GE se globálních změn nebojí
Většinu problémů světa by bylo možné vyřešit technologií a inovacemi, soudí Jeff
Immelt, šéf General Electric. A Česku radí inspirovat se Španělskem a Irskem.
Většinu problémů světa by bylo možné vyřešit technologií a inovacemi, soudí Jeff Immelt, šéf General Electric. A Česku radí inspirovat se Španělskem a Irskem.
Svět dnes čelí řadě megatrendů a výzev, jež zvyšují příležitosti, ale i rizika jak pro vlády, tak pro podniky. Na úvod fóra Globální výzvy, velké trendy a regionální odpovědi, konaného 28. června ve Varšavě, to prohlásil Robin Niblett, viceprezident washingtonského Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Tato instituce, v jejímž čele stojí bývalý senátor Sam Nunn, není ledasjaká: na plný úvazek zaměstnává 220 lidí a spolupracuje s rozsáhlou sítí expertů.
Revoluční sedmička. Na fóru, které společně uspořádaly General Electric, americký technologický, mediální i finanční gigant s celkovými aktivy 673 miliardy dolarů a 340 000 zaměstnanci, Americká obchodní komora v Polsku a Regionální ekologické centrum, informoval Niblett o projektu Sedm revolucí. V odpovědi na otázku, jak bude vypadat svět v roce 2025, CSIS identifikovalo a analyzovalo sedm oblastí, v nichž by změna měla být "nejrevolučnější". Jsou to populace, řízení strategických zdrojů, technologické inovace, šíření informací a znalostí, ekonomická integrace, povaha a způsob konfliktů a řízení.
"Od vzniku General Electric v roce 1892 jsou prosperita firmy a její vliv na společnost propojeny," prohlásil Jeff Immelt, padesátiletý předseda představenstva a generální ředitel GE. "Vynálezy jako žárovka, rentgen či tryskový motor, i dnešní vývoj lékařské diagnostiky, čistší technologie zpracování uhlí a obnovitelné zdroje energie budou mít vliv, přesahující finanční výsledky společnosti."
GE, působící ve více než sto zemích, má od loňské reorganizace šest hlavních oblastí podnikání: technologie pro infrastrukturu (energetiku, letectví, železnici, vodu, ropu a zemní plyn), komerční finance, spotřebitelské finance, technologie pro zdravotní péči, technologie pro průmysl a televizní stanici NBC Universal.
Čistší uhlí. General Electric investuje do tří oblastí, jež považuje za důležité jak pro sebe, tak pro země, v nichž působí.
Především výrazně investuje do technologie a inovací. "Většinu problémů světa by bylo možné vyřešit technologií a inovacemi," zdůraznil Immelt. V roce 2005 proto GE zahájila strategickou, multidisciplinární kampaň nazvanou "ecomagination". Je zaměřena na využití technologie GE ke zvýšení účinnosti energie a zlepšení životního prostředí.
Pro Polsko, zemi závislou na kamenném uhlí, by měla význam nová technologie "čistšího uhlí" vyvinutá právě GE. Ceny ropy a zemního plynu zůstanou podle Immelta vysoké a svět má přitom rezervy uhlí na 200 let. Díky moderní technologii zplynování bude možné z ekologicky problémového uhlí vyrábět energii s emisemi, obdobnými jako při spalování zemního plynu.
Dalším problémem většiny zemí je zajištění kvalitní zdravotní péče. GE se soustřeďuje na prevenci, diagnózu a léčbu nemocí v co nejrannějším stadiu. Pracuje na konvergenci diagnostiky a terapie. Za nejdůležitější pro zvýšení kvality a zároveň snížení nákladů na zdravotní péči považuje informační technologie. Ty již hrají významnou roli ve většině služeb, s výjimkou právě zdravotní péče.
GE dále investuje do technologie vody, včetně odsolování mořské vody, ale i do bezpečnostních technologií.
Kolik inženýrů? Podle Immelta budou v příštích 10-15 letech dynamickými místy ve světě Čína, Indie, Latinská Amerika, střední a východní Evropa, Rusko, Blízký východ i Afrika. Významným ekonomickým faktorem bude kombinace jejich přírodních zdrojů, ropy a plynu. Upozornil, že zvýšením ceny ropy z dvaceti na šedesát dolarů se za rok do pěti zemí Blízkého východu přelilo 350 miliard dolarů.
