Kdo může, chce v Česku stavět elektrárnu
Po mnoha letech se v České republice začínají plánovat zcela nové elektrárny.
Kromě polostátního gigantu ČEZ šanci v oboru cítí i další soukromí investoři.
Jejich projekty počítají hlavně s plynem: na projektech nových plynových zdrojů
na výrobu elektřiny dnes v Česku pracuje hned několik společností, další o tom
uvažují.
Po mnoha letech se v České republice začínají plánovat zcela nové elektrárny. Kromě polostátního gigantu ČEZ šanci v oboru cítí i další soukromí investoři. Jejich projekty počítají hlavně s plynem: na projektech nových plynových zdrojů na výrobu elektřiny dnes v Česku pracuje hned několik společností, další o tom uvažují.
"Jestli dnes jednáme s pěti zájemci o dodávky plynu pro novou elektrárnu, jejich počet se určitě zdvojnásobí, až vláda přijme novou energetickou koncepci státu," tvrdí generální sekretář České plynárenské unie Josef Kastl.
Hned dvě plynové elektrárny chce začít stavět státem ovládaný ČEZ už za dva roky. Největší zdroj o výkonu 880 megawattů vyroste v Počeradech za asi 18 miliard korun. Příprava stavby paroplynové elektrárny vedle již fungující uhelné tu má podporu okolí i kraje.
Úplně jinak na tom je projekt plynové elektrárny o polovičním výkonu v Úžíně na okraji Ústí nad Labem. Dnes večer budou o záměru zástupci ČEZ diskutovat s vedením města a obyvateli na prvním veřejném jednání o stavbě.
Společnost ČEZ koupila před dvěma lety projekt i pozemky v areálu bývalého Palivového komplexu od firmy Krappa Trade. Projekt má už dvanáct let platné stavební povolení.
ČEZ dnes ale v Ústí plánuje oproti původnímu záměru dvojnásobný výkon, a tak bude muset stavební povolení získat znovu - a k tomu i posudek o vlivu na životní prostředí. Proti stavbě se ale bouří místní lidé a petici proti elektrárně už jich podepsalo přes dvanáct set.
"Je to klasický NIMBY efekt (z anglického "Ne na mém dvorku", pozn. red.). O paroplynu všichni vědí, že je šetrný k přírodě, a navíc chceme stavět elektrárnu, jaké jsou ve městech po celém světě," říká mluvčí ČEZ Eva Nováková.
"Paroplynová elektrárna je obecně vzato skvělá věc, ale Úžín není dobré místo kvůli zatížení životního prostředí v Ústeckém kraji," říká Marián Páleník z ústeckého sdružení Přátelé přírody, které patří ke kritikům projektu. "Proč spalovat plyn zrovna v Ústí, když je to možné kdekoliv jinde," dodává.
Peticí ale problémy Ústí nekončí. Je tu také problém s napojením elektrárny na přenosovou síť. "Původní elektrárna o polovičním výkonu měla být napojená vedením 220 kilovoltů. Dvojnásobek energie takhle napojit nejde," vysvětluje mluvčí České přenosové soustavy Jana Jabůrková. ČEZ tak podle ní musí počkat, až se dostaví nová rozvodna v nedalekých Chotějovicích.
Investorů přibývá
Ve velkém se do výroby elektřiny z plynu pouští také skupina J&T, jež v současné době pracuje hned na třech elektrárenských projektech. "Chystáme rozšíření našeho uhelného zdroje v Komořanech o dalších 165 megawattů, čímž se jeho kapacita zvedne na necelých 400 megawattů. Zároveň zvažujeme stavbu zcela nové paroplynové elektrárny o výkonu zhruba dvou set megawattů, hledáme pro ni vhodnou lokalitu," řekl HN partner J&T Daniel Křetínský.
Do třetice J&T chystá stavbu plynové elektrárny, určené pouze k prodeji takzvaných podpůrných služeb přenosové soustavě. Půjde o zdroj, který lze rychle nastartovat i rychle utlumit a který vykrývá výpadky v přenosových sítích.
Skupina do svých projektů hodlá podle Křetínského vložit několik miliard korun, jen rozšíření Komořan přijde na téměř pět miliard.
Další malou plynovou elektrárnu ve Zdibech na okraji Prahy chce stavět společnost Pražská energetika, ve které má J&T významný podíl. "Chceme rychle startující elektrárnu o výkonu asi 45 megawattů v našem areálu," řekl šéf firmy Drahomír Ruta.
O plánu menší plynové elektrárny se mluví také ve Zlíně, jinou stavbu rychle startujícího plynového zdroje uvažuje i společnost Moravia Energo ocelářského magnáta Tomáš Chrenka. "Stát by mohla na Moravě, uvádět detaily je ale předčasné," říká Chrenek.
Podle Křetínského je teď vhodná doba na budování "rychlých" elektráren pro udržování stability v přenosové soustavě, proto se do ní pouští tolik firem. "Investice do klasických velkých zdrojů si mohou dovolit jen firmy, které už v energetice podnikají a projekty jen rozšíří jejich základnu. Dokud nebude jasno o systému emisních povolenek, těžko se nové elektrárny plánují," vysvětluje Křetínský.
Pokud však kroky unie v budoucnu emisní povolenky výrazně zdraží, znevýhodní tak výrobu z uhlí a plynových elektráren u nás nepochybně začne ještě přibývat.
Nejen plyn
Peníze ale tečou i do uhelných elektráren Sokolovská uhelná zvyšuje kapacitu své elektrárny Vřesová. ČEZ staví nový zdroj v Ledvicích. Opravují se Tušimice, Prunéřov a generální oprava čeká i Dětmarovice. Mostecká uhelná také stále jedná o projektu velké uhelné elektrárny s německým E.ON. Stát by měla na Mostecku.
"Jestli dnes jednáme s pěti zájemci o dodávky plynu pro novou elektrárnu, jejich počet se určitě zdvojnásobí, až vláda přijme novou energetickou koncepci státu," tvrdí generální sekretář České plynárenské unie Josef Kastl.
Hned dvě plynové elektrárny chce začít stavět státem ovládaný ČEZ už za dva roky. Největší zdroj o výkonu 880 megawattů vyroste v Počeradech za asi 18 miliard korun. Příprava stavby paroplynové elektrárny vedle již fungující uhelné tu má podporu okolí i kraje.
Úplně jinak na tom je projekt plynové elektrárny o polovičním výkonu v Úžíně na okraji Ústí nad Labem. Dnes večer budou o záměru zástupci ČEZ diskutovat s vedením města a obyvateli na prvním veřejném jednání o stavbě.
Společnost ČEZ koupila před dvěma lety projekt i pozemky v areálu bývalého Palivového komplexu od firmy Krappa Trade. Projekt má už dvanáct let platné stavební povolení.
ČEZ dnes ale v Ústí plánuje oproti původnímu záměru dvojnásobný výkon, a tak bude muset stavební povolení získat znovu - a k tomu i posudek o vlivu na životní prostředí. Proti stavbě se ale bouří místní lidé a petici proti elektrárně už jich podepsalo přes dvanáct set.
"Je to klasický NIMBY efekt (z anglického "Ne na mém dvorku", pozn. red.). O paroplynu všichni vědí, že je šetrný k přírodě, a navíc chceme stavět elektrárnu, jaké jsou ve městech po celém světě," říká mluvčí ČEZ Eva Nováková.
"Paroplynová elektrárna je obecně vzato skvělá věc, ale Úžín není dobré místo kvůli zatížení životního prostředí v Ústeckém kraji," říká Marián Páleník z ústeckého sdružení Přátelé přírody, které patří ke kritikům projektu. "Proč spalovat plyn zrovna v Ústí, když je to možné kdekoliv jinde," dodává.
Peticí ale problémy Ústí nekončí. Je tu také problém s napojením elektrárny na přenosovou síť. "Původní elektrárna o polovičním výkonu měla být napojená vedením 220 kilovoltů. Dvojnásobek energie takhle napojit nejde," vysvětluje mluvčí České přenosové soustavy Jana Jabůrková. ČEZ tak podle ní musí počkat, až se dostaví nová rozvodna v nedalekých Chotějovicích.
Investorů přibývá
Ve velkém se do výroby elektřiny z plynu pouští také skupina J&T, jež v současné době pracuje hned na třech elektrárenských projektech. "Chystáme rozšíření našeho uhelného zdroje v Komořanech o dalších 165 megawattů, čímž se jeho kapacita zvedne na necelých 400 megawattů. Zároveň zvažujeme stavbu zcela nové paroplynové elektrárny o výkonu zhruba dvou set megawattů, hledáme pro ni vhodnou lokalitu," řekl HN partner J&T Daniel Křetínský.
Do třetice J&T chystá stavbu plynové elektrárny, určené pouze k prodeji takzvaných podpůrných služeb přenosové soustavě. Půjde o zdroj, který lze rychle nastartovat i rychle utlumit a který vykrývá výpadky v přenosových sítích.
Skupina do svých projektů hodlá podle Křetínského vložit několik miliard korun, jen rozšíření Komořan přijde na téměř pět miliard.
Další malou plynovou elektrárnu ve Zdibech na okraji Prahy chce stavět společnost Pražská energetika, ve které má J&T významný podíl. "Chceme rychle startující elektrárnu o výkonu asi 45 megawattů v našem areálu," řekl šéf firmy Drahomír Ruta.
O plánu menší plynové elektrárny se mluví také ve Zlíně, jinou stavbu rychle startujícího plynového zdroje uvažuje i společnost Moravia Energo ocelářského magnáta Tomáš Chrenka. "Stát by mohla na Moravě, uvádět detaily je ale předčasné," říká Chrenek.
Podle Křetínského je teď vhodná doba na budování "rychlých" elektráren pro udržování stability v přenosové soustavě, proto se do ní pouští tolik firem. "Investice do klasických velkých zdrojů si mohou dovolit jen firmy, které už v energetice podnikají a projekty jen rozšíří jejich základnu. Dokud nebude jasno o systému emisních povolenek, těžko se nové elektrárny plánují," vysvětluje Křetínský.
Pokud však kroky unie v budoucnu emisní povolenky výrazně zdraží, znevýhodní tak výrobu z uhlí a plynových elektráren u nás nepochybně začne ještě přibývat.
Nejen plyn
Peníze ale tečou i do uhelných elektráren Sokolovská uhelná zvyšuje kapacitu své elektrárny Vřesová. ČEZ staví nový zdroj v Ledvicích. Opravují se Tušimice, Prunéřov a generální oprava čeká i Dětmarovice. Mostecká uhelná také stále jedná o projektu velké uhelné elektrárny s německým E.ON. Stát by měla na Mostecku.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
