Větrníky vyrůstají i na moři
Větrná energie má díky své ekologičnosti řadu příznivců, ale kvůli konkrétním
podmínkám potřebným pro jejich provoz i četné odpůrce. Ne všechny lokality
vhodné ke stavbě větrných elektráren jsou snesitelné i pro podporu jejich
obyvatel a ochránce krajiny, kteří proti plantážím větrníků začínají mít
výhrady. A tak je stále větší pozornost upřena na jejich umístění mimo pevninu.
Větrná energie má díky své ekologičnosti řadu příznivců, ale kvůli konkrétním podmínkám potřebným pro jejich provoz i četné odpůrce. Ne všechny lokality vhodné ke stavbě větrných elektráren jsou snesitelné i pro podporu jejich obyvatel a ochránce krajiny, kteří proti plantážím větrníků začínají mít výhrady. A tak je stále větší pozornost upřena na jejich umístění mimo pevninu.
Arklow Bank Offshore Wind Park v Irsku, uvedená do provozu v létě 2004, je jeden z projektů v rámci iniciativy GE Imagination Breaktroughs. Tato elektrárna, vlastněná i provozovaná společností GE Infrastructure, je vůbec první komerční větrnou elektrárnou s větrnými turbínami o výkonu vyšším než 3 MW umístěnou mimo pevninu. Byla vybudována ve spolupráci GE Energy a Artricity, hlavní irské společnosti zaměřené na obnovitelné zdroje elektřiny, čistě jako ukázka využití energie mořských větrů (tzv. offshore wind power) a platforma pro studium jejich možností. Pobřeží Arklow bylo vybráno jako jedna z největrnějších evropských lokalit. Elektrárna situovaná 10 km od pobřeží je vybavena sedmi turbínami o výkonu 3,6 MW a do irské rozvodné sítě dodává 25 MW elektřiny. Irsko je v současné době z 90 % závislé na dovážených palivech, nicméně v evropském plánu se počítá s tím, že do roku 2010 bude 33 % energie pocházet z větrných elektráren.
"V severním Atlantiku je dost energie, aby bylo možné zásobovat elektřinou celou Evropu," prohlásil Eddie O'Connor, výkonný ředitel Artricity. Úspěch první fáze otevírá možnost vyzkoušet i plný potenciál 520 MW projektu, největší mimopevninské větrné elektrárny, jak je výstavba větrné farmy Arklow Bank Wind Park plánována.
"S rozvojem lepších větrných farem v Irsku může větrná energie tvořit kolem 345 terawatt-hodin ročně, zhruba devitinásobek současné výroby irské elektrické sítě, a Irsko by se mohlo stát i vývozcem zelené energie" říká Lawrence Staudt ze Střediska onbnovitelné energie irského Technologického institutu v Dundalku.
ELEKTRÁRNY SE STĚHUJÍ NA OTEVŘENÉ MOŘE
Využití mořských větrů je pro energetiky velmi lákavé, ale dosud bylo omezeno technickými možnostmi stavby nosných pylonů pro obří větrníky s turbínami - ne všechny lokality ideální z hlediska využití větrné energie totiž umožňují i výstavbu zařízení pro její využití (hloubka, charakter dna, mořské proudy apod.) konvenčními metodami. Výstavba větrných elektráren tak byla dosud vázána hlavně na mělčiny u pobřeží, ale ve větší vzdálenosti na moři je z hlediska potřebného vzdušného proudění větrné energie mnohem víc. Nyní se však objevila další zajímavá alternativa: "plovoucí" větrné elektrárny budované po vzoru naftařských plošin.
S nápadem přišel profesor Paul D. Sclavonou z Massachusetts Institute of Technology (MIT), specializovaný na námořní konstruktérství, který řadu let navrhoval plovoucí vrtné věže pro těžbu ropy. To ho inspirovalo i k myšlence umístit větrný generátor na plovoucí plošinu, a tím umožnit i jeho instalaci dál od pobřeží , kde je tam vítr mnohem silnější a stálejší. Navíc tím odpadají prostorová omezení běžná pro pobřežní vetrné farmy - na moři lze umístit prakticky libovolný počet větrných elektráren.
VĚTŠÍ MOŽNOSTI I EFEKTIVITA
Tým výzkumníků z MIT a z National Renewable Energy Laboratory (NREL) vypracoval projekt pokusné větrné turbíny o výkonu 5 MW, umístěné na plovoucí plošině podobné těm, z jakých se těží ropa v hlubokém moři. Tyto vrtné věže stojí na obřích plovácích, které pomocí dlouhých lan ukotvují ke dnu bloky se zátěží. Mohou stát nad dnem v hloubce až 200 metrů, zatímco dnešní větrné elektrárny se nacházejí na dně do hloubky pouhých 15 metrů. "Pro získávání elektřiny nám to otevírá zónu širokou 50 až 150 kilometrů," uvedl Paul Sclavonous.
Věž plovoucí větrné elektrárny navržená spojenými silami MIT a NREL je vysoká 90 m, průměr vrtule je 140 m. Právě kvůli své velikosti by odobně jako u ropných plošiny byl komplex smontován v přístavu z jednotlivých dovezených dílů a na místo určení by jej v horizontální poloze dopravily remorkéry. Tam se do zátěžových nádrží napustí voda a gigant se vztyčí do pracovní polohy. Podle počítačových simulací by měla elektrárna bez větších problémů odolávat i nejsilnějším bouřím, a naopak, protože je vítr dál od pobřeží silnější a stálejší, měl by být i výkon (a efektivita) zařízení minimálně dvojnásobný, než poskytují současné pobřežní turbíny srovnatelné velikosti.
Výzkumníci nejdříve chtějí postavit malou plovoucí jednotku na které by si ověřili své teoretické výpočty a současně ji využili k pro propagaci nové technologie. Její přínos vidí hlavně v tom, že využívá již osvědčené postupy běžné v těžebním průmyslu, a umožňuje "přesouvat" výrobní jednotky podle potřeby. Na rozdíl od ropy jsou totiž zdroje větrné energie na mořích téměř všude.
Arklow Bank Offshore Wind Park v Irsku, uvedená do provozu v létě 2004, je jeden z projektů v rámci iniciativy GE Imagination Breaktroughs. Tato elektrárna, vlastněná i provozovaná společností GE Infrastructure, je vůbec první komerční větrnou elektrárnou s větrnými turbínami o výkonu vyšším než 3 MW umístěnou mimo pevninu. Byla vybudována ve spolupráci GE Energy a Artricity, hlavní irské společnosti zaměřené na obnovitelné zdroje elektřiny, čistě jako ukázka využití energie mořských větrů (tzv. offshore wind power) a platforma pro studium jejich možností. Pobřeží Arklow bylo vybráno jako jedna z největrnějších evropských lokalit. Elektrárna situovaná 10 km od pobřeží je vybavena sedmi turbínami o výkonu 3,6 MW a do irské rozvodné sítě dodává 25 MW elektřiny. Irsko je v současné době z 90 % závislé na dovážených palivech, nicméně v evropském plánu se počítá s tím, že do roku 2010 bude 33 % energie pocházet z větrných elektráren.
"V severním Atlantiku je dost energie, aby bylo možné zásobovat elektřinou celou Evropu," prohlásil Eddie O'Connor, výkonný ředitel Artricity. Úspěch první fáze otevírá možnost vyzkoušet i plný potenciál 520 MW projektu, největší mimopevninské větrné elektrárny, jak je výstavba větrné farmy Arklow Bank Wind Park plánována.
"S rozvojem lepších větrných farem v Irsku může větrná energie tvořit kolem 345 terawatt-hodin ročně, zhruba devitinásobek současné výroby irské elektrické sítě, a Irsko by se mohlo stát i vývozcem zelené energie" říká Lawrence Staudt ze Střediska onbnovitelné energie irského Technologického institutu v Dundalku.
ELEKTRÁRNY SE STĚHUJÍ NA OTEVŘENÉ MOŘE
Využití mořských větrů je pro energetiky velmi lákavé, ale dosud bylo omezeno technickými možnostmi stavby nosných pylonů pro obří větrníky s turbínami - ne všechny lokality ideální z hlediska využití větrné energie totiž umožňují i výstavbu zařízení pro její využití (hloubka, charakter dna, mořské proudy apod.) konvenčními metodami. Výstavba větrných elektráren tak byla dosud vázána hlavně na mělčiny u pobřeží, ale ve větší vzdálenosti na moři je z hlediska potřebného vzdušného proudění větrné energie mnohem víc. Nyní se však objevila další zajímavá alternativa: "plovoucí" větrné elektrárny budované po vzoru naftařských plošin.
S nápadem přišel profesor Paul D. Sclavonou z Massachusetts Institute of Technology (MIT), specializovaný na námořní konstruktérství, který řadu let navrhoval plovoucí vrtné věže pro těžbu ropy. To ho inspirovalo i k myšlence umístit větrný generátor na plovoucí plošinu, a tím umožnit i jeho instalaci dál od pobřeží , kde je tam vítr mnohem silnější a stálejší. Navíc tím odpadají prostorová omezení běžná pro pobřežní vetrné farmy - na moři lze umístit prakticky libovolný počet větrných elektráren.
VĚTŠÍ MOŽNOSTI I EFEKTIVITA
Tým výzkumníků z MIT a z National Renewable Energy Laboratory (NREL) vypracoval projekt pokusné větrné turbíny o výkonu 5 MW, umístěné na plovoucí plošině podobné těm, z jakých se těží ropa v hlubokém moři. Tyto vrtné věže stojí na obřích plovácích, které pomocí dlouhých lan ukotvují ke dnu bloky se zátěží. Mohou stát nad dnem v hloubce až 200 metrů, zatímco dnešní větrné elektrárny se nacházejí na dně do hloubky pouhých 15 metrů. "Pro získávání elektřiny nám to otevírá zónu širokou 50 až 150 kilometrů," uvedl Paul Sclavonous.
Věž plovoucí větrné elektrárny navržená spojenými silami MIT a NREL je vysoká 90 m, průměr vrtule je 140 m. Právě kvůli své velikosti by odobně jako u ropných plošiny byl komplex smontován v přístavu z jednotlivých dovezených dílů a na místo určení by jej v horizontální poloze dopravily remorkéry. Tam se do zátěžových nádrží napustí voda a gigant se vztyčí do pracovní polohy. Podle počítačových simulací by měla elektrárna bez větších problémů odolávat i nejsilnějším bouřím, a naopak, protože je vítr dál od pobřeží silnější a stálejší, měl by být i výkon (a efektivita) zařízení minimálně dvojnásobný, než poskytují současné pobřežní turbíny srovnatelné velikosti.
Výzkumníci nejdříve chtějí postavit malou plovoucí jednotku na které by si ověřili své teoretické výpočty a současně ji využili k pro propagaci nové technologie. Její přínos vidí hlavně v tom, že využívá již osvědčené postupy běžné v těžebním průmyslu, a umožňuje "přesouvat" výrobní jednotky podle potřeby. Na rozdíl od ropy jsou totiž zdroje větrné energie na mořích téměř všude.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
