Pátek, 29. března 2024

Bez jaderné energie se neobejdeme

Bez jaderné energie se neobejdeme
Sto až dvě stě miliard korun hodlá investovat do domácí energetiky společnost ČEZ. Tvrdí, že zemi hrozí akutní nedostatek elektřiny.
Podle propočtů firmy budeme v roce 2020 potřebovat přes 100 terrawatthodin proudu ročně, ale domácí výroba bude asi o třicet terrawatthodin menší. "Bude to problém, dovážet nebude odkud. Je potřeba začít stavět nové zdroje," říká výrobní ředitel ČEZ Jiří Borovec.
Jenomže gigantický investiční plán ČEZ je znám už dva roky, ale za tu dobu moc nepokročil. Firma rozhodla o modernizacích dosluhujících hnědouhelných elektráren Tušimice, Ledvice a Prunéřov, v případě Počerad váhá. Příprava nových staveb vázne na mrtvém bodě.
A poté, co poslední vláda oznámila, že nepočítá s těžbou hnědého uhlí za ekologickými limity ani se stavbou nových jaderných bloků, se rekordní česká investice ocitá ve slepé uličce.


HN: Zatím chystáte modernizaci Tušimic, Ledvic a Prunéřova, které zásobujete z vlastních dolů. Pouhou náhradou dosluhujících technologií za čistší a výkonnější se výrobní kapacita ČEZ moc nezvýší, ne?
My v Ledvicích počítáme s výstavbou úplně nového zdroje, který nahradí dva z dnešních tří bloků, tím se instalovaný výkon elektrárny zvedne z dnešních 330 megawattů až na 770. V Prunéřově zatím vyhodnocujeme optimální variantu přestavby.


HN: Jak dlouho budou v chodu vaše zmodernizované elektrárny?
Projektují se na 25 let, pak pro tyto elektrárny v každém případě dojde uhlí.


HN: Vy jste chtěli úplně novou elektrárnu stavět také v Počeradech, které spalují uhlí z Mostecké uhelné. Když mají limity zůstat zachovány, vyplatí se vám tam vůbec investovat?
Kdyby limity nepadly, je ta situace dost komplikovaná. Teoreticky bychom mohli postavit ještě jeden 660megawattový nový blok právě v Počeradech, jenomže tam záleží na tom, zda budeme mít do budoucna zajištěno uhlí.


HN: To byste ho museli mít aspoň na čtyřicet let dopředu. A Mostecká nechce s nikým dlouhodobou smlouvu uzavřít, dokud nebude jasné, zda se jí podaří těžit za limity... To je teď dost beznadějné, ne?
Předpovědět to neumím. Jednáme s nimi, v dohodu věříme...


HN: Kdyby limity padly, daly by se stavět i další nové bloky?
Daly by se vybudovat ještě další dva nové 660 megawattové bloky se čtyřicetiletou životností.


HN: Ale to teď nepřichází v úvahu, když se vládní strany dohodly, že se za uhelnými limity těžit prostě nebude. Takže co místo uhlí?
Pak už zbývají jen dvě varianty, jádro nebo plyn.


HN: Rozvoj jaderné energetiky ale vláda také vylučuje. Takže začnete stavět plynové elektrárny?
U plynu je trochu problém - jednak se výstavbou plynových zdrojů zvýší závislost země na dovozech, jednak jsou ceny plynu hodně nestabilní a těžko odhadovat, kam se vyšplhají. Ale zvažujeme i tyto možností.


