Čtvrtek, 28. března 2024

Kartel plynařů asi nevznikne

Kartel plynařů asi nevznikne
Tranzit plynu zůstane Česku i poté, co se vybudují nové evropské plynovody, říká nový šéf RWE Transgas Martin Herrmann.

Světový trh s ropou ovládá OPEC, o podobné struktuře a vlivu uvažují i exportéři zemního plynu. Jak by to ovlivnilo evropské plynárenství?

Není příliš reálné, aby takový kartel vznikl a přinesl těžebním firmám takové efekty jako OPEC. Neočekáváme, že by k tomu skutečně v dohledné době došlo. Trh s plynem funguje jinak než trh s ropou. Smlouvy plynárenských společností o dodávkách zemního plynu jsou dlouhodobé, například v České republice máme smlouvu s ruským dodavatelem prodlouženou až do roku 2035. Rusko je spolehlivý dodavatel, pro něj jsou smlouvy s velkými plynárenskými hráči důležité i proto, že tito zákazníci jsou solventní a jsou ochotni platit světové ceny. Dlouhodobé smlouvy mají i ostatní evropské země, i když - pokud vím - nejdéle do roku 2030. Kartel zemí, které těží plyn, by tak mohl být stěží úspěšný. Navíc na cenu zemního plynu má vliv především vývoj cen ropy.

Na ekonomice RWE Transgas má významný podíl tranzit plynu přes naše území. Budují se však nové plynovody, které nás mohou obejít. Nepřijdeme o důležitou pozici?

Přes Českou republiku transportujeme ruský plyn do Německa. Je to důležitý byznys, který poskytujeme. Podařilo se nám ho zajistit i prostřednictvím dlouhodobých smluv s ruským dodavatelem. Tyto smlouvy nezahrnují pouze dodávky plynu, ale právě i tranzit, na jehož podmínky máme ve smlouvě cenový vzorec. Máme jistotu, že i v dalších letech zůstane pro RWE v České republice tato oblast podnikání velmi významná.

Jenže tranzitní kapacitu v ČR nevyužíváme dostatečně ani dnes. Bude se to zlepšovat?

Možností, jak tranzit zvýšit, jsou velké projekty, které mají přivádět plyn do Evropy, jako je např. Nabucco, který směřuje do Rakouska. Skupina RWE by měla zájem prodloužit ho do ČR, ale jsou to dlouhodobé strategické záměry, které vyžadují širokou spolupráci zainteresovaných firem i vlád.

Vedení RWE vyhlásilo, že plánuje prodloužení plynovodu z Čech do Německa a do Belgie. Přesto, nemůže nám část tranzitu odebrat budovaný baltský plynovod Nord Stream?

Vliv na trh mít bude, protože jeho evidentním cílem je transportovat významné množství plynu z Ruska touto novou cestou. Očekáváme ale, že bude přes Německo spojen s naším systémem, takže pro budoucnost tranzitní zemí zůstaneme. Dlouhodobý tranzitní kontrakt, který jsme nedávno podepsali, se vznikem tohoto plynovodu počítá a zohledňuje jeho roli. Naopak je možno předpokládat, že kapacitu přepravy v ČR budeme muset posilovat.

V jakém stavu je plynovod na území ČR?

V excelentním, a to i ve srovnání s tím, jak jsou na tom plynovody v jiných evropských zemích. Do plynárenské infrastruktury v ČR investujeme ročně až 4 miliardy korun. Obhospodařujeme přitom přes 3600 kilometrů vysokotlakého plynovodu, jehož vlastníkem je RWE Transgas Net a více než 60 tisíc kilometrů rozvodů plynu, které patří našim šesti distribučním společnostem.

Co je v Evropě pro plynárenství v nejbližší budoucnosti nejdůležitější?

Kromě zajištění dodávek zemního plynu dlouhodobými smlouvami je dalším velkým tématem budování infrastruktury pro dodávky LNG, zkapalněného zemního plynu. Plánují se nové terminály, RWE se podílí na aktivitách v Rotterdamu a na chorvatském ostrově Krk. Oba by mohly začít fungovat kolem roku 2010. Je to důležité, protože touto cestou se do Evropy mohou dostat další zdroje plynu.

Budeme LNG využívat také v ČR?

Je to i cenová otázka. Především budeme mít ruský plyn, dopravovaný klasickým plynovodem, na který máme dlouhodobou smlouvu. LNG spíše potřebují v jiných zemích, jako je např. Anglie, kde již klesá vlastní těžba. Je třeba si uvědomit, že RWE funguje jako celoevropský energetický koncern. Zdroje LNG v Rotterdamu nebo na Krku tak dotvářejí jeho nákupní portfolio plynu, se kterým koncern obchoduje jako celek. Toto portfolio není otázkou pouze dvoustranných smluv, např. s Ruskem a Norskem.

