Trvale udržitelný rozvoj je v ČR spíše otázkou strategie na národní úrovni, ale v komerční sféře se zatím neujal. Mají podniky vůbec zájem o udržitelný rozvoj?
Strategicky na udržitelný rozvoj v podniku
Byznys má rád metafory. Podíváme-li se zpět do minulosti, s jakým obrazem pracoval management v minulém století, nalezneme metaforu mechanismu. Organizace jako stroj složený z mnoha součástek, které jsou dále tvořeny menšími částmi. Stroj je ovládán centrální autoritou vydávající příkazy a provádějící kontrolu. Pro minulé století byla tato představa dostatečná. Byla však poplatná době svého vzniku a stala se nepřiměřenou, když se prostředí, ve kterém se organizace pohybovaly, začalo stále rychleji měnit.
Organizace, která chce v dnešním světě přežít, potřebuje přijmout novou metaforu - metaforu organizace jako mozku. Učící se struktury/organizace, která je schopna analyzovat, strategicky uvažovat, předvídat možné příležitosti a hrozby a jednat - dynamicky reagovat na změny okolí. Nedílnou součástí nové strategie je inovace, která je zárukou, že organizace bude o krok před konkurencí a zajistí si tak dlouhodobé přežití.
Plánovat, předvídat a inovovat však lze pouze na základě důkladné analýzy, která si klade otázky typu: Kde je pro nás na trhu prostor? V čem jsme lepší než ostatní? apod. Pro minulé století bylo charakteristické, že organizace se při analýze zaměřovaly na svůj vnitřní obraz a pomíjely širší pohled na zdroje, na kterých byly závislé. Dnes už si uvědomují, jak neúplný takový pohled byl. Kvalita výrobních faktorů se snižuje (či je přinejlepším zachována), avšak za výrazně vyšší cenu. Stát reaguje na zhoršující se podmínky životního prostředí přísnější legislativou. A je stále obtížnější vyhledat kvalifikované pracovníky pro určité profese (viz též článek na s. 12). Podniky čelí tvrdé realitě: nárůst konkurenčního tlaku (nižší cena, necenová konkurence), zvyšující se požadavky zákazníků (vyšší kvalita), environmentálně zaměřená spotřebitelská lobby, nárůst škod způsobených přírodními katastrofami. To vše by se mělo zahrnout do analýzy.
Manévrovací prostor pro racionální volbu strategie podniku se působením těchto faktorů zužuje. Obrazně řečeno, dnešní organizace se nacházejí uvnitř pomyslného trychtýře. S tím jak plyne čas, se stále více přibližují k jeho středu a pociťují blízkost stěn (viz. obr. č. 1). "Náraz do stěny" pak může být způsoben například: změnou preferencí spotřebitelů, novým zákonem bezprostředně ovlivňujícím oblast podnikání, sníženým přístupem k bankovním úvěrům z důvodu ekologicky rizikové výroby, prudkým zvýšením ceny klíčové suroviny... Všechny tyto události mohou podnik zasáhnout a ohrozit jeho existenci.
SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP V DUCHU UČÍCÍ SE ORGANIZACE
Pro učící se organizace je racionální volbou přijmout celostní pohled na systém, na němž je přežití organizace závislé. Tímto systémem není ekonomika nebo lidská společnost. Ty jsou jen stupni organizovanosti (subsystémy) uvnitř globálního systému, kterým je biosféra. Důsledky přímé závislosti organizace na ekosystému je možné si představit jako např. poplatky za skládkování odpadů, pokuty za znečištění, rostoucí náklady na zdravotní péči pro zaměstnance, rostoucí náklady na pohonné hmoty a energie, vyšší ceny výrobních faktorů a další.
V takovémto komplexním systému je z dlouhodobého hlediska (z hlediska udržitelného rozvoje) racionální volbou provést redesign podnikových procesů tak, aby organizace byla konkurenceschopná, inovativní a méně závislá na nedostatkových zdrojích. Řada významných hráčů na globálním trhu tento trend rozpoznala a pracuje tak, aby si zajistila stabilní pozici i do budoucna. Společnosti jako např. Interface Europe, Electrolux, IKEA, McDonald's Sweden, Matsushita a další mají řadu strategických důvodů pro to, aby přijaly systémový pohled na své operace. Ten vyžaduje:
- novou vizi, která bude lidi inspirovat a energetizovat,
- přechod od otázky: "Co je dobré pro naši organizaci?" k otázce "K čemu je naše organizace dobrá?",
- nutnost přijmout odpovědnost za svoji činnost a produkty,
- budování image podniku, který osloví stakeholdery.
Svoji roli zde mají také (či především) nákladové důvody:
- snížení nákladů na toky materiálu a energie,
- významné úspory díky recyklaci či opětovnému využití materiálů,
- vyhnutí se postihům za poškozování životního prostředí,
- konkurenční výhoda, odlišení se od konkurence,
- lepší pozice podniku při žádosti o úvěry,
- lepší pozice pro vstup na evropský či globální trh,
- opatrnostní princip: začneme-li se změnou dnes, vyhneme se vysokým nákladům v budoucnosti.
KONCEPCE THE NATURAL STEP
Dnes již existuje celá řada nástrojů*), které mohou podnikům pomoci k udržitelnému rozvoji. Lze je využít izolovaně a vybrat si z nich ten, který vyřeší aktuální problém podniku, např. nutnost získat environmentální certifikaci. Ale je také možné postupovat systémově a strategicky v duchu přístupu učící se organizace. Takovým přístupem je Framework for Strategic Sustainable Development, který již patnáct let vyvíjí mezinárodní nezisková organizace The Natural Step. Za dobu svého působení si získala respekt partnerů z oblasti byznysu (všechny výše uvedené společnosti pracují s tímto know-how) i komunit - měst a obcí - na celém světě. Čím je tento přístup zajímavý z hlediska podniku?
1. Definuje základní principy zachování systému, které nesmějí být dlouhodobě a systematicky porušovány. Tyto principy byly vytvořeny na přísně vědeckém základě a lze je považovat za základní omezení pro všechny podnikatelské aktivity. Stimulují kreativitu, motivují k inovaci a vytvářejí nové možnosti pro design podnikových procesů. Příklad: Naše organizace nepřispívá k:
- systematickému nárůstu koncentrací látek obsažených v zemské kůře,
- systematickému nárůstu koncentrací látek, které jsou produkovány lidskou společností,
- systematické fyzické degradaci životního prostředí,
- vytváření podmínek, které znemožňují uspokojování lidských potřeb.
2. Organizace, která chce být v daném systému úspěšná, se těmito principy řídí.
3. Pro strategické plánování se používá metoda backcastingu. Tato metoda se liší od tradičního forecastingu i od tvorby vize pomocí scénářů (viz příští číslo MŘ). Pracuje s vizí organizace v horizontu několika desetiletí a ptá se, jaké překážky bylo nutné v průběhu let překonat, aby organizace dosáhla úspěchu. Výhodou tohoto přístupu je, že uvažuje strategicky a není svázán současnými problémy ani minulými trendy.
4. Všechna řešení pro další rozvoj organizace jsou prověřována třemi otázkami:
- Jde toto řešení správným směrem (přibližujeme se vizi)?
- Je toto řešení do budoucna flexibilní (nepředstavuje utopené náklady)?
- Bude příslušná investice zisková (bude generována dostatečná návratnost investic)?
ZÁVĚR
V současnosti existuje celá řada případových studií*) a publikací, které popisují jednotlivé kroky tohoto procesu. Ukazují, že prostřednictvím koncepce The Natural Step lze smysluplně naplňovat myšlenku trvale udržitelného rozvoje v komerčním prostředí. Samozřejmě není možné, aby se organizace stala udržitelnou ze dne na den. Pomocí strategického přístupu bude každý krok krokem k naplnění dlouhodobé vize, z dlouhodobého hlediska přinese potřebný zisk a zároveň bude podporovat zachování systému, na kterém jsou organizace závislé.
AUTOR: Ing. Viktor Kulhavý
Ekonomicko-správní fakulta MU
*) např. EMS, ISO 14000, LCA, EMAS, Ecological Footprinting, Eco-design a další
*) viz např. www.biosphereinstitute.org
Organizace, která chce v dnešním světě přežít, potřebuje přijmout novou metaforu - metaforu organizace jako mozku. Učící se struktury/organizace, která je schopna analyzovat, strategicky uvažovat, předvídat možné příležitosti a hrozby a jednat - dynamicky reagovat na změny okolí. Nedílnou součástí nové strategie je inovace, která je zárukou, že organizace bude o krok před konkurencí a zajistí si tak dlouhodobé přežití.
Plánovat, předvídat a inovovat však lze pouze na základě důkladné analýzy, která si klade otázky typu: Kde je pro nás na trhu prostor? V čem jsme lepší než ostatní? apod. Pro minulé století bylo charakteristické, že organizace se při analýze zaměřovaly na svůj vnitřní obraz a pomíjely širší pohled na zdroje, na kterých byly závislé. Dnes už si uvědomují, jak neúplný takový pohled byl. Kvalita výrobních faktorů se snižuje (či je přinejlepším zachována), avšak za výrazně vyšší cenu. Stát reaguje na zhoršující se podmínky životního prostředí přísnější legislativou. A je stále obtížnější vyhledat kvalifikované pracovníky pro určité profese (viz též článek na s. 12). Podniky čelí tvrdé realitě: nárůst konkurenčního tlaku (nižší cena, necenová konkurence), zvyšující se požadavky zákazníků (vyšší kvalita), environmentálně zaměřená spotřebitelská lobby, nárůst škod způsobených přírodními katastrofami. To vše by se mělo zahrnout do analýzy.
Manévrovací prostor pro racionální volbu strategie podniku se působením těchto faktorů zužuje. Obrazně řečeno, dnešní organizace se nacházejí uvnitř pomyslného trychtýře. S tím jak plyne čas, se stále více přibližují k jeho středu a pociťují blízkost stěn (viz. obr. č. 1). "Náraz do stěny" pak může být způsoben například: změnou preferencí spotřebitelů, novým zákonem bezprostředně ovlivňujícím oblast podnikání, sníženým přístupem k bankovním úvěrům z důvodu ekologicky rizikové výroby, prudkým zvýšením ceny klíčové suroviny... Všechny tyto události mohou podnik zasáhnout a ohrozit jeho existenci.
SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP V DUCHU UČÍCÍ SE ORGANIZACE
Pro učící se organizace je racionální volbou přijmout celostní pohled na systém, na němž je přežití organizace závislé. Tímto systémem není ekonomika nebo lidská společnost. Ty jsou jen stupni organizovanosti (subsystémy) uvnitř globálního systému, kterým je biosféra. Důsledky přímé závislosti organizace na ekosystému je možné si představit jako např. poplatky za skládkování odpadů, pokuty za znečištění, rostoucí náklady na zdravotní péči pro zaměstnance, rostoucí náklady na pohonné hmoty a energie, vyšší ceny výrobních faktorů a další.
V takovémto komplexním systému je z dlouhodobého hlediska (z hlediska udržitelného rozvoje) racionální volbou provést redesign podnikových procesů tak, aby organizace byla konkurenceschopná, inovativní a méně závislá na nedostatkových zdrojích. Řada významných hráčů na globálním trhu tento trend rozpoznala a pracuje tak, aby si zajistila stabilní pozici i do budoucna. Společnosti jako např. Interface Europe, Electrolux, IKEA, McDonald's Sweden, Matsushita a další mají řadu strategických důvodů pro to, aby přijaly systémový pohled na své operace. Ten vyžaduje:
- novou vizi, která bude lidi inspirovat a energetizovat,
- přechod od otázky: "Co je dobré pro naši organizaci?" k otázce "K čemu je naše organizace dobrá?",
- nutnost přijmout odpovědnost za svoji činnost a produkty,
- budování image podniku, který osloví stakeholdery.
