Uvolnění energetiky zatrhlo i Česko

Ministři členských zemí Evropské unie využili hned první příležitosti a shodili ze stolu lednový plán Evropské komise na liberalizaci energetického trhu. Část zemí totiž včera odmítla plán na vlastnické oddělení výroby od přenosových soustav. Bylo mezi nimi i Česko.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman se připojil k zemím jako Francie a Německo, které před takzvaným "vlastnickým unbundlingem" chrání své energetické giganty. "S unbundlingem máme ideologický problém. Přikazovat zákonem změnu vlastnické struktury je jako 25. únor naruby," řekl Říman. Česku jde přitom o trh s plynem, který ovládá společnost RWE Transgas.
Jeho mluvčí Martin Chalupský nechtěl rozhodnutí zatím komentovat. "Vyjádřím se až po analýze našich právníků," uvedl.

Obavy z Ruska
Pokud by muselo oddělit výrobu od distribuce plynu, mělo by dvě možnosti - buď přenosovou síť odkoupit, na což by nestačil rozpočet, nebo ji privatizovat. A v tom případě se bojí, že by ji ovládl ruský monopol Gazprom. "V případě liberalizace je nebezpečí, že síť ovládnou vlastníci mimo Evropu, kteří nejsou vítáni, protože jsou nevyzpytatelní," řekl Říman s tím, že mezi ně počítá i Rusy.
Podobné obavy mají čeští politici také z privatizace akcií energetické firmy ČEZ. Aby se do české energetiky nedostal ruský kapitál, nechtějí ani část jeho akcií prodat ve výběrovém řízení. Stát přitom stále zvažuje, že několik procent prodá prostřednictvím kapitálového trhu a získané peníze použije na zalepení díry v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.
V případě elektřiny Česko problém s návrhem nemá. Přenosovou soustavu totiž vlastní ČEPS, jehož stoprocentním vlastníkem je stát. Výrobu vlastní ČEZ, v němž stát vlastní 67 procent akcií.
Komise dala původně zemím unie kromě úplného vlastnického oddělení i mírnější možnost - vytvoření takzvaného nezávislého systémového operátora, který by podobně, jako je tomu v Česku u elektřiny, kontroloval například přenosovou soustavu. Podle Římana ale ministři o této možnosti včera nejednali. Česko, které jindy patří do liberálního tábora, se tak včera zařadilo spíše mezi ochranáře. Naopak na rozdělení energetických firem tlačí zejména Velká Británie a skandinávské země.
Říman ale odmítá obvinění, že by se nechoval podle svých liberálních principů. "To, co navrhuje komise, osobně za liberalizaci nepovažuji, ale spíše za další utužení regulace," řekl ministr. Podle něj je zřejmé, že evropský energetický trh je třeba liberalizovat, ale řešení vidí v odstranění regulace a ve zlepšení přenosových soustav mezi jednotlivými státy tak, aby na národní trhy měla snazší přístup konkurence.

Jen bionafta
Na potřebě liberalizovat trh se shodli všichni ministři. Dali proto za úkol Evropské komisi, aby přišla s detailnějšími návrhy, jak toho dosáhnout. Mělo by se tak stát ještě do léta. Členové EU včera nesouhlasili ani s plánem komise zavést závazný cíl pro podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie. Komise navrhuje, aby to v roce 2020 bylo 20 procent. Státy unie sice tento cíl obecně podporují, ale nesouhlasí s tím, aby byl závazný. Shoda mezi nimi zavládla jedině ohledně plánu na zvýšení podílu biopaliv v benzínových směsích. Souhlasili s tím, aby v roce 2020 činil 10 procent.