RWE má dlouhodobé smlouvy na plyn, který dnes potřebuje. LNG je tedy navíc. Proč do toho investuje tolik peněz?

Každá společnost si musí zajistit dlouhodobé zásobování, portfolio se postupem času mění. Skupina RWE má i vlastní těžbu zemního plynu a ropy, chce si ale zajistit široké spektrum různých zdrojů v oblasti plynu stejně, jako to dosáhla u elektřiny, kde provozuje významný park jaderných, uhelných, větrných a dalších elektráren. I to je otázka portfolia.

EU má v energetice aktuálních problémů celou řadu. Co dál?

Regulace. Jde o všechny problémy, které přináší legislativa EU a pravidla energetického trhu, která již byla schválena. O dalších krocích se přitom diskutuje. To se nás týká i v ČR. Museli jsme např. uskutečnit právní oddělení - unbundling - našich distribučních společností na provozovatele distribučních soustav a obchodníky s plynem, takže místo šesti distributorů máme dvanáct společností, založili jsme RWE Transgas Net jako přepravce plynu, zakládáme RWE Gas Storage pro skladování plynu, budeme mít během letoška v ČR již 17 společností.

Proč jste je nezřizovali napříč bývalými distributory, jako to udělali v ČEZ, kde vlastně každá bývalá distribuční společnost dostala jeden úkol v rámci skupiny?

Odpověď je jednoduchá. My v těchto společnostech nevlastníme 100procentní podíl. Museli jsme tedy udělat první krok a nyní analyzujeme další možnosti, abychom to vše zjednodušili. Jsou to právě typické disynergie, které takový unbundling přináší, a samozřejmě také vysoké náklady. Ty dosáhly zhruba 280 milionů Kč při dělení samotné společnosti Transgas, u distribučních společností to bylo téměř půldruhé miliardy korun. Jsou v tom hlavně investice do informačních technologií.

Uzná vám náklady v této výši Energetický regulační úřad? A zohlední je v regulovaných cenách?

Ne, bohužel ne. S tím máme samozřejmě problém. Nejsme na konci, nyní běží v EU diskuse o vlastnickém unbundlingu, o kterém si myslíme, že je to už úplně zbytečný krok. Nepřinese nic dobrého, jen další investice. Je také otázka, jestli a jak dál do plynárenství investovat, když nemáme možnost ten byznys ovlivnit.

Evropská komise má k unbundlingu také dobré důvody...

Je těžké to komentovat. My soudíme, že to nemá smysl. Oni jsou přesvědčeni, že kdyby existovaly vlastnicky oddělené společnosti operátorů síťového byznysu a na druhé straně obchodníků s plynem či elektřinou, tak by neměly nic společného a trh by lépe fungoval. Na první pohled to tak vypadá. Problém je, že nezaložíme nové společnosti na zelené louce, dnes je má jeden vlastník. Pokud dostaneme uloženo, že musíme část z nich prodat, a to docela rychle, aby vznikly ty potenciální pozitivní efekty, bude to extrémně těžko realizovatelné. Bude-li v Evropě vše na prodej, padnou určitě i ceny, které dnes tento byznys má. Jako prodávající by to všichni měli těžké.

Lze si to představit i tak, že se společnost rozdělí na dvě části a bývalí akcionáři dostanou jednu akcii z té nové obchodní společnosti a jednu z té distribuční, takže v prvním kroku budou vlastně totožní s těmi, kteří ty firmy vlastní dnes. A prodávat začnou případně až v dalších krocích. Ale i tato varianta by byla velmi těžce proveditelná.

Proto si myslím, že když regulátor uhlídá spravedlivý přístup k sítím a ceny za jejich použití jsou regulované, tak je to zcela transparentní a nevím, proč by bylo třeba ještě dělat další unbundling, když jsme ještě v podstatě neukončili ani ten první.

Evropská komise nechce dlouhodobé smlouvy v plynárenství, přesto je všichni uzavírají. Proč?

V tomto požadavku nejde o nákupní smlouvy od dodavatele zemního plynu, bez těch dlouhodobých se nedá velké množství nakoupit. My však nesmíme prodávat na dlouhodobé smlouvy, ale maximálně na pět let. Takže koupíme dlouhodobě, a to formou take or pay, kdy musíme zaplatit to, co jsme si nasmlouvali, ale neseme transformační riziko sami. Ten požadavek vychází z toho, aby nebyly přepravní cesty zcela naplněny z důvodu dlouhodobých kontraktů, takže by se na ně nemohli vejít další obchodníci s plynem. U nás v ČR s tím však problém není, kdo chce plyn po našich sítích přepravovat, tak to udělat může a tyto ceny reguluje úřad.

A co společný regulátor?

Myslím, že ho nepotřebujeme. Trhy v Evropě jsou velmi specifické, takže potřebujeme především schopného lokálního regulátora, který přitom koordinuje svou práci s ostatními a využívá jejich zkušeností. Byl by to těžký úkol mít v EU jedinou regulační instituci, která by ovlivňovala byznys ve všech 27 zemích.

Od 1. ledna je plynárenský trh v České republice zcela liberalizovaný. Zákazník to moc nepoznal, poznali jste to vy v RWE Transgas?

My jsme podmínky EU splnili o půl roku dřív, protože ten termín vyprší až l. července 2007. Poznali jsme to, protože náš byznys je složitější, máme víc společností, a ty musí řádně fungovat. Poznali jsme také vstup konkurence, trh ožívá, je otázka, jak bude postupně konkurence silná.

Zažíváte už druhý turbulentní rok. Měli jste problémy jak s regulátorem, tak antimonopolním úřadem, nyní budete zase vracet odběratelům peníze kvůli nadměrnému zisku. To přece není jednoduché hospodaření...

Měli jsme s regulátorem diskusi, co dělat s nadziskem, který jsme inkasovali do konce 1. čtvrtletí 2007. Výsledkem je, že budeme posílat dobropisy našim přímým zákazníkům, což jsou distribuční společnosti, a ty s nimi budou dále operovat. Velcí zákazníci dostanou vratku přímo, do konce roku by se to mělo projevit i v cenách pro domácnosti.

Dosavadní typ regulace sice nyní končí, nepředstavujte si však, že od 1. dubna si můžeme dělat, co bychom chtěli. Regulátor naše marže hlídá, je kontrolním orgánem ve smyslu zákona o cenách.

Vyvážíte zemní plyn, když pro něj nemáte dostatečné užití v ČR?

V 1. čtvrtletí jsme zaznamenali pokles prodeje o 25 procent kvůli teplému počasí. Prodáváme ho do Německa, Nizozemska, Rakouska, případně na spotovém trhu, nebo ho ukládáme do zásobníků. Za současných cenových podmínek, kdy je v důsledku teplé zimy v Evropě plynu dostatek, to není ekonomicky výhodné. Vliv počasí je však riziko, které velcí hráči musí nést. Je to také důvod pro to, že chceme mít v našem byznysu rozumné obchodní marže.

Budete stavět plynové elektrárny, když je plyn ekologický a škodlivější zdroje energie budou zatíženy povolenkami a ekologickými daněmi?

Vždy je to otázka ceny. Dlouhodobě sehrají roli povolenky na vypouštění CO2. Čím jsou dražší, tím méně jsou k dispozici, takže se vyplatí stavět plynovou elektrárnu. Na tom se však nepodílíme jako plynaři v ČR, ale jako koncern RWE. Je k tomu třeba mít dostatečnou kapacitu sítě nebo zásobníky plynu. Problém této investice je však především v ceně plynu. Investice sama je rychlejší a levnější. Potřebujeme mít ale určitou jistotu v budoucích ekologických parametrech, je to i otázka těžebních limitů na uhlí, nákladů na povolenky CO2. Teprve pak z toho vyplyne, zda investovat do plynového zdroje elektřiny. Když se však pravidla mění, je to extrémně nepříjemné.

Kolik budeme letos platit za plyn a jak jsme na tom ve srovnání s Německem?

Pozitivní vliv má silná koruna, negativní cena ropy. Razantní růst ceny určitě nečekám, mluvíme v řádu procent, i když musím ctít opatrnost, když něco takového říkám. Velcí odběratelé platí za plyn podobnou cenu jako v Německu, u domácností je stále ještě na nižší úrovni.

Nebudou si na vás zase stěžovat velké české firmy kvůli cenám? Vždyť jste kvůli tomu dostali historicky nejvyšší pokutu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže...

Antimonopolní úřad ji posléze snížil, nyní situaci analyzujeme. Pokutu musíme zaplatit, i když zvažujeme další právní postup. Situace je však už docela jiná. S velkými zákazníky máme nové smlouvy s cenovým vzorcem, nabízíme i fixní ceny, což jim usnadňuje plánovat náklady. Fixní ceny jsou také doplněny principem take or pay. Tyto postupy jsme předjednali s regulátorem i antimonopolním úřadem, abychom předešli případným stížnostem.

AUTOR: Milena Geussová

Martin Herrmann (39) je od 1. dubna předsedou představenstva a generálním ředitelem RWE Transgas. V německém koncernu RWE působí od května 2002, byl finančním ředitelem tehdejšího Transgasu. Předtím pracoval v bankovnictví. Vystudoval Westfälische-Wilhelms-Universität v Münsteru, kde získal akademickou hodnost v oboru ekonomie. Hovoří plynně česky.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů