Velká koalice v Berlíně nechce měnit úmluvu o jaderném útlumu. Tabu však má platit pouze do roku 2009.

Německá spolková vláda a představitelé tamní energetické branže se pořád rozcházejí v představách, jak dále s jádrem a ochranou klimatu. Trvají rozpory, zda má Spolková republika do roku 2021 doopravdy skoncovat s atomem - a zda není vládní snaha o snížení emisí CO2 ke stejnému datu o plných 40 procent pro energoprůmysl příliš velké sousto. Nicméně, na rozdíl od dřívějška, se obě strany nehodlají ostřelovat ze zákopů, ale jsou ochotny spolu mluvit.

Zhruba takový je závěr v pořadí třetí (a poslední) vrcholné schůzky obou táborů, která se za přítomnosti zástupců svazů na ochranu spotřebitelů konala minulý týden v Berlíně. Už žádné "...jen tak dále," pokusila se udělat tečku za minulostí kancléřka Angela Merkelová. Šéfka federálního kabinetu přítomné ujistila, že stát bude usilovat o "národohospodářsky smysluplnou cestu". Zároveň podtrhla, že nebude žádný "odchod z odchodu", tj. vycouvání z programu jaderného útlumu, dohodnutého v roce 2000 a stvrzeného koaliční smlouvou mezi CDU/CSU a SPD. Tedy alespoň ne v tomto funkčním období, jež má skončit v druhé polovině roku 2009.

S OHLEDEM na dosavadní politickou linii Merkelové, která odolává volání po návratu k atomu jak z řad energetické lobby, tak politiků z vlastní křesťanské demokracie, nejde o žádné překvapení. Internetová verze týdeníku Der Spiegel přinesla ještě před závěrečným zasedáním informaci, že "jádro" zůstane tabu. Jenže právě jen do roku 2009. V kuloárech kancléřství se už proslýchá, že budou-li v onom roce (nebo dříve) všeobecné volby, bude v nich jádro hrát důležitou roli. Stejně jako v roce 2005, kdy se CDU názorem, že odchod od atomu je technologickým a ekologickým omylem, vymezila vůči vládnoucí garnituře SPD-zelení, jež odklon od jádra původně dohodla.

A dál? Ministři životního prostředí a hospodářství Sigma Gabriel (SPD) a Michael Glos (CSU) mají vypracovat do srpna, kdy se sejde velká koalice na výjezdním zasedání v Mesebergu, varianty pro atomovou a klimatickou politiku do roku 2020. Výsledkem má být scénář opírající se o premisu, že tempo růstu efektivnějšího využívání elektřiny má ročně činit tři procenta. Plány jsou ve hře tři: první je založený na koaliční smlouvě, že je ústup od jádra jednou provždy daný; druhý počítá s možností prodloužit životnost německých atomových elektráren o dalších 20 let a třetí si pohrává s větším využitím obnovitelných zdrojů. Jisté je, že koncept bude obsahovat požadavek na výstavbu nových uhelných elektráren. Dospějí k tomu, že se jádro ještě nějaký čas ponechá, míní Der Spiegel.

ENERGOPRŮMYSL, který šel na summit mimo jiné s požadavkem, aby stát podpořil naplnění ambiciózního emisního cíle motivačním programem pro úsporné chladničky ve výši 150 milionů eur, skřípe zuby. Ujednání, že s ním chce vláda komunikovat a že má do roku 2010 probíhat oboustranný monitorovací proces, ho neuspokojuje."Ochrana klimatu a životního prostředí nesmí opanovat naši energetickou politiku a celkový energetický mix," zdůrazňuje prezident Spolkového svazu německého průmyslu Jürgen Thumann. Do energetické produkce pro krytí německé primární spotřeby přispívá nejvíce ropa, nejméně obnovitelné zdroje.

V branži panuje názor, že vláda má příliš velké oči a že atom musí zůstat v provozu. Nevoní jí ani tříprocentní růst energetické efektivity: ta stoupá ročně o jedno procento. Institut DIW je naopak přesvědčen, že průmysl dělá obstrukce - a že kdyby chtěl, může přiložit ruku k dílu výrazněji, než připouští.
Německý národní energetický koncept musí být hotový do konce roku. Tehdy se na Bali sejde konference OSN, která bude probírat budoucí postup v boji proti globálnímu oteplování: ještě před jejím svoláním by Německo světu rádo ukázalo, že chce být předjezdcem. "Jsem hluboce přesvědčena, že ochrana klimatu je výzvou pro 21. století. Ve svém důsledku z ní budou těžit úplně všichni; je to něco, co nám zajistí budoucnost," uvedla v Berlíně Merkelová.

AUTOR: Igor Záruba