Budeme čistá ocelárna
Bezpečnost lidí, čistší vzduch a férová komunikace - to jsou tři hlavní priority
nového šéfa ocelářské firmy ArcelorMittal Ostrava.
Bezpečnost lidí, čistší vzduch a férová komunikace - to jsou tři hlavní priority nového šéfa ocelářské firmy ArcelorMittal Ostrava.
AUTOR: Petr Korbel
Vleklé spory mezi ocelářským gigantem ArcelorMittal a Českou republikou končí. Minulý týden se obě strany dohodly na smírném řešení arbitráže. "V zájmu obchodu a zachování korektních vztahů bylo zapotřebí hledat řešení přijatelné pro všechny strany," říká v exkluzívním rozhovoru pro týdeník Ekonom Sanjay Samaddar, šéf ArcelorMittal Ostrava. Ten vládu nad ostravskou firmou převzal letos v dubnu.
Tím ale potíže nekončí. Bývalá Nová huť je jedním z největších znečisťovatelů ovzduší v Česku. Ostravané proti kouři a prachu letos dokonce demonstrují.
Vážná situace je v městské části Radvanice a Bartovice, kde žije asi šest tisíc lidí. Ostravský zdravotní ústav tam loni zkoumal vzorky půdy, ze třiceti limitům nevyhověl ani jeden.
Autoři studie tvrdí, že v lokalitě bude o 20 procent vyšší předčasná úmrtnost.
Látky unikající z areálu společnosti ArcelorMittal způsobují dýchací potíže. Zvyšují dokonce i riziko výskytu rakoviny. Budete to řešit?
Byl bych překvapen, kdyby první otázka v mém prvním rozhovoru pro český týdeník nesměřovala k životnímu prostředí. Je to správně, protože jde o důležitou záležitost.
Když jsme v roce 2003 vstoupili do ostravské firmy, stála před bankrotem. Museli jsme investovat pět miliard korun, abychom ji vůbec zachránili. A teď řešíme problémy se znečišťováním životního prostředí.
Zavedli jste - možná jako první česká firma - funkci ředitele pro životní prostředí. Jenže v Česku se říká, že když někdo nechce problém vyřešit, zřídí pro jeho odstranění komisi a jmenuje jejího šéfa. Co doopravdy děláte, aby se situace zlepšila?
Uvádíme do života několik velkých projektů. Pokud jde o prach, jeho největší množství vzniká v aglomeracích, tedy v provozech, kde se upravují suroviny předtím, než jdou do vysoké pece. Budeme k aglomeracím instalovat nejmodernější látkové filtry, které sníží emise prachu až o sedmdesát procent v porovnání s hodnotami z roku 2007. Kromě toho chystáme odsíření elektrárny, kde dojde ke snížení emisí SO2 o téměř 50 procent.
Lidé ale tvrdí, že slov už za desítky let slyšeli spoustu. Kde mají záruku, že zase nejde o plané sliby?
Spolupracujeme s Vysokou školou báňskou - Technickou univerzitou Ostrava, abychom měli k dispozici nezávislý pohled na technologickou úroveň navrhovaných řešení. Myslím, že tento přístup je zcela výjimečný.
Jsou to špičkoví odborníci, kteří tady žijí, takže jim na čistotě zdejšího vzduchu doopravdy záleží. První dva naše zmíněné projekty po dlouhých a náročných oponenturách schválili.
Máme i další kategorii projektů, u nichž zatím ve spolupráci s předními experty zvažujeme vhodné technické řešení. Jde o modernizaci tandemových pecí a o modernizaci koksárenské baterie číslo 11. Budeme přitom spolupracovat rovněž s Inspekcí životního prostředí a doufám, že do konce letošního roku se záležitost rozhodne. Pro nás je to docela jasné: vybereme nejlepší technologii.
Potrvá ještě dost dlouho, než tato opatření přinesou konkrétní výsledek. Obyvatelé by přitom určitě ocenili, kdyby se alespoň něco začalo zlepšovat teď hned.
Od toho máme třetí kategorii projektů. Ty nabízejí řešení, jež lze přijmout v poměrně krátké době a uleví občanům v přilehlých oblastech.
První vedl ke snížení hluku na bartovickém nádraží, kde jsme od 1. května přestali s noční nakládkou v době od 23. do páté hodiny ranní. Zavedli jsme bezplatnou nepřetržitou telefonní službu, aby se občané mohli ptát na to, co je zajímá. Od dubna jsme také zdvojnásobili četnost úklidu komunikací a provozů v našem areálu, což povede k snížení běžné prašnosti - zachytíme tím zhruba tisíc tun prachu ročně.
A jsme uprostřed dalšího důležitého projektu, rekonstrukce systému, který sníží prašnost v ocelárně. Modernizace bude hotová ještě letos, takže v příštím roce by měl skončit únik pověstného červeného prachu. Pořídíme si také nové dělicí zařízení pro slitky a šrot, které bude pod střechou, což umožní odsávat plyny při dělení materiálu. Tím dojde k eliminaci hnědého kouře.
Některá opatření zavedeme už letos, další se uskuteční do roku 2013. Pak nejenže splníme veškeré normy, ale budeme velmi výrazně pod stanovenými limity.
Další vážnou připomínkou k někdejší Nové huti je, že v ní dochází ke spoustě úrazů. Zlepší se to?
Už se to zlepšilo, a to významně. Před privatizací tady bývalo ročně 125 úrazů, jejichž následkem byla pracovní neschopnost, loni jen 24. Náš letošní cíl je snížit tento počet ještě asi o polovinu. Když jsem přišel do Ostravy, stanovil jsem si tři priority. Bezpečnost a zdraví zaměstnanců jsou nejdůležitější z nich. Mým cílem je vytvořit pracoviště, které bude stejně bezpečné jako nejlepší ocelárny na světě.
Čím toho chcete dosáhnout?
Organizujeme pravidelná školení. Spolu s našimi manažery často provádím namátkové kontroly v provozech a okamžitě varujeme lidi, kteří se chovají jakkoli nebezpečně.
Dále máme kurzy bezpečnosti práce pro všechny nové zaměstnance, pro studenty i brigádníky. Ti dostávají oranžovou helmu, abychom je odlišili od běžných zaměstnanců. Jakmile mistři vidí někoho v oranžové helmě, mohou za ním jít a upozornit ho na nebezpečná místa v provoze a žádat ho, aby byl opatrný.
Máme rovněž systém žlutých a červených karet pro dodavatele. Těm, kteří se chovají rizikově, nedovolujeme vstup do areálu. Kromě toho o všech nehodách natáčíme filmy. Pouštíme je na dvaceti obrazovkách, které máme na různých místech závodu, aby je všichni viděli a poučili se z nich.
Smír s Českou republikou
A jaké jsou zbylé dvě priority?
Mým druhým hlavním cílem je, abychom co nejdříve splnili všechny ekologické závazky. Třetí nejdůležitější záměr se týká komunikace. Chci, aby byla upřímná, transparentní, na vysoké úrovni a se všemi. Jde o otevřenost uvnitř firmy i navenek.
Rozhodl jsem se, že se osobně v prvních 100 dnech svého působení v Ostravě setkám s tisícem zaměstnanců společnosti. Jde to dobře, během 74 dnů jsem se potkal s 970 lidmi. A bylo to velmi zajímavé. Chodím za pracovníky v době, kdy se střídá odpolední směna s noční. Hovořím se skupinami mistrů o svých plánech a žádám je o návrhy a náměty. Nejlepší nápady mám právě od nich.
Mittal žaloval ČR za to, že byl vyloučen z privatizace železáren Vítkovice Steel, dnes Evraz Vítkovice. Požadoval asi 20 miliard korun. Chtěl také získat zbylý jedenáctiprocentní státní podíl. Jste spokojen s tím, jak se spory vyřešily?
Tyto záležitosti řešil zvláštní tým z Londýna. V zájmu obchodu a našeho vztahu se zúčastněnými stranami a také kvůli našemu závazku, že se budeme podílet na růstu české ekonomiky, bylo zapotřebí hledat závěr, který by byl přijatelný pro všechny.
Podpis dohody o porozumění jasně dokazuje závazek skupiny ArcelorMittal vytvořit co nejlepší podmínky pro další působení firmy v Česku. Tento krok proto upřímně vítáme.
Váš mateřský koncern oznámil, že letos očekává rekordní výsledky v Africe, Asii a státech bývalého Sovětského svazu. Jak se na tom budete podílet?
ArcelorMittal je velká skupina, která ročně vyrobí 120 milionů tun, a naše společnost se na tom bude podílet třemi miliony tun - z tohoto hlediska tedy nijak významně nepřispějeme.
Ve východní Evropě jsme však velmi důležití. Skupina má závody v Polsku, Rumunsku a České republice; a ostravský kombinát hraje ve střední a východní Evropě významnou úlohu.
Poptávka se neutlumí
Můžete zhodnotit situaci na českém trhu a v našem sousedství?
Český trh roste a totéž lze říci o dalších středoevropských zemích. Podle našich odhadů poroste spotřeba ve dvanácti nových členských státech EU, tedy v zemích střední a východní Evropy, v období 2006 až 2015 průměrně o pět procent ročně. Ve starých zemích unie bude růst činit jen asi 1,5 procenta. Poptávku ve střední a východní Evropě táhne zvýšení výroby automobilů a bílého zboží a také stavebnictví. Těšíme se na silný růst v této oblasti.
Zároveň se ale zvyšuje cena energie, dopravy, porostou i ceny vašich výrobků. Nemůže to mít vliv na nižší poptávku?
Myslíme si, že ne. Ke zvyšování cen dochází kvůli zdražování surovin - uhlí a železné rudy. Poptávka však zůstává vysoká. Protože to, co ji žene, je stavebnictví a těžké strojírenství, bílé zboží a automobily. A ve všech těchto sektorech se zdejším firmám velmi daří. Takže si nemyslím, že dojde k útlumu poptávky. V tomto ohledu jsme optimističtí.
Do čeho budete letos investovat?
Investice rozdělujeme do tří skupin. První jsou závazky vůči životnímu prostředí. Druhá kategorie je náš růst. Třetí je kvalita a přidaná hodnota. Poměr investic se čas od času mění s výjimkou životního prostředí, kde se náš závazek každoročně zvyšuje.
Celková úroveň investic přesáhne letos 2,5 miliardy korun, zatímco v loňském roce jsme investovali 1,7 miliardy. Vezmeme-li v úvahu naše velké modernizační projekty, míra investic může v budoucnu jen růst.
Pátý rok na východě
Už máte pracovní povolení, bez něhož se v Česku nemůžete stát generálním ředitelem a můžete tu vystupovat jen jako předseda představenstva?
Požádal jsem si o ně a už jsem obdržel dobrou zprávu, že to nejdůležitější již proběhlo - že mi žádost nebyla zamítnuta. Doufám, že příští měsíc pracovní povolení dostanu.
Jak se vám tu žije?
Toto je můj pátý rok ve východní Evropě. Napřed jsem od roku 2003 pracovně působil v Rumunsku, po osmnácti měsících jsem se přesunul do Polska, letos jsem přišel do České republiky. Je to má třetí země ve východní Evropě a jsem tady velmi rád. Cítím se tu jako doma. Nemám vůbec žádné problémy a užívám si každý okamžik svého pobytu.
My si ale o sobě nemyslíme, že bychom byli jako Rumunsko. Vám to tak připadá?
Záleží na tom, co porovnáváte a z jaké perspektivy to sledujete. Pro mě jako osobu, která často mění místo působení, je důležité, že se musím přizpůsobit pracovním podmínkám v té které zemi. Z tohoto hlediska je to tu pro mne pohodlné.
Atmosféra je zde přátelská k byznysu. V Ostravě mám výborný tým optimistických spolupracovníků. Jsou ochotni přijímat nové postupy, technologie z jiných závodů a bývají rychlí při jejich implementaci. Pro mne je potěšením pracovat v takovýchto podmínkách.
ArcelorMittal Ostrava
Kombinát na výrobu koksu, surového železa, válcovaného materiálu a strojírenských produktů se začal stavět v roce 1949.
Provoz byl zahájen v roce 1952, první etapa výstavby skončila v roce 1957.
Původní název zněl Nová huť Klementa Gottwalda, šlo o největší hutní podnik v tehdejším Československu.
Dnešní ArcelorMittal Ostrava má 7450 zaměstnanců, s dceřinými společnostmi asi 10 300.
V roce 2006 vyrobil 3,1 milionu tun oceli.
Hlavní akcionářem je společnost Mittal Steel Holdings z impéria indického podnikatele Lakšmího Mittala.
Mateřský ArcelorMittal
Skupina vznikla v roce 2006, kdy původem indická Mittal Steel získala povolení k převzetí evropské firmy Arcelor.
Spojením dvou největších oceláren na světě vznikl gigant, který má na světové produkci oceli asi desetiprocentní podíl.
Roční tržby převyšují sto miliard dolarů.
V loňském roce firma oznámila, že do roku 2012 hodlá zvýšit dodávky oceli na 126 milionů tun. V roce 2006 činily 111 milionů tun.
Společnost loni masivně investovala. Za koupi nebo výstavbu nových závodů v Argentině, Brazílii, Číně, Kostarice, Egyptě, Mexiku a Polsku utratila 12,3 miliardy dolarů.
Sanjay Samaddar (46)
Absolvoval bakalářské studium chemického inženýrství.
Ve skupině ArcelorMittal pracuje pátým rokem, předtím působil devatenáct let ve výrobě hliníku.
Je viceprezidentem skupiny ArcelorMittal, dosud zastával funkci marketingového ředitele skupiny pro východní Evropu.
Je členem představenstva společnosti ArcelorMittal Poland.
Je ženatý, jeho rodina zatím žije v Polsku.
Arbitráž nebude!
Česká republika se dohodla se skupinou ArcelorMittal na ukončení arbitráží a vzájemných sporů.
Ocelářský gigant stáhne žaloby, ve kterých požadoval 26 miliard korun, a ČR odprodá společnosti ArcelorMittal jedenáctiprocentní státní podíl ve firmě ArcelorMittal Ostrava (skupina dosud měla asi 71 procent akcií bývalé Nové huti). ČR získá za akcie 6,8 miliardy korun. Dohodu o porozumění, kterou podepsali ministr financí Miroslav Kalousek a viceprezident společnosti Sudhir Maheshwari, musí ještě schválit vláda.
Spor ocelářské firmy a českého státu začal v roce 2005. Mittal Steel tehdy žaloval Česko za to, že byl vyloučen z privatizace železáren Vítkovice Steel. Ty se později přejmenovaly na Evraz Vítkovice Steel a ovládl je ruský kapitál.
Ministerstvo financí vyjadřuje uspokojení nad tím, že díky dohodě státu nehrozí ztráta mnoha miliard. Skupina ArcelorMittal se zase dostane k akciím, které chce. Navíc možná usoudila, že stát by se mohl za případnou prohru "mstít" četnými inspekcemi a vysokými pokutami (zkoumání cen koksu, účetnictví, ochrany životního prostředí a podobně), což by ostravské firmě komplikovalo podnikání.
AUTOR: Petr Korbel
Vleklé spory mezi ocelářským gigantem ArcelorMittal a Českou republikou končí. Minulý týden se obě strany dohodly na smírném řešení arbitráže. "V zájmu obchodu a zachování korektních vztahů bylo zapotřebí hledat řešení přijatelné pro všechny strany," říká v exkluzívním rozhovoru pro týdeník Ekonom Sanjay Samaddar, šéf ArcelorMittal Ostrava. Ten vládu nad ostravskou firmou převzal letos v dubnu.
Tím ale potíže nekončí. Bývalá Nová huť je jedním z největších znečisťovatelů ovzduší v Česku. Ostravané proti kouři a prachu letos dokonce demonstrují.
Vážná situace je v městské části Radvanice a Bartovice, kde žije asi šest tisíc lidí. Ostravský zdravotní ústav tam loni zkoumal vzorky půdy, ze třiceti limitům nevyhověl ani jeden.
Autoři studie tvrdí, že v lokalitě bude o 20 procent vyšší předčasná úmrtnost.
Látky unikající z areálu společnosti ArcelorMittal způsobují dýchací potíže. Zvyšují dokonce i riziko výskytu rakoviny. Budete to řešit?
Byl bych překvapen, kdyby první otázka v mém prvním rozhovoru pro český týdeník nesměřovala k životnímu prostředí. Je to správně, protože jde o důležitou záležitost.
Když jsme v roce 2003 vstoupili do ostravské firmy, stála před bankrotem. Museli jsme investovat pět miliard korun, abychom ji vůbec zachránili. A teď řešíme problémy se znečišťováním životního prostředí.
Zavedli jste - možná jako první česká firma - funkci ředitele pro životní prostředí. Jenže v Česku se říká, že když někdo nechce problém vyřešit, zřídí pro jeho odstranění komisi a jmenuje jejího šéfa. Co doopravdy děláte, aby se situace zlepšila?
