Evropská komise navrhuje plán na rychlejší zavedení energetických technologií, které budou znamenat menší znečištění ovzduší emisemi uhlíku
„Energetická politika pro Evropu si žádá novou průmyslovou revoluci. Podobně jako všechny průmyslové revoluce i tato bude vycházet z vyspělých technologií a je nejvyšší čas převést naši politickou vizi do konkrétních činů.Rozhodnutí přijatá během příštích 10 až 15 let budou mít vážné důsledky pro zabezpečování energie, pro klimatické změny a pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst v Evropě. Zůstaneme-li pozadu ve stále intenzivnějším celosvětovém boji o získání trhů s nízkouhlíkovými technologiemi, riskujeme, že budeme našich cílů dosahovat s dováženými technologiemi," uvedl evropský komisař pro energii Andris Piebalgs.
Janez Potočnik, komisař pro vědu a výzkum, řekl: „Máme šanci být prvními na světě v oblasti nízkouhlíkových technologií, ale pokud nebude Evropa jednat společně a efektivněji, promeškáme tuto příležitost a hospodářský zisk z přechodu na nízkouhlíkové hospodářství bude plynout jinam. Myšlenky, které dnes Komise předkládá, umožní Evropě rozvinout portfolio cenově dostupných, čistých, účinných a nízkouhlíkových technologií světové úrovně."
Evropa stojí před skutečnými problémy spojenými s dodávkami energie a klimatickými změnami. Se současnými trendy a technologiemi EU a svět nedosáhne svých cílů v oblasti klimatických změn za cenu, která je hospodářsky udržitelná. Výzkum a inovace zaměřené na energetické technologie jsou proto pro dosažení cíle EU, kterým je snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o 60 až 80 %, zásadní.
Pokud však nedojde k výrazné změně přístupu EU k těmto technologiím, existuje vážné nebezpečí, že těchto cílů buď nebude dosaženo, nebo že technologie použité pro jejich dosažení nebudou pocházet z EU. Postup energetických inovací, od počáteční koncepce až po proniknutí na trh, trpí strukturálními nedostatky. O tyto technologie není ani přirozený zájem na trhu, ani z nich v krátkodobém horizontu nevyplývají zřetelně rozpoznatelné obchodní zisky. V členských státech EU se navíc od osmdesátých let 20. století obecně výrazně snížily veřejné rozpočty pro energetický výzkum. Je jasné, že mnohé z technických problémů, jimž čelí energetická politika EU, není možno vyřešit nástroji nebo modely spolupráce, které jsou v současné době používány. Je třeba k problematice přistoupit novým způsobem.
Evropská komise proto navrhuje nový přístup, který se více zaměřuje na společné plánování, lepší využívání potenciálu, kterým disponuje Evropský výzkumný a inovační prostor, a na plné využití možností poskytovaných vnitřním trhem. Plán obsahuje zejména závazek uskutečnit řadu nových prioritních evropských průmyslových iniciativ zaměřených na rozvoj technologií, u nichž bude spolupráce na úrovni Společenství představovat nejvyšší přidanou hodnotu. Plán navrhuje posílit průmyslový výzkum a inovace propojením činností na úrovni Evropy, jednotlivých států a průmyslových činností; rovněž navrhuje vytvořit Evropskou alianci energetického výzkumu, aby byla zajištěna mnohem větší spolupráce mezi organizacemi zabývajícími se energetickým výzkumem a také dokonalejší plánování a prognózy pro energetickou infrastrukturu a systémy na evropské úrovni. Komise zřetelně poukazuje na potřebu posílit financování této oblasti a své návrhy na financování nízkouhlíkových technologií předloží během roku 2008. Zřídí informační systém, který poskytne jasnou představu o energetických technologiích v celé Evropě, a zavede postup pro členské státy, pomocí kterého bude možno společně plánovat výzkum v oblasti energetických technologií. V roce 2009 bude svolána evropská vrcholná schůzka o energetických technologiích, na níž bude přezkoumán dosažený pokrok.
Podrobnosti o výše uvedeném tématu naleznete v dokumentu MEMO/07/493 a v Evropském strategickém plánu pro energetické technologie (plán SET), který je k dispozici na internetové adrese:
v dokumentu MEMO/07/494. naleznete odpovědi na některé často kladené dotazy.