Elektřina ze Slunce v ČR? Zatím v plenkách
Veškerá zemská energie, kromě atomové a geotermální, má svůj původ v energii
sluneční. Energie větrná, vodní či biomasy jsou ve své podstatě jen přeměněnou
formou energie sluneční. Sluneční záření a jeho jednotlivé fotony dopadající na
zemský povrch mají obrovský energetický potenciál, který se člověk snaží v
maximální míře využít.
Veškerá zemská energie, kromě atomové a geotermální, má svůj původ v energii sluneční. Energie větrná, vodní či biomasy jsou ve své podstatě jen přeměněnou formou energie sluneční. Sluneční záření a jeho jednotlivé fotony dopadající na zemský povrch mají obrovský energetický potenciál, který se člověk snaží v maximální míře využít.
Není tomu tak dlouho, co tuzemští odborníci za pomoci map a grafů prohlašovali, že elektřina za slunce u nás nemá perspektivu. A ejhle! V listopadu 2007 byla u Jaroslavic na Znojemsku zprovozněna největší fotovoltaická elektrárna nejen u nás, ale v celé střední Evropě. O realizaci projektu, jehož základ tvoří panely s maximálním výkonem 0,9 MW, rozmístěné na ploše necelých dvou hektarů, se postarala skupina Energy 21.
MORAVA, ZEMĚ ZASLÍBENÁ
Jedná se o první "moravský" počin tohoto podnikatelského subjektu, zaměřujícího se na využití obnovitelných zdrojů energie. Tím však jeho aktivity nekončí. Počátkem roku 2008 bude dokončena výstavba dalších dvou fotovoltaických elektráren v regionu jižní Moravy, Hrádek a Vojkovice. Všechny projekty dohromady představují výkon zhruba 2,4 MW.
Skupina Energy 21 je zajímavá také tím, že chce pro své budoucí plány vhodně zužitkovat i takzvané brownfields, nemovitosti, které nelze bez regenerace smysluplně využít, například bývalé skládky, plochy s ekologickou zátěží a podobně. Podle odborníků této firmy využití brownfields ještě umocňuje zelený aspekt fotovoltaických projektů. Pozemky, které jsou jinak prakticky nepoužitelné, poslouží k výrobě ekologické energie. V roce 2008 hodlá firma do fotovoltaických projektů investovat již asi tři miliardy korun, celkový výkon by se pak měl pohybovat v řádu desítek megawatt. A chystá se i za hranice - poohlíží se po možnostech ve Španělsku, Portugalsku nebo Řecku. Řada jednotlivých tuzemských projektů Energy 21 výrazně překoná hranici 1 MW a prvenství Jaroslavic tak nebude mít dlouhého trvání.
Stejný osud potkal rovněž solární elektrárnu v Ostrožské Lhotě, taktéž na jižní Moravě. S maximálním výkonem 700 kW ji tam postavila společnost HiTechMedia Systems loni v létě. Na čele pomyslného žebříčku se tak hřála jen několik málo měsíců. Daná skutečnost je důkazem obrovského rozmachu této formy byznysu, který se v ČR teprve rozjíždí. Vždyť dnes mají tuzemské solární elektrárny celkový instalovaný výkon přes 3 MW.
Provozovatelé elektráren využívajících sluneční svit zdůrazňují příznivý vliv jejich podnikání na životní prostředí. Příkladem může být i spuštění zařízení v Ostrožské Lhotě, které svým provozem zbaví životní prostředí téměř jedné tisícovky tun oxidu uhličitého, jenž nebude vypuštěn do ovzduší při výrobě elektřiny z fosilních paliv.
Jenže celkový vliv těchto elektráren i v budoucnu bude stále minimální. Ministerstvo průmyslu a obchodu například ve statistikách za rok 2006 u procentuálního podílu na celkové výrobě uvádí všeříkající nulu.
PRODĚLAT SE NEDÁ
Správně zacílený podnikatelský zájem o energii ze slunce se v podstatě nemůže nevyplatit. Zatím ale hlavně díky velmi výhodným výkupním cenám, ze které musí regionální distribuční společnosti energií z obnovitelných zdrojů podle zákona odebírat. U solární energie je to přes 13 korun za kilowatthodinu. Přitom za proud z klasických zdrojů se vykupuje za cenu přes jednu korunu.
Zákon z roku 2005 byl pro solární energetiku v ČR zásadním impulsem. Dotovaná výkupní cena, garantovaná zatím po dobu patnácti let, je sice napadána jako netržní opatření, podle firem podnikajících ve "slunečním byznyse" ale obsahuje vyjádření skutečnosti, že alternativní zdroje šetří náklady na odstraňování ekologických škod působených klasickou energetikou.
Podle údajů společnosti Prosolar, která fotovoltaické panely dodává a instaluje, se soukromému investorovi náklady vrátí do šesti let, podnikateli do 10 let. S rostoucími cenami energií v důsledku snižování zásob surovin se však tato doba ještě bude zkracovat.
Navíc účinnost solárních panelů se neustále zvyšuje a klesají investiční náklady. Podle některých expertů by to mohlo být až na polovinu v průběhu dalších pěti let.
Kritici vysokých výkupních cen energie z obnovitelných zdrojů se ale s faktem, že význam solární energetiky v ČR poroste, musí smířit.
Stát se zavázal plnit podmínky energetické politiky Evropské unie. Ta si dala za cíl dosáhnout do roku 2020 toho, aby pětinu spotřeby energie pokrývaly obnovitelné zdroje. Z toho vyplývají i některé požadavky na členské státy.
Podíl alternativních zdrojů v ČR má do roku 2010 dosáhnout 8 procent, přitom v současnosti to je jen 4,5 procenta. Protože již nepůjde dál výrazně zvyšovat výkon vodních elektráren, zůstává jen slunce, vítr a biomasa.
Není tomu tak dlouho, co tuzemští odborníci za pomoci map a grafů prohlašovali, že elektřina za slunce u nás nemá perspektivu. A ejhle! V listopadu 2007 byla u Jaroslavic na Znojemsku zprovozněna největší fotovoltaická elektrárna nejen u nás, ale v celé střední Evropě. O realizaci projektu, jehož základ tvoří panely s maximálním výkonem 0,9 MW, rozmístěné na ploše necelých dvou hektarů, se postarala skupina Energy 21.
MORAVA, ZEMĚ ZASLÍBENÁ
Jedná se o první "moravský" počin tohoto podnikatelského subjektu, zaměřujícího se na využití obnovitelných zdrojů energie. Tím však jeho aktivity nekončí. Počátkem roku 2008 bude dokončena výstavba dalších dvou fotovoltaických elektráren v regionu jižní Moravy, Hrádek a Vojkovice. Všechny projekty dohromady představují výkon zhruba 2,4 MW.
Skupina Energy 21 je zajímavá také tím, že chce pro své budoucí plány vhodně zužitkovat i takzvané brownfields, nemovitosti, které nelze bez regenerace smysluplně využít, například bývalé skládky, plochy s ekologickou zátěží a podobně. Podle odborníků této firmy využití brownfields ještě umocňuje zelený aspekt fotovoltaických projektů. Pozemky, které jsou jinak prakticky nepoužitelné, poslouží k výrobě ekologické energie. V roce 2008 hodlá firma do fotovoltaických projektů investovat již asi tři miliardy korun, celkový výkon by se pak měl pohybovat v řádu desítek megawatt. A chystá se i za hranice - poohlíží se po možnostech ve Španělsku, Portugalsku nebo Řecku. Řada jednotlivých tuzemských projektů Energy 21 výrazně překoná hranici 1 MW a prvenství Jaroslavic tak nebude mít dlouhého trvání.
Stejný osud potkal rovněž solární elektrárnu v Ostrožské Lhotě, taktéž na jižní Moravě. S maximálním výkonem 700 kW ji tam postavila společnost HiTechMedia Systems loni v létě. Na čele pomyslného žebříčku se tak hřála jen několik málo měsíců. Daná skutečnost je důkazem obrovského rozmachu této formy byznysu, který se v ČR teprve rozjíždí. Vždyť dnes mají tuzemské solární elektrárny celkový instalovaný výkon přes 3 MW.
Provozovatelé elektráren využívajících sluneční svit zdůrazňují příznivý vliv jejich podnikání na životní prostředí. Příkladem může být i spuštění zařízení v Ostrožské Lhotě, které svým provozem zbaví životní prostředí téměř jedné tisícovky tun oxidu uhličitého, jenž nebude vypuštěn do ovzduší při výrobě elektřiny z fosilních paliv.
Jenže celkový vliv těchto elektráren i v budoucnu bude stále minimální. Ministerstvo průmyslu a obchodu například ve statistikách za rok 2006 u procentuálního podílu na celkové výrobě uvádí všeříkající nulu.
PRODĚLAT SE NEDÁ
Správně zacílený podnikatelský zájem o energii ze slunce se v podstatě nemůže nevyplatit. Zatím ale hlavně díky velmi výhodným výkupním cenám, ze které musí regionální distribuční společnosti energií z obnovitelných zdrojů podle zákona odebírat. U solární energie je to přes 13 korun za kilowatthodinu. Přitom za proud z klasických zdrojů se vykupuje za cenu přes jednu korunu.
Zákon z roku 2005 byl pro solární energetiku v ČR zásadním impulsem. Dotovaná výkupní cena, garantovaná zatím po dobu patnácti let, je sice napadána jako netržní opatření, podle firem podnikajících ve "slunečním byznyse" ale obsahuje vyjádření skutečnosti, že alternativní zdroje šetří náklady na odstraňování ekologických škod působených klasickou energetikou.
Podle údajů společnosti Prosolar, která fotovoltaické panely dodává a instaluje, se soukromému investorovi náklady vrátí do šesti let, podnikateli do 10 let. S rostoucími cenami energií v důsledku snižování zásob surovin se však tato doba ještě bude zkracovat.
Navíc účinnost solárních panelů se neustále zvyšuje a klesají investiční náklady. Podle některých expertů by to mohlo být až na polovinu v průběhu dalších pěti let.
Kritici vysokých výkupních cen energie z obnovitelných zdrojů se ale s faktem, že význam solární energetiky v ČR poroste, musí smířit.
Stát se zavázal plnit podmínky energetické politiky Evropské unie. Ta si dala za cíl dosáhnout do roku 2020 toho, aby pětinu spotřeby energie pokrývaly obnovitelné zdroje. Z toho vyplývají i některé požadavky na členské státy.
Podíl alternativních zdrojů v ČR má do roku 2010 dosáhnout 8 procent, přitom v současnosti to je jen 4,5 procenta. Protože již nepůjde dál výrazně zvyšovat výkon vodních elektráren, zůstává jen slunce, vítr a biomasa.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
