Největším současným hitem je etanol z celulózy.

Prestižní vědecký časopis Nature věnoval biopalivům několik článků. Ta jsou již ve světě zcela běžně na trhu.Vyrábí je v malém množství i na ropu bohatá Nigérie. Nejdále asi dospěla Brazílie, která díky bohatství cukrové třtiny produkovala v roce 2005 na 45 milionů litrů (282 000 barelů) lihu denně. V roce 2010 by to mělo být už 442 000 barelů. Před třemi lety k tomu napomohlo i masové zavedení automobilů na dvojí palivo (mají nádrž na naftu i etanol). Brazilská společnost Petrogas se dokonce snaží exportovat etanol na trh USA, ale Spojené státy na něj rychle uvalily clo, aby si uchránily své výrobce ze Středozápadu.
I přes tvrdý lobbing amerických farmářů se však vláda USA rozhodla, že vedle kukuřice, která již dává 260 000 barelů lihu denně, rozjede výrobu etanolu také z odštěpků, polního dříví a dřevěného odpadu. Je to ovšem výroba komplikovaná, kde nejdražší operací je příprava biomasy pro enzymy. Ty rozštěpí složité molekuly celulózy (polysacharidu) na cukry, které pak mohou být zkvašeny. Příprava materiálu pro nasazení enzymů se děje chemicky za použití kyselin, peroxidů a čpavku, a tam se tedy nedají příliš snižovat náklady. O ekologii ani nemluvě. Lze se pokusit štěpit pomocí enzymů také nepřipravenou biomasu, ale výnosy jsou pak nízké a výroba neekonomická.
Federální vláda proto masivně používá daňových úlev a jiných pobídek pro výrobce, aby se podařil záměr ministerstva energetiky USA zdvojnásobit produkci etanolu.
Jak odhaduje Mark Emalfarb, výkonný ředitel biotechnologické firmy Dyadic International, trh pro etanol z celulózy má v USA hodnotu 20 miliard USD ročně. Zároveň odhadl možnosti využití dostupného množství dřevitého materiálu, ze kterého by se prý dalo vyrábět 2,4 miliardy barelů lihu ročně. Porovnejme to se současnou roční spotřebou ropných paliv v USA, která činí 3,3 miliardy barelů ročně.
Americký výzkum se obrátil také k dalšímu zdroji, dnes příliš nevyužívanému. Široké prérie a podhorské louky ukrývají velký energetický potenciál. Křídlatka, šťovíky, pajasan jsou vlastně plevele, ale mají výnosnost 2,7krát vyšší než dřeviny. Může se z nich vyrobit až 7500 litrů lihu na hektar. Jejich využití sníží emise skleníkových plynů v porovnání s naftovými a benzinovými motory o 65 až 75 %.

Na hledání náhrady za ropu se podílejí renomované výzkumné instituce. Další, jako MIT, Cambridge, Stanford, Berkeley nebo Imperial College London, se zabývají už obdobím po etanolu. Jednou z možností je butanol, který má čtyřuhlíkový atom (na rozdíl od etanolu, který je dvojuhlíkový). Dá se snáze vyrábět, proto se o výzkum zajímají všechny velké rafinérie.
Z českého pohledu je zajímavá přeměna cukrovarů, které zpracovávaly řepu, na lihovary, jak už proběhla ve východní Anglii. Pokud uspějí, byla by to možná i cesta pro naše bývalé cukrovary, zavřené po odchodu Eastern Sugar.

AUTOR: Aleš Bluma