Zhruba jen desetinu tepla na celoroční vytápění spotřebuje pasivní dům ve srovnání s běžnou budovou.
Veřejná budova jako pasivní dům
Kromě výrazné úspory nákladů na provoz je přínosem rovněž zlepšení životního prostředí - a v případě českého venkova často i snížení lokálního znečištění ovzduší.
Zkušenosti ze zahraničí a nyní už také z několika míst v ČR ukazují, že lidé dokáží ocenit snahu své radnice o ekologicky příznivá řešení. Pasivní či nízkoenergetická budova školy nebo obecního úřadu může být výborným důkazem o tom, že ekologické proklamace nezůstaly jen na papíře.
KAM PRO INSPIRACI
U nás je pasivních domů, tedy domů s roční spotřebou tepla pod 15 kWh/m2 vytápěné plochy, zatím málo. Navíc jde vesměs o rodinné domy. Výjimku představuje seminární centrum Ekologického institutu Veronica v Hostětíně na Uherskohradišťsku. Tamní zkušenosti jsou velmi poučné i proto, že objekt byl stavěn s využitím fondů EU a státního rozpočtu ČR (více viz http://hostetin.veronica.cz). Jako příklad veřejné budovy s nízkou spotřebou tepla může sloužit budova Centra ekologických aktivit města Olomouce (více viz http://www.slunakov.cz). Ta je však jen v tzv. nízkoenergetickém standardu, tedy se spotřebou tepla pod 50 kWh/m2 za rok.
Větší inspiraci lze hledat v okolních zemích, zejména v Rakousku, jehož spolková země Vorarlberg dokonce přijala rozhodnutí, že všechny veřejné budovy budou stavěny jako pasivní. Inspirací může být mateřská školka v Linci. Jde o dřevostavbu doplněnou prosklenými plochami. Architektura je velmi zajímavá a zapadá do konceptu celé čtvrti energeticky úsporných domů SolarCity Linz.
Ovšem pasivní budovou nemusí být pouze novostavba. Tak třeba budovu základní školy v rakouském Absdorfu ze 70. let minulého století zrekonstruovali s využitím pasivních principů. Pro izolaci se použila velmi levná izolace z místních zdrojů, tedy balíky slámy.
JAK NA TO
Při rozhodování o nové stavbě se řeší mnoho problémů spojených s plánováním a vlastní realizací. Proto se obvykle snadno pomine fakt, že náklady ušetřené na laciném projektu nebo stavbě se mohou později nepříjemně prodražit.
Pokud stavbu zadáváme jako veřejnou zakázku, je nutné do podmínek formulovat i požadavky na energetiku budovy. To samozřejmě platí i u stavby nebo rekonstrukce jakékoliv veřejné budovy, ať již chceme budovu pasivní či nikoliv.
Z hlediska zadavatele je jednodušší zadat najednou celou stavbu včetně vypracování projektu. Přesto tento postup je méně vhodný. V samostatném projektu lze totiž lépe zjistit některá jeho problematická místa. Nedostatky se tak snáze předem napravují než při vlastní stavbě. Vybraný projekt lze navíc nechat posoudit nezávislým expertem, případně upravit tak, aby ještě lépe vyhovoval potřebám zadavatele.
POŽADAVKY NA VÝKON A FUNKCI
Ve výběrovém řízení, kde součástí zadávací dokumentace není podrobná projektová dokumentace, je možné stavbu definovat pomocí tzv. požadavků na výkon a funkci. Zcela elementárním požadavkem by mělo být stanovení měrné potřeby tepla (u pasivního domu je to max. 15 kWh/m2.rok). Tuto hodnotu lze získat různými výpočty - proto je vhodné specifikovat i postup výpočtu. Věrohodnější výsledky dává postup podle normy ČSN EN 832.
Při hodnocení nabídek je vhodné stanovit kritérium provozních nákladů na energie. Provozní náklady jsou dlouhodobou záležitostí, proto je nejlépe je zvolit za delší časové období - třeba 20 let, což je obvykle doba do další rekonstrukce.
Náklady by měly vycházet z cen paliv v roce zadávání. Určitě není vhodné připustit, aby zpracovatel používal nějaké odhady budoucích cen energií. Ceny se totiž prognózují velice obtížně. Budeme-li vycházet z úvah o rychlejším růstu cen energií, bude výhodné stavět i poměrně drahé budovy. Jestliže však ceny energií neporostou tak rychle, jak se předpokládalo, budou prostředky vynaložené navíc promrhány (viz tabulka).
Kvalitu stavebních prací je třeba kontrolovat průběžně. Odpovědný a na dodavateli nezávislý stavební dozor by měl být samozřejmostí. Šetřit na tomto místě se leckdy nevyplácí. Naopak dobrý stavební dozor si na sebe vydělá sám - třeba jen tím, že důsledně porovnává množství vyfakturovaného a skutečně dodaného materiálu a práce. Někdy lze spolu s projektantem předem vytypovat náročnější etapy stavby, u nichž by dozor určitě neměl chybět. Typicky jde o provádění parotěsné zábrany zejména u dřevostaveb. Nekvalitní práce zde může způsobit škody, které se pak jen těžko odstraňují a jež se navíc mnohdy projeví až po letech.
KOLAUDACÍ TO NEKONČÍ
K mobilnímu telefonu za několik tisíc korun dostane kupující obsáhlý návod k použití. Je logické, aby dodavatel stavby v hodnotě desítek milionů korun také dodal "návod k použití". Kromě zaškolení personálu budovy je třeba zpracovat i písemné instrukce, protože vyškolení lidé mohou časem odejít. V praxi se potvrzuje, že vzdělaná a motivovaná obsluha znamená pro budovu nízké provozní náklady. A platí to i naopak: Sebelepší budova s nekompetentní obsluhou nebude nikdy provozně úsporná.
AUTOR: KAREL SRDEČNÝ
EkoWATT, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie
Srovnání investičních a provozních nákladů budovy za předpokladu různého růstu cen energií
Nabídka č. 1 č. 2 č. 3
Investiční náklady mil. Kč 20,0 21,0 23,0 100% 105% 115%
Spotřeba energie za rok kWh/m2.rok 130 78 39 100 % 60 % 30 %
Náklady na energii za rok tis. Kč 300 180 90
za 20 let (nulový růst ceny energie) tis. Kč 6000 3600 1800
za 20 let při růstu cen energie o 3 % ročně tis. Kč 8700 5220 2610
Investiční a provozní za 20 let (nulový mil. Kč 26,0 24,6 24,8 náklady růst ceny energie) 100 % 95 % 95 %
za 20 let při růstu cen energie mil. Kč 28,7 26,2 25,6 o 3 % ročně 100 % 91 % 89 %
Komentář: Při uvažování nulového růstu cen energií jsou nabídky č. 2 a 3 téměř rovnocenné, při předpokladu růstu ceny o 3 % ročně je výhodnější nabídka č. 3. Nabídka č. 1 s nejnižšími investičními náklady, avšak nejvyšší spotřebou energií je vždy nejméně výhodná.
ZDROJ: EKOWATT
Zkušenosti ze zahraničí a nyní už také z několika míst v ČR ukazují, že lidé dokáží ocenit snahu své radnice o ekologicky příznivá řešení. Pasivní či nízkoenergetická budova školy nebo obecního úřadu může být výborným důkazem o tom, že ekologické proklamace nezůstaly jen na papíře.
KAM PRO INSPIRACI
U nás je pasivních domů, tedy domů s roční spotřebou tepla pod 15 kWh/m2 vytápěné plochy, zatím málo. Navíc jde vesměs o rodinné domy. Výjimku představuje seminární centrum Ekologického institutu Veronica v Hostětíně na Uherskohradišťsku. Tamní zkušenosti jsou velmi poučné i proto, že objekt byl stavěn s využitím fondů EU a státního rozpočtu ČR (více viz http://hostetin.veronica.cz). Jako příklad veřejné budovy s nízkou spotřebou tepla může sloužit budova Centra ekologických aktivit města Olomouce (více viz http://www.slunakov.cz). Ta je však jen v tzv. nízkoenergetickém standardu, tedy se spotřebou tepla pod 50 kWh/m2 za rok.
Větší inspiraci lze hledat v okolních zemích, zejména v Rakousku, jehož spolková země Vorarlberg dokonce přijala rozhodnutí, že všechny veřejné budovy budou stavěny jako pasivní. Inspirací může být mateřská školka v Linci. Jde o dřevostavbu doplněnou prosklenými plochami. Architektura je velmi zajímavá a zapadá do konceptu celé čtvrti energeticky úsporných domů SolarCity Linz.
Ovšem pasivní budovou nemusí být pouze novostavba. Tak třeba budovu základní školy v rakouském Absdorfu ze 70. let minulého století zrekonstruovali s využitím pasivních principů. Pro izolaci se použila velmi levná izolace z místních zdrojů, tedy balíky slámy.
JAK NA TO
Při rozhodování o nové stavbě se řeší mnoho problémů spojených s plánováním a vlastní realizací. Proto se obvykle snadno pomine fakt, že náklady ušetřené na laciném projektu nebo stavbě se mohou později nepříjemně prodražit.
Pokud stavbu zadáváme jako veřejnou zakázku, je nutné do podmínek formulovat i požadavky na energetiku budovy. To samozřejmě platí i u stavby nebo rekonstrukce jakékoliv veřejné budovy, ať již chceme budovu pasivní či nikoliv.
Z hlediska zadavatele je jednodušší zadat najednou celou stavbu včetně vypracování projektu. Přesto tento postup je méně vhodný. V samostatném projektu lze totiž lépe zjistit některá jeho problematická místa. Nedostatky se tak snáze předem napravují než při vlastní stavbě. Vybraný projekt lze navíc nechat posoudit nezávislým expertem, případně upravit tak, aby ještě lépe vyhovoval potřebám zadavatele.
POŽADAVKY NA VÝKON A FUNKCI
Ve výběrovém řízení, kde součástí zadávací dokumentace není podrobná projektová dokumentace, je možné stavbu definovat pomocí tzv. požadavků na výkon a funkci. Zcela elementárním požadavkem by mělo být stanovení měrné potřeby tepla (u pasivního domu je to max. 15 kWh/m2.rok). Tuto hodnotu lze získat různými výpočty - proto je vhodné specifikovat i postup výpočtu. Věrohodnější výsledky dává postup podle normy ČSN EN 832.
Při hodnocení nabídek je vhodné stanovit kritérium provozních nákladů na energie. Provozní náklady jsou dlouhodobou záležitostí, proto je nejlépe je zvolit za delší časové období - třeba 20 let, což je obvykle doba do další rekonstrukce.
Náklady by měly vycházet z cen paliv v roce zadávání. Určitě není vhodné připustit, aby zpracovatel používal nějaké odhady budoucích cen energií. Ceny se totiž prognózují velice obtížně. Budeme-li vycházet z úvah o rychlejším růstu cen energií, bude výhodné stavět i poměrně drahé budovy. Jestliže však ceny energií neporostou tak rychle, jak se předpokládalo, budou prostředky vynaložené navíc promrhány (viz tabulka).
Kvalitu stavebních prací je třeba kontrolovat průběžně. Odpovědný a na dodavateli nezávislý stavební dozor by měl být samozřejmostí. Šetřit na tomto místě se leckdy nevyplácí. Naopak dobrý stavební dozor si na sebe vydělá sám - třeba jen tím, že důsledně porovnává množství vyfakturovaného a skutečně dodaného materiálu a práce. Někdy lze spolu s projektantem předem vytypovat náročnější etapy stavby, u nichž by dozor určitě neměl chybět. Typicky jde o provádění parotěsné zábrany zejména u dřevostaveb. Nekvalitní práce zde může způsobit škody, které se pak jen těžko odstraňují a jež se navíc mnohdy projeví až po letech.
KOLAUDACÍ TO NEKONČÍ
K mobilnímu telefonu za několik tisíc korun dostane kupující obsáhlý návod k použití. Je logické, aby dodavatel stavby v hodnotě desítek milionů korun také dodal "návod k použití". Kromě zaškolení personálu budovy je třeba zpracovat i písemné instrukce, protože vyškolení lidé mohou časem odejít. V praxi se potvrzuje, že vzdělaná a motivovaná obsluha znamená pro budovu nízké provozní náklady. A platí to i naopak: Sebelepší budova s nekompetentní obsluhou nebude nikdy provozně úsporná.
AUTOR: KAREL SRDEČNÝ
EkoWATT, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie
Srovnání investičních a provozních nákladů budovy za předpokladu různého růstu cen energií
Nabídka č. 1 č. 2 č. 3
Investiční náklady mil. Kč 20,0 21,0 23,0 100% 105% 115%
Spotřeba energie za rok kWh/m2.rok 130 78 39 100 % 60 % 30 %
Náklady na energii za rok tis. Kč 300 180 90
za 20 let (nulový růst ceny energie) tis. Kč 6000 3600 1800
za 20 let při růstu cen energie o 3 % ročně tis. Kč 8700 5220 2610
Investiční a provozní za 20 let (nulový mil. Kč 26,0 24,6 24,8 náklady růst ceny energie) 100 % 95 % 95 %
za 20 let při růstu cen energie mil. Kč 28,7 26,2 25,6 o 3 % ročně 100 % 91 % 89 %
Komentář: Při uvažování nulového růstu cen energií jsou nabídky č. 2 a 3 téměř rovnocenné, při předpokladu růstu ceny o 3 % ročně je výhodnější nabídka č. 3. Nabídka č. 1 s nejnižšími investičními náklady, avšak nejvyšší spotřebou energií je vždy nejméně výhodná.
ZDROJ: EKOWATT
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
