I slunce a vítr mohou přinést dobrý byznys
Už na jaře zahájí v Ostrožské Lhotě na Uherskohradišťsku provoz solární
elektrárna. Právem se tím místní budou chlubit - vždyť půjde o největší zařízení
svého druhu v republice.
Ale zároveň slouží ostrožský projekt coby důkaz, jak propastný je rozdíl ve
využití obnovitelné energie v Česku a leckde jinde v zahraničí. Ve Lhotě
počítají s roční produkcí elektřiny 1,5 gigawatthodin. Projekt přijde na 200
milionů korun. Například v saském Freibergu ovšem nyní ohlásila firma SolarWorld
investici za tři sta milionů eur (téměř devět miliard korun). Tamní solární park
bude mít kapacitu v tisícinásobcích celé české produkce.
"Máme pro obnovitelné zdroje už docela dobrou legislativu. Ale teď je potřeba
nastartovat praxi tak, aby do celého oboru přitáhla investory," vystihuje
zásadní rozdíl mezi Českem a zahraničím Vojtěch Kotecký, programový šéf Hnutí
Duha.
V tuzemsku jsou větrné elektrárny, solární panely nebo kotle na spalování
biomasy považovány stále za jakési nutné zlo. Požadují je ekologové, ale
ekonomicky jde o "černou díru". Jenže v Německu, Dánsku, Švédsku nebo Itálii
jsou obnovitelné zdroje energie také zároveň velmi prosperujícím byznysem.
Například německé firmy počítají s tím, že v příštích patnácti letech do oboru
investují dvě stě miliard eur. A přitom také zaměstnají 130 tisíc lidí.
Bez dotací se výroba obnovitelných zdrojů elektřiny zatím neobejde. Ale jde
právě o to s jejich pomocí celý systém rozhýbat. To se začíná doma dařit u
větrných elektráren. Zákon, který zajišťuje pevné výkupní ceny elektřiny z větru
na příštích patnáct let, už přilákal investory. Třeba firma Wikov vložila stovky
milionů korun do rozjezdu celé "větrníkové" divize", aby na trhu bylo při
očekávaném boomu větrných elektráren dost. Do čtyř let má jejich celkový výkon
stoupnout na dvacetinásobek.
Získávání energie z větru, slunce nebo odpadů se netýká jen velkých firem.
Podporu na umístění solárních panelů na střeše nebo koupi kotle na spalování
biomasy získá i obec nebo domácnost. Miliardami korun přitom přispěje i Brusel.
O strategickém významu obnovitelných energií pak nejlépe svědčí prognóza,
publikovaná renomovaným německým Fraunhofer Institutem: V roce 2050 budou
slunce, vítr nebo biomasa tvořit bezmála polovinu všech energetických zdrojů. A
další půlstoletí později už jen samotná solární energie zajistí 60 procent
výroby elektřiny.
Už na jaře zahájí v Ostrožské Lhotě na Uherskohradišťsku provoz solární elektrárna. Právem se tím místní budou chlubit - vždyť půjde o největší zařízení svého druhu v republice.
Ale zároveň slouží ostrožský projekt coby důkaz, jak propastný je rozdíl ve využití obnovitelné energie v Česku a leckde jinde v zahraničí. Ve Lhotě počítají s roční produkcí elektřiny 1,5 gigawatthodin. Projekt přijde na 200 milionů korun. Například v saském Freibergu ovšem nyní ohlásila firma SolarWorld investici za tři sta milionů eur (téměř devět miliard korun). Tamní solární park bude mít kapacitu v tisícinásobcích celé české produkce.
"Máme pro obnovitelné zdroje už docela dobrou legislativu. Ale teď je potřeba nastartovat praxi tak, aby do celého oboru přitáhla investory," vystihuje zásadní rozdíl mezi Českem a zahraničím Vojtěch Kotecký, programový šéf Hnutí Duha.
V tuzemsku jsou větrné elektrárny, solární panely nebo kotle na spalování biomasy považovány stále za jakési nutné zlo. Požadují je ekologové, ale ekonomicky jde o "černou díru". Jenže v Německu, Dánsku, Švédsku nebo Itálii jsou obnovitelné zdroje energie také zároveň velmi prosperujícím byznysem. Například německé firmy počítají s tím, že v příštích patnácti letech do oboru investují dvě stě miliard eur. A přitom také zaměstnají 130 tisíc lidí.
Bez dotací se výroba obnovitelných zdrojů elektřiny zatím neobejde. Ale jde právě o to s jejich pomocí celý systém rozhýbat. To se začíná doma dařit u větrných elektráren. Zákon, který zajišťuje pevné výkupní ceny elektřiny z větru na příštích patnáct let, už přilákal investory. Třeba firma Wikov vložila stovky milionů korun do rozjezdu celé "větrníkové" divize", aby na trhu bylo při očekávaném boomu větrných elektráren dost. Do čtyř let má jejich celkový výkon stoupnout na dvacetinásobek.
Získávání energie z větru, slunce nebo odpadů se netýká jen velkých firem. Podporu na umístění solárních panelů na střeše nebo koupi kotle na spalování biomasy získá i obec nebo domácnost. Miliardami korun přitom přispěje i Brusel.
O strategickém významu obnovitelných energií pak nejlépe svědčí prognóza, publikovaná renomovaným německým Fraunhofer Institutem: V roce 2050 budou slunce, vítr nebo biomasa tvořit bezmála polovinu všech energetických zdrojů. A další půlstoletí později už jen samotná solární energie zajistí 60 procent výroby elektřiny.
Ale zároveň slouží ostrožský projekt coby důkaz, jak propastný je rozdíl ve využití obnovitelné energie v Česku a leckde jinde v zahraničí. Ve Lhotě počítají s roční produkcí elektřiny 1,5 gigawatthodin. Projekt přijde na 200 milionů korun. Například v saském Freibergu ovšem nyní ohlásila firma SolarWorld investici za tři sta milionů eur (téměř devět miliard korun). Tamní solární park bude mít kapacitu v tisícinásobcích celé české produkce.
"Máme pro obnovitelné zdroje už docela dobrou legislativu. Ale teď je potřeba nastartovat praxi tak, aby do celého oboru přitáhla investory," vystihuje zásadní rozdíl mezi Českem a zahraničím Vojtěch Kotecký, programový šéf Hnutí Duha.
V tuzemsku jsou větrné elektrárny, solární panely nebo kotle na spalování biomasy považovány stále za jakési nutné zlo. Požadují je ekologové, ale ekonomicky jde o "černou díru". Jenže v Německu, Dánsku, Švédsku nebo Itálii jsou obnovitelné zdroje energie také zároveň velmi prosperujícím byznysem. Například německé firmy počítají s tím, že v příštích patnácti letech do oboru investují dvě stě miliard eur. A přitom také zaměstnají 130 tisíc lidí.
Bez dotací se výroba obnovitelných zdrojů elektřiny zatím neobejde. Ale jde právě o to s jejich pomocí celý systém rozhýbat. To se začíná doma dařit u větrných elektráren. Zákon, který zajišťuje pevné výkupní ceny elektřiny z větru na příštích patnáct let, už přilákal investory. Třeba firma Wikov vložila stovky milionů korun do rozjezdu celé "větrníkové" divize", aby na trhu bylo při očekávaném boomu větrných elektráren dost. Do čtyř let má jejich celkový výkon stoupnout na dvacetinásobek.
Získávání energie z větru, slunce nebo odpadů se netýká jen velkých firem. Podporu na umístění solárních panelů na střeše nebo koupi kotle na spalování biomasy získá i obec nebo domácnost. Miliardami korun přitom přispěje i Brusel.
O strategickém významu obnovitelných energií pak nejlépe svědčí prognóza, publikovaná renomovaným německým Fraunhofer Institutem: V roce 2050 budou slunce, vítr nebo biomasa tvořit bezmála polovinu všech energetických zdrojů. A další půlstoletí později už jen samotná solární energie zajistí 60 procent výroby elektřiny.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích