Nová energetická daň
V rámci návrhu reformy veřejných financí České republiky, který byl schválen
poslaneckou sněmovnou na jejím srpnovém zasedání, byla prostřednictvím tří
nových zákonů zavedena rovněž tzv. energetická daň. S účinností od 1. ledna 2008
by mělo být nově zdaňováno i dodání elektrické energie, zemního plynu a
některých dalších plynů i pevných paliv jako například koksu nebo černého uhlí.
V rámci návrhu reformy veřejných financí České republiky, který byl schválen poslaneckou sněmovnou na jejím srpnovém zasedání, byla prostřednictvím tří nových zákonů zavedena rovněž tzv. energetická daň. S účinností od 1. ledna 2008 by mělo být nově zdaňováno i dodání elektrické energie, zemního plynu a některých dalších plynů i pevných paliv jako například koksu nebo černého uhlí.
Vzhledem k existenci právních norem Evropské unie o ekologických daních, které byly již dříve zavedeny do vnitrostátní daňové legislativy ve starých členských státech EU a které je nutno implementovat do právních řádů všech nových členských zemí EU, bylo její zavedení v České republice nevyhnutelné z důvodu nutného souladu práva EU a českého právního řádu. Cílem zavedení energetické daně ve všech zemích EU je snaha omezit spotřebu fosilních paliv jako je uhlí nebo zemní plyn a motivovat k širšímu využívání alternativních zdrojů energie. Rovněž zdanění dodání elektrické energie získávané ze standardních zdrojů jako je například hnědé uhlí nebo uran má za cíl vytvořit takové rámcové podmínky pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, aby elektrárny produkující elektřinu z obnovitelných zdrojů jako například ze solární, větrné, geotermální a dalších energií získávaly stále větší podíl na celkové spotřebě elektrické energie. Očekávaným paralelním efektem implementace daně z elektrické energie je rovněž snaha motivovat k maximální hospodárnosti využívání elektřiny nejen v podnikatelské sféře, ale i v domácnostech. Nelze nicméně přehlížet skutečnost, že zdaleka ne všechny české politické strany podporovaly zavádění výše uvedených ekologických daní.
Správcem energetických daní bude stejně jako v případě spotřebních daní celní úřad. Zdaňovacím obdobím bude kalendářní měsíc a daňové přiznání s vypočtenou výší daně bude nutno podávat správci daně nejpozději do 25. dne následujícího měsíce. V rámci stejné lhůty bude mít plátce daně povinnost daň uhradit. Plátci energetických daní budou dodavatelé, kteří poskytnou daní zatíženou energii konečnému spotřebiteli na teritoriu České republiky nebo provozovatelé distribučních nebo přenosových soustav. Plátci daně budou rovněž například fyzické nebo právnické osoby, které spotřebovaly od daně osvobozenou energii k jiným než osvobozeným účelům nebo také subjekty, které spotřebovaly nezdaněnou energii. Osvobození od daně bude závislé na účelu použití energie, přičemž se bude jednat kupříkladu o použití elektřiny k technologickým účelům nutným pro výrobu elektřiny případně kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo pro účely fází metalurgických výrob. Dále se bude osvobození týkat například elektřiny použité při veřejné přepravě osob nebo budou rovněž osvobozena pevná paliva použitá jako pohonná hmota nebo palivo pro plavby po vodách na teritoriu ČR. Osvobození se nicméně nebude týkat pevných paliv pro soukromá rekreační plavidla.
Výše daně z elektřiny bude vypočítávána vynásobením základu daně, což je množství elektřiny vyjádřené v MWH sazbou daně, která bude činit 28,30 CZK za 1 MWH. Základem daně z plynu bude množství plynu vyjádřené v MWH spalného tepla. Sazba daně bude diferencována v závislosti na nomenklaturním označení plynu a datu vzniku daňové povinnosti v rozmezí od 0 CZK za 1 MWH po 264,80 CZK za 1 MWH. Základ daně z pevných paliv je určen množstvím pevných paliv vyjádřených v GJ spalného tepla, přičemž výše daně činí 8,50 CZK za 1 GJ splaného tepla v původním vzorku.
Jednotlivé energetické daně budou s účinností od 1. ledna 2008 součástí vyměřovacího základu daně z přidané hodnoty.
Dopadem zavedení energetických daní bude na jedné straně zdražení energie pro většinu podnikatelských subjektů působících v primárním, sekundárním i terciálním sektoru na teritoriu ČR.
Energetická daň v Německu
Zdanění energie je v Německu regulováno prostřednictvím zákona o energetické dani z 15. července 2006, přičemž tato nepřímá daň má charakter spotřební daně. Výše uvedenou právní normou je regulováno zdanění jak minerálních olejů a zemního plynu tak topiv a paliv, přičemž jsou rovněž zdaňována fosilní paliva jako černé a hnědé uhlí nebo koks. Sazba daně za 1 MWH zemního plynu činí s účinností do 31.prosince 2018 13,90 EUR.
Německá sazba daně pro uhlí a uhelné produkty včetně koksu činí 0,33 EUR na 1 GJ. S účinností do 31. 12. 2008 jsou od německé daně z uhlí osvobozeny všechny domácnosti. Daňovým dlužníkem je dodavatel uhlí, který toto odebral nezdaněné a který uhlí potom prodává fyzickým nebo právnickým osobám, které nejsou vlastníky povolení k výjimce z povinnosti platit daň. Daňové přiznání je plátce daně povinen podat správci daně nejpozději do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, přičemž daň je nutno uhradit do 25. dne následujícího měsíce.
Zdanění energie v Rakousku
Rakouské zdanění energie se aktuálně vztahuje na elektrickou energii, zemní plyn a uhlí. Uhlí je v této zemi zatíženo uhelným poplatkem, jehož výše činí 0,05 EUR za 1 kg uhlí, přičemž zdaňováno je dodání uhlí, spotřeba uhlí obchodníkem s uhlím nebo uhelným producentem a rovněž spotřeba uhlí individuálně přepraveného do Rakouska. Od uhelného poplatku je osvobozeno dodání uhlí obchodníkovi za účelem jeho další distribuce a také uhlí určené k výrobě koksu. Osvobození od daně prostřednictvím vratky daně je v platnosti pro uhlí, které bylo použito k výrobě elektrické energie. K úhradě uhelného poplatku je zásadně povinen dodavatel uhlí a pro případ spotřeby uhlí obchodníkem s uhlím popřípadě při spotřebě uhlí individuálně přepraveného na teritorium Rakouska potom spotřebitel. Výši uhelného poplatku musí plátce daně sám vypočítat a odvést finančnímu úřadu místně příslušnému rovněž pro daň z obratu. Mimoto je plátce daně povinen do 31. března každého roku předložit správci daně přiznání uhelného poplatku za předcházející rok. Uhelný poplatek není nutno odvádět v případě že je vypočítaná daňová povinnost nižší než 50 EURO za rok, nicméně pokud je ke dni splatnosti daně tj. k 15. 2. v příslušných měsících překročena výše uvedená bagatelní hranice, potom je nutno daň uhradit.
AUTOR: Pavel Nesnidal
Autor je ekonom
Vzhledem k existenci právních norem Evropské unie o ekologických daních, které byly již dříve zavedeny do vnitrostátní daňové legislativy ve starých členských státech EU a které je nutno implementovat do právních řádů všech nových členských zemí EU, bylo její zavedení v České republice nevyhnutelné z důvodu nutného souladu práva EU a českého právního řádu. Cílem zavedení energetické daně ve všech zemích EU je snaha omezit spotřebu fosilních paliv jako je uhlí nebo zemní plyn a motivovat k širšímu využívání alternativních zdrojů energie. Rovněž zdanění dodání elektrické energie získávané ze standardních zdrojů jako je například hnědé uhlí nebo uran má za cíl vytvořit takové rámcové podmínky pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, aby elektrárny produkující elektřinu z obnovitelných zdrojů jako například ze solární, větrné, geotermální a dalších energií získávaly stále větší podíl na celkové spotřebě elektrické energie. Očekávaným paralelním efektem implementace daně z elektrické energie je rovněž snaha motivovat k maximální hospodárnosti využívání elektřiny nejen v podnikatelské sféře, ale i v domácnostech. Nelze nicméně přehlížet skutečnost, že zdaleka ne všechny české politické strany podporovaly zavádění výše uvedených ekologických daní.
Správcem energetických daní bude stejně jako v případě spotřebních daní celní úřad. Zdaňovacím obdobím bude kalendářní měsíc a daňové přiznání s vypočtenou výší daně bude nutno podávat správci daně nejpozději do 25. dne následujícího měsíce. V rámci stejné lhůty bude mít plátce daně povinnost daň uhradit. Plátci energetických daní budou dodavatelé, kteří poskytnou daní zatíženou energii konečnému spotřebiteli na teritoriu České republiky nebo provozovatelé distribučních nebo přenosových soustav. Plátci daně budou rovněž například fyzické nebo právnické osoby, které spotřebovaly od daně osvobozenou energii k jiným než osvobozeným účelům nebo také subjekty, které spotřebovaly nezdaněnou energii. Osvobození od daně bude závislé na účelu použití energie, přičemž se bude jednat kupříkladu o použití elektřiny k technologickým účelům nutným pro výrobu elektřiny případně kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo pro účely fází metalurgických výrob. Dále se bude osvobození týkat například elektřiny použité při veřejné přepravě osob nebo budou rovněž osvobozena pevná paliva použitá jako pohonná hmota nebo palivo pro plavby po vodách na teritoriu ČR. Osvobození se nicméně nebude týkat pevných paliv pro soukromá rekreační plavidla.
Výše daně z elektřiny bude vypočítávána vynásobením základu daně, což je množství elektřiny vyjádřené v MWH sazbou daně, která bude činit 28,30 CZK za 1 MWH. Základem daně z plynu bude množství plynu vyjádřené v MWH spalného tepla. Sazba daně bude diferencována v závislosti na nomenklaturním označení plynu a datu vzniku daňové povinnosti v rozmezí od 0 CZK za 1 MWH po 264,80 CZK za 1 MWH. Základ daně z pevných paliv je určen množstvím pevných paliv vyjádřených v GJ spalného tepla, přičemž výše daně činí 8,50 CZK za 1 GJ splaného tepla v původním vzorku.
Jednotlivé energetické daně budou s účinností od 1. ledna 2008 součástí vyměřovacího základu daně z přidané hodnoty.
Dopadem zavedení energetických daní bude na jedné straně zdražení energie pro většinu podnikatelských subjektů působících v primárním, sekundárním i terciálním sektoru na teritoriu ČR.
Energetická daň v Německu
Zdanění energie je v Německu regulováno prostřednictvím zákona o energetické dani z 15. července 2006, přičemž tato nepřímá daň má charakter spotřební daně. Výše uvedenou právní normou je regulováno zdanění jak minerálních olejů a zemního plynu tak topiv a paliv, přičemž jsou rovněž zdaňována fosilní paliva jako černé a hnědé uhlí nebo koks. Sazba daně za 1 MWH zemního plynu činí s účinností do 31.prosince 2018 13,90 EUR.
Německá sazba daně pro uhlí a uhelné produkty včetně koksu činí 0,33 EUR na 1 GJ. S účinností do 31. 12. 2008 jsou od německé daně z uhlí osvobozeny všechny domácnosti. Daňovým dlužníkem je dodavatel uhlí, který toto odebral nezdaněné a který uhlí potom prodává fyzickým nebo právnickým osobám, které nejsou vlastníky povolení k výjimce z povinnosti platit daň. Daňové přiznání je plátce daně povinen podat správci daně nejpozději do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, přičemž daň je nutno uhradit do 25. dne následujícího měsíce.
Zdanění energie v Rakousku
Rakouské zdanění energie se aktuálně vztahuje na elektrickou energii, zemní plyn a uhlí. Uhlí je v této zemi zatíženo uhelným poplatkem, jehož výše činí 0,05 EUR za 1 kg uhlí, přičemž zdaňováno je dodání uhlí, spotřeba uhlí obchodníkem s uhlím nebo uhelným producentem a rovněž spotřeba uhlí individuálně přepraveného do Rakouska. Od uhelného poplatku je osvobozeno dodání uhlí obchodníkovi za účelem jeho další distribuce a také uhlí určené k výrobě koksu. Osvobození od daně prostřednictvím vratky daně je v platnosti pro uhlí, které bylo použito k výrobě elektrické energie. K úhradě uhelného poplatku je zásadně povinen dodavatel uhlí a pro případ spotřeby uhlí obchodníkem s uhlím popřípadě při spotřebě uhlí individuálně přepraveného na teritorium Rakouska potom spotřebitel. Výši uhelného poplatku musí plátce daně sám vypočítat a odvést finančnímu úřadu místně příslušnému rovněž pro daň z obratu. Mimoto je plátce daně povinen do 31. března každého roku předložit správci daně přiznání uhelného poplatku za předcházející rok. Uhelný poplatek není nutno odvádět v případě že je vypočítaná daňová povinnost nižší než 50 EURO za rok, nicméně pokud je ke dni splatnosti daně tj. k 15. 2. v příslušných měsících překročena výše uvedená bagatelní hranice, potom je nutno daň uhradit.
AUTOR: Pavel Nesnidal
Autor je ekonom
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
