Sami proti jádru

Zelení trvají na platnosti lednového programové prohlášení vlády, které brání výstavbě nových jaderných reaktorů. Východisko nevidí v dokončení Temelína, ale v úsporách.

Bude-li ODS prosazovat dostavbu elektrárny v Temelíně, musí počítat s ostrým odporem Strany zelených a možná i s rozpadem kabinetu. "Na základě programového prohlášení vlády je další výstavba jaderných bloků nepřijatelná. Jsme principiálně proti a v koalici to dobře vědí," tvrdí místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová.

"Beru to jako skutečnou hrozbu. Kdyby se potvrdily informace, že poslanci ODS chtějí prosadit další výstavbu jaderných reaktorů, šlo by o jasné porušení koaliční smlouvy," varuje Matěj Stropnický, místopředseda republikové rady zelených.

S odporem k záměru postavit v Temelíně další dva reaktory (viz Ekonom č. 41) jsou zelení ale sami. Spekulovat o tom, zda by takové rozhodnutí vedlo k jejich odchodu z kabinetu, ale prozatím odmítají.

ODS oficiální požadavek dokončit elektrárnu nepředložila a ministr průmyslu a obchodu Martin Říman čeká na výsledky speciální komise, v jejímž čele stojí předseda Akademie věd ČR Václav Pačes. Avšak řada jejích poslanců - Jan Klas či Oldřich Vojíř - o Temelínu mluví zcela otevřeně.

Klas požaduje vyjednat dodatek k programovému prohlášení vlády, který by ji zbavil lednového slibu zmrazit jadernou energetiku. Česko podle jeho slov nebude jinak mít dostatek elektřiny.

S tím polemizuje energetický expert zelených Vladimír Vlk: "Žádné výpadky nepředpokládám, proč stavět nové reaktory?" Opakuje slova stranického šéfa Martina Bursíka. Ten tvrdí, že je nutné vsadit na úspory, obnovitelné zdroje a vylepšení technologií výroby elektřiny.

ROSTOUCÍ TLAK politiků, byznysu i odborníků vyvolává mezi zelenými nervozitu. Jejich místopředseda Ondřej Liška se před několika dny dokonce ohradil proti výroku premiéra Mirka Topolánka, jenž se minulý týden během návštěvy Francie vyslovil pro posílení podílu Česka na výzkumu termojaderné fúze.

Úvahy o jaderných elektrárnách ještě více rozčilují ty ze zelených, kteří nejsou zastoupeni ve vládě a ve Sněmovně, a nemají proto žádné koaliční ohledy. Stropnický v růstu vlivu jaderné lobby vidí i příčinu nedávného odchodu exministryně školství Kuchtové z Topolánkovy vlády.

Stropnický patří k levému křídlu zelených, které by se nebránilo spolupráci s ČSSD. V případě jaderné energetiky by si zelení příklonem doleva ale nepomohli. ČSSD prosazuje dostavbu Temelína také. V prvé řadě je to místopředseda sociálních demokratů Milan Urban, který tvrdí, že o její potřebě přesvědčil i ekology uvnitř vlastní strany.

S jadernou energetikou počítají i komunisté. "Máme ji v programu a proti dokončení Temelína, kde je možné využít už vybudované infrastruktury, u nás nikdo nic nenamítá," připomíná místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Ani lidovci nejsou proti jaderné energii. "Odborníci by nás ale museli přesvědčit o tom, že další reaktory jsou opravdu nutné," doplňuje šéfka poslanců KDU-ČSL Michaela Šojdrová.

PROTI SNAZE SOCIÁLNÍCH DEMOKRATŮ, aby o dostavbě Temelína rozhodla Poslanecká sněmovna a nikoliv vláda, se zeleným bude bojovat obtížně. "Vždy jsme prosazovali, aby taková otázka byla věcí referenda, nebo alespoň parlamentu. Teď bychom museli měnit názor," připouští Kuchtová.

Současně je zeleným jasné, že když zákonodárci získají místo vlády pravomoc schvalovat energetickou koncepci státu, může pak snadno padnout i verdikt spoléhat při výrobě elektřiny na jaderné reaktory. V kabinetu by mohli rozhodnutí vetovat, ve Sněmovně nikoliv. Sociální demokraté chtějí změnu procedury prosadit novelou energetického zákona na právě probíhající schůzi Poslanecké sněmovny. "Využijeme k tomu skutečnost, že na nátlak Evropské unie musíme otevřít zákon o hospodaření s energií," vysvětluje Urban.

Důvody, proč zelení odmítají nové reaktory, jsou tři. Vznik vysoce radioaktivního odpadu, který zatím nikdo neumí bezpečně skladovat. Riziko havárií s katastrofickými následky po vzoru Černobylu. Přibyla možnost zneužití jaderného paliva a odpadů teroristy.

Jejich volební program hovoří jasnou řečí: "Zelení budou systematicky odmítat návrhy na výstavbu dalších bloků jaderných elektráren a budou nadále sledovat jako střednědobý cíl vystoupení ČR z jaderné energetiky."

MŮŽE SI VEDENÍ STRANY alespoň teoreticky dovolit příklon k jádru? Zřejmě ano, záviselo by to hodně na Bursíkově obratnosti. "Určitě jim nehrozí, že by na ně kvůli tomu zanevřeli voliči. Mladým a vzdělaným lidem z měst, kterých je mezi jejich příznivci mnoho, jaderné elektrárny a dostavba Temelína nevadí," soudí analytik Centra pro výzkum veřejného mínění Daniel Kunštát. Proti atomové energii nemají nic ani ti, kdo k zeleným přešli od Unie svobody.

Větší problém by byl uvnitř partaje. "Bursík je pragmatik, ale musí se rozhodovat podle toho, co ještě ustojí a co ne. Už teď je situace uvnitř strany velice vážná, a jádro by proto asi neobhájil," míní politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze Vladimíra Dvořáková. Připomíná, že pro stranu jsou důležité vazby na zelené v Evropě, a ti jadernou energetiku odmítají.

Politologové se shodují na tom, že pro Bursíkův úspěch u voličů není tak důležitý jeho boj s jadernou energetikou. Podstatné bude, zda si jeho lidé zachovají tolik budovaný nátěr odlišnosti od jiných. Těch, kteří bojují s korupcí a neusilují za každou cenu o mocenské posty.

AUTOR: JOSEF PRAVEC
AUTOR: JIŘÍ KOUDA

Co je napsáno ve volebním programu Strany zelených:
Zelení budou systematicky odmítat návrhy na výstavbu dalších bloků jaderných elektráren a budou nadále sledovat jako střednědobý cíl vystoupení ČR z jaderné energetiky.
Zelení jsou proti prolomení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí.
SuperČEZ nemá konkurenci a diktuje ceny. Řešením je privatizace ČEZ po částech a vytvoření konkurenčního prostředí.
Pramen: Volební program Strany zelených z roku 2006