Rusko-německý plynovod se zpozdí

Společné dítě německého exkancléře Gerharda Schrödera a ruského prezidenta Vladimira Putina má problémy. Výstavba baltského plynovodu Nord Stream, který má obejít střední Evropu a přímo spojit Rusko a Německo, se kvůli odporu států kolem Baltského moře zpozdí nejméně o půl roku.

Zároveň panují pochybnosti kolem financování celého projektu za pět miliard eur. Německá regulační agentura navíc zkoumá, zda společný rusko-německý podnik nebude při distribuci plynu zneužívat svého postavení tím, že nechce pustit do svých dvou ramen, budovaných v Německu, další firmy.

Budoucí polský premiér Donald Tusk, jehož země je proti stavbě plynovodu, zároveň ve Varšavě řekl, že v blízké době očekává "hlubokou korekci" celého projektu, který byl podle něho "špatně připraven". Polsko a pobaltské státy tvrdí, že vybudováním plynovodu se prohloubí jejich závislost na ruských energetických surovinách, a budou tak vystaveni většímu politickému tlaku z Kremlu.

Proti jsou i Švédové

Potíže kolem vysoce citlivého plynovodu, jenž by zvýšil závislost Evropy na ruském plynu, přiznal v úterý technický ředitel firmy Sergej Serďjukov. Stavba podle něho začne v roce 2009 s půlročním zpožděním. Příčinou je odpor Švédska, které se obává ohrožení životního prostředí a nepovolilo stavbu kolem ostrova Gottland.

Už dříve bylo proti stavbě ve svých vodách i Finsko a rusko-němečtí manažeři v čele s exkancléřem Schröderem nyní musejí přesvědčovat znovu Pobalťany a Finy.

Naopak, Rusům a Němcům se tento týden podařilo do hry vtáhnout dalšího partnera. Nizozemský koncern Gasunie vstoupil do projektu Nord Stream a koupil devět procent akcií firmy, v níž má 51 procent ruský Gazprom a další podíly německé firmy BASF a E.ON.

"Účast nizozemské společnosti dělá projekt opravdu mnohostranným a vytváří lepší podmínky pro jeho prosazení," řekl v úterý v Kremlu při podpisu dohody ruský prezident.

Ruský Gazprom navíc tímto podpisem získal možnost vstoupit do projektu nizozemsko-britského plynovodu. Tím by poprvé vstoupil do distribuce na britský trh a přiblížil se ke koncovému zákazníkovi, o což ruská firma usiluje už dlouhou dobu a Britové se tomu zatím brání.

Příliš drahé potrubí

Experti kvůli problémům s původní trasou očekávají, že odhadovaná cena plynovodu pět miliard eur se ještě navýší. Rusko-německý podnik chce projekt částečně financovat z úvěru Evropské investiční banky, kde se ale Polsko snažilo půjčku zablokovat.

Navíc, mnozí považují Nord Stream za příliš drahý politický projekt, který naprosto pomíjí současné komerční možnosti již existujících sítí.

"Nord Stream je příkladem špatných komerčních praktik v oblasti energetiky ve střední Evropě," řekl tento týden na II. energetickém fóru v Praze americký expert Edward Chow z Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu. "Tento plynovod je příliš drahý, nevyužívá už postavených sítí a v konečném důsledku ho zaplatí ve vysokých cenách německý spotřebitel a německé banky, které poskytují úvěry," řekl Chow.

A právě u německých úřadů podle listu Financial Times Nord Stream poprvé narazil na vážný problém. Konsorcium Nord Stream prostřednictvím firmy Wingas už staví dvě větve budoucího plynovodu v Německu. Požádalo regulační agenturu o výjimku, aby nemuselo k těmto větvím zajistit přístup dalším partnerům.

Německá regulační agentura se ovšem podle neoficiálních informací k této žádosti nestaví příznivě. Nord Stream by potom - teoreticky - mohl využívat kterýkoli hráč na německém energetickém trhu.