Čtvrtek, 28. března 2024

Rychle to asi nepůjde

Rychle to asi nepůjde
Až komise odborníků zmapuje možnosti české energetiky a předloží závěry, nastanou zřejmě politické licitace.

Nad vesnicemi by se mělo vyjasnit, z komínů rodinných domků už půjde jen tenký bílý proužek skoro bez emisí. Doba spalování sirnatého uhlí by totiž měla skončit. To je vidina Ministerstva životního prostředí, které v tichosti připravilo vyhlášku, jež stanovuje požadavky na kvalitu paliva z hlediska ochrany ovzduší. Ta mimo jiné velmi zpřísňuje limity pro obsah síry v uhlí určeném ke spalování v malých a středních zdrojích. Šéf resortu Martin Bursík měl představu, že by předpis nabyl účinnosti 1. září tohoto roku.

V připomínkovém řízení prý vyhláška vyvolala téměř zděšení. Především se lekla Mostecká uhelná, která je největším dodavatelem paliva pro domácnosti a někteří její odběratelé, především teplárny. Značná část tříděného uhlí by se do limitu nevešla. Pokud by taková vyhláška začala platit, co s dlouhodobými smlouvami, které mají s odběrateli?

JEŠTĚ ŠTĚSTÍ, že se o ní nedozvěděla široká veřejnost, neboť by podlehla panice, že nebude čím topit. A jak říkají ti největší skeptici, domácnosti by začaly shromažďovat plastové lahve, plnit je pilinami, zalívat olejem a přikládat do kamen. Pokud by nedělaly tu fatální chybu, že by je pevně uzavíraly, mohly by se ohřát (v opačném případě vyletět do povětří). To by ale čistější ovzduší asi nepřineslo.

Bursíkova snaha o řešení emisí u lokálních topenišť je jednoznačně chvályhodná. Jen rychlost, s jakou doufá, že se mu to podaří, je nereálná. Těžební společnosti určitě budou schopny se vyšším nárokům přizpůsobit a uhlí upravovat, ale potřebují na to čas násobně delší než pět měsíců. To si myslí i náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner. Podle jeho názoru vyhláška, která je teď v připomínkovém řízení, v této podobě neprojde; přinejmenším ne s datem 1. 9. 2007.

Náměstek Hüner je víc byznysmen než politik a když hovoří o energetických souvislostech, neohlíží se tolik na dohody uzavřené mezi politickými stranami. V rozhovoru pro Ekonom, který přinášíme v tomto čísle, vyjadřuje naději, že tzv. Pačesova komise, která má za úkol zmapovat možnosti české energetiky, rozpoutá racionální diskusi. Jak se pak nad jejími výsledky zástupci partají poperou či dohodnou, lze stěží odhadovat. Názory ministra Bursíka jsou konzistentní s obsahem programového prohlášení vlády, které slibuje neplánovat další jaderné bloky a neprolamovat limity těžby hnědého uhlí. Na rozdíl od něj jiný resortní šéf, Martin Říman, pořád tančí mezi vejci.

POKUD JDE O TĚŽBU UHLÍ a limity, o kterých píšeme na straně 58, neschopnost říci jasné slovo udržuje v dotčených regionech nervozitu. Říman jednou vyhlásí, že firmy můžou těžit, druhý den vydá tiskovou zprávu, že to tak nemyslel. Ministr životního prostředí může jen kroutit hlavou. A premiér Topolánek to zjevně nemá pod kontrolou, aby ve vládě sjednal pořádek.

Ale zdaleka nejde jen o uhlí. Závěry, které přivezl premiér Mirek Topolánek minulý týden z Bruselu, jasně hovoří o tom, že si všichni budou muset zvyknout na poněkud jiný přístup k energiím - ať už někdo uvěřil tomu, že se tradiční energetické zdroje postupně vyčerpávají a Země otepluje, nebo patří k zastáncům teorie, že jde jen o nové náboženství.

ZDÁ SE, že Česko se k tomu zatím nechce postavit čelem. Nad závěry bruselského summitu Topolánek řekl, jinými slovy, že ČR souhlasila s dohodou o závazném zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě EU na 20 % do roku 2020 proto, že to v zásadě neznamená, že by ČR takového procenta musela dosáhnout. Jednak její deficit může vyvážit jiný stát, jednak se k tomu povede ještě diskuse v každé zemi zvlášť. Podobně složitá asi bude realizace dalších v Bruselu dosažených dohod - snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o pětinu či zvýšení podílu biopaliv na celkové spotřebě paliv v dopravě na 10 %, o požadavcích na úspory v osvětlení v domech i na ulicích ani nemluvě.

Suma sumárum, ambiciózní program se bude prosazovat pomalu a těžko. Přinejmenším někteří čeští politici na to sázejí.

AUTOR: Libuše Bautzová
zástupkyně šéfredaktora
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů