem. Ač tento krok může vyznívat poněkud bezvýznamně, jedná se o naprosto zásadní zlom v rámci celého projektu zavedení EMS. Top management má totiž velmi často o souladu podnikání a životního prostředí své vyhraněné představy a ochranu životního prostředí chápe jako určité zlo, které brání jeho svobodnému podnikání. Proto z těchto důvodů, aby systém efektivně pracoval, musí se vedení zavázat k dlouhodobým cílům environmentální politiky.
Dále je nutné identifikovat dopady činností podniku na životní prostředí a ohodnotit jejich závažnost.
Musí být také určen představitel vedení odpovědný za implementaci EMS, který má informovat management podniku o tom, jak systém pracuje.
Všechno, co může ovlivnit životní prostředí , musí mít podnik pod kontrolou. Spadají sem každodenní činnosti pracovníků, používané stroje a nástroje a služby, které k výkonu své funkce využívají. Každý, jehož činnost může mít dopad na životní prostředí , musí být proškolen z hlediska svých pravomocí a odpovědnosti v procesu implementace EMS.
Klíčové v úspěšném využití EMS je to, že je poměřována celková výkonnost k dosahování environmentálních cílů. To znamená, že jsou měřeny ty aspekty, které mohou přispět k lepším výkonům a současně demonstrují, že firma vyhovuje požadavkům normy.
Norma mimo jiné říká, že je nutné udržovat dokumentaci pravidelného monitorování a měření klíčových činností organizace, které mohou mít dopad na životní prostředí .
Měření procesů představuje sledování činností, které vyžadují kontrolu (jako jsou např. emise) a lze sem zahrnout rovněž kalibraci měřicích zařízení. Druhou částí je měření shody, kterým se hodnotí výkony ve vztahu k legislativním požadavkům. A konečně je to měření celého systému, kdy se zjišťuje pokrok směrem k cílům systému a cílovým hodnotám celé organizace, což se děje prostřednictvím interních auditů. Výstupy v podobě grafů zachycujících nápravná a preventivní opatření či výsledky přezkoumání vedením jsou názorné a jasně ukazují míru zlepšení.
Důkazem o závazcích organizace vůči požadavkům na životní prostředí je certifikace EMS třetí nezávislou stranou. Certifikace je tedy jasným svědectvím vůči akcionářům, pracovníkům, veřejnosti, konkurentům a všem dalším zainteresovaným stranám o žádoucím ekologickém chování podniku.
Přínosy zavedení a certifikace EMS podle požadavků ISO 14001 lze shrnout do těchto bodů:
- Dosažení plné shody s platnou legislativou a všemi aplikovatelnými environmentálními požadavky.
- Redukce provozních nákladů (např. úspory při využívání surovin, energií, ale i nákladů na zneškodňování odpadů , včetně úspor za poplatky při znečišťování ).
- Snížení rizika vzniku nehod, ovlivňujících životní prostředí .
- Úspory na pokutách a jiných sankcích, spojených s poškozováním životního prostředí .
- Vyloučení nebo omezení nákladů, způsobených neujasněnou organizační strukturou a jasnější vymezení investičních záměrů a podnikatelských plánů.
- Zlepšení vztahů s veřejností, státními institucemi a ostatními environmentálními skupinami.
- Zvýšení podnikatelské důvěryhodnosti pro investory, banky a pojišťovny (nižší úroky, pojistné).
- Rozšíření možností v exportní oblasti a v oblasti státních zakázek a podpor podnikání.
- Zlepšení image organizace.
Zavedení systému environmentálního managementu není automatickým dokladem toho, že organizace pracuje bez negativních vlivů na životní prostředí . Pokud však organizace zavedla systém řízení skutečně důsledně, pokud jej provozuje i po certifikaci a je schopna certifikát obhájit i v dalších letech, je evidentní, že jsou nastaveny mechanizmy umožňující neustálé zlepšování ekonomické situace podniku, což se projeví především ve vyšším zájmu o výkony ekologicky se chovajícího podniku ze strany zákazníků. Dalším možným pozitivem je úspora finančních prostředků spojených se sankcemi ze strany státu v případě nedodržování základních environmentálních norem.