"Rozhodli jsme se, že naše společnost bude lídrem v rozvojových zemích," řekl dále Immelt. Loni tam GE vydělala 25 miliard dolarů a roční míra jejího růstu tam přesáhla 20 %.
GE vydává ročně na školení svých zaměstnanců celou miliardu dolarů. "Ve firmě máme více těch, kdo vyučují, než ekonomů," poznamenal Immelt. Podle jeho slov musejí být zaměstnanci GE schopni pružně se přizpůsobovat změnám. "Vždyť ani já nemám představu, co se může stát zítra - a přihodit se může cokoliv".
V moderním světě lidé příliš nevěří institucím - ani vysokým školám, ani podnikům, ani církvím. Proto je podle Immelta pro firmu důležité, aby měla vysokou kvalitu řízení, chránila si dobrou pověst a byla sociálně zodpovědná.
Pracovní síla v Polsku je levnější než v Německu, ale to nestačí," řekl Immelt přítomným polským politikům a byznysmanům. "Musíte se dívat na Čínu, stát se konkurenceschopnými nejen v rámci EU, ale celého světa. Soustřeďte se na technické vzdělání a vysoké školy. Pro mne je kritériem počet dostudovaných inženýrů za rok. Platí to skoro všude."
Šance pro Polsko. Šéf GE v této souvislosti zmínil, že jeho společnost působí ve střední a východní Evropě již delší dobu. Je přítomna v Maďarsku, České republice a stále více právě v Polsku. Pracovní síly jsou produktivní, region umožňuje export do západní Evropy a zároveň přístup do Ruska a jižní Asie. GE soudí, že v nových členských státech EU mají perspektivu její technologie pro zdravotní péči i pro infrastrukturu - s využitím fondů EU z Bruselu.
Podle Immeltových slov by Polsko - s jeho velkými zásobami uhlí a potřebou energie - mohlo být místem prvního uplatnění nové GE technologie zplynování uhlí ve velkém měřítku, mohlo by se stát vzorovým příkladem, jakýmsi centrem vysoké kvality některých ekologických technologií budoucnosti.
Skupina ČEZ zatím ve svém výrobním portfoliu elektrármu na plyn z uhlí nemá - do budoucna spíše uvažuje o výstavbě elektrárny na zemní plyn, jejíž produkce by pokrývala špičky ve spotřebě, sdělila Ekonomu její mluvčí Eva Nováková. Dodala, že ČEZ je do budoucna otevřen všem alternativám.
Rady Česku. Jeff Immelt odpověděl Ekonomu i na několik otázek: Jak by Česko mělo v hodnotovém řetězci stoupat vzhůru? Jak by mělo postupovat, když k financování začínajících technologických firem není dostatek rizikového kapitálu? Mělo by se inspirovat Finskem, kde zrodu a rozvoji Nokie pomohly velké finanční injekce ze státního rozpočtu?
Šéf GE v této souvislosti připomněl, že primárně položily severské země důraz na technické vzdělávání, na počet inženýrů a na inovaci systému. "Je třeba změnit metody školství, učinit ho inovativnějším, a tím mít inovativnější lidi. Všechny představitele vysokých škol bych poslal na týden do Číny, aby viděli, jak vypadá konkurence 21. století," doporučuje Immelt.
Vláda by podle jeho názoru měla vybrat tři průmyslová odvětví, v nichž může země dosahovat vyšší přidané hodnoty, prosperovat a do kterých je třeba investovat. "Nemohu posuzovat celkovou aktivitu rizikového kapitálu v jednotlivých zemích, ale mohu poukázat na to, že kapitálové trhy jsou nyní velmi likvidní. Možná byste financování měli zkombinovat s využitím globálních zdrojů kapitálu. Pak je zde vliv Evropské unie. Když jsem počátkem 80. let poprvé navštívil Evropu a zavítal do Španělska a Irska, byl jsem přesvědčen, že tyto země se za mého života v žádném případě nemohou stát smysluplnými ekonomikami. Španělé a Irové však umně využili členství v Evropské unii. Nepouštěli se do všeho, zaměřili se pouze na určitá odvětví. Španělsko na veřejné služby, energetiku, chemický průmysl - nikoli na medicínu či software. Irsko zase aktivně pracovalo s investičními pobídkami. Česká republika by se měla podívat, co udělalo Španělsko a Irsko; vybrat odvětví, kterým by se věnovala, a postupovat vpřed," dodal Jeff Immelt.
AUTOR: Karel Ježek
Svět dnes čelí řadě megatrendů a výzev, jež zvyšují příležitosti, ale i rizika jak pro vlády, tak pro podniky. Na úvod fóra Globální výzvy, velké trendy a regionální odpovědi, konaného 28. června ve Varšavě, to prohlásil Robin Niblett, viceprezident washingtonského Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Tato instituce, v jejímž čele stojí bývalý senátor Sam Nunn, není ledasjaká: na plný úvazek zaměstnává 220 lidí a spolupracuje s rozsáhlou sítí expertů.
Revoluční sedmička. Na fóru, které společně uspořádaly General Electric, americký technologický, mediální i finanční gigant s celkovými aktivy 673 miliardy dolarů a 340 000 zaměstnanci, Americká obchodní komora v Polsku a Regionální ekologické centrum, informoval Niblett o projektu Sedm revolucí. V odpovědi na otázku, jak bude vypadat svět v roce 2025, CSIS identifikovalo a analyzovalo sedm oblastí, v nichž by změna měla být "nejrevolučnější". Jsou to populace, řízení strategických zdrojů, technologické inovace, šíření informací a znalostí, ekonomická integrace, povaha a způsob konfliktů a řízení.
"Od vzniku General Electric v roce 1892 jsou prosperita firmy a její vliv na společnost propojeny," prohlásil Jeff Immelt, padesátiletý předseda představenstva a generální ředitel GE. "Vynálezy jako žárovka, rentgen či tryskový motor, i dnešní vývoj lékařské diagnostiky, čistší technologie zpracování uhlí a obnovitelné zdroje energie budou mít vliv, přesahující finanční výsledky společnosti."
GE, působící ve více než sto zemích, má od loňské reorganizace šest hlavních oblastí podnikání: technologie pro infrastrukturu (energetiku, letectví, železnici, vodu, ropu a zemní plyn), komerční finance, spotřebitelské finance, technologie pro zdravotní péči, technologie pro průmysl a televizní stanici NBC Universal.
Čistší uhlí. General Electric investuje do tří oblastí, jež považuje za důležité jak pro sebe, tak pro země, v nichž působí.
Především výrazně investuje do technologie a inovací. "Většinu problémů světa by bylo možné vyřešit technologií a inovacemi," zdůraznil Immelt. V roce 2005 proto GE zahájila strategickou, multidisciplinární kampaň nazvanou "ecomagination". Je zaměřena na využití technologie GE ke zvýšení účinnosti energie a zlepšení životního prostředí.
Pro Polsko, zemi závislou na kamenném uhlí, by měla význam nová technologie "čistšího uhlí" vyvinutá právě GE. Ceny ropy a zemního plynu zůstanou podle Immelta vysoké a svět má přitom rezervy uhlí na 200 let. Díky moderní technologii zplynování bude možné z ekologicky problémového uhlí vyrábět energii s emisemi, obdobnými jako při spalování zemního plynu.
Dalším problémem většiny zemí je zajištění kvalitní zdravotní péče. GE se soustřeďuje na prevenci, diagnózu a léčbu nemocí v co nejrannějším stadiu. Pracuje na konvergenci diagnostiky a terapie. Za nejdůležitější pro zvýšení kvality a zároveň snížení nákladů na zdravotní péči považuje informační technologie. Ty již hrají významnou roli ve většině služeb, s výjimkou právě zdravotní péče.
GE dále investuje do technologie vody, včetně odsolování mořské vody, ale i do bezpečnostních technologií.
Kolik inženýrů? Podle Immelta budou v příštích 10-15 letech dynamickými místy ve světě Čína, Indie, Latinská Amerika, střední a východní Evropa, Rusko, Blízký východ i Afrika. Významným ekonomickým faktorem bude kombinace jejich přírodních zdrojů, ropy a plynu. Upozornil, že zvýšením ceny ropy z dvaceti na šedesát dolarů se za rok do pěti zemí Blízkého východu přelilo 350 miliard dolarů.
"Rozhodli jsme se, že naše společnost bude lídrem v rozvojových zemích," řekl dále Immelt. Loni tam GE vydělala 25 miliard dolarů a roční míra jejího růstu tam přesáhla 20 %.
