Clinton lobbuje za "zelená" velkoměsta

Bývalý americký prezident Bill Clinton navrhuje, aby budovy v New Yorku a dalších světových metropolích vlastněné městem byly upravené tak, aby jejich provoz vyžadoval méně energií.

Města by tak přispěla k omezení globální energetické spotřeby, ke snížení emisí kysličníku uhličitého a v konečném důsledku by ušetřila i na platbách za účty za energie. Projekt zastřešený Clintonovou nadací získal podle exprezidenta příslib miliardových investic několika nadnárodních finančních ústavů. "Jde o investice s vysokým tempem návratnosti," tvrdí Clinton. Navrhovaná opatření mají obrovský potenciál pro růst ekonomiky a zároveň se jimi řeší velký světový problém, prohlásil exprezident, který byl minulý týden jedním z hostitelů newyorského setkání starostů a vysokých představitelů světových velkoměst věnovaného podílu měst na globálních klimatických změnách.

Ačkoli velké městské aglomerace zaujímají jen zhruba procento povrchu Země, podílejí se až 80 procenty na světové tvorbě skleníkových plynů označovaných za příčinu oteplování planety, bylo uvedeno v souvislosti s newyorskou schůzkou.

Ke zvrácení tohoto stavu Clintonův projekt předpokládá nahrazení dosavadních způsobů vytápění a osvětlení městských budov novými, energeticky šetrnějšími systémy. Kromě toho by se měla jejich okna neprodyšně utěsnit, skla by měla být vyměněna za taková, jimiž prochází dovnitř více denního světla, a střechy by měly mít bílou nebo reflexní barvu, která bude odrážet více slunečního záření.

Změny by měly snížit spotřebu energií v takto upravených budovách o 20 až 50 procent, což by se mělo projevit i na nižších účtech, prohlásil před novináři Clinton.

New York je jedním ze 16 velkoměst, která se ke Clintonovu projektu přihlásila. Dalšími jsou mimo jiné Chicago, Houston, Mexico City, Tokio, Toronto a Řím.

Na financování se mají podílet banky Citi, Deutsche Bank, JPMorgan Chase, UBS a ABN Amro, z nichž každá přislíbila miliardu dolarů. Na splácení by měla města použít peníze, které ušetří na nižších platbách za energie.

Města i soukromí vlastníci mají podle Clintona zájem stavět či rekonstruovat budovy s nižší spotřebou energií, ale často jim scházejí počáteční investice.