Časový vývoj ukazuje výrazné zrychlení procesu zavádění EMS v průmyslových podnicích v ČR ke konci 90. let. Pozitivně se zde zřejmě odráží snaha organizací uspět při vývozech do zemí EU právě prostřednictvím zavedených EMS. Z pohledu EMS Česká republika snese srovnání i se zeměmi EU, kde se celý proces implementace systémů EMS začal realizovat výrazně dříve.
Ochrana životního prostředí a systém veřejné podpory
Významným faktorem při snaze firem optimalizovat náklady spojené se zaváděním EMS jsou dotace státu.
V rámci podpory zavádění systémů environmentálního řízení mohou české podniky získat dotaci na zavedení EMS ze dvou existujících podpůrných programů. Jde zejména o Program podpory malých a středních podnikatelů TRH a Příspěvek ze Státního fondu životního prostředí ( SFŽP ) při zavádění EMS v podniku.
Program TRH
Program podporuje zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků v oblastech environmentálního managementu a řízení jakosti. O zařazení do programu může požádat jakýkoli podnikatelský subjekt se sídlem na území ČR s počtem zaměstnanců menším než 250 osob splňující požadavky na příjemce podpory. Program umožňuje poskytnout podnikatelským subjektům příspěvek na certifikaci EMS ve výši 50 % nákladů na poplatek za vydání certifikátu a nákladů za odborné poradenské služby v souvislosti s certifikací podle norem řady ISO 14 000. Maximální výše příspěvku je 200 tis. Kč.
Příspěvek ze SFŽP
V rámci podpory zavádění EMS lze ze Státního fondu životního prostředí získat příspěvek na zavedení a certifikaci tohoto systému. Pokud žadatel zavádí EMS podle normy ISO 14001, může být dotace poskytnuta do výše 50 % nákladů. Kritéria, která SFŽP při výběru akcí k podpoře uplatňuje, jsou stanovena takto:
- Měrné investiční náklady na zavedení systému EMAS vztažené na jednotku znečištění ( ekologický přínos je vyjádřen v peněžních jednotkách jako míra odvrácených poplatků za znečištění životního prostředí ),
- velikost podniku s prioritou podniků o velikosti:
a. 25 - 500 zaměstnanců,
b. 0 - 25 zaměstnanců,
- regionální priority ochrany životního prostředí .[2]
Závěrem je třeba zdůraznit, že každý podnik by se měl zamyslet nad následujícím vztahem:
V článku jsou uvedeny možnosti, jak snížit náklady spojené s implementací environmentálních systémů řízení ve firmě na přiměřenou úroveň a současně dodržet, popř. překročit, ekologické normy . Je zřejmé, že i přes tyto možnosti si aplikace ekologických opatření ve firmě vyžádá nemalou sumu finančních prostředků, kterou je však třeba porovnat s přínosy vyplývajícími ze zavedení EMS. K nejdůležitějším z nich patří možný pokles nákladů na materiál (využitím recyklovaných materiálů) a energii (např. software pro sledování a řízení spotřeby elektrické energie v podniku), zisk konkurenční výhody oproti podnikům, které neaplikují EMS a zlepšení vztahů s obchodními partnery, kteří environmentální aspekty přísně dodržují a vyžadují jejich realizaci.
Literatura
1. Škapa, Radoslav. Skrytý potenciál reverzní logistiky. Logistika, březen 2002, s. 38-39.
2. www.ceu.cz
3. www.cemc.cz
AUTOR: Ing. Radka Olšovská,
AUTOR: Ing. Petra Butorová
Katedra logistiky, VVŠ PV ve Vyškově
Sdílet článek na sociálních sítích