Energie zdražují, konec růstu cen je v nedohlednu

Nedá se čekat, že se růst cen energií v nejbližší době zastaví. Mantrou energetických gigantů, jakým je například společnost ČEZ, je srovnání se západem. "Ceny se musejí srovnat s Německem, rozhoduje trh, ne my," zdůvodňují zdražování. Ceny v Německu jsou asi o pětinu vyšší.

Zahraničí a DPH

Jaká je tedy aktuální situace? Elektřina letos podražila průměrně o 9,1 procenta. Může za to růst ceny silové elektřiny - tedy velkoobchodní ceny, která ovlivňuje konečné platby zákazníků přibližně ze 40 procent. Ta se zdražila asi o 14 procent. Argument? Cena v zahraničí. Pak se přidává růst daně z přidané hodnoty - ta se zvedla na devět procent poté, co vstoupil v platnost reformní balík vlády Mirka Topolánka. A s tím souvisí také nová ekologická daň. Většina domácností si tak připlatí stovky až tisíce korun za svícení a používání elektrických spotřebičů. Nejhůře jsou na tom ti, kdo elektřinu používají i k vytápění. Taková rodina musí počítat s tím, že za letošní rok zaplatí za elektrickou energii o několik tisíc korun více než vloni. A růst se nezastaví. V rodinných rozpočtech tak bude potřeba počítat s elektřinou jako stále větší položkou. Místopředseda dozorčí rady ČEZ Tomáš Hüner už v médiích prezentoval, že cena elektřiny dál poroste. "Ročně by se měla v příštích třech až šesti letech zvedat o zhruba 10 procent," řekl pro agenturu Thomson Financial. Jeho slova potvrzuje i Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank. "Již máme na dohled německé ceny elektřiny. Proto v dalších letech přijde větší zdražení v závislosti na cenách v západní Evropě. Problém je, že i ty mají tendenci spíše růst. Platí, že čím zelenější budeme mít myšlenky, tím dražší bude elektřina. Naše zelené smýšlení je sice ve světě teď in, ale je kapitálově nesmírně náročné," míní.

Cena ekologie

Evropská unie při svém boji proti globálnímu oteplování počítá se zaváděním nových technologií, které výrazně sníží emise oxidu uhličitého. Jednou z nich je i metoda zachycování a ukládání oxidu uhličitého v tepelných elektrárnách. "Náklady na výrobu elektrické energie v bloku se zachycováním oxidu uhličitého vzrostou až o 81 procent," stojí v analýze expertů společnosti ČEZ. V praxi to povede k zdvojnásobení ceny elektřiny. Kromě toho viní Michl z růstu cen také nekoncepčnost energetické politiky Evropské unie. "Čím rozplizlejší budeme mít vizi o energetických zdrojích, tím vyšší cenu budeme platit. Na příkladu: Evropská komise chodí kolem rozšíření jaderných zdrojů jako kolem horké kaše. Neslyšíme jasné ano, nebo ne a případnou alternativu. Tato strategie je opět náročná na kapitál, neříká jasně firmám, kam mají investovat, na čem mají stavět," uzavírá Michl.

Výhodnější plyn?

Ani plyn na tom není o mnoho lépe. Kdysi tak propagovaný levný zdroj energie letí nahoru spolu s rostoucími cenami ropy. Ty vloni překročily i hranici sta dolarů za barel a analytici odhadují, že během pár let nebude tato jednotka černého zlata stát méně než 150 dolarů. V současnosti je sice situace na trzích klidnější, ale na růst cen ropy plyn logicky už zareagoval. Největší tuzemský prodejce plynu, společnost RWE Transgas, zdražila plyn pro domácnosti v průměru o 7,4 procenta. Konkurenční E. ON zvýšil cenu pro domácnosti o 7,5 procenta. Argumentem je především zvýšení DPH. Pro nejbližší dobu by ale právě plyn mohl zůstat na své hodnotě. A ač se v budoucnu čeká růst cen ropy, letošek by měl být poznamenán zpomalující ekonomikou jak ve Spojených státech, tak i Evropě. "Plyn je víceméně vázán na cenu ropy. Předpokládáme, že ropa spadne na konci roku někam k 78 dolarům za barel. Bude to dáno zpomalením americké a evropské ekonomiky. Proto neočekáváme, že plyn nějak výrazně letos podraží," míní Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank. Aby toho nebylo málo, také teplárny budou posílat svým zákazníkům podstatně vyšší účty. Ceny tepla jsou závislé na zdrojích, které je vyrábějí. Průměrně se podle oficiálních propočtů Teplárenského sdružení cena zvýší o 10,3 procenta. Ale rozdíly mezi jednotlivými zdroji jsou podstatné. Uhelné teplárny mohly zdražit až o 21 procent. Naproti tomu teplo z plynu zdražilo méně - o necelých sedmnáct procent. "Nejvíce se zvýšení ceny dotkne tepláren, které vyrábějí z uhlí, protože je zatíží i ekologická daň," vysvětluje rozdíly ředitel Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.

Foto - ZAPLATÍME VÍC. Za energie, ale také za vodné i stočné. Bohužel tento trend bude trvat i v následujících letech. Čím víc tedy budou energie stát, tím víc se vyplatí s nimi šetřit. Foto - Deník/Vít Šimánek

Foto - Profimedia

ADAMJUNEK Aktuálně.cz