GE vydává ročně na školení svých zaměstnanců celou miliardu dolarů. "Ve firmě máme více těch, kdo vyučují, než ekonomů," poznamenal Immelt. Podle jeho slov musejí být zaměstnanci GE schopni pružně se přizpůsobovat změnám. "Vždyť ani já nemám představu, co se může stát zítra - a přihodit se může cokoliv".
V moderním světě lidé příliš nevěří institucím - ani vysokým školám, ani podnikům, ani církvím. Proto je podle Immelta pro firmu důležité, aby měla vysokou kvalitu řízení, chránila si dobrou pověst a byla sociálně zodpovědná.
Pracovní síla v Polsku je levnější než v Německu, ale to nestačí," řekl Immelt přítomným polským politikům a byznysmanům. "Musíte se dívat na Čínu, stát se konkurenceschopnými nejen v rámci EU, ale celého světa. Soustřeďte se na technické vzdělání a vysoké školy. Pro mne je kritériem počet dostudovaných inženýrů za rok. Platí to skoro všude."
Šance pro Polsko. Šéf GE v této souvislosti zmínil, že jeho společnost působí ve střední a východní Evropě již delší dobu. Je přítomna v Maďarsku, České republice a stále více právě v Polsku. Pracovní síly jsou produktivní, region umožňuje export do západní Evropy a zároveň přístup do Ruska a jižní Asie. GE soudí, že v nových členských státech EU mají perspektivu její technologie pro zdravotní péči i pro infrastrukturu - s využitím fondů EU z Bruselu.
Podle Immeltových slov by Polsko - s jeho velkými zásobami uhlí a potřebou energie - mohlo být místem prvního uplatnění nové GE technologie zplynování uhlí ve velkém měřítku, mohlo by se stát vzorovým příkladem, jakýmsi centrem vysoké kvality některých ekologických technologií budoucnosti.
Skupina ČEZ zatím ve svém výrobním portfoliu elektrármu na plyn z uhlí nemá - do budoucna spíše uvažuje o výstavbě elektrárny na zemní plyn, jejíž produkce by pokrývala špičky ve spotřebě, sdělila Ekonomu její mluvčí Eva Nováková. Dodala, že ČEZ je do budoucna otevřen všem alternativám.
Rady Česku. Jeff Immelt odpověděl Ekonomu i na několik otázek: Jak by Česko mělo v hodnotovém řetězci stoupat vzhůru? Jak by mělo postupovat, když k financování začínajících technologických firem není dostatek rizikového kapitálu? Mělo by se inspirovat Finskem, kde zrodu a rozvoji Nokie pomohly velké finanční injekce ze státního rozpočtu?
Šéf GE v této souvislosti připomněl, že primárně položily severské země důraz na technické vzdělávání, na počet inženýrů a na inovaci systému. "Je třeba změnit metody školství, učinit ho inovativnějším, a tím mít inovativnější lidi. Všechny představitele vysokých škol bych poslal na týden do Číny, aby viděli, jak vypadá konkurence 21. století," doporučuje Immelt.
Vláda by podle jeho názoru měla vybrat tři průmyslová odvětví, v nichž může země dosahovat vyšší přidané hodnoty, prosperovat a do kterých je třeba investovat. "Nemohu posuzovat celkovou aktivitu rizikového kapitálu v jednotlivých zemích, ale mohu poukázat na to, že kapitálové trhy jsou nyní velmi likvidní. Možná byste financování měli zkombinovat s využitím globálních zdrojů kapitálu. Pak je zde vliv Evropské unie. Když jsem počátkem 80. let poprvé navštívil Evropu a zavítal do Španělska a Irska, byl jsem přesvědčen, že tyto země se za mého života v žádném případě nemohou stát smysluplnými ekonomikami. Španělé a Irové však umně využili členství v Evropské unii. Nepouštěli se do všeho, zaměřili se pouze na určitá odvětví. Španělsko na veřejné služby, energetiku, chemický průmysl - nikoli na medicínu či software. Irsko zase aktivně pracovalo s investičními pobídkami. Česká republika by se měla podívat, co udělalo Španělsko a Irsko; vybrat odvětví, kterým by se věnovala, a postupovat vpřed," dodal Jeff Immelt.
AUTOR: Karel Ježek
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
