Co s rostoucími náklady na energie?
Poslední studie agentury IGD, posuzující dopady rostoucích nákladů na energie na
dodavatelský řetězec obchodů s potravinami a smíšeným zbožím, znovu poukázala na
problematiku udržitelného rozvoje a společenské a ekologické zodpovědnosti
především velkých společností nad rámec běžné legislativy (CSR).
Poslední studie agentury IGD, posuzující dopady rostoucích nákladů na energie na dodavatelský řetězec obchodů s potravinami a smíšeným zbožím, znovu poukázala na problematiku udržitelného rozvoje a společenské a ekologické zodpovědnosti především velkých společností nad rámec běžné legislativy (CSR).
Celosvětový průmysl s potravinami a smíšeným zbožím se rozvinul v období relativně levné energie a stal se na ní velice výrazně závislým. Toto období se však podle všeho chýlí ke konci, neboť finanční i ekologické náklady na energii prudce rostou.
Mimořádné starosti vyvolává především problematika nafty. Poptávka po ní neustále stoupá a pohání ji zejména rozvíjející se trhy v Číně a v Indii, nicméně stávající producenti již nyní operují na hranicích svých kapacit a nejsou schopni dostatečně pružné odezvy. Geografická koncentrace světových zásob ropy a klíčové kapitálové nástroje v rukou relativně malého okruhu národů jsou pro některé kupce rovněž důvodem k obavám. Tyto otázky s největší pravděpodobností nenajdou v krátkodobém časovém horizontu žádné uspokojivé řešení, a tak lze předpokládat, že ceny nafty budou i nadále výrazně stoupat.
Třemi klíčovými aspekty ovlivňujícími cenu energie jsou tržní síly, vláda a tzv. šokové efekty. Mezi tržní síly řadíme interakci mezi nabídkou a poptávkou na celosvětových i místních trzích. Vláda ovlivňuje cenu energie svou intervencí na trzích s energií, případně také obchodními praktikami usilujícími o splnění jejich politických cílů. Šokové efekty jsou nepředvídatelné události, které způsobují narušení energetického trhu, a tím i náhlé cenové výkyvy. Patří mezi ně například mimořádné výkyvy počasí, teroristické útoky, spekulace apod.
POROSTE UHLÍ I PLYN
Spotřeba zemního plynu také rychle stoupá, v čemž hraje roli i jeho pověst relativně "čistého" paliva s nízkým obsahem uhlíku. Světové zásoby zemního plynu jsou rovněž geograficky silně koncentrované a zejména Rusko v uplynulých letech výrazně těžilo z výhody, kterou mu jeho rozsáhlé zásoby této komodity poskytují.
Uhlí, na rozdíl od obou předchozích druhů energie, upadlo v poslední době v nemilost, zejména kvůli tomu, že je všeobecně považováno za "špinavé" palivo, ale očekává se, že jeho spotřeba v budoucnu výrazně poroste, a to především s ohledem na výstavbu nových průmyslových a elektrárenských zařízení po celém světě.
ALTERNATIVNÍ BIOLOGICKÁ PALIVA
Podpora využívání biopaliv, zejména v dopravním sektoru, se dostala na samotný vrchol priority a politické agendy mnoha firem i vlád. První generaci biopaliv představují ethanol a bionafta. Ethanol se vyrábí ze surovin, jako jsou pšenice a cukrová třtina, a je možné jej přimíchávat do benzínu, zatímco bionafta je získávána převážně z rostlinných olejů, například řepkového a palmového, a míchá se do běžné motorové nafty. Bionafta údajně produkuje o 50 procent méně kysličníku uhelnatého a o 78 procent méně kysličníku uhličitého než běžná motorová nafta.
Existuje přesvědčení, že rostoucí využívání biopaliv po celé Evropě sehraje významnou roli v omezování škodlivých emisí. Evropská komise tedy své členské státy zavázala k podpoře výroby biopaliv a stanovila minimální cílovou hranici 10 procent z celkového objemu pohonných hmot, které by do roku 2020 měly pocházet z alternativních zdrojů.
ŘÍZENÍ VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE - OD PĚSTITELE KE SPOTŘEBITELI
Existuje zřejmý požadavek na to, aby obchody s potravinami a smíšeným zbožím řídily svoji spotřebu energie tak, aby jednak minimalizovaly vlastní náklady a zároveň reagovaly i na jiné, nekomerční podněty, včetně dodržování regulačních opatření a CSR.
Stoupající poptávka po potravinách, obzvláště ve spojení s příležitostmi, které otevírá výroba biopaliv, nabízí pěstitelům a chovatelům dobytka tak výraznou příležitost k navýšení příjmů, jaká tu již mnoho let nebyla.
Výroba představuje pravděpodobně nejproblematičtější součást dodavatelského řetězce, neboť právě zde, při výrobě a zabalení výsledného produktu, dochází k největší spotřebě energie. A protože ceny energie, stejně jako ostatní náklady, rostou rychleji než výrobní ceny zboží, výrobci musí usilovat o vyšší produktivitu získanou z každé jednotky spotřebované vstupní energie.
Maloobchodní prodejci s potravinářským a smíšeným zbožím hrají v dodavatelském řetězci klíčovou roli, která spočívá v tom, že spojují výrobce a spotřebitele. Jako takoví mají tedy příležitost nabízet oběma stranám své vedení a udávat směr, ačkoli musí pochopitelně i nadále zůstávat citliví k potřebám svých zákazníků. Mohou též pozměnit některé z aspektů svých operací, cenovou politikou počínaje, využíváním zdrojů, šíří nabídky a distribucí konče.
Na spotřebitele dopadá zvyšování cen energií naprosto stejnou měrou jako na obchodníky, a navíc morálně uvědomělý spotřebitel se stává realitou!
A JAK REAGUJÍ OBCHODNÍCI?
Řada významných maloobchodních řetězců, především Wal-Mart a Tesco, oznámila během několika posledních měsíců potenciálně dalekosáhlé plány ekologické udržitelnosti, které zahrnují všechny aspekty jejich podnikatelské činnosti, energeticky efektivní distribucí a využíváním zdrojů, etiketami a recyklací výrobků počínaje, zvyšováním dostupnosti biopaliv na čerpacích stanicích a rozšiřováním nabídky energeticky efektivních produktů konče.
Z pohledu celého dodavatelského řetězce platí, že maloobchodníci i jejich dodavatelé využívají ke zvýšení energetické efektivnosti svých operací celé řady řešení. Mnoho firem mění frekvenci dodávek a objednává množství, která zajišťují maximální využití kapacity dopravních prostředků. Některé společnosti stále častěji upřednostňují biopaliva, nákladní vozy s dvojitou úložnou plochou, přepravují své zboží společně se zbožím nekonkurujících společností, zatímco jiné zase zkoušejí nové technologie, větrné turbiny a vozidla na elektrický pohon nevyjímaje.
Dopad rostoucích nákladů na dodavatelský řetězec obchodů s potravinami a smíšeným zbožím je s ohledem na vyvíjené aktivity testování nových technologií, využívání kolektivnějších pracovních metod, revize operačních metod - mimořádně dalekosáhlý. Potřeba snižovat emise uhlíku představuje ekologickou výzvu a je i na předním místě agendy těch nejvýznamnějších společností.
Celosvětový průmysl s potravinami a smíšeným zbožím se rozvinul v období relativně levné energie a stal se na ní velice výrazně závislým. Toto období se však podle všeho chýlí ke konci, neboť finanční i ekologické náklady na energii prudce rostou.
Mimořádné starosti vyvolává především problematika nafty. Poptávka po ní neustále stoupá a pohání ji zejména rozvíjející se trhy v Číně a v Indii, nicméně stávající producenti již nyní operují na hranicích svých kapacit a nejsou schopni dostatečně pružné odezvy. Geografická koncentrace světových zásob ropy a klíčové kapitálové nástroje v rukou relativně malého okruhu národů jsou pro některé kupce rovněž důvodem k obavám. Tyto otázky s největší pravděpodobností nenajdou v krátkodobém časovém horizontu žádné uspokojivé řešení, a tak lze předpokládat, že ceny nafty budou i nadále výrazně stoupat.
Třemi klíčovými aspekty ovlivňujícími cenu energie jsou tržní síly, vláda a tzv. šokové efekty. Mezi tržní síly řadíme interakci mezi nabídkou a poptávkou na celosvětových i místních trzích. Vláda ovlivňuje cenu energie svou intervencí na trzích s energií, případně také obchodními praktikami usilujícími o splnění jejich politických cílů. Šokové efekty jsou nepředvídatelné události, které způsobují narušení energetického trhu, a tím i náhlé cenové výkyvy. Patří mezi ně například mimořádné výkyvy počasí, teroristické útoky, spekulace apod.
POROSTE UHLÍ I PLYN
Spotřeba zemního plynu také rychle stoupá, v čemž hraje roli i jeho pověst relativně "čistého" paliva s nízkým obsahem uhlíku. Světové zásoby zemního plynu jsou rovněž geograficky silně koncentrované a zejména Rusko v uplynulých letech výrazně těžilo z výhody, kterou mu jeho rozsáhlé zásoby této komodity poskytují.
Uhlí, na rozdíl od obou předchozích druhů energie, upadlo v poslední době v nemilost, zejména kvůli tomu, že je všeobecně považováno za "špinavé" palivo, ale očekává se, že jeho spotřeba v budoucnu výrazně poroste, a to především s ohledem na výstavbu nových průmyslových a elektrárenských zařízení po celém světě.
ALTERNATIVNÍ BIOLOGICKÁ PALIVA
Podpora využívání biopaliv, zejména v dopravním sektoru, se dostala na samotný vrchol priority a politické agendy mnoha firem i vlád. První generaci biopaliv představují ethanol a bionafta. Ethanol se vyrábí ze surovin, jako jsou pšenice a cukrová třtina, a je možné jej přimíchávat do benzínu, zatímco bionafta je získávána převážně z rostlinných olejů, například řepkového a palmového, a míchá se do běžné motorové nafty. Bionafta údajně produkuje o 50 procent méně kysličníku uhelnatého a o 78 procent méně kysličníku uhličitého než běžná motorová nafta.
Existuje přesvědčení, že rostoucí využívání biopaliv po celé Evropě sehraje významnou roli v omezování škodlivých emisí. Evropská komise tedy své členské státy zavázala k podpoře výroby biopaliv a stanovila minimální cílovou hranici 10 procent z celkového objemu pohonných hmot, které by do roku 2020 měly pocházet z alternativních zdrojů.
ŘÍZENÍ VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE - OD PĚSTITELE KE SPOTŘEBITELI
Existuje zřejmý požadavek na to, aby obchody s potravinami a smíšeným zbožím řídily svoji spotřebu energie tak, aby jednak minimalizovaly vlastní náklady a zároveň reagovaly i na jiné, nekomerční podněty, včetně dodržování regulačních opatření a CSR.
Stoupající poptávka po potravinách, obzvláště ve spojení s příležitostmi, které otevírá výroba biopaliv, nabízí pěstitelům a chovatelům dobytka tak výraznou příležitost k navýšení příjmů, jaká tu již mnoho let nebyla.
Výroba představuje pravděpodobně nejproblematičtější součást dodavatelského řetězce, neboť právě zde, při výrobě a zabalení výsledného produktu, dochází k největší spotřebě energie. A protože ceny energie, stejně jako ostatní náklady, rostou rychleji než výrobní ceny zboží, výrobci musí usilovat o vyšší produktivitu získanou z každé jednotky spotřebované vstupní energie.
Maloobchodní prodejci s potravinářským a smíšeným zbožím hrají v dodavatelském řetězci klíčovou roli, která spočívá v tom, že spojují výrobce a spotřebitele. Jako takoví mají tedy příležitost nabízet oběma stranám své vedení a udávat směr, ačkoli musí pochopitelně i nadále zůstávat citliví k potřebám svých zákazníků. Mohou též pozměnit některé z aspektů svých operací, cenovou politikou počínaje, využíváním zdrojů, šíří nabídky a distribucí konče.
Na spotřebitele dopadá zvyšování cen energií naprosto stejnou měrou jako na obchodníky, a navíc morálně uvědomělý spotřebitel se stává realitou!
A JAK REAGUJÍ OBCHODNÍCI?
Řada významných maloobchodních řetězců, především Wal-Mart a Tesco, oznámila během několika posledních měsíců potenciálně dalekosáhlé plány ekologické udržitelnosti, které zahrnují všechny aspekty jejich podnikatelské činnosti, energeticky efektivní distribucí a využíváním zdrojů, etiketami a recyklací výrobků počínaje, zvyšováním dostupnosti biopaliv na čerpacích stanicích a rozšiřováním nabídky energeticky efektivních produktů konče.
Z pohledu celého dodavatelského řetězce platí, že maloobchodníci i jejich dodavatelé využívají ke zvýšení energetické efektivnosti svých operací celé řady řešení. Mnoho firem mění frekvenci dodávek a objednává množství, která zajišťují maximální využití kapacity dopravních prostředků. Některé společnosti stále častěji upřednostňují biopaliva, nákladní vozy s dvojitou úložnou plochou, přepravují své zboží společně se zbožím nekonkurujících společností, zatímco jiné zase zkoušejí nové technologie, větrné turbiny a vozidla na elektrický pohon nevyjímaje.
Dopad rostoucích nákladů na dodavatelský řetězec obchodů s potravinami a smíšeným zbožím je s ohledem na vyvíjené aktivity testování nových technologií, využívání kolektivnějších pracovních metod, revize operačních metod - mimořádně dalekosáhlý. Potřeba snižovat emise uhlíku představuje ekologickou výzvu a je i na předním místě agendy těch nejvýznamnějších společností.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
