Společenská odpovědnost - šance pro všechny

Eva Štejfová

Evropské společenství vydalo v roce 2001 materiál, tzv. Zelenou knihu, ve kterém definuje základní principy společensky odpovědného podniku. Podle tohoto materiálu se chová společensky odpovědně podnik, ve kterém jeho management dobrovolně integruje sociální a ekologická hlediska do všech firemních aktivit, plní nejen legislativní požadavky a všechny mezinárodně uznávané dohody, ale při svých aktivitách jde také nad jejich rámec a investuje "více" do lidského potenciálu, životního prostředí i vztahů se zainteresovanými stranami. Společenská odpovědnost však v žádném případě nesmí být pokládána za náhradu legislativních předpisů. V zemích, kde příslušné předpisy neexistují, by se mělo nejprve usilovat o ustanovení řádného legislativního rámce.
Společenská odpovědnost byla zatím spojována spíše s velkými nebo nadnárodními společnostmi. Pravdou však je, že se týká organizací všech typů, velikostí i odvětví činnosti, včetně malých a středních podniků, vládních organizací, politických stran na národních i komunálních úrovních i každého z nás. Mnoho nadnárodních společností již na těchto principech v zásadě pracuje, přesto i u nich lze vidět, v rámci jedné společnosti, rozdíly v chování v souvislosti s regionem. Stejně tak mnoho malých a středních podniků se již své společenské odpovědnosti chápe, zvláště prostřednictvím a vlivem obcí. Je však třeba dále mezi nimi zvyšovat povědomí o společenské odpovědnosti, vysvětlovat a dokumentovat již získanými zkušenostmi z praxe. Existující zkušenosti, např. s investicemi do ekologicky odpovědných technologií a korektní praxe, naznačují, že tato cesta, kromě jiného, přispívá i ke konkurenceschopnosti organizace.
V současné době existuje mnoho mezinárodně uznávaných dohod, kodexů, principů, které jsou součástí společenské odpovědnosti. Jako příklad uveďme Všeobecnou deklaraci lidských práv a svobod nebo Základní úmluvy Mezinárodní organizace práce - ILO. Neexistuje však dokument, který by shrnoval jednotlivé oblasti a principy společenské odpovědnosti, který by pomohl organizacím orientovat se a neopomenout některou z klíčových oblastí společenské odpovědnosti. Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO, jejíž dokumenty - mezinárodní normy - jsou celosvětově uznávané, proto zařadila do své strategické vize pro roky 2005 až 2010 vývoj normy pro společenskou odpovědnost, která bude vytvořena na základě širokého konsenzu všech zainteresovaných stran.
Důvody pro tvorbu této normy jednoznačně vystihuje i poselství paní Zivy Patir, viceprezidentky ISO: "Svět není dosud spravedlivý, ale společně máme ještě šanci eliminovat chudobu, nehumánní podmínky a degradaci životního prostředí. Jako jednotlivci i organizace máme příležitost převzít svou osobní odpovědnost, neargumentovat tím, že je to úkol někoho jiného. Jednou z možných cest je účast na tvorbě mezinárodní normy ISO 26000 pro společenskou odpovědnost organizací. Jakákoliv organizace, která chce zlepšovat svoji společenskou odpovědnost, musí pravidelně hodnotit procesy a role z úhlu pohledu společenské odpovědnosti. Každý článek společnosti může více přispívat k trvale udržitelnému rozvoji, a proto je třeba nástroje, který napomůže v praxi k implementaci - to je cílem normy ISO 26000."
V roce 2004 byla ustavena zvláštní pracovní skupina ISO/TMB/ WG Social responsibility, jejímž jediným cílem je vytvořit mezinárodní normu ISO 26000 Společenská odpovědnost organizací.
Pracovní skupina je vedena společným sekretariátem z rozvojové země (Brazílie) a rozvinuté země (Švédsko). Zapojení stovek expertů z 54 zemí i rovnoměrné zastoupení mužů a žen zabezpečuje žádanou rozmanitost názorů. V současné době je k dispozici druhý pracovní návrh normy, na jehož podobě se podílelo více než 400 expertů této pracovní skupiny. Ti zastupují hlavní zainteresované strany, které byly definovány na samém počátku tvorby normy - vládní a nevládní organizace, průmysl, spotřebitele, pracující a ostatní (tj. vzdělávání, věda apod.).
Předpokládá se, že hotová norma ISO bude schválena na začátku roku 2009.
Hlavním úkolem normy bude:
* definovat principy, klíčové oblasti a problémy vztahující se ke společenské odpovědnosti;
* poskytnout návod pro integraci a implementaci společenské odpovědnosti uvnitř i vně organizace;
* poskytnout obecný návod využitelný pro všechny typy organizací, který bude možné přizpůsobit "na míru", například podle velikosti organizace, místa jejího působení, rozsahu a povahy jejích operací;
* respektovat společenskou, environmentální a legislativní rozmanitost, právě tak jako rozdíly v podmínkách ekonomického rozvoje;
* respektovat všechny mezinárodně uznávané dohody, kodexy a normy;
* definovat termíny vztahující se ke společenské odpovědnosti.
Tato norma nebude patřit mezi normy systému managementu jakosti a nebude určena pro certifikaci. Norma bude postavena na třech pilířích - sociálním, environmentálním a ekonomickém.
Za klíčové oblasti jsou považována lidská práva, životní prostředí, pracovní praxe, korektní praxe, spotřebitelé, zapojení zainteresovaných stran. V České republice byla Českým normalizačním institutem založena v roce 2005 zrcadlová komise pro společenskou odpovědnost, která by měla splňovat stejné požadavky, jaké jsou kladeny na pracovní skupinu v ISO. Tato komise se snaží zajistit projednání návrhů normy a zpracování připomínek k návrhům za Českou republiku
Informace o připravované normě i o možnosti spolupráce na její tvorbě a další najdete na www.cni.cz
Autorka je vedoucí oddělení Českého normalizačního institutu