HN: A co obnovitelné zdroje? I Evropská unie přece doporučuje stavět elektrárny poháněné vodou, větrem a spalováním biomasy.
My jsme loni rozjeli velký projekt na podporu obnovitelných zdrojů, ale ty nedostatek elektřiny nevyřeší, pořád tu bude deficit. Velké vodní elektrárny se u nás už moc stavět nedají, není kde. Ani nových malých moc nebude.
Výroba z větru a vody navíc hodně záleží na počasí. Při budování větrných elektráren musíte mít navíc k dispozici záložní uhelné zdroje, které vyrovnávají jejich nestabilní výkon.
A biomasa? I kdybychom dnes oseli šťovíkem a travami určenými ke spalování veškeré plochy, na kterých se u nás pěstuje pšenice, nepostačí to víc než k produkci 1000 - 1500 megawattové elektrárny. Když budu optimistický, budeme moci časem vyrábět z plynu asi 5 tisíc, z obnovitelných zdrojů tak 7 až 10 tisíc megawatthodin ročně, pokud ovšem bude stát výrazně podporovat zemědělce, aby biomasu pěstovali.
Prostě politici vydali prohlášení, jaké vydali, ale já jako člověk, který je svým způsobem zodpovědný za energetickou budoucnost země, tvrdím: technicky i geopoliticky je u nás do budoucna pořád nejspolehlivější jaderná energie.


HN: Nedá se vyrábět elektřina z černého uhlí? ČEZ má černouhelnou elektrárnu v Dětmarovicích, i ta zatěžuje ovzduší mnohem méně než hnědouhelné zdroje v severních Čechách. A na severní Moravě se čas od času o nové černouhelné elektrárně mluví...
Jenomže domácí černé uhlí dojde už kolem 2015. Takže bychom mluvili o výrobě z dováženého, asi polského uhlí - a tam máte zase nejistotu cenového vývoje, hrozí, že bychom ztratili konkurenceschopnost. My zvažujeme různé varianty na další využívání Dětmarovic, ale žádné rozhodnutí zatím nepadlo, uvidíme.


HN: Mluvil jste o záměru ČEZ masivně podporovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Loni jste oznámili, že chcete investovat nejméně 20 miliard korun do větrné energie. Jak jste daleko?
Máme nastartováno několik projektů.


HN: Zkuste být konkrétnější. Chystali jste se koupit projekt větrného parku u Chomutova, tam se mají stavět stovky větrníků. Je to jedna z mála lokalit, kde úřady stavbě nebrání a kde jsou pro to vhodné klimatické podmínky. Investujete do tohoto největšího větrného projektu u nás?
Ten záměr jsme zatím "neprošťouchli" - kvůli problémům mezi vlastníky společnosti, která ten projekt rozjela. Až se akcionáři dohodnou, můžeme jednat, zatím to stojí. Máme v hledáčku jiný velký projekt větrného parku, ale zatím o tom nechci konkrétněji mluvit.


HN: Považujete rozhodnutí vlády o limitech a jaderné energetice za definitivní? Nebo spíš doufáte, že se politický vítr otočí?
Já si pořád myslím, že se nám podaří vysvětlit, že republika bude potřebovat další energetické zdroje v situaci, kdy ekonomika v příštích letech určitým tempem poroste. A ta potřeba tu bude, i když započítám úspory energie, kterých chce vláda do roku 2020 dosáhnout.


HN: Vláda předpokládá, že se do roku 2020 podaří proti dnešní spotřebě uspořit asi 23 terrawatthodin. To nepomůže?
Tu úsporu si neumím moc představit. Dnešní roční spotřeba činí asi 64 terrawatthodin, takže by se musela proti dnešku ušetřit asi třetina. Znamenalo by to přeorientovat ekonomiku od těžkého strojírenství, slévárenství, hutnictví na služby, zateplit deset tisíc rodinných domků, lidé by museli vyměnit své starší ledničky a mrazničky za úsporné a podobně. Myslím, že to vše se do 2020 nedá moc čekat, všechno je to strašně kapitálově náročné...


HN: Když se vaše varování vyplní, jak to pocítí spotřebitel, kam poroste cena?
I u elektřiny platí zákon nabídky a poptávky. Pokud nabídka neodpovídá poptávce, projevuje se to vždycky na růstu ceny. A hlavně by elektřiny byl nedostatek.


HN: Tedy elektřina na příděl?
To v této chvíli nevím, neznám konkrétní scénáře. Je to totiž problém, který bude muset řešit celá Evropa. A už si to uvědomuje.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů