Temelín ve stínu závad

V Jaderné elektrárně Temelín mohla být velká sláva, ale pátečních kulatých 50 miliard kilowatthodin, které zde vyrobili od 21. prosince 2000, příliš neslavili. Spíš se šetřilo, kdo může za poslední ze závad - středeční únik 18 tisíc litrů mírně radioaktivní vody kvůli nedovřenému ventilu.
Elektrárnu v posledních dnech zase provázejí problémy, a doba není na oslavy vhodná. Přitom to je jeden z energetických pilířů státu - na roční výrobě elektřiny v Česku se podílí téměř patnácti procenty.
Podle Pavla Vlčka z Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí i poslední událost dokazuje, že směnový personál dělá chyby. A takových závad v "česko-rusko-americké" elektrárně se dá napočítat dost. Nakonec její odpůrci a kritici to s gustem dělají. Od jejího spuštění (druhý blok první elektřinu vyrobil v prosinci 2002) už došli pomalu ke stovce závad. Jak tvrdí: s palivem, netěsným kontejnmentem (betonovou ochrannou obálkou), prasklými lany, netěsnými čerpadly, vibracemi či přehřátím turbín.
Předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou ale problémy elektrárny ze snu nebudí. "Toho výčtu by se člověk skoro lekl. Přitom nám momentálně dělá větší vrásky jen to, jak se podaří zvládnout nutné úpravy jaderného paliva. To je potenciální problém. Zatím je však spolehlivě pod kontrolou," říká žena odpovídající se svým týmem za jadernou bezpečnost energetických zařízení. "Těsnost kontejnmentu na obou blocích je na evropské špičce a všechno ostatní je z pohledu bezpečnosti spíše příklad přeměny komárů ve velbloudy," dodává.
Drábová vidí značné rezervy ne v úrovni bezpečnosti, ale spíš v kultuře práce, citu pro detail, důslednosti.
Také Ministerstvo průmyslu, zastupující stát, který firmu ČEZ, jíž elektrárna patří, ovládá, není situací zneklidněno. "Samozřejmě bychom si dovedli představit, že poruch bude méně. Na druhou stranu ale z expertních zpráv vyplývá, že provoz je v rámci daných norem standardní," říká mluvčí ministerstva Jiří Havlíček.
ČEZ se usilovně snaží zbavit Temelín nálepky problémové elektrárny, ale zatím se mu to nedaří. "Nechci být nesolidní tlachal," brání se přiblížit termín "uzdravení" elektrárny místopředseda představenstva ČEZ Jiří Borovec. Tvrdí, že pro odstranění závad firma dělá maximum. "Mají však svou historii hlavně v dlouhé době výstavby a pak i v nejistotách, co s elektrárnou bude." Podle něho počet poruch nijak nevybočuje z rámce spouštění podobných zařízení ve světě, které se pohybují na úrovni čtyř až pěti procent. Od ledna do května byl v Temelíně jejich podíl 0,55 procenta - a byl klid.
Až zase v poslední době jako by se závady vyrojily. Souvisí s nimi výměna ředitele, kdy Miroslava Vilíma vystřídal Vladimír Hlavinka? Podle Borovce nikoliv. "Dokončili jsme jen rotaci šéfů na všech našich elektrárnách, tedy i uhelných. Noví lidé jsou bez místních stereotypů a mají jiný pohled na věc," vysvětluje Borovec, který má v rámci skupiny ČEZ výrobu na starosti. Od Hlavinky ale čeká, že dá elektrárně nový impuls. Tedy že ji ozdraví.
Každé zbytečné odstavení bloků nebo snížení jejich výkonů energetický koncern připravuje o milióny korun. Robert Keller z burzovní společnosti Patria Finance odhaduje, že jednodenní uzavírka jednoho bloku přijde ČEZ na 12,5 miliónu korun. Firma totiž musí chybějící elektřinu vyrobit v "dražších" uhelných elektrárnách.
O výši výrobních ztrát lze ale jen spekulovat, protože ji ČEZ neuvádí. Jeho šéfům ale vadí. Firma se proto snaží problematická místa razantně řešit. Už třeba rozhodla, že málo spolehlivé rotory obou turbín, jejichž výpadky ji připravily o milióny, zmodernizuje. Kontrakt získala plzeňská Škoda Power a práce začne příští rok. Má jít o konečně řešení, které zvýší jak spolehlivost, tak výrobní kapacity. Na každém bloku o víc než čtyřicet megawattů. Investice se má proto relativně rychle zaplatit.
Přestože má elektrárna nálepku "troublemakera", svou otevřenost - tedy i informace o závadách - nehodlá nijak omezovat. Zavazují ji k tomu mezinárodní dohody (každý den proto zprávy o stavu bloků míří třeba i na rakouské krizové centrum do Vídně), ale i snaha získat důvěru veřejnosti.