Brusel chystá "průmyslovou revoluci", aby snížil závislost EU a odvrátil katastrofu

Jako "novou průmyslovou revoluci" označila Evropská komise soubor opatření, která mají snížit závislost celého společenství na ropě a zemním plynu. Hlavním úkolem bude liberalizace trhu s energiemi, souběžně s touto snahou usiluje i snižování emisí oxidu uhličitého, jež by měly do roku 2020 klesnout o 20 %.

"Doba zajištěné, levné energie pro Evropu je za námi," upozorňuje komise s tím, že pokud bude energetická spotřeba pokračovat současným tempem, závislost EU na dovezené energii se podstatně zvýší. V současnosti dovoz pokrývá zhruba polovinu energetické spotřeby, ale v roce 2030 by to mohlo být až 65 %. Do té doby by měla rovněž vzrůst závislost EU na dovozu zemního plynu na 84 % z 57 % a téměř zcela na ropě na 93 % z dosavadních již tak vysokých 82 %. "Evropa je čím dál tím víc zranitelná," dodala EK.

S energetickou závislostí je úzce propojen i problém emisí oxidu uhličitého. Energie se na celkovém objemu emisí podílejí 93 %. A právě tady podle Bruselu leží "kořeny klimatických změn". Se snižováním energetické závislosti by měl rovněž poklesnout objem vypouštěných emisí oxidu uhličitého. Pokud by vývoj pokračoval současným tempem, emise by do roku 2030 vzrostly o 5 %.

K dosažení vytčeného cíle by mělo EU pomoci několik kroků. Prvním a nejdůležitějším je liberalizace evropského trhu s energiemi. Komise podle návrhu bude nadále tlačit na větší oddělení producentů od distributorů a bude usilovat o vytvoření co nejvíce nezávislých regulátorů, kteří nebudou dohlížet pouze na národní zájmy, jako se tomu často děje.

Samotná liberalizace však celý problém nevyřeší. EU proto chce do roku 2020 výrazně zvýšit zastoupení biopaliv na trhu, zlepšit energetickou účinnost o 20 % a v následujících sedmi letech zvýšit o polovinu dotace na výzkum zařízení, která neprodukují oxid uhličitý. Vzniknout by měl i určitý mechanismus, který by pomáhal zemím, jež se ocitnou bez dodávek energie.

Z materiálu, který nedávno zveřejnila EK, zní varovné poselství, upozorňující, že pokud bude pokračovat současné tempo spotřeby energie, průměrná teplota se ve světě zvýší do roku 2100 o 5_C. Oteplení by mělo rovněž zvednout hladinu moří o jeden metr a státy v okolí Středozemního moře bude decimovat sucho. Globální oteplení může kolem roku 2070 ročně zabít 40 tisíc Evropanů v důsledku přírodních katastrof, které globální oteplení může vyvolat.

Podle Bruselu existuje jediný recept, jak podobným katastrofickým scénářům zabránit: snížení emisí skleníkových plynů a spotřeby energie. Na významu by měly získat alternativní energetické zdroje. Evropská komise navrhuje, aby se do roku 2020 emise snížily o třetinu a spotřeba energie klesla o pětinu. Problém je, že členské státy unie zatím velkou ochotu snižovat vypouštění skleníkových plynů neprojevují.

Nižších emisí lze podle Bruselu dosáhnout jen zvyšováním podílu alternativních energií. To znamená více větrných a solárních elektráren a větší místo na trhu pro biopaliva, nabízí se ale i větší využití atomové energie. Podíl obnovitelných zdrojů energie by měl na celkové spotřebě vzrůst do roku 2010 na 10 %.

Návrh Evropské komise dalece překračuje hranice současné legislativy. EU však v tomto ohledu čeká tuhý boj s nejrůznějšími lobby. Výhrady jistě budou mít velké firmy provozující energeticky náročnou výrobu. Další obrovskou překážkou bude postoj USA, Číny a Indie, bez jejichž snahy je úsilí EU snížit emise téměř zbytečné. Novou strategii musí ještě schválit jednotlivé členské státy. Bude se o ní s největší pravděpodobností diskutovat na březnovém summitu.