Svoji roli zde mají také (či především) nákladové důvody:
- snížení nákladů na toky materiálu a energie,
- významné úspory díky recyklaci či opětovnému využití materiálů,
- vyhnutí se postihům za poškozování životního prostředí,
- konkurenční výhoda, odlišení se od konkurence,
- lepší pozice podniku při žádosti o úvěry,
- lepší pozice pro vstup na evropský či globální trh,
- opatrnostní princip: začneme-li se změnou dnes, vyhneme se vysokým nákladům v budoucnosti.
KONCEPCE THE NATURAL STEP
Dnes již existuje celá řada nástrojů*), které mohou podnikům pomoci k udržitelnému rozvoji. Lze je využít izolovaně a vybrat si z nich ten, který vyřeší aktuální problém podniku, např. nutnost získat environmentální certifikaci. Ale je také možné postupovat systémově a strategicky v duchu přístupu učící se organizace. Takovým přístupem je Framework for Strategic Sustainable Development, který již patnáct let vyvíjí mezinárodní nezisková organizace The Natural Step. Za dobu svého působení si získala respekt partnerů z oblasti byznysu (všechny výše uvedené společnosti pracují s tímto know-how) i komunit - měst a obcí - na celém světě. Čím je tento přístup zajímavý z hlediska podniku?
1. Definuje základní principy zachování systému, které nesmějí být dlouhodobě a systematicky porušovány. Tyto principy byly vytvořeny na přísně vědeckém základě a lze je považovat za základní omezení pro všechny podnikatelské aktivity. Stimulují kreativitu, motivují k inovaci a vytvářejí nové možnosti pro design podnikových procesů. Příklad: Naše organizace nepřispívá k:
- systematickému nárůstu koncentrací látek obsažených v zemské kůře,
- systematickému nárůstu koncentrací látek, které jsou produkovány lidskou společností,
- systematické fyzické degradaci životního prostředí,
- vytváření podmínek, které znemožňují uspokojování lidských potřeb.
2. Organizace, která chce být v daném systému úspěšná, se těmito principy řídí.
3. Pro strategické plánování se používá metoda backcastingu. Tato metoda se liší od tradičního forecastingu i od tvorby vize pomocí scénářů (viz příští číslo MŘ). Pracuje s vizí organizace v horizontu několika desetiletí a ptá se, jaké překážky bylo nutné v průběhu let překonat, aby organizace dosáhla úspěchu. Výhodou tohoto přístupu je, že uvažuje strategicky a není svázán současnými problémy ani minulými trendy.
4. Všechna řešení pro další rozvoj organizace jsou prověřována třemi otázkami:
- Jde toto řešení správným směrem (přibližujeme se vizi)?
- Je toto řešení do budoucna flexibilní (nepředstavuje utopené náklady)?
- Bude příslušná investice zisková (bude generována dostatečná návratnost investic)?
ZÁVĚR
V současnosti existuje celá řada případových studií*) a publikací, které popisují jednotlivé kroky tohoto procesu. Ukazují, že prostřednictvím koncepce The Natural Step lze smysluplně naplňovat myšlenku trvale udržitelného rozvoje v komerčním prostředí. Samozřejmě není možné, aby se organizace stala udržitelnou ze dne na den. Pomocí strategického přístupu bude každý krok krokem k naplnění dlouhodobé vize, z dlouhodobého hlediska přinese potřebný zisk a zároveň bude podporovat zachování systému, na kterém jsou organizace závislé.
AUTOR: Ing. Viktor Kulhavý
Ekonomicko-správní fakulta MU
*) např. EMS, ISO 14000, LCA, EMAS, Ecological Footprinting, Eco-design a další
*) viz např. www.biosphereinstitute.org
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