Uvádíme do života několik velkých projektů. Pokud jde o prach, jeho největší množství vzniká v aglomeracích, tedy v provozech, kde se upravují suroviny předtím, než jdou do vysoké pece. Budeme k aglomeracím instalovat nejmodernější látkové filtry, které sníží emise prachu až o sedmdesát procent v porovnání s hodnotami z roku 2007. Kromě toho chystáme odsíření elektrárny, kde dojde ke snížení emisí SO2 o téměř 50 procent.
Lidé ale tvrdí, že slov už za desítky let slyšeli spoustu. Kde mají záruku, že zase nejde o plané sliby?
Spolupracujeme s Vysokou školou báňskou - Technickou univerzitou Ostrava, abychom měli k dispozici nezávislý pohled na technologickou úroveň navrhovaných řešení. Myslím, že tento přístup je zcela výjimečný.
Jsou to špičkoví odborníci, kteří tady žijí, takže jim na čistotě zdejšího vzduchu doopravdy záleží. První dva naše zmíněné projekty po dlouhých a náročných oponenturách schválili.
Máme i další kategorii projektů, u nichž zatím ve spolupráci s předními experty zvažujeme vhodné technické řešení. Jde o modernizaci tandemových pecí a o modernizaci koksárenské baterie číslo 11. Budeme přitom spolupracovat rovněž s Inspekcí životního prostředí a doufám, že do konce letošního roku se záležitost rozhodne. Pro nás je to docela jasné: vybereme nejlepší technologii.
Potrvá ještě dost dlouho, než tato opatření přinesou konkrétní výsledek. Obyvatelé by přitom určitě ocenili, kdyby se alespoň něco začalo zlepšovat teď hned.
Od toho máme třetí kategorii projektů. Ty nabízejí řešení, jež lze přijmout v poměrně krátké době a uleví občanům v přilehlých oblastech.
První vedl ke snížení hluku na bartovickém nádraží, kde jsme od 1. května přestali s noční nakládkou v době od 23. do páté hodiny ranní. Zavedli jsme bezplatnou nepřetržitou telefonní službu, aby se občané mohli ptát na to, co je zajímá. Od dubna jsme také zdvojnásobili četnost úklidu komunikací a provozů v našem areálu, což povede k snížení běžné prašnosti - zachytíme tím zhruba tisíc tun prachu ročně.
A jsme uprostřed dalšího důležitého projektu, rekonstrukce systému, který sníží prašnost v ocelárně. Modernizace bude hotová ještě letos, takže v příštím roce by měl skončit únik pověstného červeného prachu. Pořídíme si také nové dělicí zařízení pro slitky a šrot, které bude pod střechou, což umožní odsávat plyny při dělení materiálu. Tím dojde k eliminaci hnědého kouře.
Některá opatření zavedeme už letos, další se uskuteční do roku 2013. Pak nejenže splníme veškeré normy, ale budeme velmi výrazně pod stanovenými limity.
Další vážnou připomínkou k někdejší Nové huti je, že v ní dochází ke spoustě úrazů. Zlepší se to?
Už se to zlepšilo, a to významně. Před privatizací tady bývalo ročně 125 úrazů, jejichž následkem byla pracovní neschopnost, loni jen 24. Náš letošní cíl je snížit tento počet ještě asi o polovinu. Když jsem přišel do Ostravy, stanovil jsem si tři priority. Bezpečnost a zdraví zaměstnanců jsou nejdůležitější z nich. Mým cílem je vytvořit pracoviště, které bude stejně bezpečné jako nejlepší ocelárny na světě.
Čím toho chcete dosáhnout?
Organizujeme pravidelná školení. Spolu s našimi manažery často provádím namátkové kontroly v provozech a okamžitě varujeme lidi, kteří se chovají jakkoli nebezpečně.
Dále máme kurzy bezpečnosti práce pro všechny nové zaměstnance, pro studenty i brigádníky. Ti dostávají oranžovou helmu, abychom je odlišili od běžných zaměstnanců. Jakmile mistři vidí někoho v oranžové helmě, mohou za ním jít a upozornit ho na nebezpečná místa v provoze a žádat ho, aby byl opatrný.
Máme rovněž systém žlutých a červených karet pro dodavatele. Těm, kteří se chovají rizikově, nedovolujeme vstup do areálu. Kromě toho o všech nehodách natáčíme filmy. Pouštíme je na dvaceti obrazovkách, které máme na různých místech závodu, aby je všichni viděli a poučili se z nich.
Smír s Českou republikou
A jaké jsou zbylé dvě priority?
Mým druhým hlavním cílem je, abychom co nejdříve splnili všechny ekologické závazky. Třetí nejdůležitější záměr se týká komunikace. Chci, aby byla upřímná, transparentní, na vysoké úrovni a se všemi. Jde o otevřenost uvnitř firmy i navenek.
Rozhodl jsem se, že se osobně v prvních 100 dnech svého působení v Ostravě setkám s tisícem zaměstnanců společnosti. Jde to dobře, během 74 dnů jsem se potkal s 970 lidmi. A bylo to velmi zajímavé. Chodím za pracovníky v době, kdy se střídá odpolední směna s noční. Hovořím se skupinami mistrů o svých plánech a žádám je o návrhy a náměty. Nejlepší nápady mám právě od nich.
Mittal žaloval ČR za to, že byl vyloučen z privatizace železáren Vítkovice Steel, dnes Evraz Vítkovice. Požadoval asi 20 miliard korun. Chtěl také získat zbylý jedenáctiprocentní státní podíl. Jste spokojen s tím, jak se spory vyřešily?
Tyto záležitosti řešil zvláštní tým z Londýna. V zájmu obchodu a našeho vztahu se zúčastněnými stranami a také kvůli našemu závazku, že se budeme podílet na růstu české ekonomiky, bylo zapotřebí hledat závěr, který by byl přijatelný pro všechny.
Podpis dohody o porozumění jasně dokazuje závazek skupiny ArcelorMittal vytvořit co nejlepší podmínky pro další působení firmy v Česku. Tento krok proto upřímně vítáme.
Váš mateřský koncern oznámil, že letos očekává rekordní výsledky v Africe, Asii a státech bývalého Sovětského svazu. Jak se na tom budete podílet?
ArcelorMittal je velká skupina, která ročně vyrobí 120 milionů tun, a naše společnost se na tom bude podílet třemi miliony tun - z tohoto hlediska tedy nijak významně nepřispějeme.
Ve východní Evropě jsme však velmi důležití. Skupina má závody v Polsku, Rumunsku a České republice; a ostravský kombinát hraje ve střední a východní Evropě významnou úlohu.
Poptávka se neutlumí
Můžete zhodnotit situaci na českém trhu a v našem sousedství?
Český trh roste a totéž lze říci o dalších středoevropských zemích. Podle našich odhadů poroste spotřeba ve dvanácti nových členských státech EU, tedy v zemích střední a východní Evropy, v období 2006 až 2015 průměrně o pět procent ročně. Ve starých zemích unie bude růst činit jen asi 1,5 procenta. Poptávku ve střední a východní Evropě táhne zvýšení výroby automobilů a bílého zboží a také stavebnictví. Těšíme se na silný růst v této oblasti.
Zároveň se ale zvyšuje cena energie, dopravy, porostou i ceny vašich výrobků. Nemůže to mít vliv na nižší poptávku?
Myslíme si, že ne. Ke zvyšování cen dochází kvůli zdražování surovin - uhlí a železné rudy. Poptávka však zůstává vysoká. Protože to, co ji žene, je stavebnictví a těžké strojírenství, bílé zboží a automobily. A ve všech těchto sektorech se zdejším firmám velmi daří. Takže si nemyslím, že dojde k útlumu poptávky. V tomto ohledu jsme optimističtí.
Do čeho budete letos investovat?
Investice rozdělujeme do tří skupin. První jsou závazky vůči životnímu prostředí. Druhá kategorie je náš růst. Třetí je kvalita a přidaná hodnota. Poměr investic se čas od času mění s výjimkou životního prostředí, kde se náš závazek každoročně zvyšuje.
Celková úroveň investic přesáhne letos 2,5 miliardy korun, zatímco v loňském roce jsme investovali 1,7 miliardy. Vezmeme-li v úvahu naše velké modernizační projekty, míra investic může v budoucnu jen růst.
Pátý rok na východě
Už máte pracovní povolení, bez něhož se v Česku nemůžete stát generálním ředitelem a můžete tu vystupovat jen jako předseda představenstva?
Požádal jsem si o ně a už jsem obdržel dobrou zprávu, že to nejdůležitější již proběhlo - že mi žádost nebyla zamítnuta. Doufám, že příští měsíc pracovní povolení dostanu.
Jak se vám tu žije?
Toto je můj pátý rok ve východní Evropě. Napřed jsem od roku 2003 pracovně působil v Rumunsku, po osmnácti měsících jsem se přesunul do Polska, letos jsem přišel do České republiky. Je to má třetí země ve východní Evropě a jsem tady velmi rád. Cítím se tu jako doma. Nemám vůbec žádné problémy a užívám si každý okamžik svého pobytu.
My si ale o sobě nemyslíme, že bychom byli jako Rumunsko. Vám to tak připadá?
Záleží na tom, co porovnáváte a z jaké perspektivy to sledujete. Pro mě jako osobu, která často mění místo působení, je důležité, že se musím přizpůsobit pracovním podmínkám v té které zemi. Z tohoto hlediska je to tu pro mne pohodlné.
Atmosféra je zde přátelská k byznysu. V Ostravě mám výborný tým optimistických spolupracovníků. Jsou ochotni přijímat nové postupy, technologie z jiných závodů a bývají rychlí při jejich implementaci. Pro mne je potěšením pracovat v takovýchto podmínkách.
ArcelorMittal Ostrava
Kombinát na výrobu koksu, surového železa, válcovaného materiálu a strojírenských produktů se začal stavět v roce 1949.
Provoz byl zahájen v roce 1952, první etapa výstavby skončila v roce 1957.
Původní název zněl Nová huť Klementa Gottwalda, šlo o největší hutní podnik v tehdejším Československu.
Dnešní ArcelorMittal Ostrava má 7450 zaměstnanců, s dceřinými společnostmi asi 10 300.
V roce 2006 vyrobil 3,1 milionu tun oceli.
Hlavní akcionářem je společnost Mittal Steel Holdings z impéria indického podnikatele Lakšmího Mittala.
Mateřský ArcelorMittal
Skupina vznikla v roce 2006, kdy původem indická Mittal Steel získala povolení k převzetí evropské firmy Arcelor.
Spojením dvou největších oceláren na světě vznikl gigant, který má na světové produkci oceli asi desetiprocentní podíl.
Roční tržby převyšují sto miliard dolarů.
V loňském roce firma oznámila, že do roku 2012 hodlá zvýšit dodávky oceli na 126 milionů tun. V roce 2006 činily 111 milionů tun.
Společnost loni masivně investovala. Za koupi nebo výstavbu nových závodů v Argentině, Brazílii, Číně, Kostarice, Egyptě, Mexiku a Polsku utratila 12,3 miliardy dolarů.
Sanjay Samaddar (46)
Absolvoval bakalářské studium chemického inženýrství.
Ve skupině ArcelorMittal pracuje pátým rokem, předtím působil devatenáct let ve výrobě hliníku.
Je viceprezidentem skupiny ArcelorMittal, dosud zastával funkci marketingového ředitele skupiny pro východní Evropu.
Je členem představenstva společnosti ArcelorMittal Poland.
Je ženatý, jeho rodina zatím žije v Polsku.
Arbitráž nebude!
Česká republika se dohodla se skupinou ArcelorMittal na ukončení arbitráží a vzájemných sporů.
Ocelářský gigant stáhne žaloby, ve kterých požadoval 26 miliard korun, a ČR odprodá společnosti ArcelorMittal jedenáctiprocentní státní podíl ve firmě ArcelorMittal Ostrava (skupina dosud měla asi 71 procent akcií bývalé Nové huti). ČR získá za akcie 6,8 miliardy korun. Dohodu o porozumění, kterou podepsali ministr financí Miroslav Kalousek a viceprezident společnosti Sudhir Maheshwari, musí ještě schválit vláda.
Spor ocelářské firmy a českého státu začal v roce 2005. Mittal Steel tehdy žaloval Česko za to, že byl vyloučen z privatizace železáren Vítkovice Steel. Ty se později přejmenovaly na Evraz Vítkovice Steel a ovládl je ruský kapitál.
Ministerstvo financí vyjadřuje uspokojení nad tím, že díky dohodě státu nehrozí ztráta mnoha miliard. Skupina ArcelorMittal se zase dostane k akciím, které chce. Navíc možná usoudila, že stát by se mohl za případnou prohru "mstít" četnými inspekcemi a vysokými pokutami (zkoumání cen koksu, účetnictví, ochrany životního prostředí a podobně), což by ostravské firmě komplikovalo podnikání.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
