Éra levné energie patří minulosti
Konec popularity jaderných elektráren se nikdy nekonal - alespoň uvažujeme-li
celosvětově. V Asii se stavěly a stavějí reaktory bez výraznějšího omezení
tempa. Americký příklad Miroslava Zajíčka (HN 22. 8. 2006, str. 9) se dá pro
zbytek světa uplatnit jen těžko - stejně jako se asi v Evropě nenajde rozumně
uvažující člověk požadující americké ceny benzínu.
Jednání Tennessee Valley Authority, která odepsala čtyři miliardy dolarů
vložených do výstavby elektrárny Bellefonte v severní Alabamě, potvrzuje
americký přístup k podnikání: Co nepřináší okamžitý zisk, zrušíme. Ironií osudu
právě v Bellefonte postaví do roku 2010 stejná společnost první jaderný blok s
varným reaktorem nové generace o výkonu 1371 MW. Za 2,2 miliónu dolarů, v
přepočtu ještě levněji, než stál Temelín, ho dodá společnost General Electric.
Důvodů, proč se v USA přestaly po boomu 70. let minulého století objednávat nové
jaderné elektrárny, bylo více než jen obrat k vodě. Uvedu dva neméně významné:
cena zemního plynu a lepší využívání stávajících jaderných zdrojů.
"Sázka na zemní plyn před deseti lety byla správná, neboť USA potřebovaly zdroje
pro střední a špičkové zatížení a plyn stál dva až tři dolary za milión Btu
(britských termických jednotek, 33 m3). Nyní jeho cena vylétla až k 11 dolarům a
neklid na trhu pokračuje," upozorňuje šéf Jaderného energetického ústavu Skip
Bowman. "Stojíme tváří v tvář nikoli energetické krizi, nýbrž krizi investic do
energetiky," hodnotí situaci na americkém energetickém trhu.
A dále: 104 atomové bloky běží tak dobře, že jen v letech 1993 až 2003 zvýšily
dodávky proudu o množství, které odpovídá výrobě osmnácti tisícimegawattových
reaktorů využívajících provozní dobu na 90 procent. Jakoby v USA přibylo devět
Temelínů.
Nyní se tedy rýsuje i ve Spojených státech obrat k "jádru". Důvodů je opět
povícero: ministerstvo energetiky předpokládá, že během dvaceti let stoupne
poptávka po elektřině o polovinu; požadavky na ochranu klimatu se nepochybně
prosadí i v USA; a v neposlední řadě i ekonomika. Průvan v peněžence působí účty
za elektřinu nikoli proto, že jaderné zdroje jsou drahé, nýbrž proto, že zdrojů
je málo.
Nemusí se nám to líbit, můžeme proti tomu psát traktáty, ale doba levné energie
skončila nejpozději s druhým ropným šokem v 70. letech minulého století.
Autor je docentem FJFI ČVUT
Konec popularity jaderných elektráren se nikdy nekonal - alespoň uvažujeme-li celosvětově. V Asii se stavěly a stavějí reaktory bez výraznějšího omezení tempa. Americký příklad Miroslava Zajíčka (HN 22. 8. 2006, str. 9) se dá pro zbytek světa uplatnit jen těžko - stejně jako se asi v Evropě nenajde rozumně uvažující člověk požadující americké ceny benzínu.
Jednání Tennessee Valley Authority, která odepsala čtyři miliardy dolarů vložených do výstavby elektrárny Bellefonte v severní Alabamě, potvrzuje americký přístup k podnikání: Co nepřináší okamžitý zisk, zrušíme. Ironií osudu právě v Bellefonte postaví do roku 2010 stejná společnost první jaderný blok s varným reaktorem nové generace o výkonu 1371 MW. Za 2,2 miliónu dolarů, v přepočtu ještě levněji, než stál Temelín, ho dodá společnost General Electric.
Důvodů, proč se v USA přestaly po boomu 70. let minulého století objednávat nové jaderné elektrárny, bylo více než jen obrat k vodě. Uvedu dva neméně významné: cena zemního plynu a lepší využívání stávajících jaderných zdrojů.
"Sázka na zemní plyn před deseti lety byla správná, neboť USA potřebovaly zdroje pro střední a špičkové zatížení a plyn stál dva až tři dolary za milión Btu (britských termických jednotek, 33 m3). Nyní jeho cena vylétla až k 11 dolarům a neklid na trhu pokračuje," upozorňuje šéf Jaderného energetického ústavu Skip Bowman. "Stojíme tváří v tvář nikoli energetické krizi, nýbrž krizi investic do energetiky," hodnotí situaci na americkém energetickém trhu.
A dále: 104 atomové bloky běží tak dobře, že jen v letech 1993 až 2003 zvýšily dodávky proudu o množství, které odpovídá výrobě osmnácti tisícimegawattových reaktorů využívajících provozní dobu na 90 procent. Jakoby v USA přibylo devět Temelínů.
Nyní se tedy rýsuje i ve Spojených státech obrat k "jádru". Důvodů je opět povícero: ministerstvo energetiky předpokládá, že během dvaceti let stoupne poptávka po elektřině o polovinu; požadavky na ochranu klimatu se nepochybně prosadí i v USA; a v neposlední řadě i ekonomika. Průvan v peněžence působí účty za elektřinu nikoli proto, že jaderné zdroje jsou drahé, nýbrž proto, že zdrojů je málo.
Nemusí se nám to líbit, můžeme proti tomu psát traktáty, ale doba levné energie skončila nejpozději s druhým ropným šokem v 70. letech minulého století.
Autor je docentem FJFI ČVUT
Jednání Tennessee Valley Authority, která odepsala čtyři miliardy dolarů vložených do výstavby elektrárny Bellefonte v severní Alabamě, potvrzuje americký přístup k podnikání: Co nepřináší okamžitý zisk, zrušíme. Ironií osudu právě v Bellefonte postaví do roku 2010 stejná společnost první jaderný blok s varným reaktorem nové generace o výkonu 1371 MW. Za 2,2 miliónu dolarů, v přepočtu ještě levněji, než stál Temelín, ho dodá společnost General Electric.
Důvodů, proč se v USA přestaly po boomu 70. let minulého století objednávat nové jaderné elektrárny, bylo více než jen obrat k vodě. Uvedu dva neméně významné: cena zemního plynu a lepší využívání stávajících jaderných zdrojů.
"Sázka na zemní plyn před deseti lety byla správná, neboť USA potřebovaly zdroje pro střední a špičkové zatížení a plyn stál dva až tři dolary za milión Btu (britských termických jednotek, 33 m3). Nyní jeho cena vylétla až k 11 dolarům a neklid na trhu pokračuje," upozorňuje šéf Jaderného energetického ústavu Skip Bowman. "Stojíme tváří v tvář nikoli energetické krizi, nýbrž krizi investic do energetiky," hodnotí situaci na americkém energetickém trhu.
A dále: 104 atomové bloky běží tak dobře, že jen v letech 1993 až 2003 zvýšily dodávky proudu o množství, které odpovídá výrobě osmnácti tisícimegawattových reaktorů využívajících provozní dobu na 90 procent. Jakoby v USA přibylo devět Temelínů.
Nyní se tedy rýsuje i ve Spojených státech obrat k "jádru". Důvodů je opět povícero: ministerstvo energetiky předpokládá, že během dvaceti let stoupne poptávka po elektřině o polovinu; požadavky na ochranu klimatu se nepochybně prosadí i v USA; a v neposlední řadě i ekonomika. Průvan v peněžence působí účty za elektřinu nikoli proto, že jaderné zdroje jsou drahé, nýbrž proto, že zdrojů je málo.
Nemusí se nám to líbit, můžeme proti tomu psát traktáty, ale doba levné energie skončila nejpozději s druhým ropným šokem v 70. letech minulého století.
Autor je docentem FJFI ČVUT
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
