Zatím si poradí

České podniky cena energií zatěžuje, ale počítají s jejím dalším růstem.

CELKOVÝ ELEKTRICKÝ PŘÍKON narostl podle informace Ivana Součka, generálního ředitele České rafinérské (ČRA), v této společnosti za posledních 5 let zhruba o 5 procent. Důvodem je konjunktura na trhu, která umožnila vyšší využití instalovaných kapacit asi o 10-15 %, uvedení nových technologií do provozu a zajištění evropské kvality produktů. "Snižování měrné energetické spotřeby je dnes cílem každého rozumného podnikatelského subjektu," dodává Souček. I v oboru technických plynů, kterému se věnuje společnost Air Products, s nárůstem výrobních kapacit automaticky roste spotřeba elektrické energie. "Elektřina je jednou ze základních surovin pro naši výrobu," poznamenává Václav Harant, generální ředitel firmy. "Snažíme se proto o maximální úspory a energeticky efektivní provoz."

V chemickém podniku DEZA je podle ředitele Zdeňka Průši spotřeba elektrické energie ustálená a nevykazuje zásadní odchylky. Vzrostla po výměně parních čerpadel za čerpadla s elektrickým pohonem. "Tento nárůst jsme kompenzovali řadou úsporných opatření vyplývajících z energetického auditu," sdělil Průša. Na energetický audit se odvolává také personální ředitel ČEPRO Tomáš Zikmund: "Přijali jsme v této souvislosti organizační opatření a přehodnotili některé investice."

Mírně klesající tendenci má v současné době spotřeba elektrické energie ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK): "Důvodem je každoroční pokles výroby a spotřeby pitné vody a technická opatření, včetně rekonstrukcí směřujících k úsporám," sděluje tisková mluvčí Marcela Dvořáková.

POKUD JDE O ÚNOSNOST ceny elektřiny a možnost plně ji promítnout do ceny vlastních výrobků či služeb, dotázané podniky se shodují spíše v tom, že v cenách se to plně uplatnit nedá. I když Václav Harant z Air Products přiznává, že není možné, "aby docházelo ke kompenzaci nárůstu energií cen na naší straně, takže zcela logicky dojde k plnohodnotnému promítnutí do ceny finálních produktů".

Společnost DEZA je do ceny svých výrobků podle ředitele Průši plně promítnout nemůže, ačkoliv je to jedna z významných nákladových položek. Také v ČEPRO cena energií významně zvyšuje náklady společnosti, které nelze plně promítnout do ceny výrobků a služeb.

"Ceny elektrické energie se zvyšují několikanásobně více než činí inflační vývoj v zemi," upozorňuje Ivan Souček z ČRA. "Ceny rafinérských produktů však nejsou řízeny výrobními náklady (včetně nákladů na energie), ale cenou určovanou tržními pravidly. Naše společnost každé dva roky provádí benchmarkingovou analýzu své výkonnosti ve spolupráci s renomovanou firmou Solomon. Ve spotřebě a zejména vstupní ceně energií bohužel příliš nevynikáme v porovnání s jinými rafinériemi ve světě."

Ve vodárenském PVK se korunové náklady na elektřinu v protikladu se spotřebou pitné vody (která klesá) zvyšují. Je to dáno růstem ceny u výrobců elektřiny a zároveň respektováním vývoje cen na okolních trzích. Nárůst nákladů na elektřinu v roce 2005 proti roku 2004 je asi o 0,8 %. Náklady na elektřinu jsou zahrnovány do kalkulace ceny vodného a stočného.

NOVÉ TECHNOLOGIE jsou vždy energeticky úspornější. "U nových investic je energetická spotřeba jedním z klíčových hodnotících parametrů," říká Souček. "Uvažujeme o vybudování vlastních energetických zdrojů: tržní předpoklady, chování dodavatelů a ziskové marže v energetickém sektoru nás k takovým úvahám nutí. O investicích rozhodují naši akcionáři, v této otázce zatím rozhodnuto není."

Jeden z posledních příkladů úspory energie v Air Products je loňská investice do řídicího systému kontroly chladicího okruhu na hlavním výrobním zařízení. Další budou následovat. "Investice do nových technologií, které zlepšují stávající procesy, jsou formou kalkulovaných úspor, které naše firma aplikuje systémově," ujišťuje Harant. O energetické úspory usiluje i provozovatel vodárenské infrastruktury PVK. Dochází k nim např. záměnou čerpadel za ta, která mají vyšší účinnost, instalací frekvenčních měničů, transformátorů apod.

DEZA nemá jako prioritu zavádění energeticky úsporných technologií, protože musí v prvé řadě investovat do ekologických zařízení, aby její výroba odpovídala požadovaným environmentálním parametrům. Žádnou zásadní změnu ve složení energetických zdrojů v podniku v posledních letech neuskutečnili, pro výrobu tepla však používají parní kotle s třípalivovým systémem, což jim umožňuje volit aktuálně nejvýhodnější palivo.

ZMĚNIT DODAVATELE? K této možnosti, kterou přineslo otevření elektroenergetického trhu, Václav Harant z Air Products říká: "Nákup energií od jiného subjektu v prostředí, kde je pouze jediný výrobce a navíc vlastněný státem, je naprosto zbytečnou snahou špatným směrem. Po určité době zjistíte, že jste dopěli k naprosto stejné ceně jako ti ostatní. Neuvažujeme o změně dodavatele - pokud nedojde k privatizaci a k většímu otevření trhu s energiemi."

Zřejmě tak uvažuje většina podniků. Česká rafinérská kupuje elektřinu od svých dlouholetých dodavatelů, kteří provozují vlastní zdroje v průmyslovém areálu v Litvínově a Kralupech. "V případě, že se spolehlivost dodávek nezhorší a cena se negativně neodchýlí od tržního vývoje, o změně neuvažujeme," soudí Ivan Souček. PVK nakupuje v současné době elektřinu od PRE, a. s., (99,87 %) a od ČEZ (0,13 %). Společnost změnila na základě výběrového řízení dodavatele elektřiny pro 8 odběrů v kategorii velkoodběr. ČEPRO zajišťuje centrálně velkoodběry od společnosti Moravia Energo, dodavatele změnili v okamžiku, kdy se stali oprávněným zákazníkem. Maloodběry uskutečňuje od příslušného regionální distributora.

Podle Zdeňka Průši, šéfa DEZA, nakupují elektřinu na základě výběrových řízení. "Poslední dva roky je naším dodavatelem společnost ČEZ."