Uhlí příští rok podraží o čtrnáct procent
Vesnic a obcí zakrytých příkrovem smogu a zápachu, který vychází z komínů, se
Česko zřejmě hned tak nezbaví. A to navzdory tomu, že od ledna příštího roku
ekologická daň zatíží paliva nešetrná k životnímu prostředí. Nejvíc, a to zhruba
o čtrnáct procent, totiž podraží hnědé uhlí. A tím i dálkově dodávané teplo -
uhlím topí nejen domácnosti, ale využívají ho i lokální teplárny.
Například majitelé domků, kteří nyní zaplatí ročně za uhlí asi patnáct tisíc
korun, tak musí počítat s tím, že jejich výdaj se zvedne až o tři tisíce korun
ročně. Domácnosti, které vlastní kamna nebo kotel na uhlí, je v Česku víc než
půl milionu.
A odborníci i starostové některých obcí se obávají, že tím pádem sáhnou po ještě
levnějším topivu, nejspíš plastech. Už dnes takový postup není výjimkou.
Ministr životního prostředí Martin Bursík přitom ještě nedávno sliboval, že
ekologická daňová reforma bude zpočátku "téměř neviditelná", čili ji lidé na
svých peněženkách prakticky nepocítí. A přímo o cenách uhlí tvrdil, že se
zvednou maximálně o deset procent.
"Připouštím, že mé propočty byly předběžné. Ale to se dá říci zatím o všech
výpočtech. Záleží i na tom, co udělají obchodníci," říká ministr. Dodává, že se
nedá nic dělat - ekologické daně předepisuje Evropská unie, a tak se jim nelze
vyhnout. "Na to se ale mohou vymlouvat ti politici, kteří nemají odvahu říci, že
vytápění uhlím je pro životní prostředí nejškodlivější a je potřeba ho nahradit
ekologickými způsoby".
Že s daní nelze nijak hýbat, ani se jí vyhnout, potvrzuje i ministr průmyslu
Martin Říman. "V tuzemských politických jednáních se nám podařilo dosáhnout
alespoň toho, že sazba daně bude zavedena na minimální úrovni, kterou požaduje
Evropská unie. Kdybychom přistoupili na původní požadavky Strany zelených, byly
by sazby dvojnásobné," konstatuje Říman.
Lokální topeniště na tuhá paliva se podle údajů ministerstva pro životní
prostředí na znečištění ovzduší prachem podílejí čtyřiceti procenty. Stejný
podíl pak má doprava, o zbylých dvacet procent se dělí průmysl a energetika.
To, že malé zdroje znečišťují vzduch více než velké, vysvětlují experti
ministerstva tím, že domácí kamna a kotle jsou staré, a mají tudíž nedokonalé
spalování.
Jenže, nahradit zastaralé topení modernějším není nijak laciné. Zatímco za
topení uhlím dá domácnost ročně zhruba patnáct tisíc korun, za plyn by utratila
čtyřicet tisíc. Takže v mnoha obcích, které se vrhly na plynofikaci, lidé kotle
na plyn prostě odstavili.
Bursík slibuje, že ministerstvo životního prostředí připraví takový systém
dotací, aby se náhrada uhlí ekologickými palivy vyplatila. "Dotace budou
nárokové a využít přitom hodláme peněz z Evropských fondů, jedná se zhruba o
šestadvacet miliard korun. Chceme přitom jednat i s komerčními bankami, aby těm,
kdo budou mít na dotaci nárok, poskytly i výhodné úvěry," řekl.
Na ministerstvu životního prostředí spočítali, že výměna starých kotlů a kamen
za modernější na ekologičtější paliva by české domácnosti přišla celkem na
sedmdesát miliard korun, každou domácnost tedy v průměru asi na sto tisíc korun.
Dotace by měl poskytovat Státní fond životního prostředí a určeny budou pro
občany, obce i neziskové organizace.
Bursík je optimista, ale i on připouští, že přesvědčit především občany nebude
nijak snadné. Za posledních deset let už je politici přesvědčovali, že výhodné
jsou přímotopy, pak zase zemní plyn. "To je sice pravda, teď už byla ale
energetická politika měla být jasná. Také třeba chceme zvýhodnit vytápění
dřevem, biomasou a podobně. Cílem je, aby lidé za tři až pět let sáhli po
alternativě k nynějšímu způsobu topení a vzduch v obcích se vyčistil," říká
Bursík.
Ani finanční injekce ale razantní a okamžitou změnu nepřinesou. I v ideálním
případě ještě v roce 2013 zřejmě bude nadměrné koncentraci prachu vystaveno až
šedesát procent české populace. Zatímco nyní je to šestašedesát procent.
