Evropa čelí vážné energetické krizi a hledá cesty, jak snížit nenasytnost

Podle propočtů šéfů firmy ČEZ bude v České republice už v roce 2020 chybět výrobní kapacita na třicet terawatthodin elektřiny ročně, což představuje asi třetinu v té době předpokládané spotřeby. Jak výpadek nahradit, v této chvíli nikdo neví.
Ministr životního prostředí Martin Bursík sice těmto alarmujícím údajům nevěří, ČEZ si je podle něj "vycucal z prstu". Na ministerstvu průmyslu ale berou varovné propočty energetiků vážně: "To číslo je reálné a skutečně může dojít k situaci, že elektřina bude v zemi chybět a výpadek se bude muset něčím vyplnit," míní náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner, který zastupuje stát v dozorčí radě ČEZ.
Nejziskovější česká firma má už dva roky připraveno sto až dvě stě miliard korun na modernizaci dosluhujících elektráren a na budování nových. Jenomže gigantická investice stojí na mrtvém bodě: ČEZ zatím chystá za desítky miliard jen obnovu svých tří dosluhujících uhelných elektráren v Tušimicích, Prunéřově a v Ledvicích. Ty budou po kompletních přestavbách sloužit asi pětadvacet let, pak dojdou zásoby uhlí z ložisek, na nichž stojí. A výrobní kapacita ČEZ se díky těmto investicím nezvýší.
Nový uhelný blok nejmocnější česká energetická firma v této chvíli chystá jediný - v Ledvicích. Bude mít kapacitu 660 megawattů, tedy jen zlomek z předpokládaného deficitu čtyř až šesti tisíc megawattů, jaký energetici čekají v roce 2020.
S dalšími investicemi ČEZ nepospíchá: do přestavby elektrárny Počerady, kde by mohl vyrůst ještě jeden nový 660megawattový blok na výrobu elektřiny, se firma zatím těžko pustí: nemá totiž do budoucna zajištěné uhlí z Mostecké uhelné společnosti, jež Počerady zásobuje. "Doufáme, že se nám podaří obchodní smlouvu s Mosteckou uzavřít," říká výrobní ředitel ČEZ Jiří Borovec. Jenomže Mostecká odmítá dlouhodobé smlouvy se všemi svými zákazníky uzavírat, dokud nebude jasné, zda bude moci těžit za územními ekologickými limity. A podle poslední varianty vládní koaliční smlouvy zůstanou limity do budoucna zachovány, což možnost modernizovat a stavět v Počeradech zpochybňuje. Nedostatek uhlí brzdí i plány ostatních investorů, kteří o nových uhelných elektrárnách uvažovali.
Šéfové ČEZ také počítali s tím, že své dosluhující hnědouhelné elektrárny zčásti nahradí dalšími novými bloky v jaderné elektrárně Temelín. I to ale vylučuje nová vládní koaliční smlouva, jejíž energetický odstavec číslo šest říká, že se v zemi "nebudou stavět další jaderné reaktory".
"Pak už zbývá v podstatě jen výroba elektřiny z plynu," říká náměstek Hüner. Plynovým elektrárnám by se nebránil ani šéf Strany zelených Bursík a za vhodný doplněk jiných zdrojů je považují i lidé z ČEZ. Všichni se ale shodují, že zvyšující se závislost české energetiky na ruském plynu - jiné varianty totiž prakticky nepřicházejí v úvahu - představují bezpečnostní riziko. "Navíc těžko odhadovat vývoj cen zemního plynu," upozorňuje Borovec. A výroba elektřiny z biomasy, větru či vody? "V českých podmínkách vždycky budou představovat jen doplněk, domácí energetiku na nich postavit nelze," shodují se odborníci.