Cesta k elektřině ze Slunce trvala čtyřicet let

Stanford Ovshinsky potřeboval čtyřicet let - a milióny dolarů od různých partnerů, aby uskutečnil svůj sen. Chtěl postavit gigantický stroj, který by mohl vyrábět obrovské plochy fotovoltaických fólií, generujících energii ze Slunce. "Říkal jsem, že tyhle plochy musí měřit míle. Nikdo mi to nevěřil, ani lidé v mém vlastním podniku," vzpomíná.
Dnes čtyřiaosmdesátiletý Ovshinsky řídí svou továrnu, která jede na plnou kapacitu a je zavalena objednávkami. Jeho firma, Energy Conversion Device, je největším americkým výrobcem fotovoltaických materiálů, které přeměňují sluneční záření na elektřinu.

Mamutí stroj chrlí fólie
Tento podnik je jedním z průkopníků globálního odvětví, které ročně prodává fotovoltaický materiál (FV) v objemu 15 miliard dolarů.
Mamutí stroj dnes v závodu Energy Conversion Device chrlí kilometry extrémně tenkých ploch FV, jimiž se pokrývají střechy obytných domů a továren. Protože náklady na energie rostou stejně jako obavy z globálního oteplování, poptávka po FV je stále vyšší.
Tato technologie byla vynalezena ve Spojených státech v padesátých letech a zdokonalena v šedesátých letech při výzkumu vesmíru, ale v zemi svého původu narážela na příliš malý trh.
Americké firmy v tomto odvětví ovládaly světový trh ještě koncem devadesátých let, od té doby však začaly dominovat japonské a německé podniky. A třetí v pořadí, Spojené státy, už začíná dotahovat Čína.
Stanford Ovshinsky, drobný a pečlivě oblečený vynálezce, který nedokončil ani středoškolské vzdělání, je jedním z těch, kteří mají zásluhu o to, že Spojené státy zůstávají v čele globálního soupeření v odvětvích high-tech. Jeho firma má objednávky na půl roku dopředu, prodává asi polovinu své produkce do Německa a staví další tři nové továrny.
Jeho FV je tenčí, méně nákladný a pružnější než produkce mnoha konkurentů a může být využit přímo jako krytinový materiál.
"Stan Ovshinsky ukázal světu, že tu existuje robustní trh pro extrémně tenké fólie," říká Rhone Reich, prezident amerického Sdružení výrobců solární energetiky.

Vytrvalost přinesla úspěch
Ovshinsky to s uskutečněním svého snu neměl snadné. Kritici v minulosti tvrdili, že jeho nápady jsou marginální, nebo naopak zase že značně předběhly dobu. Jeho výzkum stál partnerské podniky milióny dolarů.
A i dnes, když prodej solárních produktů prožívá globální boom, jeho firma dosud vykazuje ztráty, Ovšem jen proto, že Ovshinsky investuje do dalších nekonvenčních projektů, jako je třeba výzkum a vývoj systému uskladnění vodíkových článků na pohon aut.
"Jeho způsob myšlení se od většiny z nás liší," říká Robert Stempel, někdejší vrcholový manažer General Motors, který je nyní předsedou správní rady a výkonným ředitelem Energy Conversion Devices.
Ovshinského fotovoltaické materiály vyvolaly pozornost prezidenta George Bushe, jehož vláda prosazuje zdvojnásobení výdajů na výzkum využití solární energie. V únoru prezident dokonce navštívil Ovshinského továrnu a s jejím majitelem zvažoval vyhlídky tohoto odvětví. Mezi americkými spotřebiteli ovšem dosud převládá názor, že rozsáhlé využití solárních panelů je otázkou spíše teoretickou než praktickou. Je tomu tak i proto, že jednotlivé americké státy mají pro tuto oblast rozdílnou legislativu a rovněž režim pro energetický průmysl se tam liší.

Méně nákladné a pružné
Fotovoltaické materiály mají nejrůznější formy. Většina výrobců využívá k přeměně slunečního záření hlavně nákladných křemíkových krystalů. Vzhledem k velkému zájmu na světových trzích jsou tyto krystaly nedostatkovým zbožím, takže jejich cena jde nahoru.
Ovshinsky začal už v šedesátých letech pracovat na méně nákladných materiálech, jež vyžadují relativně nepatrné množství křemíku. V roce 1977, když pracoval na těchto materiálech, začal uvažovat o konstrukci mohutného stroje, který by je vyráběl.
Tento muž má za sebou řadu vynálezů, na nichž se podílela i jeho žena Iris. Ta získala doktorát z biochemie z Boston University a v roce 1960 s manželem založila firmu Energy Conversion Devices. Cílem bylo využít při výrobě FV potenciálu amorfních materiálů, obsahujících kombinaci cezia, telluru, germania a dalších prvků.

Za vším hledej ženu
Jeho žena, která zemřela letos v srpnu, pomáhala podnik rozvíjet. "Byla silně technicky zaměřená a významně organizovala i aktivity svého manžela," říká Larry Kazmerski z amerického ministerstva energetiky.
Manželé Ovshinští si naplánovali výstavbu továrny, která by vyráběla vrstvy extrémně tenkého materiálu, tak pružného, že se dá aplikovat například na nerezavějící ocel, plastikové membrány či na nejrůznější střešní krytiny.
Nic je nezastavilo, ani když v roce 1982 vláda prezidenta Ronalda Reagana snížila rozpočet na výzkum solární energetiky o polovinu, což firmě vytrvalého manželského páru způsobilo řadu problémů a potíží. On i jeho žena se však svého záměru vyrábět fotovoltaické materiály tak levné, že mohou konkurovat ceně energetických surovin, uhlí či zemního plynu, nevzdali.
Dokázali své představy uskutečnit - v roce 2002 byl v jeho továrně s pomocí konstruktérů a inženýrů belgické firmy Bekaert uveden do provozu onen kýžený gigantický stroj na výrobu velkoplošných fotovoltaických fólií.
Manažeři této firmy však od společného projektu odstoupili, protože usoudili, že provoz velkostroje bude prodělečný. Jejich podíl odkoupil Ovshinsky za šest miliónů dolarů, a byla to skvělá investice, protože zrovna v té době stoupala poptávka po těchto materiálech v Německu a Japonsku, jejichž vlády začaly velkoryse subvencovat využití sluneční energie.
Od roku 2003 se tržby solární divize Ovshinského podniku do loňského roku zečtyřnásobily na devadesát miliónů dolarů ročně. Čtyřicetileté úporné úsilí vynálezce a podnikatele se nakonec ukázalo jako velmi úspěšné a ziskové.