Hrozí Evropské unii energetická krize?

Pokud nebudou evropské státy více investovat do nových technologií, čeká je v blízké budoucnosti energetická krize. Vyplývá to ze zprávy dvou předních evropských vědců Wima Soetaerta a Ericka Vandammeho z univerzity v Gentu. Většinu nyní používaných fosilních paliv vyčerpáme během příštích padesáti let, a proto musíme hledat nové alternativy, upozorňují vědci. Řešením může být podle nich větší využití moderních biotechnologií; k jejich rozvoji však přistupuje Evropa zatím jen váhavě.
Biotechnologie se přitom používají už odedávna například při výrobě piva nebo vína. Spočívají ve výrobě mikroorganizmů, jako jsou bakterie, kvasinky nebo plísně, ty pak vzájemně reagují a vytvářejí zcela nové látky. V jejich využívání pro průmyslové účely ale nyní vedou Spojené státy s Brazílií. EU zatím ještě v této oblasti nemá jasně vytyčenou strategii.
Zaostávání za USA ale přiznává i samotná Unie. Podle evropského komisaře pro vědu a výzkum Philippa Busquina sice evropští vědci "vedou" v publikační činnosti nad USA o 10 procent, to ale není rozhodující. O kvalitě výzkumů prý více vypovídá počet citací, které se na daný výzkum odvolávají. A v těch mají Američané převahu o celou třetinu.
Zatímco v USA se k výrobě obnovitelné energie používá kukuřice, v Evropě by to mohla být rozšířenější cukrová řepa nebo pšenice. Autoři studie přitom připomínají, že použití biotechnologií nemusí nutně souviset s geneticky upravenými organizmy; k nim panuje ve většině evropských zemí silná nedůvěra.
Příležitostí k většímu využití těchto plodin pro biotechnologické účely může být i rozšíření EU. S příchodem deseti nových států se totiž zemědělská půda Unie rozrostla o 40 procent. "Velká část by mohla být využita na obnovení lesů nebo právě na tzv. energetické plodiny," soudí ve své zprávě o přistupujících zemích Světový fond na ochranu přírody. Jeho studie mapuje připravenost nováčků na evropskou direktivu o obnovitelných zdrojích, jejichž podíl by měly členské země Unie zvýšit do roku 2010 na 11 procent. Česká republika si vede dobře - spolu s Litvou je na špici žebříčku. Nejhůře naopak dopadli Slovinci.

Efektivní využívání energie a služby
Cílem směrnice o efektivním využívání energie a o energetických službách je dosáhnout každoročně úspory energie ve výši minimálně jednoho procenta spotřebované energie a ve veřejném sektoru 1,5 procenta. V roce 2012 by toto úsilí mělo vést ke zvýšeni energetické účinnosti minimálně o šest procent.
Odhaduje se, že spotřeba energie v Evropské unii je přibližně o 20 procent vyšší, než je ekonomicky opodstatněné. Existuje proto velký potenciál úspor, který je dosud nevyužitý. Evropská komise jej odhaduje na ekvivalent více než 200 milionů tun ropy ročně. Velká část těchto úspor může být využita prostřednictvím energetických služeb a dalších úsporných opatření. Předpokládá se, že jejich hodnota dosahuje 5 až 10 miliard eur ročně, navíc se jedná o projekty vyžadující intenzivní zapojení pracovních sil, jako jsou například rekonstrukce budov.
Hlavní mechanizmus, obsažený v navrhované direktivě, je snaha Evropské komise odstranit bariéry znemožňující plný rozvoj funkčního a konkurenceschopného trhu s energeticky úspornými opatřeními. Na počátku se předpokládá využívání jisté formy dotací a vládních programů, časem by však jejich funkčnost měla být čistě komerční službou.
Jaké konkrétní cíle si tato směrnice klade? Členské státy EU mají ve srovnání s množstvím průměrné roční spotřeby energie za období posledních pěti let každým rokem ušetřit alespoň 1 % energie. Do roku 2012 by se tak ve srovnání s rokem 2006 měla spotřeba energie snížit přibližně o 6 %. Veřejný sektor by měl jít navíc zvláštním příkladem, zde se předpokládají roční úspory alespoň ve výši 1,5 %. Směrnice rovněž vyžaduje, aby dodavatelé energie aktivně poskytovali také služby vedoucí k úsporám energie, respektive nabízeli energetické audity.

Záleží na státech
Na jednotlivých členských státech bude záležet, který sektor spotřeby energie bude předmětem hlavní pozornosti, i když každá forma spotřeby energie by měla mít možnost využít alespoň některou podobu energetických služeb nebo programů na úsporu energie.
Na základě této směrnice budou muset členské státy zavést systém kvantifikace a certifikace poskytovatelů energetických služeb. Národní energetické regulační úřady pak budou muset zavést cenové tarify a možnosti pokrytí investic, které podpoří zavedení a širší využití energetických služeb, opatření a programů. Dále bude potřeba pozměnit nebo odstranit legislativní překážky využití peněžních nástrojů pro financování energetických služeb a také vyčlenit nebo vytvořit organizaci odpovědnou za monitorování a ověřování dosažených úspor energie.
Jedná se o zcela novou možnost postupného, ale trvalého a efektivního snižování spotřeby energie, nebo o další zvyšování administrativní náročnosti podnikáni v energetice a zavádění nových obchodních překážek? Názory se různí. Formulace textu návrhu nové direktivy, byť se zajímavým cílem, dává i jisté důvody k obavám.
Pramen: www.energetika-eu.cz