Utažené kohoutky a zelené trofeje

I kdyby reparát trojkoalice narazil, řada velkých programových témat by měla zůstat v oběhu.

Druhá Topolánkova vláda dokonce ani nestačila být jmenována a už dostaly nečekanou posilu ty prvky trojkoaliční smlouvy, které leží prezidentu Václavu Klausovi (a značné části ODS) nejvíce v žaludku. Utažené kohoutky ruského ropovodu Družba ostře nasvítily zelené téma velké energetické náročnosti, a tedy i velké zranitelnosti české ekonomiky. Nedostatek posiluje zastánce výrazných energetických úspor, tedy ty, kdo obvykle tvoří pouze folklórní pozadí při vytváření energetických koncepcí. Pokud však česká vláda stanoví cíl snížení energetické spotřeby české ekonomiky do roku 2020 o 40 % na jednotku HDP, jak si zatím Martin Bursík vydupal na koaličních partnerech, bude to skutečně nová "průmyslová revoluce". Evropská komise použila tento výraz ve svém návrhu evropské energetické koncepce, kterou předkládá právě v těchto dnech, a stačí jí poloviční tempo zvyšování účinnosti, o 20 %. České číslo je možné považovat za úlet jen do okamžiku, než si uvědomíme, že energetická náročnost naší ekonomiky je dvakrát vyšší, než je evropský průměr.

SAMOTNÁ ROPA v prvních hodinách přerušení dodávek nikoho nevyděsila, ale může být, že to, co vypadá jako optimismus, je jen nedostatkem informací. Podle analýz, které si můžete přečíst v tomto čísle Ekonoma, bezprostřední riziko nehrozí, máme ropné zásoby, které bohatě vystačí do jara a ještě si je můžeme přichutit "sladkou" ropou z Ingolstadtu. Jinou věcí je, že rafinérie jsou nastaveny na určitou surovinu, buď ruskou, nebo arabskou, a ze dne na den se to moc měnit nedá. Pokud jsme tomu správně porozuměli, Ingolstadt diverzifikuje naše zdroje jen do té míry, pokud je diverzifikuje i Družba... Pozoruhodné je, že stejně obtížně se budou míchat také peníze, které by měly vzejít z ekologické daňové reformy. Jedná se o další nepopulární Bursíkovu programovou trofej, která však pošilhává i po populárním cíli, snížení nákladů práce. Kolik se zaplatí na ekologických daních, o to by se měly snížit příspěvky na sociální pojištění. Pokud však daně splní svůj účel a dotlačí nás k úsporám, budou muset spořit i důchodci na polévce, protože peníze na penze budou chybět.

MŮŽE BÝT, že druhá Topolánkova vláda je vládou na pár týdnů před demisí (a třeba další dva roky v demisi), ale už z dosavadních záměrů je zřejmé, že do historie se zapíše. Četba trojkoaliční smlouvy ukazuje, že boj u zdi, kdy ustoupit není kam, uvolnil fantazii programových tvůrců a jejich prudké výpady doprava (po modré značce, zejména v sociální oblasti) i doleva (po zelené) neměly ani tak definovat, co je možné, jako spíš, co by se mělo. Ti, co přijdou po nás, už si nějak vyberou. Probírali jsme záměry v oblasti snižování daní a mandatorních výdajů s tvůrcem jejich poslední verze Miroslavem Kalouskem i jejich kritikem Pavlem Mertlíkem. Nad nutností snížit mandatorní výdaje vládla shoda, rozdíl byl v názorech na míru a metody. O tom, zda snižování daní rozpočet zbourá, nebo posílí, byl větší spor. I kdyby teď vláda prošla, v květnu se ukáže, jak velkou díru má zalepit zvyšování daně z přidané hodnoty u potravin - a pro to by se získávala většinová podpora těžko. I když, obecně vzato, časy nízké inflace (a ta česká je nejnižší v Evropě) a zmenšování mezery v ekonomické úrovni vůči EU (je rychlejší, než jsme čekali) jsou nejvhodnějším okamžikem pro potřebné sbližování sazeb DPH.

KDO CHCE ZASADIT české reformní cíle do mezinárodního rámce, může se podívat do naší Sondy o důchodových reformách nebo na vztah snižování daní a hospodářského růstu, jak ho zachycuje mezinárodní studie poradenské firmy PWC v sekci Peníze. Ryze praktickou pomoc nabízí příloha o stavebním zákonu a zákonu o vyvlastnění, která obsahuje jak průvodce uvedenými zákony, tak i navazujícími prováděcími vyhláškami. Zkusili jsme to vyjádřit sloganem Méně razítek, více cihel. Není však vyloučeno, že konkrétní zkušenost stavebníků zmírní naše nadšení.

AUTOR: Zbyněk Fiala
šéfredaktor