I tak by ale daně měly vzduch vyčistit - v roce 2013 by mělo být v ovzduší o
3200 znečišťujících látek méně.
Vesnic a obcí zakrytých příkrovem smogu a zápachu, který vychází z komínů, se Česko zřejmě hned tak nezbaví. A to navzdory tomu, že od ledna příštího roku ekologická daň zatíží paliva nešetrná k životnímu prostředí. Nejvíc, a to zhruba o čtrnáct procent, totiž podraží hnědé uhlí. A tím i dálkově dodávané teplo - uhlím topí nejen domácnosti, ale využívají ho i lokální teplárny.
Například majitelé domků, kteří nyní zaplatí ročně za uhlí asi patnáct tisíc korun, tak musí počítat s tím, že jejich výdaj se zvedne až o tři tisíce korun ročně. Domácnosti, které vlastní kamna nebo kotel na uhlí, je v Česku víc než půl milionu.
A odborníci i starostové některých obcí se obávají, že tím pádem sáhnou po ještě levnějším topivu, nejspíš plastech. Už dnes takový postup není výjimkou.
Ministr životního prostředí Martin Bursík přitom ještě nedávno sliboval, že ekologická daňová reforma bude zpočátku "téměř neviditelná", čili ji lidé na svých peněženkách prakticky nepocítí. A přímo o cenách uhlí tvrdil, že se zvednou maximálně o deset procent.
"Připouštím, že mé propočty byly předběžné. Ale to se dá říci zatím o všech výpočtech. Záleží i na tom, co udělají obchodníci," říká ministr. Dodává, že se nedá nic dělat - ekologické daně předepisuje Evropská unie, a tak se jim nelze vyhnout. "Na to se ale mohou vymlouvat ti politici, kteří nemají odvahu říci, že vytápění uhlím je pro životní prostředí nejškodlivější a je potřeba ho nahradit ekologickými způsoby".
Že s daní nelze nijak hýbat, ani se jí vyhnout, potvrzuje i ministr průmyslu Martin Říman. "V tuzemských politických jednáních se nám podařilo dosáhnout alespoň toho, že sazba daně bude zavedena na minimální úrovni, kterou požaduje Evropská unie. Kdybychom přistoupili na původní požadavky Strany zelených, byly by sazby dvojnásobné," konstatuje Říman.
Lokální topeniště na tuhá paliva se podle údajů ministerstva pro životní prostředí na znečištění ovzduší prachem podílejí čtyřiceti procenty. Stejný podíl pak má doprava, o zbylých dvacet procent se dělí průmysl a energetika.
To, že malé zdroje znečišťují vzduch více než velké, vysvětlují experti ministerstva tím, že domácí kamna a kotle jsou staré, a mají tudíž nedokonalé spalování.
Jenže, nahradit zastaralé topení modernějším není nijak laciné. Zatímco za topení uhlím dá domácnost ročně zhruba patnáct tisíc korun, za plyn by utratila čtyřicet tisíc. Takže v mnoha obcích, které se vrhly na plynofikaci, lidé kotle na plyn prostě odstavili.
Bursík slibuje, že ministerstvo životního prostředí připraví takový systém dotací, aby se náhrada uhlí ekologickými palivy vyplatila. "Dotace budou nárokové a využít přitom hodláme peněz z Evropských fondů, jedná se zhruba o šestadvacet miliard korun. Chceme přitom jednat i s komerčními bankami, aby těm, kdo budou mít na dotaci nárok, poskytly i výhodné úvěry," řekl.
Na ministerstvu životního prostředí spočítali, že výměna starých kotlů a kamen za modernější na ekologičtější paliva by české domácnosti přišla celkem na sedmdesát miliard korun, každou domácnost tedy v průměru asi na sto tisíc korun.
Dotace by měl poskytovat Státní fond životního prostředí a určeny budou pro občany, obce i neziskové organizace.
Bursík je optimista, ale i on připouští, že přesvědčit především občany nebude nijak snadné. Za posledních deset let už je politici přesvědčovali, že výhodné jsou přímotopy, pak zase zemní plyn. "To je sice pravda, teď už byla ale energetická politika měla být jasná. Také třeba chceme zvýhodnit vytápění dřevem, biomasou a podobně. Cílem je, aby lidé za tři až pět let sáhli po alternativě k nynějšímu způsobu topení a vzduch v obcích se vyčistil," říká Bursík.
Ani finanční injekce ale razantní a okamžitou změnu nepřinesou. I v ideálním případě ještě v roce 2013 zřejmě bude nadměrné koncentraci prachu vystaveno až šedesát procent české populace. Zatímco nyní je to šestašedesát procent.
I tak by ale daně měly vzduch vyčistit - v roce 2013 by mělo být v ovzduší o 3200 znečišťujících látek méně.
Například majitelé domků, kteří nyní zaplatí ročně za uhlí asi patnáct tisíc korun, tak musí počítat s tím, že jejich výdaj se zvedne až o tři tisíce korun ročně. Domácnosti, které vlastní kamna nebo kotel na uhlí, je v Česku víc než půl milionu.
A odborníci i starostové některých obcí se obávají, že tím pádem sáhnou po ještě levnějším topivu, nejspíš plastech. Už dnes takový postup není výjimkou.
Ministr životního prostředí Martin Bursík přitom ještě nedávno sliboval, že ekologická daňová reforma bude zpočátku "téměř neviditelná", čili ji lidé na svých peněženkách prakticky nepocítí. A přímo o cenách uhlí tvrdil, že se zvednou maximálně o deset procent.
"Připouštím, že mé propočty byly předběžné. Ale to se dá říci zatím o všech výpočtech. Záleží i na tom, co udělají obchodníci," říká ministr. Dodává, že se nedá nic dělat - ekologické daně předepisuje Evropská unie, a tak se jim nelze vyhnout. "Na to se ale mohou vymlouvat ti politici, kteří nemají odvahu říci, že vytápění uhlím je pro životní prostředí nejškodlivější a je potřeba ho nahradit ekologickými způsoby".
Že s daní nelze nijak hýbat, ani se jí vyhnout, potvrzuje i ministr průmyslu Martin Říman. "V tuzemských politických jednáních se nám podařilo dosáhnout alespoň toho, že sazba daně bude zavedena na minimální úrovni, kterou požaduje Evropská unie. Kdybychom přistoupili na původní požadavky Strany zelených, byly by sazby dvojnásobné," konstatuje Říman.
Lokální topeniště na tuhá paliva se podle údajů ministerstva pro životní prostředí na znečištění ovzduší prachem podílejí čtyřiceti procenty. Stejný podíl pak má doprava, o zbylých dvacet procent se dělí průmysl a energetika.
To, že malé zdroje znečišťují vzduch více než velké, vysvětlují experti ministerstva tím, že domácí kamna a kotle jsou staré, a mají tudíž nedokonalé spalování.
Jenže, nahradit zastaralé topení modernějším není nijak laciné. Zatímco za topení uhlím dá domácnost ročně zhruba patnáct tisíc korun, za plyn by utratila čtyřicet tisíc. Takže v mnoha obcích, které se vrhly na plynofikaci, lidé kotle na plyn prostě odstavili.
Bursík slibuje, že ministerstvo životního prostředí připraví takový systém dotací, aby se náhrada uhlí ekologickými palivy vyplatila. "Dotace budou nárokové a využít přitom hodláme peněz z Evropských fondů, jedná se zhruba o šestadvacet miliard korun. Chceme přitom jednat i s komerčními bankami, aby těm, kdo budou mít na dotaci nárok, poskytly i výhodné úvěry," řekl.
Na ministerstvu životního prostředí spočítali, že výměna starých kotlů a kamen za modernější na ekologičtější paliva by české domácnosti přišla celkem na sedmdesát miliard korun, každou domácnost tedy v průměru asi na sto tisíc korun.
Dotace by měl poskytovat Státní fond životního prostředí a určeny budou pro občany, obce i neziskové organizace.
Bursík je optimista, ale i on připouští, že přesvědčit především občany nebude nijak snadné. Za posledních deset let už je politici přesvědčovali, že výhodné jsou přímotopy, pak zase zemní plyn. "To je sice pravda, teď už byla ale energetická politika měla být jasná. Také třeba chceme zvýhodnit vytápění dřevem, biomasou a podobně. Cílem je, aby lidé za tři až pět let sáhli po alternativě k nynějšímu způsobu topení a vzduch v obcích se vyčistil," říká Bursík.
Ani finanční injekce ale razantní a okamžitou změnu nepřinesou. I v ideálním případě ještě v roce 2013 zřejmě bude nadměrné koncentraci prachu vystaveno až šedesát procent české populace. Zatímco nyní je to šestašedesát procent.
I tak by ale daně měly vzduch vyčistit - v roce 2013 by mělo být v ovzduší o 3200 znečišťujících látek méně.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích