Čtvrtek, 28. března 2024

Svět hledá energie budoucnosti

Svět hledá energie budoucnosti

Na první poslech to zní jako nesmysl. Zásob ropy, uhlí a zemního plynu v podzemí přibývá, přestože se pilně těží. Jak je to možné? Těžaři se učí lépe využívat už známá ložiska a objevují nová. I tak ovšem bude nutné fosilní paliva v příštích desetiletích nahradit. Ale čím?
Podle varovných prognóz ze začátku sedmdesátých let minulého století už dnes neměla být ve světě k dispozici žádná ropa. Rovněž ložiska uhlí se měla přibližovat ke svému konci. Nestalo se tak. Zčásti proto, že geologové našli další, dříve neznámé zdroje. Nové technologie navíc umožňují pronikat do větších hloubek a také získávat ropu a zemní plyn z mořského dna.
Uznávaný německý Federální institut pro geovědy a přírodní zdroje (BGR) v Hannoveru přináší ve svém posledním přehledu energetických zdrojů zajímavá čísla. Uvádí, že v roce 2001 nabízela světová ložiska 152 miliard tun ropy, kterou bylo možné dostupnými technologiemi a při současných cenách vytěžit. V roce 2004 se odhady zvýšily na 160 miliard tun využitelné ropy. A k tomu výzkumníci z BGR přidali dalších 82 miliard tun ropy, které ještě spočívají v zemských hlubinách, ale dnešní technologie je na ně krátká. Za čas je už těžit půjde.
Roční světová spotřeba ropy přitom dosahuje asi 3,8 miliardy tun. Zdálo by se tedy, že lidstvo má na více než půlstoletí vystaráno.
Zásoby uhlí a zejména zemního plynu by pak vystačily ještě na delší dobu.
Jenže tato aritmetika nefunguje.
Noví zájemci o paliva
Mezinárodní energetická agentura (IEA) v Paříži předpokládá, že do roku 2030 se světová spotřeba energie zvýší oproti dnešku téměř na dvojnásobek. Hlad po ní poroste především v rozvojových zemích, zejména s rozmachem průmyslu v Číně, Brazílii a Indii.
Podle údajů IEA nemá v současnosti pětina populace vůbec přístup k elektřině. Německý ústav BGR dodává, že nejvyspělejší státy, sdružené v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), spotřebovávají zhruba polovinu energetických surovin vytěžených na zeměkouli. Přitom v nich žije jen 17 procent světové populace. Tenhle poměr, či spíše nepoměr se ale bude měnit.
Pokud by poptávku dalších zemí měla uspokojit fosilní paliva, jejich zásoby by přestaly stačit už za pár desetiletí.
Navíc ložiska energetických surovin nejsou rozmístěna po zeměkouli rovnoměrně. Poznat je to zejména u ropy. Státy, které ji dovážejí, se stávají rukojmími zemí, jež mají její ložiska pod kontrolou.
Hledání nových energií má ještě další velmi důležitou příčinu. Je jí globální ochrana životního prostředí.
"Stále více se projevuje hrozba dopadů změny klimatu, k níž přispívá používání fosilních paliv," připomíná Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze.
Při spalování ropy, uhlí i zemního plynu vzniká oxid uhličitý a uniká do atmosféry. Tam pod sebou jako pod pokličkou zadržuje teplo, a napomáhá tedy k rozehřívání zeměkoule. To podle vědců povede k dalekosáhlým důsledkům.
Delší sucha budou ničit zemědělskou úrodu. Oteplení oceánů změní směr mořských proudů, což dlouhodobě ovlivní počasí na kontinentech. Očekává se častější střídání extrémů. Velká sucha budou příležitostně přerušovat intenzívní srážky, jež mohou způsobit katastrofální povodně. Hladina moří, která stoupne po roztání pevninských ledovců, zkomplikuje život lidem žijícím při pobřeží. Vyšší teploty umožní rozšíření tropických onemocnění do dosud chladnějších končin.
Potřebujeme nové zdroje
Vyspělé státy světa se proto v roce 1997 zavázaly v dohodě uzavřené v japonském Kjótu, že do roku 2012 o dvacetinu sníží vypouštění takzvaných skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Nynější vyjednávání pod patronací Organizace spojených národů se snaží přesvědčit USA a rozvojové země, které ke Kjótskému protokolu nepřistoupily, aby se připojily alespoň ke snižování emisí po roce 2012.
To by ovšem znamenalo, že fosilních paliv v elektrárnách, stejně jako benzínu v automobilech, bude muset být spotřebováváno méně.
Neboli - vyšší spotřebu energie musí zajistit jiné zdroje.
Evropská unie právě projednává svou společnou energetickou strategii. V členských státech sílí přesvědčení, že nezbude než začít znovu podporovat jadernou energetiku. Ta by měla zajistit plynulý přechod od fosilních paliv k energiím budoucnosti. Finsko a Francie už ohlásily výstavbu nových jaderných elektráren.
Velké naděje pak Evropa vkládá do termojaderných, neboli fúzních reaktorů, které však stěží budou spolehlivě fungovat dříve než někdy kolem roku 2050. Na rozdíl od dnešních reaktorů, které vyrábějí energii štěpením uranu nebo plutonia, se ve fúzních elektrárnách mají slučovat jádra vodíku. Je to stejná reakce, jakou "vyrábí" svou energii Slunce.
Jak se zbavit závislosti
Evropská unie chce také zvyšovat podporu pro využívání obnovitelných zdrojů. Cílem je do roku 2012 zajistit jejich dvanáctiprocentní podíl na výrobě tepla a elektřiny.
Mezi nimi zatím vedou vodní elektrárny, které však už v Evropě není kde stavět. Dalšími zdroji by proto měla být energie ze spalování biomasy, zejména speciálně pěstovaných rostlin, geotermální energie získávaná z nitra země, a také energie slunce a větru.
I americký prezident George W. Bush koncem ledna ve své zprávě o stavu unie slíbil větší podporu obnovitelným zdrojům. Nevedou ho k tomu ani tak ekologické důvody, ale snaha snížit závislost USA na dovážených energetických surovinách. A stát Kalifornie se rozhodl, že na rozvoj sluneční energetiky věnuje v příštích jedenácti letech 3,2 miliardy dolarů.
Právě energie ze slunečního záření má podle vědců obrovský potenciál. Její získávání je však zatím hodně drahé. V celosvětové produkci energií tedy, podle Mezinárodní energetické agentury, představuje jen mizivých 0,039 procenta.
"Když ale začneme opravdu investovat do výzkumu solárních technologií," říká profesor Bedřich Moldan, "je velká šance, že se význam sluneční energie rychle zvýší."

AUTOR: Josef Tuček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů