Amerika s atomem počítá
"Americký Černobyl" se - v nadsázce - jmenuje Three Mile Island. Výchozí porucha
vodní pumpy vedla v této atomové elektrárně u města Middletown ve státě
Pensylvánie koncem března 1979 ke kaskádě selhání, která vyústila k roztavení
jednoho ze dvou reaktorů.
Naštěstí - na rozdíl od Černobylu - ochranný betonový obal vydržel, nikdo
nezahynul ani nebyl zraněn. Havárie ovšem postavila značnou část amerického
veřejného mínění proti jaderné energii.
"Stejně jako většina mých souputníků jsem věřil, že jaderná energie je synonymem
nukleárního holocaustu," napsal před týdnem v deníku Washington Post jeden ze
zakladatelů hnutí Greenpeace Patrick Moore.
K atmosféře obav z atomu přispěl svého času také film Čínský syndrom s Jane
Fondovou a Jackem Lemmonem. Fiktivní příběh katastrofické havárie atomové
elektrárny měl shodou okolností premiéru tři týdny před incidentem z Three Mile
Island.
Rozvoj atomové energie ve Spojených státech se po této zkušenosti na desítky let
zastavil. V současnosti pracuje v USA 103 nukleárních reaktorů, které
obstarávají asi pětinu energetické produkce země. Od roku 1978 ovšem nebyla
postavena jediná atomová elektrárna.
Aktuální debata, spojená s výročím Černobylu, dokazuje, že časy se mění. Jaderná
energie se do USA vrací jako jeden ze zdrojů, který by měl v budoucnu pokrýt
rostoucí spotřebu země. Ta se má do roku 2030 zvýšit o 45 procent.
Ani Patrick Moore už ve zmíněném článku nebrojí proti jaderné energii. Naopak
tvrdí, že je nejvyšší čas, aby ve Spojených státech začaly vyrůstat nové atomové
elektrárny.
To si přeje i prezident George Bush. V letošní Zprávě o stavu unie prohlásil, že
Amerika musí skoncovat se závislostí na ropě a zaměřit se na jiné zdroje.
Nukleární energii prezident označil za "čistou, levnou alternativu" ke klasickým
zdrojům.
Podnikatelský sektor je připraven. Devět energetických společností chce do
deseti let vystavět 15 až 26 nových jaderných elektráren.
Agentura Reuters před několika dny citovala průzkum zájmového amerického
Institutu pro nukleární energii, podle něhož proti jaderné energii nemá výhrady
70 procent Američanů . Tento podíl je podle průzkumu ještě o deset procent vyšší
v komunitách, které sídlí v přímém sousedství elektráren. Ty totiž odvádějí do
místních pokladen nezanedbatelné daně.
Tábor odpůrců jaderné energie argumentuje hlavně bezpečnostními riziky.
"Nukleární energie je nebezpečná," píše John Passacantando, současný ředitel
Greenpeace. Podle něj byly USA ke "svému Černobylu" blízko vícekrát než jen v
případě Three Mile Island.
Po 11. září 2001 navíc mnozí varují, že jaderné elektrárny se mohou stát vhodným
cílem teroristického útoku. Podle zástupců jaderného průmyslu jsou ale nukleární
provozy tak důkladně zabezpečeny, že by měly vydržet například i náraz velkého
dopravního letadla.
"Americký Černobyl" se - v nadsázce - jmenuje Three Mile Island. Výchozí porucha vodní pumpy vedla v této atomové elektrárně u města Middletown ve státě Pensylvánie koncem března 1979 ke kaskádě selhání, která vyústila k roztavení jednoho ze dvou reaktorů.
Naštěstí - na rozdíl od Černobylu - ochranný betonový obal vydržel, nikdo nezahynul ani nebyl zraněn. Havárie ovšem postavila značnou část amerického veřejného mínění proti jaderné energii.
"Stejně jako většina mých souputníků jsem věřil, že jaderná energie je synonymem nukleárního holocaustu," napsal před týdnem v deníku Washington Post jeden ze zakladatelů hnutí Greenpeace Patrick Moore.
K atmosféře obav z atomu přispěl svého času také film Čínský syndrom s Jane Fondovou a Jackem Lemmonem. Fiktivní příběh katastrofické havárie atomové elektrárny měl shodou okolností premiéru tři týdny před incidentem z Three Mile Island.
Rozvoj atomové energie ve Spojených státech se po této zkušenosti na desítky let zastavil. V současnosti pracuje v USA 103 nukleárních reaktorů, které obstarávají asi pětinu energetické produkce země. Od roku 1978 ovšem nebyla postavena jediná atomová elektrárna.
Aktuální debata, spojená s výročím Černobylu, dokazuje, že časy se mění. Jaderná energie se do USA vrací jako jeden ze zdrojů, který by měl v budoucnu pokrýt rostoucí spotřebu země. Ta se má do roku 2030 zvýšit o 45 procent.
Ani Patrick Moore už ve zmíněném článku nebrojí proti jaderné energii. Naopak tvrdí, že je nejvyšší čas, aby ve Spojených státech začaly vyrůstat nové atomové elektrárny.
To si přeje i prezident George Bush. V letošní Zprávě o stavu unie prohlásil, že Amerika musí skoncovat se závislostí na ropě a zaměřit se na jiné zdroje. Nukleární energii prezident označil za "čistou, levnou alternativu" ke klasickým zdrojům.
Podnikatelský sektor je připraven. Devět energetických společností chce do deseti let vystavět 15 až 26 nových jaderných elektráren.
Agentura Reuters před několika dny citovala průzkum zájmového amerického Institutu pro nukleární energii, podle něhož proti jaderné energii nemá výhrady 70 procent Američanů . Tento podíl je podle průzkumu ještě o deset procent vyšší v komunitách, které sídlí v přímém sousedství elektráren. Ty totiž odvádějí do místních pokladen nezanedbatelné daně.
Tábor odpůrců jaderné energie argumentuje hlavně bezpečnostními riziky. "Nukleární energie je nebezpečná," píše John Passacantando, současný ředitel Greenpeace. Podle něj byly USA ke "svému Černobylu" blízko vícekrát než jen v případě Three Mile Island.
Po 11. září 2001 navíc mnozí varují, že jaderné elektrárny se mohou stát vhodným cílem teroristického útoku. Podle zástupců jaderného průmyslu jsou ale nukleární provozy tak důkladně zabezpečeny, že by měly vydržet například i náraz velkého dopravního letadla.
Naštěstí - na rozdíl od Černobylu - ochranný betonový obal vydržel, nikdo nezahynul ani nebyl zraněn. Havárie ovšem postavila značnou část amerického veřejného mínění proti jaderné energii.
"Stejně jako většina mých souputníků jsem věřil, že jaderná energie je synonymem nukleárního holocaustu," napsal před týdnem v deníku Washington Post jeden ze zakladatelů hnutí Greenpeace Patrick Moore.
K atmosféře obav z atomu přispěl svého času také film Čínský syndrom s Jane Fondovou a Jackem Lemmonem. Fiktivní příběh katastrofické havárie atomové elektrárny měl shodou okolností premiéru tři týdny před incidentem z Three Mile Island.
Rozvoj atomové energie ve Spojených státech se po této zkušenosti na desítky let zastavil. V současnosti pracuje v USA 103 nukleárních reaktorů, které obstarávají asi pětinu energetické produkce země. Od roku 1978 ovšem nebyla postavena jediná atomová elektrárna.
Aktuální debata, spojená s výročím Černobylu, dokazuje, že časy se mění. Jaderná energie se do USA vrací jako jeden ze zdrojů, který by měl v budoucnu pokrýt rostoucí spotřebu země. Ta se má do roku 2030 zvýšit o 45 procent.
Ani Patrick Moore už ve zmíněném článku nebrojí proti jaderné energii. Naopak tvrdí, že je nejvyšší čas, aby ve Spojených státech začaly vyrůstat nové atomové elektrárny.
To si přeje i prezident George Bush. V letošní Zprávě o stavu unie prohlásil, že Amerika musí skoncovat se závislostí na ropě a zaměřit se na jiné zdroje. Nukleární energii prezident označil za "čistou, levnou alternativu" ke klasickým zdrojům.
Podnikatelský sektor je připraven. Devět energetických společností chce do deseti let vystavět 15 až 26 nových jaderných elektráren.
Agentura Reuters před několika dny citovala průzkum zájmového amerického Institutu pro nukleární energii, podle něhož proti jaderné energii nemá výhrady 70 procent Američanů . Tento podíl je podle průzkumu ještě o deset procent vyšší v komunitách, které sídlí v přímém sousedství elektráren. Ty totiž odvádějí do místních pokladen nezanedbatelné daně.
Tábor odpůrců jaderné energie argumentuje hlavně bezpečnostními riziky. "Nukleární energie je nebezpečná," píše John Passacantando, současný ředitel Greenpeace. Podle něj byly USA ke "svému Černobylu" blízko vícekrát než jen v případě Three Mile Island.
Po 11. září 2001 navíc mnozí varují, že jaderné elektrárny se mohou stát vhodným cílem teroristického útoku. Podle zástupců jaderného průmyslu jsou ale nukleární provozy tak důkladně zabezpečeny, že by měly vydržet například i náraz velkého dopravního letadla.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích