V době omezených zdrojů a rostoucích nákladů na energii se dostává do popředí ochrana životního prostředí.
Zelený dodavatelský řetězec
Rostoucí ekologická vnímavost bude mít strategickou důležitost pro zachování konkurenční schopnosti podniků.
V německé anketě o stavu vývoje zelené logistiky v podnicích odpovídalo přes 600 vedoucích pracovníků. Ukázal se zřetelný rozpor mezi požadavkem na ekologii a realitou. Ačkoliv 83 % dotazovaných podniků do strategických rozhodnutí zahrnuje ekologické úvahy, vedlo to v méně než polovině případů k realizaci zeleného řízení dodavatelského řetězce (Green Supply Chain Management - GSCM).
PŘEKÁŽKY
Narozdíl od rozšířeného názoru brání realizaci návrhu GSCM jen zřídka příliš vysoké realizační náklady (11 % odpovědí). Hlavními bariérami jsou chybějící informace o legislativním rámci i o řešeních nejlepší praxe ke zvládnutí výzev (36 %) a složitost řešení (18 %). Anketa ukázala, že firmy často začínají s malými projekty ochrany životního prostředí. Většinou jsou to projekty s viditelnými rychlými úspěchy.
ZAMĚŘENÍ PROJEKTŮ
Koncept zeleného řízení dodavatelského řetězce otevírá rozmanité možnosti, které vedou ke snížení zatížení životního prostředí a současně přispívají k ekonomické úspěšnosti podniku. Anketa zjišťovala, na které oblasti se nejčastěji soustřeďují projekty v GSCM.
Logistika patří s 81 % odpovědí k nejrychleji rostoucím oblastem. Kvůli těsné závislosti zatížení prostředí i nákladů na objemu a způsobu přepravy je zde optimalizace zvláště účinná. Převažujícími principy jsou jednak společné užívání logistických zdrojů přes hranice vlastního podniku, jednak přebírání zásad kombinované dopravy na velké vzdálenosti pro kratší trasy. Nadto nové technologie, jako jsou alternativní pohony nebo klimaticky neutrální sklady, umožňují omezovat emise CO2. Zvláštní úlohu má optimalizace logistických sítí. Logistické struktury, které vycházely z nízkých nákladů na energii a na dopravu, dnes již - vzhledem ke stále rostoucím cenám energií - nelze považovat za optimální.
Na druhé místo s 66 % odpovědí se dostala oblast opatřování. Podle ekologických principů utvářené opatřování zahrnuje všechny dodací kanály podniku - dodavatele, subdodavatele a podniky logistických služeb. Úspěšné zelené opatřování začíná pečlivou volbou dodavatelů. Stálé dodržování standardů kvality se zabezpečuje pravidelnými kontrolami a audity procesů.
Také v oblasti výroby vidí 65 % dotázaných výchozí body pro zelenější logistiku. Podstatnými principy jsou optimalizace spotřeby a zábrana emisím; oba se opírají o koncepty štíhlé výroby. Optimalizace spotřeby je jednou z nejdůležitějších strategií k omezování zatížení prostředí vznikajícího při výrobě. Vedle zábrany zatěžujícím emisím i jedovatým vedlejším produktům nebo odpadům se dá současně omezovat spotřeba surovin a energie. Lze to podpořit podrobným plánováním prodeje a optimalizací zásob i objemů výroby.
Shodně 59 % podniků vidí pro zelenou optimalizaci další oblast: na začátku životního cyklu produktu, tedy výzkum a vývoj, resp. na jeho konci, tj. recyklaci.
VYVÍJENÍ PROJEKTU GSCM
Nutným předpokladem pro zahrnutí ekologických problémů do strategie podniku a do dodavatelského řetězce je strukturovaný a celistvý postup podél celého řetězce. Zavádění zeleného SCM by mělo probíhat ve dvou etapách.
Etapa 1: Zelené SCM v oblasti vlivu podniku
Základnou pro postupné formování GSCM je individuální plán. Nejprve je zapotřebí poznat připravenost a požadavky podniku pro GSCM. Při utváření produktu nebo služby se definují zásadní rozhodnutí o vlivech na prostředí. Tento krok obsahuje také prognózu rámcových podmínek i uvažování požadavků legislativy, obchodních partnerů a zákazníků.
