Pátek, 29. března 2024

Konference o energetické bezpečnosti a zájmech České republiky

Novou tradici Ekologických veletrhů Brno – diskusi o energetické bezpečnosti – by měla založit konference, která se poprvé uskuteční na brněnském výstavišti 29. května
Konference o energetické bezpečnosti a zájmech České republiky
Energetická problematika je tématem, které nabývá na aktuálnosti se snižující se zásobou přírodních surovin a debatou o dopadech na životní prostředí. Otázka bezpečnosti zasahuje jak do oblasti dodávek energetických surovin, tak do bezpečnostní situace zdrojových oblastí. Organizátorem konference je Mezinárodní politologický ústav MU ve spolupráci s Veletrhy Brno, a. s., za přispění poslance Evropského parlamentu Petra Duchoně.

„Chceme oslovit širokou veřejnost a vytvořit platformu pro diskusi a výměnu kvalifikovaných informací, postojů a argumentů. Brno je sídlem Masarykovy univerzity, která je zdrojem nápadů a mozků. Mezi hosty přivítáme experty z ČR, zahraničí i partnery ze zámoří. Věřím, že touto kombinací se podaří vytvořit symbiózu teoretiků, expertů a praktiků, což je naším cílem,“ uvedl Břetislav Dančák, ředitel Mezinárodního politologického ústavu MU.

Program konference je rozložen do čtyř bloků a reflektuje současnou energeticko-bezpečnostní a energeticko-politickou diskusi. Vzhledem k významu a povaze tématu jsou mezi pozvanými řečníky také místopředseda vlády Alexandr Vondra a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Energetickou politiku USA představí Karen Choe, první tajemnice Velvyslanectví USA v Praze.


Co zahrnuje pojem bezpečnost energetických zdrojů a kterým směrem se ubírá v globalizovaném světě jsme se zeptali ředitele Mezinárodního politologického ústavu MU v Brně Břetislava Dančáka:

„Problematika energetiky je velmi aktuální a týká se stejně České republiky jako ostatních států EU. Celosvětový hospodářský růst je závislý na dostatečném množství energetických surovin poskytovaných stabilně za přijatelné ceny. Nejsilnější hospodářská centra, odkud v současnosti pochází rozhodující díl světové produkce zboží, leží převážně v euroamerické oblasti. Na druhé straně zdrojové země fosilních paliv jako je ropa či zemní plyn se z velké části nacházejí v nestabilních oblastech, především kolem Perského zálivu. Mezi zdrojovými a spotřebitelskými zeměmi přitom existuje vzájemná závislost. Západ potřebuje dodávky zdrojů a státy-producenti naopak potřebují tyto zdroje vyvážet, protože jejich ekonomiky jsou většinou vysocé závislé na exportu energetických zdrojů, především ropy a plynu.“


Který z faktorů pro energetickou strategii je prioritní - cena, vzrůstající spotřeba nebo možná rizika?

„Zásadní pro dlouhodobou strategii je obrovský nárůst spotřeby ropy, který bude pokračovat i v příštích letech. Kromě Evropy a Spojených států se na ní budou výrazně podílet rychle rostoucí ekonomické giganty – Čína a Indie. Zatímco Čína byla ještě zhruba před deseti lety soběstačná, v současnosti je po USA druhým největším konzumentem. Poptávka v rozvojové Asii stále stoupá a další expanze její ekonomiky povede ke zvýšeným nárokům na dovoz ropy. Klíčový význam pro zajišťování dodávek energetických surovin bude mít nadále oblast Středního východu s největšími zásobami ropy na světě. Pro Evropu je velmi podstatná produkce ropy a plynu v Rusku. Nezanedbatelný je podíl takových producentů jako Venezuela, Libye, Nigérie a státy Kaspického regionu. Většina těchto zemí se ale nachází v nestabilních oblastech, což vytváří mnohá rizika pro zajištění plynulých dodávek ropy a plynu.“


Kde je Achillova pata při dodávce energetických surovin?

„Jeden z nejzranitelnějších článků představují transportní cesty. Místa těžby leží obvykle ve vzdálených a mnohdy neosídlených oblastech odkud se ropa dopravuje k terminálům. Cesta od těžebního místa až ke zpracovateli je tak velmi obtížně chráněna například proti teroristickým útokům. Energetická infrastruktura je velmi zranitelným článkem a máme v podstatě poměrně omezené možnosti jak zajistit dokonalou bezpečnost. Řada expertů upozorňuje na to, že podobně je třeba uvažovat i o ochraně ruské energetické infrastruktury. Zvýšení bezpečnosti dodávek zcela jistě posílí diverzifikace přepravních kapacit ropy a plynu.“


Jaké postavení ve světě zaujímá jako dodavatel Rusko, existuje nebezpečí zastavení ruských dodávek do některé ze zemí EU?

„Rusko se pokouší od 90. let minulého století o přeměnu z dřívějšího vojenskopolitického vlivu na státy ve střední a východní Evropě na vliv energetickoekonomický. Své zájmy v mezinárodních vztazích se snaží prosazovat skrze slabé místo tohoto regionu, a tím je právě energetický sektor. Závislost středo a východoevropských zemí na strategických surovinách z Ruska je vysoká, v některých případech až stoprocentní.

Na ruských dodávkách plynu je závislé například celé Pobaltí, Slovensko, Maďarsko a z velké části i ČR. Také ve staré patnáctce jsou významní odběratelé ruského plynu Německo, Itálie a Francie. Zájem o spolupráci má vzhledem ke vzrůstající spotřebě i USA. Rusko tak potřebuje mít image spolehlivého dodavatele. Důvod je prostý – pokud by se Rusko nechovalo ke svým partnerům adekvátně, pak mohou další významnější státy Evropy zvažovat své odběratelské strategie.“


Jaké jsou perspektivy a východiska energetické bezpečnosti?

„Nejrozvinutější státy usilují o zajištění stabilních dodávek ropy na světové trhy, a to v takovém množství, aby byla cenově přijatelná. Současně se rozvíjejí koncepce nahrazování ropy jinými energiemi. Na první místo se dostává elektřina, přičemž důraz se klade především na rozvoj jaderné energetiky, jejíž růst se v devadesátých letech výrazně zpomalil v důsledku obav, které nastaly po katastrofě v Černobylu.

Velice rychle se také rozvíjí technologie zkapalněného plynu. Už dnes je jasné, že právě USA budou chtít velkou část své spotřeby uspokojovat tímto způsobem. Spojené státy v současnosti pokrývají dovozem svoji spotřebu plynu zhruba ze tří procent, ale není vyloučeno, že by se mohlo toto číslo vyšplhat v roce 2020 až na 25 procent. Jakmile bohaté země a společnosti věnují velké investice do těchto technologií a vytvoří se nezbytná infrastruktura, terminály apod., může dojít i k oslabení současné ruské pozice na plynovém trhu.“


Kudy by se měla ubírat ČR?

„Dá se předpokládat, že z hlediska nárůstu cen ropy a dalších energií bude Česko stejně jako ostatní státy v EU vývojem těchto cen ovlivňováno a to spíše negativně. Zároveň je potřeba zvažovat dlouhodobé strategie. Zvláště v Evropě se potýkáme s problémem nechuti k jaderné energetice ze strany některých států, například Rakouska a silných skupin nevládních organizací například Greenpeace. Na druhé straně je v souvislosti se zátěží životního prostředí oxidem uhličitým jaderná energetika nejšetrnější. Stojíme tedy před dilematem jak zajistit nezbytnou energii pro náš růst a současně se chovat šetrně k životnímu prostředí. Je otázka, zda existuje v našem případě, kdy nemáme dostatek vlastních energií, jiná alternativa. Úspory jsou samozřejmě dalším faktorem, ale spíše pomocným, než rozhodujícím.

Je zřejmé, že energetická bezpečnost není jen zajištění dostupnosti zdrojů, je to též hledání obnovitelných zdrojů energie a v neposlední řadě i koordinovaná energetická politika mezi všemi politickými a ekonomickými aktéry současného světa.“
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů