Investiční příležitosti ve světě omezených zdrojů
Světová populace se má do roku 2020 zvýšit o další dvě miliardy, zejména v
souvislosti s růstem počtu obyvatel v rozvojových zemích. Jeden přímý dopad je
zřejmý - zvýšená poptávka po přírodních zdrojích.
Světová populace se má do roku 2020 zvýšit o další dvě miliardy, zejména v souvislosti s růstem počtu obyvatel v rozvojových zemích. Jeden přímý dopad je zřejmý - zvýšená poptávka po přírodních zdrojích.
Jen dva příklady za všechny. V současné době spotřebováváme dvakrát až třikrát více ropy než kolik jí nově objevíme. V roce 2020 by mohla být dvojnásobná oproti dnešku také poptávka po vodě.
CENY SUROVIN ROSTOU
Nedostatek jakékoli suroviny žene ceny vzhůru. Růst cen komodit je úvodní známkou přehřívání - za poslední dva roky vzrostly ceny zlata a kukuřice o více než 40 %, cena mědi vyskočila o 70 %. Cena ropy se dostala postupně až k hranici 100 USD za barel, takže v přepočtu z dnešních dolarů se začíná podobat cenám v dobách ropných krizí, i když s menšími dopady na ekonomiku než tehdy. Vyšší ceny mají zpětný samoregulační dopad na spotřebu a nutí lidi více šetřit a hledat jiné zdroje - ať už levnější, nebo dosud příliš nevyužívané.
Vysoké ceny tak stimulují výzkum a vývoj tam, kde by k tomu bez vyšších cen "starých" surovin nedocházelo. A zároveň vytvářejí nové investiční příležitosti. Hledání rozporu mezi působením tržních mechanismů a ekologií není na místě, protože čisté technologie - jakmile se stanou ekonomicky dostupné - snadno převálcují ty neekologické. Pokud ekonomicky konkurenceschopné nejsou, ve skutečnosti velmi pravděpodobně spotřebují skrytě více "špinavých" energií při své výrobě a neekonomická "zelená" energie tak vlastně v konečném součtu vůbec ekologická není.
TLAK ZE DVOU STRAN
V poslední době je módní hovořit o tom, kolik se kde vypouští skleníkových plynů (nejčastěji se zmiňuje oxid uhličitý) a jaký to má či nemá dopad na změny klimatu na Zemi. Regulace Evropské unie v této oblasti vedly k utvoření trhu s emisemi oxidu uhličitého a termínovaná cena tuny CO2 tak dnes na trhu stojí asi 20 EUR. Firmy jsou proto pod tlakem dokonce ze dvou směrů - na jedné straně je tlačí rostoucí ceny surovin, na druhé pak regulacemi daná potřeba snižovat emise oxidu uhličitého.
Hledání nových možností je tak životně důležité a účast na úspěšném nalézání nových cest může nakonec znamenat také značný investiční úspěch. Ekonomie a ekologie jdou ruku v ruce jedním směrem. Klíčovou roli zde mohou například podle názoru Cesara de Brita, manažera fondu pro ekologické investice společnosti Lombard Odier Darier Hentsch, hrát tři sektory - voda, energie a využití odpadu .
ÚSPORY A NOVÉ ZDROJE
U energií je důležitým subsektorem oblast úspor energií - možnými zajímavými investicemi jsou firmy podílející se na izolacích budov, stavbách pasivních a nízkoenergetických domů a podobně. Pasivní dům spotřebuje zhruba pětkrát méně energie než běžný dům a v některých případech se jeho spotřeba může blížit až k nule. Cesar de Brito soudí, že také optimalizace průmyslových procesů v podnicích umožňuje až téměř 20% snížení spotřeby energie.
Úspory ale nebudou stačit. Potřebujeme proto hledat nové zdroje energie. Obnovitelné zdroje (vítr, slunce, biomasa a podobně) byly dosud poměrně drahé a některé z nich dokonce ve skutečnosti v průběhu výroby všech komponentů více energie spotřebovávaly, než kolik jí nakonec dodaly. Možná právě proto dodávají nevodní obnovitelné zdroje stále jen 2 % světové výroby energie. A to přes mohutné dotace, které je opět třeba chápat i jako zhmotněnou spotřebovanou energii v minulosti.
Pokud přidáme vodní elektrárny, dostaneme se na 15 %. Nedávno se však objevila velmi nadějná zpráva o tom, že americká společnost Nanosolar, budující v současné době v Kalifornii největší továrnu na výrobu solárních panelů, by měla během roku 2008 začít vyrábět ultratenké solární panely, které budou až desetkrát levnější než dosavadní solární panely a energie z nich tedy plně konkurenceschopná ve srovnání se starými zdroji energie.
BIOPALIVA ZATÍM S PROBLÉMY
Další oblastí možných investic jsou biopaliva pro vozidla, která částečně mohou snížit poptávku po ropě. Zatím se to však daří jen za vysokou cenu zaplacenou jinde - zabírání zemědělské půdy pro energetické plodiny, vytlačování pěstování potravin a související růst cen potravin v celém světě a tedy i potenciální zvýšení počtu lidí trpících hladem v části rozvojového světa.
Problémem je tak najít biopaliva, která nebudou vytlačovat z polí potraviny ke konzumaci. O něco lepší má být v tomto směru druhá generace biopaliv, založených na celulózové biomase . Ani další zdroje pro pohon motorových vozidel jako vodík nejsou zatím ve fázi, kdy by byly široce použitelné a levné.
Neslaná voda tvoří pouze 2 % světových zásob vody. Více než dvě třetiny jsou jí používány v zemědělství, pětina v průmyslu a zbytek v domácnostech. První výzvou je snižování spotřeby a recyklace , další je v oblasti přepravy (investice do modernizace sítí sníží průsak vody mimo síť). Jen vodovodní síť New Yorku je stará 80 let a v celých Spojených státech bude třeba vynaložit na modernizaci těchto sítí 600 mld. USD. Další výzvou je nalézání nových schůdných zdrojů včetně například odsolování mořské vody.
RECYKLACE A ENERGIE Z ODPADU
Další důležitou oblastí, kde potenciální investice mohou přinést značné výnosy - podaří-li se nalézt nová řešení - je oblast snižování a recyklace odpadu . Jednou z cest by mohlo být větší využívání odpadu pro tvorbu energie.
Ve Velké Británii se má do roku 2020 zvýšit "energetická recyklace " odpadu z dnešních 9 % na 27 % odpadů . Čína, která dnes takto recykluje něco přes 1 % odpadů , chce do roku 2030 dosáhnout 30% podílu. Velkou roli bude hrát změna ve struktuře odpadů a hledání biodegradabilních materiálů.
Všechny tyto naznačené trendy i mnohé další, které se postupně objevují a budou objevovat, představují velkou příležitost pro manažery fondů, hledajících vhodné investiční příležitosti. Investice do společností, které jsou na počátku vývoje převratných novinek, bývají tím nejvýnosnějším, co se na trhu nachází - pokud se podaří správně odhadnout růstový potenciál jednotlivých technologií a společností, které se na tomto rozvoji podílejí přímo nebo třeba zprostředkovaně jako subdodavatel. Proto investiční společnosti začínají reagovat stále více zakládáním nových fondů, specializovaných na ekologické a energetické příležitosti.
Jen dva příklady za všechny. V současné době spotřebováváme dvakrát až třikrát více ropy než kolik jí nově objevíme. V roce 2020 by mohla být dvojnásobná oproti dnešku také poptávka po vodě.
CENY SUROVIN ROSTOU
Nedostatek jakékoli suroviny žene ceny vzhůru. Růst cen komodit je úvodní známkou přehřívání - za poslední dva roky vzrostly ceny zlata a kukuřice o více než 40 %, cena mědi vyskočila o 70 %. Cena ropy se dostala postupně až k hranici 100 USD za barel, takže v přepočtu z dnešních dolarů se začíná podobat cenám v dobách ropných krizí, i když s menšími dopady na ekonomiku než tehdy. Vyšší ceny mají zpětný samoregulační dopad na spotřebu a nutí lidi více šetřit a hledat jiné zdroje - ať už levnější, nebo dosud příliš nevyužívané.
Vysoké ceny tak stimulují výzkum a vývoj tam, kde by k tomu bez vyšších cen "starých" surovin nedocházelo. A zároveň vytvářejí nové investiční příležitosti. Hledání rozporu mezi působením tržních mechanismů a ekologií není na místě, protože čisté technologie - jakmile se stanou ekonomicky dostupné - snadno převálcují ty neekologické. Pokud ekonomicky konkurenceschopné nejsou, ve skutečnosti velmi pravděpodobně spotřebují skrytě více "špinavých" energií při své výrobě a neekonomická "zelená" energie tak vlastně v konečném součtu vůbec ekologická není.
TLAK ZE DVOU STRAN
V poslední době je módní hovořit o tom, kolik se kde vypouští skleníkových plynů (nejčastěji se zmiňuje oxid uhličitý) a jaký to má či nemá dopad na změny klimatu na Zemi. Regulace Evropské unie v této oblasti vedly k utvoření trhu s emisemi oxidu uhličitého a termínovaná cena tuny CO2 tak dnes na trhu stojí asi 20 EUR. Firmy jsou proto pod tlakem dokonce ze dvou směrů - na jedné straně je tlačí rostoucí ceny surovin, na druhé pak regulacemi daná potřeba snižovat emise oxidu uhličitého.
Hledání nových možností je tak životně důležité a účast na úspěšném nalézání nových cest může nakonec znamenat také značný investiční úspěch. Ekonomie a ekologie jdou ruku v ruce jedním směrem. Klíčovou roli zde mohou například podle názoru Cesara de Brita, manažera fondu pro ekologické investice společnosti Lombard Odier Darier Hentsch, hrát tři sektory - voda, energie a využití odpadu .
ÚSPORY A NOVÉ ZDROJE
U energií je důležitým subsektorem oblast úspor energií - možnými zajímavými investicemi jsou firmy podílející se na izolacích budov, stavbách pasivních a nízkoenergetických domů a podobně. Pasivní dům spotřebuje zhruba pětkrát méně energie než běžný dům a v některých případech se jeho spotřeba může blížit až k nule. Cesar de Brito soudí, že také optimalizace průmyslových procesů v podnicích umožňuje až téměř 20% snížení spotřeby energie.
Úspory ale nebudou stačit. Potřebujeme proto hledat nové zdroje energie. Obnovitelné zdroje (vítr, slunce, biomasa a podobně) byly dosud poměrně drahé a některé z nich dokonce ve skutečnosti v průběhu výroby všech komponentů více energie spotřebovávaly, než kolik jí nakonec dodaly. Možná právě proto dodávají nevodní obnovitelné zdroje stále jen 2 % světové výroby energie. A to přes mohutné dotace, které je opět třeba chápat i jako zhmotněnou spotřebovanou energii v minulosti.
Pokud přidáme vodní elektrárny, dostaneme se na 15 %. Nedávno se však objevila velmi nadějná zpráva o tom, že americká společnost Nanosolar, budující v současné době v Kalifornii největší továrnu na výrobu solárních panelů, by měla během roku 2008 začít vyrábět ultratenké solární panely, které budou až desetkrát levnější než dosavadní solární panely a energie z nich tedy plně konkurenceschopná ve srovnání se starými zdroji energie.
BIOPALIVA ZATÍM S PROBLÉMY
Další oblastí možných investic jsou biopaliva pro vozidla, která částečně mohou snížit poptávku po ropě. Zatím se to však daří jen za vysokou cenu zaplacenou jinde - zabírání zemědělské půdy pro energetické plodiny, vytlačování pěstování potravin a související růst cen potravin v celém světě a tedy i potenciální zvýšení počtu lidí trpících hladem v části rozvojového světa.
Problémem je tak najít biopaliva, která nebudou vytlačovat z polí potraviny ke konzumaci. O něco lepší má být v tomto směru druhá generace biopaliv, založených na celulózové biomase . Ani další zdroje pro pohon motorových vozidel jako vodík nejsou zatím ve fázi, kdy by byly široce použitelné a levné.
Neslaná voda tvoří pouze 2 % světových zásob vody. Více než dvě třetiny jsou jí používány v zemědělství, pětina v průmyslu a zbytek v domácnostech. První výzvou je snižování spotřeby a recyklace , další je v oblasti přepravy (investice do modernizace sítí sníží průsak vody mimo síť). Jen vodovodní síť New Yorku je stará 80 let a v celých Spojených státech bude třeba vynaložit na modernizaci těchto sítí 600 mld. USD. Další výzvou je nalézání nových schůdných zdrojů včetně například odsolování mořské vody.
RECYKLACE A ENERGIE Z ODPADU
Další důležitou oblastí, kde potenciální investice mohou přinést značné výnosy - podaří-li se nalézt nová řešení - je oblast snižování a recyklace odpadu . Jednou z cest by mohlo být větší využívání odpadu pro tvorbu energie.
Ve Velké Británii se má do roku 2020 zvýšit "energetická recyklace " odpadu z dnešních 9 % na 27 % odpadů . Čína, která dnes takto recykluje něco přes 1 % odpadů , chce do roku 2030 dosáhnout 30% podílu. Velkou roli bude hrát změna ve struktuře odpadů a hledání biodegradabilních materiálů.
Všechny tyto naznačené trendy i mnohé další, které se postupně objevují a budou objevovat, představují velkou příležitost pro manažery fondů, hledajících vhodné investiční příležitosti. Investice do společností, které jsou na počátku vývoje převratných novinek, bývají tím nejvýnosnějším, co se na trhu nachází - pokud se podaří správně odhadnout růstový potenciál jednotlivých technologií a společností, které se na tomto rozvoji podílejí přímo nebo třeba zprostředkovaně jako subdodavatel. Proto investiční společnosti začínají reagovat stále více zakládáním nových fondů, specializovaných na ekologické a energetické příležitosti.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích