V rakouském Linci dokončují jeden z největších světových projektů energeticky úsporného bydlení - novou městskou čtvrť zvanou Pichling, v níž našlo domov ve 1300 bytech na tři tisíce obyvatel.
Výjimečný energetický počin - sídliště SolarCity v Linci
Celý projekt začal v roce 1990. Tehdy v Linci, který má 180 tisíc obyvatel, marně shánělo bydlení skoro 12 tisíc lidí. "Přemýšleli jsme, jak uspokojit jejich bytovou potřebu. Nechtěli jsme zahušťovat výstavbu uvnitř města, proto jsme se rozhodli postavit celou novou městskou čtvrť," říká o počátcích projektu Solárního města Ewald Reinthaler z Magistrátu města Lince. Pro novou čtvrť byla vybrána oblast jižně od města nedaleko chráněného území při březích Dunaje. Vzhledem k přírodním hodnotám území byla mezi novou výstavbou a chráněným územím citlivě vymodelována přechodová zóna sloužící rekreaci. Zeleň a voda tvoří ostatně podstatnou část území.
Zároveň zastupitelé rozhodli, že pojmou veškerou novou výstavbu jako nízkoenergetickou - mj. i proto, že u této výstavby lze dosáhnout na vyšší dotace. Během několika let se tak u Dunaje začala rodit nová čtvrť s ucelenou koncepcí, se školou, mateřskou školou, nákupním centrem, komunitním centrem a dalšími objekty občanské vybavenosti. Sídliště tvoří bytové domy (maximálně čtyřpatrové) a dále řadové rodinné domky. Ekologický charakter čtvrti podtrhuje nová tramvajová trať, která ji spojuje s centrem města. Auta jsou z větší části uklizena na rozlehlém podzemním parkovišti, takže velkou část sídliště tvoří pěší zóna. Bydlet v místě, kde ulice opravdu patří chodcům, je velmi příjemný a bohužel i dosti neobvyklý pocit.
SLUNCE, SLUNCE, SLUNCE
Základní ideou SolarCity je - jak už jméno napovídá - co největší využití sluneční energie. Dosahuje se ho především zateplením, kvalitními okny a šikovným architektonickým návrhem. Maximální spotřeba tepla na vytápění činí jen 44 kWh/m2/rok, průměrná je ještě nižší, jen 37 kWh/m2/rok, takže všechny zdejší domy bez problémů dosahují standardu pro nízkoenergetické domy, který činí 50 kWh/m2/rok. Dva bytové domy dokonce spadají do kategorie tzv. pasívních domů, které se zcela obejdou bez klasického topného systému. Ba co víc, jeden z nich je energeticky nejúspornějším domem v celém Rakousku!
Domy jsou otevřené vůči nízkému zimnímu slunci a chráněné před pronikáním horkých letních paprsků - jde tedy o typickou "solární architekturu". Sídliště nicméně nepůsobí jednotvárným dojmem, což je dané i tím, že tu staví celkem 12 bytových družstev. Každé si přitom vybralo jiné architekty a staví trochu jiným způsobem. Většina tamních domů je družstevních, což v rakouském pojetí znamená, že nezisková družstva si za pomoci různých příspěvků postaví domy a pak v nich svým členům pronajímají byty. V Rakousku je těch příspěvků opravdu hodně, zvlášť pro tzv. sociální bydlení, do kterého spadá i výstavba v SolarCity. Velkou podporu přitom získávají od vlády Horního Rakouska.
Pro sídliště je typické i aktivní využití solární energie, ať už v podobě kolektorů na přípravu teplé užitkové vody (TUV) nebo v podobě fotovoltaických panelů na výrobu elektřiny - některé panely jsou umístěny na střechách, v jiných částech sídliště, ale spočívají na samostatných konstrukcích a tvoří například střechy přístřešků pro auta. Slunce pokryje asi 34 % spotřeby TUV, zbytek dodává teplárna, na kterou je sídliště napojeno. Rovněž vytápění domů je dálkové.
BLÍZKO PŘÍRODĚ
Na sídlišti se důsledně uplatnily materiály příznivé přírodě. "Máme vytvořen katalog ekologických materiálů a stavebních dílů, které se při výstavbě uplatnily," uvedl Ing. Ewald Reinthaler. Některé materiály přitom byly zcela zakázány, například velmi problematické PVC či některé laky.
Zajímavé je i nakládání s odpadními vodami. U 88 bytů a školy probíhá pilotní projekt, jehož cílem je ověřit možnosti bezodpadového nakládání s odpadními vodami. Šedé vody z koupelen a kuchyně se svádějí do kořenové čistírny odpadních vod a po vyčištění se vypouštějí do potoka. Odpady ze záchodů se ještě dále rozdělují: Zvlášť se jímá moč, která se po úpravě užívá jako tekuté hnojivo v zemědělství, zvlášť fekálie, z nichž se vyrábí kompost. Dešťové vody se nikam neodvádějí, ale důmyslným systémem struh a zasakovacích jam se voda zadržuje na místě, a napomáhá tak ke zlepšování mikroklimatu.
Architekti mysleli i na zázemí sídliště. Mezi vlastní zástavbou a volnou krajinou vzniká členitý park, který bude plnit roli jakéhosi filtru. Pro místní děti je příležitostí ke hrám (je docela kopcovitý a tudíž dobrodružný), bude ale sloužit i jako místo procházek či oslav. Rozšířením stávajícího jezírka Weikerlsee a úpravou plochy kolem něj do podoby travnaté pláže s možností koupání se vytvářejí další možnosti trávení volného času. Revitalizace (Rakušané říkají renaturalizace) se dočkal i místní potok Aumühlbach. Hustá síť pěších i cyklistických stezek rovněž přispívá k aktivnímu trávení volna.
NEJLEPŠÍ PASÍVNÍ DOMY V RAKOUSKU
Dva zdejší pasívní domy postavilo družstvo Giwog, které vlastní na sídlišti šest domů. Realizovala je v roce 2004 firma GapSolar. V každém z domů je 24 bytů o průměrné velikosti 80 m2. Domy jsou výjimečné svou solární fasádou, která umožňuje dále snížit spotřebu tepla na vytápění na polovinu proti "normálním" pasívním domům - na 7,3 kWh/m2/rok - dosaženo v domě č. 1, který má výhodnější orientaci vůči Slunci (druhý dům má hodnoty jen nepatrně horší). Jde údajně o nejnižší dosažené hodnoty v Rakousku.
Michael Palfi z firmy GapSolar vysvětluje, čím této nízké spotřeby dosáhli: "Domy mají solární obálku, okna vyhovující standardům pasívního domu, v každém z bytů je větrací zařízení s rekuperací tepla." Na rozdíl od většiny realizací má zde každá místnost své malé větrací zařízení, což umožňuje lepší regulaci.
Stěny byly na míru a velmi přesně zhotoveny z dřevěných panelů už v továrně, na místě se jen smontovaly dohromady. "Naším cílem je pásová výroba domů podobně, jako se dnes vyrábějí auta. Okna i větrání už budou v jednotlivých panelech zabudované v továrně, na místě se vše jen smontuje," vysvětluje Michael Palfi. Našinec si ovšem vzpomene na paneláky a poněkud se ošije. Pravda ale je, že v továrně se dá vše vyrobit na milimetr přesně, což přímo na stavbě přece jen často nejde - a u pasívních domů je kvalita provedení opravdu velmi důležitá. Cena bytu v pasívním domě činila 1500 eur/m2, tedy asi 120 tisíc eur na bytovou jednotku.
Základem zdejšího řešení je speciální fasáda s voštinami z celulózy, svrchu krytá sklem. Nízké zimní slunce pronikne dovnitř do voštin. Tím se vytvoří teplá zóna - na jižní straně se voštiny dokáží ohřát až na 80 °C. Voštiny působí jako akumulátor tepla s určitými tlumicími efekty, protože nejvyšších teplot se v nich dosahuje až večer. V noci pak pomalu vychládají, ale už s prvními ranními paprsky se opět zahřívají. Využívá se faktu, že dny, kdy je opravdu silný mráz, jsou vesměs slunečné, zatímco v době zamračeného počasí zas taková zima nebývá. Fasáda má vynikající tepelně-technické vlastnosti především na jižní straně, ale i na severní dosahuje hodnot mnohem lepších, než jaké by měl třeba polystyrén. Ale hlavně: V létě se byty nepřehřívají, protože slunce se do komůrek nedostane. Michael Palfi ujišťuje, že fasádní sklo je velmi odolné, například zatoulaný míč je prý rozhodně nepoškodí. Zbylé nepatrné množství tepla se dodává buď dálkovým vytápěním (pomocí něj se i ohřívá užitková voda), nebo se přitápí mal
Firma GapSolar už touto technologií postavila více než 30 rodinných a 20 bytových domů v Rakousku, v Německu i ve Švýcarsku. Celková plocha fasád na těchto domech dosahuje úctyhodné plochy 30 tisíc m2. Investiční náklady v těchto domech se přitom zvýšily jen o 5 %.
A jaký je o bydlení v pasivních domech zájem? "O ekosídliště SolarCity je velký zájem, každé družstvo má čekací list, čekací doba činí asi rok," odpovídá Michael Palfi.
OD MATEŘINKY KE KOMUNITNÍMU CENTRU
Pasívní je i zdejší mateřská škola od Karla Länglachera, specialisty ze Solution Solar Technik. Školka pro celkem 240 dětí, jež byla dokončena v září 2005, je součástí výzkumného projektu, který bude porovnávat účinnost různých typů solárních systémů. Mateřská škola se skládá ze dvou identických částí. V jedné půlce je instalováno 30 m2 solárních termických kolektorů a 100 m2 vzduchových kolektorů, přičemž ohřátý vzduch se transportuje do štěrkového zásobníku tepla. Ve druhé polovině pracuje 130 m2 solárních kolektorů a velký zásobník na vodu (s 16 000 l). Bude se porovnávat, který způsob je lepší a účinnější. Srovnávací výzkumný projekt platí Magistrát města Lince. Kromě toho je na školce umístěno 100 m2 fotovoltaických panelů. Vyrobenou elektřinu si zatím spotřebovává sama školka, protože v Rakousku situace s fotovoltaikou není moc dobrá. V současné době existuje kvóta na 12 MW, které se prodávají za 65 centů/kWh - tato kvóta ale byla rozebrána za 3 týdny. Ti, co se do kvóty nevešli, by už dostávali řádově
Jinak jde vlastně o kombinaci mateřské školy s jeslemi - funguje zde 12 skupin dětí, z toho většina dětí je ve věku od tří let, ale několik skupin přijímá děti už od věku 18 měsíců, fungují tedy jako naše jesle. Ve školním centru lze najít základní školu se 12 třídami, gymnázium a družinu. Škola spotřebovává jen 30 kWh/m2/rok a je tedy čtyřikrát úspornější, než jsou průměrně školy v Linci. Nízkoenergetické bude i zdejší komunitní centrum, jedna z mála staveb, která v současné době ještě není v SolarCity dokončena.
"Lidé se do Pichlingu nestěhují proto, že je to výjimečný energetický počin. Stěhují se tam proto, že se jim tam líbí," uzavírá Ewald Reinthaler.
AUTOR: Jana Plamínková
Zároveň zastupitelé rozhodli, že pojmou veškerou novou výstavbu jako nízkoenergetickou - mj. i proto, že u této výstavby lze dosáhnout na vyšší dotace. Během několika let se tak u Dunaje začala rodit nová čtvrť s ucelenou koncepcí, se školou, mateřskou školou, nákupním centrem, komunitním centrem a dalšími objekty občanské vybavenosti. Sídliště tvoří bytové domy (maximálně čtyřpatrové) a dále řadové rodinné domky. Ekologický charakter čtvrti podtrhuje nová tramvajová trať, která ji spojuje s centrem města. Auta jsou z větší části uklizena na rozlehlém podzemním parkovišti, takže velkou část sídliště tvoří pěší zóna. Bydlet v místě, kde ulice opravdu patří chodcům, je velmi příjemný a bohužel i dosti neobvyklý pocit.
SLUNCE, SLUNCE, SLUNCE
Základní ideou SolarCity je - jak už jméno napovídá - co největší využití sluneční energie. Dosahuje se ho především zateplením, kvalitními okny a šikovným architektonickým návrhem. Maximální spotřeba tepla na vytápění činí jen 44 kWh/m2/rok, průměrná je ještě nižší, jen 37 kWh/m2/rok, takže všechny zdejší domy bez problémů dosahují standardu pro nízkoenergetické domy, který činí 50 kWh/m2/rok. Dva bytové domy dokonce spadají do kategorie tzv. pasívních domů, které se zcela obejdou bez klasického topného systému. Ba co víc, jeden z nich je energeticky nejúspornějším domem v celém Rakousku!
Domy jsou otevřené vůči nízkému zimnímu slunci a chráněné před pronikáním horkých letních paprsků - jde tedy o typickou "solární architekturu". Sídliště nicméně nepůsobí jednotvárným dojmem, což je dané i tím, že tu staví celkem 12 bytových družstev. Každé si přitom vybralo jiné architekty a staví trochu jiným způsobem. Většina tamních domů je družstevních, což v rakouském pojetí znamená, že nezisková družstva si za pomoci různých příspěvků postaví domy a pak v nich svým členům pronajímají byty. V Rakousku je těch příspěvků opravdu hodně, zvlášť pro tzv. sociální bydlení, do kterého spadá i výstavba v SolarCity. Velkou podporu přitom získávají od vlády Horního Rakouska.
Pro sídliště je typické i aktivní využití solární energie, ať už v podobě kolektorů na přípravu teplé užitkové vody (TUV) nebo v podobě fotovoltaických panelů na výrobu elektřiny - některé panely jsou umístěny na střechách, v jiných částech sídliště, ale spočívají na samostatných konstrukcích a tvoří například střechy přístřešků pro auta. Slunce pokryje asi 34 % spotřeby TUV, zbytek dodává teplárna, na kterou je sídliště napojeno. Rovněž vytápění domů je dálkové.
BLÍZKO PŘÍRODĚ
Na sídlišti se důsledně uplatnily materiály příznivé přírodě. "Máme vytvořen katalog ekologických materiálů a stavebních dílů, které se při výstavbě uplatnily," uvedl Ing. Ewald Reinthaler. Některé materiály přitom byly zcela zakázány, například velmi problematické PVC či některé laky.
Zajímavé je i nakládání s odpadními vodami. U 88 bytů a školy probíhá pilotní projekt, jehož cílem je ověřit možnosti bezodpadového nakládání s odpadními vodami. Šedé vody z koupelen a kuchyně se svádějí do kořenové čistírny odpadních vod a po vyčištění se vypouštějí do potoka. Odpady ze záchodů se ještě dále rozdělují: Zvlášť se jímá moč, která se po úpravě užívá jako tekuté hnojivo v zemědělství, zvlášť fekálie, z nichž se vyrábí kompost. Dešťové vody se nikam neodvádějí, ale důmyslným systémem struh a zasakovacích jam se voda zadržuje na místě, a napomáhá tak ke zlepšování mikroklimatu.
Architekti mysleli i na zázemí sídliště. Mezi vlastní zástavbou a volnou krajinou vzniká členitý park, který bude plnit roli jakéhosi filtru. Pro místní děti je příležitostí ke hrám (je docela kopcovitý a tudíž dobrodružný), bude ale sloužit i jako místo procházek či oslav. Rozšířením stávajícího jezírka Weikerlsee a úpravou plochy kolem něj do podoby travnaté pláže s možností koupání se vytvářejí další možnosti trávení volného času. Revitalizace (Rakušané říkají renaturalizace) se dočkal i místní potok Aumühlbach. Hustá síť pěších i cyklistických stezek rovněž přispívá k aktivnímu trávení volna.
NEJLEPŠÍ PASÍVNÍ DOMY V RAKOUSKU
Dva zdejší pasívní domy postavilo družstvo Giwog, které vlastní na sídlišti šest domů. Realizovala je v roce 2004 firma GapSolar. V každém z domů je 24 bytů o průměrné velikosti 80 m2. Domy jsou výjimečné svou solární fasádou, která umožňuje dále snížit spotřebu tepla na vytápění na polovinu proti "normálním" pasívním domům - na 7,3 kWh/m2/rok - dosaženo v domě č. 1, který má výhodnější orientaci vůči Slunci (druhý dům má hodnoty jen nepatrně horší). Jde údajně o nejnižší dosažené hodnoty v Rakousku.
Michael Palfi z firmy GapSolar vysvětluje, čím této nízké spotřeby dosáhli: "Domy mají solární obálku, okna vyhovující standardům pasívního domu, v každém z bytů je větrací zařízení s rekuperací tepla." Na rozdíl od většiny realizací má zde každá místnost své malé větrací zařízení, což umožňuje lepší regulaci.
Stěny byly na míru a velmi přesně zhotoveny z dřevěných panelů už v továrně, na místě se jen smontovaly dohromady. "Naším cílem je pásová výroba domů podobně, jako se dnes vyrábějí auta. Okna i větrání už budou v jednotlivých panelech zabudované v továrně, na místě se vše jen smontuje," vysvětluje Michael Palfi. Našinec si ovšem vzpomene na paneláky a poněkud se ošije. Pravda ale je, že v továrně se dá vše vyrobit na milimetr přesně, což přímo na stavbě přece jen často nejde - a u pasívních domů je kvalita provedení opravdu velmi důležitá. Cena bytu v pasívním domě činila 1500 eur/m2, tedy asi 120 tisíc eur na bytovou jednotku.
Základem zdejšího řešení je speciální fasáda s voštinami z celulózy, svrchu krytá sklem. Nízké zimní slunce pronikne dovnitř do voštin. Tím se vytvoří teplá zóna - na jižní straně se voštiny dokáží ohřát až na 80 °C. Voštiny působí jako akumulátor tepla s určitými tlumicími efekty, protože nejvyšších teplot se v nich dosahuje až večer. V noci pak pomalu vychládají, ale už s prvními ranními paprsky se opět zahřívají. Využívá se faktu, že dny, kdy je opravdu silný mráz, jsou vesměs slunečné, zatímco v době zamračeného počasí zas taková zima nebývá. Fasáda má vynikající tepelně-technické vlastnosti především na jižní straně, ale i na severní dosahuje hodnot mnohem lepších, než jaké by měl třeba polystyrén. Ale hlavně: V létě se byty nepřehřívají, protože slunce se do komůrek nedostane. Michael Palfi ujišťuje, že fasádní sklo je velmi odolné, například zatoulaný míč je prý rozhodně nepoškodí. Zbylé nepatrné množství tepla se dodává buď dálkovým vytápěním (pomocí něj se i ohřívá užitková voda), nebo se přitápí mal
Firma GapSolar už touto technologií postavila více než 30 rodinných a 20 bytových domů v Rakousku, v Německu i ve Švýcarsku. Celková plocha fasád na těchto domech dosahuje úctyhodné plochy 30 tisíc m2. Investiční náklady v těchto domech se přitom zvýšily jen o 5 %.
A jaký je o bydlení v pasivních domech zájem? "O ekosídliště SolarCity je velký zájem, každé družstvo má čekací list, čekací doba činí asi rok," odpovídá Michael Palfi.
OD MATEŘINKY KE KOMUNITNÍMU CENTRU
Pasívní je i zdejší mateřská škola od Karla Länglachera, specialisty ze Solution Solar Technik. Školka pro celkem 240 dětí, jež byla dokončena v září 2005, je součástí výzkumného projektu, který bude porovnávat účinnost různých typů solárních systémů. Mateřská škola se skládá ze dvou identických částí. V jedné půlce je instalováno 30 m2 solárních termických kolektorů a 100 m2 vzduchových kolektorů, přičemž ohřátý vzduch se transportuje do štěrkového zásobníku tepla. Ve druhé polovině pracuje 130 m2 solárních kolektorů a velký zásobník na vodu (s 16 000 l). Bude se porovnávat, který způsob je lepší a účinnější. Srovnávací výzkumný projekt platí Magistrát města Lince. Kromě toho je na školce umístěno 100 m2 fotovoltaických panelů. Vyrobenou elektřinu si zatím spotřebovává sama školka, protože v Rakousku situace s fotovoltaikou není moc dobrá. V současné době existuje kvóta na 12 MW, které se prodávají za 65 centů/kWh - tato kvóta ale byla rozebrána za 3 týdny. Ti, co se do kvóty nevešli, by už dostávali řádově
Jinak jde vlastně o kombinaci mateřské školy s jeslemi - funguje zde 12 skupin dětí, z toho většina dětí je ve věku od tří let, ale několik skupin přijímá děti už od věku 18 měsíců, fungují tedy jako naše jesle. Ve školním centru lze najít základní školu se 12 třídami, gymnázium a družinu. Škola spotřebovává jen 30 kWh/m2/rok a je tedy čtyřikrát úspornější, než jsou průměrně školy v Linci. Nízkoenergetické bude i zdejší komunitní centrum, jedna z mála staveb, která v současné době ještě není v SolarCity dokončena.
"Lidé se do Pichlingu nestěhují proto, že je to výjimečný energetický počin. Stěhují se tam proto, že se jim tam líbí," uzavírá Ewald Reinthaler.
AUTOR: Jana Plamínková
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