Příklady dílčích témat při práci na plánu GSCM: ekologické klíčové ukazatele k posuzování opatření; zavedení systému řízení dopravy; sdílené sklady a přepravy; mix dopravců; optimalizace řízení objednávek; zhušťování zásilek, optimalizace dopravy; klimaticky neutrální sklady; společné užívání (pool) ukládacích prostředků; alternativní pohony vozidel; pneumatiky optimalizované na valivý odpor; výcvik řidičů.
Etapa 2: Nadpodnikové zelené SCM
Řešení navazuje na první etapu a rozšiřuje se na všechny stupně dodavatelského řetězce i na celý životní cyklus produktů. Do koncepce pro celkový systém se vedle skupin přímých odběratelů zahrnují i všichni ostatní účastníci procesu tvorby hodnoty. Jen tak lze do optimalizace zahrnout ekologickou stopu produktu nebo služby přes celý řetězec.
Příklady dílčích témat: opatřovací strategie; regionální výroba; řízení životního cyklu produktů; zúčtovací modely pro GSCM; celistvá síť s nákladově optimálním CO2; ekologický návrh produktu; standardizovaná ekologická stopa pro produkty.
Při tomto rozděleném postupu lze škálovat aktivity zeleného SCM. V minulosti totiž ztroskotalo mnoho iniciativ při pokusu zavést najednou GSCM pro celý řetězec.
Podniky, které by vzhledem ke krizi zastavily své zelené iniciativy, si počínají chybně. Na jedné straně existuje řada opatření, která spojují ekonomickou a ekologickou efektivnost a dají se tak realizovat i v napjaté hospodářské situaci. Na druhé straně je nesporné, že ekologická stopa produktu nebo podniku bude podstatným činitelem při udržování konkurenční schopnosti podniku. Pragmatickými opatřeními, například výcvikem řidičů a zavedením pneumatik s nízkým valivým odporem, se dají i v krizi uskutečnit první kroky směrem k zelenějšímu dodavatelskému řetězci.
V německé anketě o stavu vývoje zelené logistiky v podnicích odpovídalo přes 600 vedoucích pracovníků. Ukázal se zřetelný rozpor mezi požadavkem na ekologii a realitou. Ačkoliv 83 % dotazovaných podniků do strategických rozhodnutí zahrnuje ekologické úvahy, vedlo to v méně než polovině případů k realizaci zeleného řízení dodavatelského řetězce (Green Supply Chain Management - GSCM).
PŘEKÁŽKY
Narozdíl od rozšířeného názoru brání realizaci návrhu GSCM jen zřídka příliš vysoké realizační náklady (11 % odpovědí). Hlavními bariérami jsou chybějící informace o legislativním rámci i o řešeních nejlepší praxe ke zvládnutí výzev (36 %) a složitost řešení (18 %). Anketa ukázala, že firmy často začínají s malými projekty ochrany životního prostředí. Většinou jsou to projekty s viditelnými rychlými úspěchy.
ZAMĚŘENÍ PROJEKTŮ
Koncept zeleného řízení dodavatelského řetězce otevírá rozmanité možnosti, které vedou ke snížení zatížení životního prostředí a současně přispívají k ekonomické úspěšnosti podniku. Anketa zjišťovala, na které oblasti se nejčastěji soustřeďují projekty v GSCM.
Logistika patří s 81 % odpovědí k nejrychleji rostoucím oblastem. Kvůli těsné závislosti zatížení prostředí i nákladů na objemu a způsobu přepravy je zde optimalizace zvláště účinná. Převažujícími principy jsou jednak společné užívání logistických zdrojů přes hranice vlastního podniku, jednak přebírání zásad kombinované dopravy na velké vzdálenosti pro kratší trasy. Nadto nové technologie, jako jsou alternativní pohony nebo klimaticky neutrální sklady, umožňují omezovat emise CO2. Zvláštní úlohu má optimalizace logistických sítí. Logistické struktury, které vycházely z nízkých nákladů na energii a na dopravu, dnes již - vzhledem ke stále rostoucím cenám energií - nelze považovat za optimální.
Na druhé místo s 66 % odpovědí se dostala oblast opatřování. Podle ekologických principů utvářené opatřování zahrnuje všechny dodací kanály podniku - dodavatele, subdodavatele a podniky logistických služeb. Úspěšné zelené opatřování začíná pečlivou volbou dodavatelů. Stálé dodržování standardů kvality se zabezpečuje pravidelnými kontrolami a audity procesů.
Také v oblasti výroby vidí 65 % dotázaných výchozí body pro zelenější logistiku. Podstatnými principy jsou optimalizace spotřeby a zábrana emisím; oba se opírají o koncepty štíhlé výroby. Optimalizace spotřeby je jednou z nejdůležitějších strategií k omezování zatížení prostředí vznikajícího při výrobě. Vedle zábrany zatěžujícím emisím i jedovatým vedlejším produktům nebo odpadům se dá současně omezovat spotřeba surovin a energie. Lze to podpořit podrobným plánováním prodeje a optimalizací zásob i objemů výroby.
Shodně 59 % podniků vidí pro zelenou optimalizaci další oblast: na začátku životního cyklu produktu, tedy výzkum a vývoj, resp. na jeho konci, tj. recyklaci.
VYVÍJENÍ PROJEKTU GSCM
Nutným předpokladem pro zahrnutí ekologických problémů do strategie podniku a do dodavatelského řetězce je strukturovaný a celistvý postup podél celého řetězce. Zavádění zeleného SCM by mělo probíhat ve dvou etapách.
Etapa 1: Zelené SCM v oblasti vlivu podniku
Základnou pro postupné formování GSCM je individuální plán. Nejprve je zapotřebí poznat připravenost a požadavky podniku pro GSCM. Při utváření produktu nebo služby se definují zásadní rozhodnutí o vlivech na prostředí. Tento krok obsahuje také prognózu rámcových podmínek i uvažování požadavků legislativy, obchodních partnerů a zákazníků.
Příklady dílčích témat při práci na plánu GSCM: ekologické klíčové ukazatele k posuzování opatření; zavedení systému řízení dopravy; sdílené sklady a přepravy; mix dopravců; optimalizace řízení objednávek; zhušťování zásilek, optimalizace dopravy; klimaticky neutrální sklady; společné užívání (pool) ukládacích prostředků; alternativní pohony vozidel; pneumatiky optimalizované na valivý odpor; výcvik řidičů.
Etapa 2: Nadpodnikové zelené SCM
Řešení navazuje na první etapu a rozšiřuje se na všechny stupně dodavatelského řetězce i na celý životní cyklus produktů. Do koncepce pro celkový systém se vedle skupin přímých odběratelů zahrnují i všichni ostatní účastníci procesu tvorby hodnoty. Jen tak lze do optimalizace zahrnout ekologickou stopu produktu nebo služby přes celý řetězec.
Příklady dílčích témat: opatřovací strategie; regionální výroba; řízení životního cyklu produktů; zúčtovací modely pro GSCM; celistvá síť s nákladově optimálním CO2; ekologický návrh produktu; standardizovaná ekologická stopa pro produkty.
Při tomto rozděleném postupu lze škálovat aktivity zeleného SCM. V minulosti totiž ztroskotalo mnoho iniciativ při pokusu zavést najednou GSCM pro celý řetězec.
Podniky, které by vzhledem ke krizi zastavily své zelené iniciativy, si počínají chybně. Na jedné straně existuje řada opatření, která spojují ekonomickou a ekologickou efektivnost a dají se tak realizovat i v napjaté hospodářské situaci. Na druhé straně je nesporné, že ekologická stopa produktu nebo podniku bude podstatným činitelem při udržování konkurenční schopnosti podniku. Pragmatickými opatřeními, například výcvikem řidičů a zavedením pneumatik s nízkým valivým odporem, se dají i v krizi uskutečnit první kroky směrem k zelenějšímu dodavatelskému řetězci.
Zdroj:Logistika
Sdílet článek na sociálních sítích
